Ohřívání jídla

[neon]

Tohle jsem našel na stránkách Oty Reisse http://www.sweb.cz/otareiss/ a nikdy mě to nenapadlo:
K ohřevu lze použít metodu malý hrnec v tlakovém hrnci. Do tlakového hrnce nalijeme cca. šálek vody a do něj 2. hrnec s potravinou. Zavřeme jej a vaříme v páře. Rýže je ohřátá a uvolněná za několik min – „lepší než mikrovlnka“! Podobně lze ohřívat i celý připravený harmonický talíř. Nemůže se připálit i když do něj nepřilijem ani kapku vody navíc. Tím si zachová i původní poměr vody v jakém jsme potraviny zpočátku uvařili.

[coroner]

Aniž jsem něco četl od Oty Reisse, ke stejné věci mě inspirovalo to, že jsem vlastnil maďarský hliníkový papiňák (další úplně nový i s krabicí jsem našel o železné neděli u kontejnéru), který je i po řadě let stále s původním pryžovým těsněním. Bylo mi jej tedy líto vyhodit...
Dovnitř jsem dal větší krycí mřížku z větráku starého počítače, které jsem vyhnul packy s oky na přišroubování asi na výšku této podložky 1 cm.
Na tu pak dávám jeden díl z trojitého NEREZOVÉHO jídlonosiče. Chce to ještě vhodnou převislou poklici, aby kondenzovaná pára nestékala do hrnce s potravinou.
Tato kombinace je vhodná zejména pro sklerotiky, kteří si vzpomenou, že dali vařit rýži před třemi hodinami.
Pokud nepoužijeme předvaření aspoň kolem 10 minut na běžném plameni, vylezou nám - při doporučovaných časech varu kolem necelé hodiny - z rýže broky (prakticky též ze všeho dalšího).
Tímto způsobem přípravy dostaneme určitý energetický mezičlánek tepelného zpracování obilovin mezi varem v normálním hrnci (relativně více jin) a papiňákem (relativně hodně jang). Vaření přes páru bude něco mezi, kdy se uplatní ohřev relativně jinovou párou. K dispozici máme tlak jang a čas jang. Tedy dle toho, jak jídlo v hrnci dlouho zapomeneme, získáme vždy jeho jinou energetickou kvalitu, která může být doplňkem zmiňovaných klasik.
Další energetická kvalita vzniká, je-li vnitřní hrnec částečně ponořen ve vařící se vodě.
Důležitá je ta mřížka z počítačového větráku, protože volně vložený nerezový díl jinak při varu poskakuje po dně papiňáku. Pochopitelně může jít o cokoliv jiného, co má minimální kontaktní plochu se dnem papiňáku.

O této možnosti vaření obilovin se konečně zmiňuje i Průchová v jedné ze svých knížek. V tomto případě šlo o překrytí přechodového období, než si našetříme na drahý nerezový tlakový hrnec.
Nic nám však nebrání v těchto praktikách pokračovat později i s nerezovým hrncem.

Tato varianta vaření obilovin je vhodná zejména pro kroupy, u kterých se jinak tvoří pěna, která může ucpat tlakový ventil.

Nerezová vložka jídlonosiče je vhodná zejména díky postraním miniuchám, kterými se prostrkává držák. Pomocí opačné části dvou sběraček můžeme tedy díl pohodlně vytáhnout z vařící vody, aniž se nám podaří opařit.

[Peta]

Ja uz jsem to zde asi avizovala, ale koupila jsem si konecne nerezovy tlakovy hrnec, a sice v Tchibo obchudku. Je to tedy nejaky ten tyden zpatky. Ale co me nadchlo, krome ceny (1290 Kc), ze ma uvnitr paracek, takze bud se v tom da delat ryba na pare, nebo prave ohrivat jidlo na taliri. Paracek stoji na takovem stojanku a lze ho pohodlene vyndat, nebot ma ucho. Kdo jeste nema tlakac, doporucuji tento. Jeste je zajimave, ze ma 2 stupne vareni, bio setrne a normalni. Kampane se v Tchibu opakuji, takze jakmile bude k mani kuchynske nacini a nadobi, urcite bude i tlakovy hrnec !