Stran: [1] 2
  Tisk  
Autor Téma: Všeobecný základní příjem. Právo na lenost, nebo na přežití?  (Přečteno 7674 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
ivan
Jr. Member
**
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 75


Zobrazit profil
0 0
« kdy: 09. Listopad, 2009, 11:27:19 »

Zaujali ma na internete rozne diskusie tykajuceho sa zakladneho prijmu, pripada mi to ako zaujmava myslienka ktora by mohla pomoct v rieseni urcitych problemov co dnes ako spolocnost mame. Vzdhladom na makrobiotiku alebo aj ine alternativne iniciativy by to mohlo pomoct ludom venovat sa viac tomu co ich skutocne bavi nez byt neustale pod tlakom existencneho ohrozenia. V zahranici je tato myslienka na zmenu spolocenskeho systemu trochu podporovana aj ludmi z okolia waldorfskych skol:

http://www.kosmas.cz/detail.asp?cislo=137554&afil=1055

http://www.zakladnyprijem.sk/
tu sa nachadza film o zakladnom prijme ale je dost dlhy asi 2 hodiny

http://en.wikipedia.org/wiki/Basic_income
http://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1kladn%C3%AD_nepodm%C3%ADn%C4%9Bn%C3%BD_p%C5%99%C3%ADjem

http://www.basicincome.org/bien/

http://www.priateliasophie.sk/?menu=prijem

Zaznamenáno
ivan
Jr. Member
**
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 75


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #1 kdy: 09. Listopad, 2009, 11:29:56 »

snazil som sa este pridat jeden odkaz na tuto stranku cez zmenit prispevok

http://www.basicincome.org/bien/

ale nejako mi to nechcelo zobrat tak to posielam takto
Zaznamenáno
ivan
Jr. Member
**
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 75


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #2 kdy: 09. Listopad, 2009, 11:54:16 »

a este odkaz na clanok ( v anglictine) nemeckeho casopisu Spiegel o pilotnom projekte "zakladneho prijmu" v jednej malej dedine v Namibii:

http://www.spiegel.de/international/world/0,1518,642310,00.html

http://www.bignam.org/
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #3 kdy: 10. Listopad, 2009, 09:14:17 »

Z čeho by měl být základní příjem financován?
Platí totiž zákon zachování hmotnosti - abych mohl někomu něco dát, musím jinému sebrat...



Zaznamenáno
ivan
Jr. Member
**
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 75


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #4 kdy: 10. Listopad, 2009, 14:04:21 »

Tak ako to chapem ja, zakladny prijem by nemal sluzit na to aby kazdy mohol zit nejaky luxusny zivot, mal by sluzit ako istota pokrytia zakladnych zivotnych potrieb, pricom sa diskutuje o tom ci by k tymto potrebam mali byt radene aj kulturne potreby alebo by to malo byt len nejake zivotne minimum ako existuje aj dnes. Ale koncepcii o tom aky velky by tento prijem mal byt a z coho by mal by financovany je dost vela. Konaju sa vo svete kazde dva roky kongresy BIEN (The Basic Income Earth Network)
http://www.basicincome.org/bien/index.html
kde sa nad tym zamyslaju rozny ekonomovia, sociologovia, filozofovia a iny ludia ktorych tato myslienka zaujma.

Niekedy sa to berie len ako nahrada sucasnych roznych druhov socialnych davok kde sa argumentuje tym ze takymto zjednodusenim by sa v konecnom dosledku este usetrilo (zrusenim byrokracie ktora rozhoduje o tom kto ma na davky narok a kto nie)

Ja si ale myslim ze by to mohlo mat hlbsie dosledky tykajuceho sa vobec naseho vztahu k praci ako takej. Dnes je chodenie do prace pre mnohych ludi vysledkom urciteho donutenia resp hrozby ze ak nezoberu tuto pracu ktora sa momentalne ponuka budu odsudeni na zivorenie. Myslim ze celkom dobre to opisuje GÖTZ W. WERNER, majitel siete drogerii DM a jeden z medialne najznamejsich podporovatelov idey zakladneho prijmu. Tu je rozhovor s nim, opisuje tu taky celistvejsi pohlad na to preco by to mohol byt dobry napad:
http://www.zakladnyprijem.sk/clanky/zakladny-prijem-podla-gotza-wernera

Jeho predstava o financovani je inak tiez zaujmava, navrhuje zrusit vsetky dane okrem jedinej, ktora by sa patricne zvysila, DPH, vysvetlenie preco je tiez v tom rozhovore, pripadne na tej stranke su este dalsie rozhovory s nim.

Ale tych roznych modelov je viac, podla toho pilotneho projektu BIG v Namibii na ktory som dal odkaz vyssie, by si takuto vec ako zakladny prijem mohla dovolit aj chudobna africka krajina (samozrejme ze vyska takehoto prijmu pre ludi tam by bola nizsia na zaciatok)

Ale pre mna tato idea predstavuje nieco ako je makrobiotika, resp zdrava vyziva a vobec zdrave zitie ako take, je to nieco co je podla mna spravne a takto by to malo byt. Aj v pripade ze naklady na takyto zivotny styl su na zaciatok asi vyssie (kvoli vyssim cenam bio potravin a casu na ich zhananie) tak to myslim stoji za to pretoze to v dhldobejsom hladisku vedie k stastnejsiemu zivotu. K tomu by myslim mohla viest aj zmena v tom ako sa spolocnost pozera na pracu a vobec zivot ludi.
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #5 kdy: 10. Listopad, 2009, 21:43:25 »

Starost o obživu je podle mně nejpřirozenější lidská činnost. Celou historii byl člověk nucen schánět potravu, opatřovt si ošacení a přístřeší. Kde se v nás bere tato lenost či co (nevim jak jinak to nazvat), že najednou chceme něco zadarmo?

Jsme na tom nesrovnatelně lépe než naši předkové. Ti si v žádném případě své povolání vybrat nemohli. Jediná delší zima či neúroda mohla znamenat hladomor.
Naše "existenciální" obavy jsou ve srovnání s tím směšné.

Existenční minium všude garantováno je, kromě snad několika států v Africe. Problém sociálního minima je v tom, že není možné ho objektivně stanovit a vždy bude předmětem nekonečných diskuzí.
Zaznamenáno
ivan
Jr. Member
**
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 75


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #6 kdy: 11. Listopad, 2009, 18:10:40 »

Myslim ze to je prilis vseobecne definovana minulost a ludy ktory v nej zili. V roznych casoch a na roznych miestach mali ludia velmi odlisne systemy ako si zabezpecovat zakladne potreby. V niektorych pripadoch to bolo spravodlive a mohli by sme sa tym inspirovat, v inych pripadoch to moc spravodlive nebolo a je pochopitelne ze ludia hladali sposoby ako to zmenit. Celou historii sa ludia taktiez snazia priblizovat k idealu spravodlivejsej spolocnosti. Kedysi tuna na zemi  skoro vsade fungovalo otroctvo a tiez "sa nejako zilo". Je ale spravne ze ludia to postupne nahradili aj ked dalo by sa argumentovat ze otroctvo len v inej forme stale na mnohych miestach pretrvava. To plati aj o detskej praci, o nutenej praci, o praci v neludskych podmienkach atd.

Hladanie lepsich sposobov usporiadania spolocnosti, pripadne adaptacie existujucich sposobov z dovodu zmien v spolocnosti, z dovodu rozvoja poznania a taktiez z dovodu narastu populacie ako takej je jeden z dovodov rozvoja poznania spolocnosti ako takej. Ide o to, vediet na celospolocenskej urovni posudit vhodnost tych ktorych zmien a ich vhodnost pripadne zaviest zmeny nove. To ze ludia dnes citia skepsu voci urcitym prejavom modernej spolocnosti neznamena ze sa da nieco vratit uplne k tomu ako to bolo predtym. Da sa len dalej skusat nove zmeny.

Ak pominieme predstavu nejakych samotarov zijucich sami niekde v divocine, tak myslim v kazdej spolocnosti dochadza k nejakej delbe prace, a asi nikdy sa vsetci rovnako nevenuju produkovaniu zakladnych existencnych potrieb. Zmeny v nasej spolocnosti ale sposobili ze kym trebars zhruba pred 100 rokmi bola potrebna praca 1 cloveka na to aby sa uzivili 3, dnes staci praca 1 na uzivenie 100 ludi.
Vymyslanie roznych nastrojov a technologii malo povodne sluzit tomu aby ludia mohli menej pracovat na ziskavanie zakladnej obzivy.

Nase existecialne problemy by som nezosmiesnoval, podla roznych statistik sa psychologicky citime asi horsie ako niektore spolocenstva v minulosti. Myslim ze je pre nas dnes tazke posudzovat nakolko bolo vyberanie povolania kedysi tazsie, a zase zavisi aj ktoru konkretnu dobu porovnavame. Myslim ze ale v urcitych obdobiach to mohlo byt lahsie. Jeden dolezity rozdiel mohol byt uz len ten ze prirodne zdroje boli akosi volnejsie, bolo menej ludi a clovek sa mohol lahsie rozhodnut len tak zajst niekam do divociny a zacat tam zit bez toho aby zistil ze je na niecom pozemku. Ale toto platilo tiez asi len do urcitej doby. Hladomory urcite nejake boli, ale zda sa mi ze aspon podla urcitych naznakov ludska spolupatricnost, moznost spolahnut sa na inych ludi z dediny bolo v minulosti vo vseobecnosti vacsia. Toto plati aj dnes v roznych kmenovych kulturach. Takze celkova dovera ludi vo svoje prezitie mohla byt aj vacsia ako je dnes medzi nami. Napady ako je vseobecny zakladni prijem sa pokusaju najst odpoved na to preco to takto s namoi dnes je, pripadne navrhovat nejake riesenie. Neznamena to ze tento pohlad musi byt nutne spravny ale je to prispevok do tejto celospolocenskej diskusie, ktory podla mna stoji za to poznat.

Existencne minimum vsade garantovane nie je, v Europskej Unii nie je garantovane v Taliansku, Grecku a Madarsku (vid pracu Gianluca Busilacchi -The different regimes of minimum income policies in the enlarged Europe na stranke http://www.basicincome.org/bien/papers.html ) Mimo europskej unie o by som o mnohych krajinach pochyboval. Ale nemyslim ze toto zivotne minimum dnes definovane je nieco co sa da za minimum povazovat. Na slovenku je to napr. asi 175 EUR a z toho si myslim teda urcite neda vyzit. Mnohe tieto socialne systemy sa spoliehaju na to ze cloveku bez prijmu poskytne nejaku pomoc rodina. Toto je vsak velmi dehonestujuce pre kazdeho cloveka. Problematika narastu bezdomovcov a taktiez trebars vysoka kriminalita deti z detskych domov taktiez ukazuje ze kazdy takuto rodinnu oporu ani nema. S vynimkov mozno skandinavskych krajin a socialnych krajin ako nemecko a rakusko je podla mna dnes nastavene zivotne minimum nedostacujuce.

Ale zakladny prijem nema byt len nahrada socialky. Idea za zakladnym prijmom je ta ze ludia dnes vykonavaju mnohe prace ako je vychova deti, praca zien(alebo aj muzov) v domacnosti, staranie sa o chorych pribuznych, pripadne rozne dobrovolnicke aktivity, ktore dnesna trhova ekonomika nedokaze alebo nechce ocenit. Zavedenim zakladneho prijmu v dostatocnej vyske (o tej samozrejme prebieha stale diskusia, jej vyska neni nijak vopred stanovena) by sa umoznilo matkam alebo otcom venovat sa svojim detom, pripadne sa venovat roznych socialnym aktivitam v neziskovych organizaciach, alebo napriklad prevadzkovanim neziskovych makrobiotickych restauracii, pripadne organizovaniu prednasok na tuto temu. Samozrejme ze ludia ktory sa zaoberaju zakladnim prijmom chapu ze toto cele znie pre mnohych ludi ako uplne nerealna utopia. Aj mne to tak spociatku pripadalo. Ale pokial si clovek najde cas si o tom nieco precitat zisti ze existuju celkom dobre modely ako by to mohlo fungovat, a to aj bez toho aby sa musel niekomu znarodnovat majetok. Cely tento koncept vyzaduje schopnost pozret sa na cely nas spolocensku system inymi ocami nez ako sme k tomu boli vychovany. Ale myslim ze takymto inym pohladom bolo aj stretnutie sa s makrobiotikou.

Treba este aj odlisovat hodnotenie tejto idey ako takej od toho ako by sa to dalo financovat. Ked si clovek hned rovno povie ze na toto mat nikdy nebudeme tak to rovno zmetie zo stola a hotovo. V prvom prispevku som dal odkaz na knihu kde sa ale autori specificky venuju prave tomu nakolko je nieco taketo aplikovatelne v roznych krajinach, teda aj v specificky ceskych a slovenskych podmienkach pripadne aj na celosvetovej urovni. Idey ako je tato su ale podla mna podobne ako bola idea zrusenia otroctva v Amerike, otazka ze ci si to mozu financne dovolit tam mozno padla, ale v konecnom dosledku nemohla rozhodovat o tom ci je toto spravna vec alebo nie. A asi pre mnohych bielych farmarov z juhu USA ktory skoro uplne zavisely na praci otrokov odpoved bola ze si to dovolit nemozu a teda museli zaniknut alebo sa uplne pretransformovat.
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #7 kdy: 11. Listopad, 2009, 21:38:58 »

"...trebars zhruba pred 100 rokmi bola potrebna praca 1 cloveka na to aby sa uzivili 3, dnes staci praca 1 na uzivenie 100 ludi."

To znamená, že na to, abych se uživil mi stačí pracovat 33x méně než před sto lety, tj. tak 2 hodiny týdně nebo 100 hodin za rok. Zbytek času můžu dělat, co mně baví, a sebezdokonalovat se.
(Jsou to taková hausnumera, ale zhruba to sedí - hranice chudoby bývala dolar na den, ten už sice není, co býval, ale za ty dvě hodiny si jich průměrný Čech vydělá přes 20)

Problém je v tom, že se nespokojím se životní úrovní lidí před sto lety. Neodpustím si pokoj jen pro sebe v bytě s koupelnou a se záchodem a teplou vodou, plnou skříň oblečení, 10 párů bot, luxusní jídlo, mobil, počítač, internet, cestování, lyže, kolo... Ale radši budu pracovat, abych si na to všechno vydělal.
Proč?

Pohodlnost, Lenost, zvyk - To by myslím nebylo nemožné překonat.
 
Největším problémem je sociální vyloučení. A to jak z objektivních důvodů, protože bez mobilu a počítače ztratím kontakt se svými přáteli a bez peněz i možnost s nimi třeba jezdit na společné akce, tak i ze subjektivních - lidská společnost má tendenci vylučovat ze svého středu lidi, kteří se odlišují (to asi nemusim vysvětlovat Smiley ).

Tady je podle mě zakopanej pes - to sociální vyloučení. Hlavně se to týká dětí. My už jsme si řekněme vyzkoušeli, jaké je to žít v konzumní společnosti a nelíbí se nám to a chceme žít jinak, jenže tohle rozhodnutí se týká i našich dětí, které budou nutně totálně out a ani nebudou mít možnost zjistit, jaké je o být in.

To by snad mohl být argument pro toto. Jákási daň za netolerantnost většinovej společnosti...
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #8 kdy: 12. Listopad, 2009, 14:29:08 »

Ale Bohatství společnosti je do velké míry závislé na jejím uspořádání.
Už tady bylo v minulosti dost pokusů závést socialismus či komunismus a nezřídka to skončilo hladomorem a miliony lidí zařvaly.

Socilaismus či komunismus může fungovat v relativně malých společnostech - desítky max stovky lidí, ale pokusy zavádět ho na úrovni států vždy skončily katastrofou.
« Poslední změna: 12. Listopad, 2009, 14:31:14 od michal » Zaznamenáno
ivan
Jr. Member
**
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 75


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #9 kdy: 12. Listopad, 2009, 20:55:04 »

Koncepcia zakladneho prijmu sa nesnazi ustanovit nejaky system totalitnej diktatury. Historicky nevychadza z ideii komunizmu alebo triedneho boja. Podla mna celkom dobre nadvazuje na myslienky Rudolfa Steinera, a myslim ze je aj ludmi z okolia waldorfskych skol podporovana. V ramci tejto koncepcie nejde o to zrusit sukromne vlastnictvo ani zakazat podnikanie. Vytvara vsak podmienky na to, aby aj ludia ktory tak uplne nie su vitazmi v dnesnej celospolocenskej sutazi o co najlepsi (alebo aspon dostacujuci) zarobok mali zabezpecene zakladne  zivotne potreby a podmienky a mohli zit a nie zivorit. Zabezpecenie tychto tychto zakladnych potrieb nasledne vedie k vnutornemu pocitu slobody cloveka. Ako sa pise v tej sprave o tom pilotnom projekte BIG v Namibii, tak prave po zavedeni tohoto prijmu zacali ludia rozvijat rozne druhy samostatneho malopodnikania. Zakladny prijem ma poskytovat odrazovy mostik a zaroven zachrannu siet pre vsetkych ktory to mozu potrebovat.

Idea zakladneho prijmu sa snazi prispiet k vytvoreniu harmonickejsej spolocnosti ( mozno by sa dalo povedat ze ku kapitalizmu s ludskou tvarou) kde sa ludia nemusia tak velmi pachtit za ziskom a peniazmi. Nikomu by vsak nebranil pracovat tak vela ako sa len da a zarabat navyse k zakladnemu prijmu. Ale jednou z hlavnych myslienok zakladneho prijmu je zmena pristupu k praci, k peniazom ale hlavne cloveka k cloveku.

Kazda myslienka samozrejme moze byt zneuzita, zalezi od nasho postoja k nej a od nasich cinov.

Ale existuju aj zaujmave pohlady na to ako by zakladni prijem mohol pomoct riesit aj dnesne ekologicke problemy, uz len trebars tym ze by niektory ludia naozaj prestali pracovat a vyrabat nove veci. Myslim si ze dnes ako svet nemame problem s nedostatkom ale s prebytkom skoro vsetkych materialnych veci. Cela tato nasa slavna kriza v tomto obdobi je prave o tom ze jaksi niet tych ludi ktory by boli schopni vsetky tie nove vyrobky aj spotrebovat. Obava ze ci mame ako spolocnost na to poskytnut kazdemu dostatok zakladnych zivotnych potrieb je podla mna trochu ako obavy beznych ludi o ci by po vyluceni masa mali dost bielkovin, kedze podla zdravotnickych udajov problem dnesnej populacie je prave bielkovinovy prebytok, vid situaciu s normami pre skolske stravovanie. Trochu k teme ekologie a zakladneho prijmu je aj v tejto recenzii tej spominanej knihy :
http://www.envigogika.cuni.cz/index.php/cs/recenze/20081/156-zelene-argumenty-pro-veobecny-zakladni-pijem

Spolocenske formy fungovania ktore by sa dali oznacit ako socialne funguju myslim velmi dobre vo Svedsku, Norsku aj Dansku, takze sa neda povedat ze pokusy o zavadzanie socialne orientovaneho statu vzdy skoncily katastrofou. A okrem toho neda sa ani uplne vylucit ze ak aj nezmenime na nasom dnesnom sposobe riadenia spolocnosti nic, ze neskoncime katastrofou tiez. Myslim ze aspon ciastocne su prave obavy o osud nasej dnesnej spolocnosti motivom k tomu aby sa ludia pokusali hladat k nemu alternativy alebo sa ho aspon snazili zlepsovat.
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #10 kdy: 13. Listopad, 2009, 22:36:49 »

Harmonická společnost by podle mě měla maximálně odměňovat žádoucí chování - pracovitost, zodpovědnost, které jsou nezbytné pro její přežití. a Naopak trestat, nebo alespoň nepodporovat chování nežádoucí - lenost a spoléhání na druhé.

Právě nejistota ohledně budoucnosti mě nutí, abych neutratil vše, co mám, za lízátka nebo se ještě zadlužil, ale ušetřil něco na horší časy a na důchod. Sociální stát tak z části přispívá ke konzumnímu chování lidí, protože ti vědí, že v nouzi vždy nějaké dávky dostanou a nic je nenutí, aby část příjmu investovali.

Problémy by se měly především řešit tam, kde vznikají. Proč si dnes pracovitý člověk nevydělá na slušné živobytí? Náš systém dostatečně neodměňuje pracovité a nadané lidi, naopak je trestá daněmi(které pak vyplácí lidem, kteří nechtějí praovat) a všemožnou byrokracií a regulací. ("If it moves, tax it. If it keeps moving, regulate it. And if it stops moving, subsidize it" - Reagan(?) ) Lidi se tak raději nechají vykořisťovat v zaměstnání, než aby si založilil vlastní živnost.

V dnešním systému uspějí především lidé, kteří mají kontakty, umějí v tom chodit, vědí kde komu a kolik a vyznají se v tomhle kavkovském světě. Tito lidé pak bohatnou a stávají se elitou společnosti a určují její další vývoj. Žádná elita to ale není. Jsou to pouze průměrní lidé (a charakterově hluboce podprůměrní), kteří by v regulérní konkurenci nikdy neuspěli. Tyto lidi samozřejmě ani nenapadne, aby věnovali peníze na soukromou charitu lidem, kteří si opravdu nemohou pomoct sami. Místo toho si stavějí svoje kýčovitá sídla a učí se žít po šlechticku.

Tohle všeobecný příjem neřeší. Dejme tomu, že se tím lidé zbaví existenciálních starostí, omezí se byrokracie a zjednoduší daňový systém(za předpokladu, že by to mohlo fungovat, což nemůže), ale principiálně se nic nemění. Naopak to odvádí pozornost od podstaty problému. A tu je potřeba řešit. Naše zdravotnictví je příkladem toho, jak to dopadá, když se věci neřeší tam, kde vznikají.







Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3465


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #11 kdy: 14. Listopad, 2009, 11:51:27 »

V dnešním systému uspějí především lidé, kteří mají kontakty, umějí v tom chodit, vědí kde komu a kolik a vyznají se v tomhle kavkovském světě. Tito lidé pak bohatnou a stávají se elitou společnosti a určují její další vývoj. Žádná elita to ale není. Jsou to pouze průměrní lidé (a charakterově hluboce podprůměrní), kteří by v regulérní konkurenci nikdy neuspěli. Tyto lidi samozřejmě ani nenapadne, aby věnovali peníze na soukromou charitu lidem, kteří si opravdu nemohou pomoct sami. Místo toho si stavějí svoje kýčovitá sídla a učí se žít po šlechticku.

Jen bacha na dogmata. Je i spousta vynikajich bohatych lidi. A "regulerni konkurence" moc nechapu - neni to jen nejaka iluze, jak by veci mely byt? Pro nekoho muze byt konkurencni prostredi cela sirka zivota, vse co zivot nabizi. A v ramci tohoto zivota se tito bohati lide naucili chodit. Kdo nam brani nemit spoustu penez a neziskat je pritom napriklad cestou lasky? Nikdo nemuze rict, ze to neni mozne. Muzu hledat prekazky a nebo hledat moznosti. Chapu, ze tento svet nas hodne svadi k hledani problemu. Ale volba je to nakonec nase.
A pokud je tak malo bohatych lidi, kteri maji kvalitni charakter, tak o to vetsi vyzva pro nekoho ;-)
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #12 kdy: 14. Listopad, 2009, 15:08:47 »

Pravidla basketbalu upřednostňují vysoké hráče, pravidla vytrvalostního běhu zase vychrtlé afričany. Pravidla, podle kterých funguje naše společnost upřednostňuje lidi a způsob chování, které upřednostňuje.
Samozřejmě existují výjimky. (ne náhodou se čato rekrutují z oblasti IT, internetu, které jsou nejmíň regulované)

To stou láskou je na mě v současné době moc teortické - jak mám získat veřejnou zakázku cestou lásky než že obšťastním nějakou ministrini nebo starostku? (promiň, nemohl jsem si pomoct Smiley )

Neber to, že si stěžuju. Já to samozřejmě beru jako výzvu. (ne to s tou starostkou, ale uspět poctivým způsobem i v tomto světě Smiley )

Plánuju že si taky zavedu deníček, tak se tam o tomto asi rozepíšu víc. Tady už jsme truchu mimo téma.
Zaznamenáno
ivan
Jr. Member
**
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 75


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #13 kdy: 15. Listopad, 2009, 10:47:54 »

Zakladny prijem si nekladie za ulohu riesit vsetky problemy sveta, a teda napriklad ani to preco je niekto bohaty a iny nie. Moze to byt problem, ale proste na to sa zakladny prijem nezamieriava. Neriesi ani napriklad mnohe ine problemy sveta, ako alkoholizmus a rozne zavislosti, zdravu vyzivu ludi a podobne. Tieto problemy by asi pretrvavali aj po zavedeni takehoto prijmu.

Vychadza ale z uvahy o tom ze dnesna spolocnost je nemocna, a snazi sa poskytnut vyriesenie urciteho problemu tykajuceho sa tejto nemocnosti. Snazi sa vytvorit ramcove podmienky na to aby sa s jeho pomocou dali riesit dalsie zostavajuce problemy, tym ze uvolni kreativitu ludi ktory su dnes viazany v zamestaniach ktore robia len pre to aby sa uzivili. Liecenie spolocnosti je podla mna nieco ako liecenie ludskeho tela makrobiotikou, clovek to musi prevadzat postupne, odvykat telo od najhorsich chemikali, postupne privykat okolie na zmenu zivotneho stylu, a postupovat krok za krokom dalej. Zakladni prijem je takyto krok na ceste k zdravej spolocnosti. Na to aby sa mohlo nieco zmenit je potrebna vola ludi a pozitivna vizia zmeny, nie len drsna analyza co vsetko je dnes zle.

citat zo stranky http://www.zakladnyprijem.sk/zakladna-idea
Základný príjem nie je všeliek na problémy celej spoločnosti, ale oddeľovanie príjmu od práce je dôležitým krokom pre jej ozdravenie a teda pre lepšiu budúcnosť. Jedným z dôležitých fenoménov, ovplyvňujúcich život v našej spoločnosti je strach. Strach z toho, že stratíme zamestnanie, že nebudeme mať na bývanie, na stravu pre seba, pre deti, na splátky... Pre tento strach sme ochotní robiť nezmyselné veci, poslúchať nezmyselné príkazy, dodržiavať nezmyselné pravidlá, ochotní sa nechať ponižovať. Základný príjem môže dať človeku určitú istotu a tým i väčšiu slobodu a dôstojnosť. Zbavenie sa existenčného strachu a zdôraznenie ľudskej dôstojnosti v celonárodnom meradle je niečo, čo zmení atmosféru v celej spoločnosti.
koniec citatu

Umoznuje ludom aby sa venovali tomu co ich skutocne bavi aj bez toho aby sa najprv mali snazit stat sa penazne bohatymi. Ciel stat sa penazne bohaty (a moct si dovolit robit to co ma bavi) nemusi byt cielom kazdeho. Mnoho ludi by sa kludne uskromnilo( a vzhladom na to v akej ekologickej situacii sa nachadza dnes planeta je taketo uskromnenie celkom ziaduce myslim) a zilo z pomerne nizkej spotreby ( ak by im ale tato pokryla aspon potrebne kulturne minimum o ktoreho definovanie sa teraz ludia pokusaju) a namiesto honby za financnym bohatstvom by sa venovali sami sebe ale praci v nejakej neziskovej sfere alebo umeniu ( samozrejme ze je mozne ze niektory by sa flakali, ale niektory ludia sa  flakaju aj dnes, a nie su to len nezamestnani). Za pracu ale treba povazot aj mnohe cinnosti ktore dnes je su vobec zaplatene, pripadne su ohodnoteni ovela nizsie nez je trebars minimalna mzda. Dalo by sa povedat ze clocek robiaci pracu ktora ho nebavi, ktoru robi len preto ze musi si nejako zarobit, ma vzdy tendenciu tuto pracu nerobit dobre. Zakladni prijem vychadza z myslienky ze clovek sa bytostne potrebuje realizovat v nejakej cinnosti. A nikdy nemozeme povedat ze ked vidime nejakeho cloveka len tak cely den nic nerobit ze ten clovek nevytvori raz nejake krasne umelecke dielo alebo za nejaky cas nepride na to ako by sa chcel realizovat. Zakladni prijem poskytuje ludom casu, tak aby mohli trebars aj urcite obdobia nic nerobit ale skumat ze co vlastne tuna na svete robia. Idea zakladneho prijmu veri ze clovek je vo svojej podstate dobry a usilovny a ze nie je potreba ho nejakym hroznim k niecomu nutit. Predstava ze vsetci ludia su flakaci a preto nemozeme zaviest zakladni prijem lebo potom by nikto nerobil je vo svojej podstate velmi negativne naladena voci celemu clovecenstvu. A myslim ze ma tendenciu stat sa seba naplnujucim proroctvom teda ked sa takto ludia navzajom vnimaju tak vysledok je ten ze ludia si toto presvedcenie dalej posiluju. Toto je vlastne jednou z pricin tej nemoci spolocnosti, strata viery v to ze druhy ludia su dobry ze sa ludia mozu na inych spolahnut

citat z rozhovoru na stranke http://www.zakladnyprijem.sk/clanky/gotz-werner-toaletny-papier
Profil: Už roky bojujete za svoju ideu nepodmieneného príjmu a za to, aby každý vykonával prácu, ktorá ho uspokojuje. Z dnešného pohľadu to vyznieva cynicky. Mnohí by radi mali aspoň nejakú prácu.
Werner: To je práve ten problém. Prácu definujeme nesprávne. Keď sa matka alebo otec stará o deti, to je tiež práca. Podľa štatistiky sa v Nemecku odpracuje ročne 60 miliárd platených pracovných hodín, ale 90 miliárd neplatených. Bez platu bude pracovať len niekto, kto vidí zmysel vo svojej činnosti. A pretože dostáva príjem z iných zdrojov, možno zo základného príjmu. Práca a príjem sa musia oddeliť. Predtým sme robili ten nezmysel, že sa ľudia posielali do bani , aby ťažili uhlie, ktoré nikto nekupoval. Len preto, aby baníci mali príjem. Dnes vyrábame autá, ktoré nechce nikto kupovať.
To je mrhanie zdrojmi. Podľa tohto modelu by bolo najmúdrejšie nové autá rozoberať a potom znovu skladať, len aby sa práca umelo vytvorila. Rozmýšľanie o práci ako o zárobkovej činnosti je len zamestnanecko-terapeutické predstavenie.
Profil: Čo by ste teda robili namiesto záchrany Opela?
Werner: Dal by som zamestnancom Opela základný príjem a zbavil by som ich tak starostí.
koniec citatu

na take trochu uvolnenie na zaver tu je odkaz na rozhovor s "evil socialist, rocker and PhD of Economics Dr. Karl Widerquist" v jednom satirickom americkom magazine ( v anglictine)
http://buffalobeast.com/137/BIG.html
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #14 kdy: 16. Listopad, 2009, 13:02:18 »

Souhlasím s tím, že člověk, který chce zásadně změnit svůj život může potřebovat určitý čas oddechu a neřešit materiální starosti.
Tím, že lidem umožníme nic nedělat je ale nepřimějeme k tomu, aby chtěli změnit svůj život.

Jednoduše to popírá přírodní zákony - energie nemůže proudit jen jedním směrem, bez práce nejsou koláče, nejdřív práce, potom zábava...

Co třeba naši důchodci - proč svůj volný čas nevyužijí lépe? Co romská komunita, indiáni v USA, Východní Německo kam západ nasypal miliardy, Ropná království, Aid trap v Africe...

Navíc tato myšlenka - dotažená do konce - nutně vede k nacionalismu(či k třídnímu boji). Minimum - ať už jakékoliv - přeci musí být stejné pro všechny obyvatele planety(a je snad jasné, že v tom případě by i jen čistě teoreticky ufinancovatelné minimum bylo hluboko pod jakýmkoliv naším "minimem").
Jak vysvětlíme (černým) Afričanům že jejich minimum bude pořád 1 dolar na den a naše bude... ?00 eur za měsíc?

Co je špatného třeba na veřejných pracech. Proč by se nezaměstnaní či lidé co chtějí změnit svůj život nemohli nějaký čas starat o nemocné a postižené nebo o pořádek na ulicích. Mohli by tak dostat mnohem vic než dostanou dnes, kdy se vybrané peníze musí rozdělit i mezi ty, co to ve skutečnosti vůbec nepotřebují.


Zaznamenáno
Stran: [1] 2
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení