Stran: 1 ... 7 8 [9] 10
  Tisk  
Autor Téma: Z čeho jste se vyléčili nebo nevyléčili - osobní příběhy  (Přečteno 49121 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
Hanisek
Full Member
***
Příspěvků: 246


593846503
Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #120 kdy: 28. Září, 2010, 18:55:44 »

díky za dobrý tip, irisdiagnostik bude zajímavá kontrola pokroku, určitě... Smiley
Zaznamenáno
Hanulinka87
Newbie
*
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 2


470663667
Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #121 kdy: 08. Říjen, 2010, 02:10:40 »

Ahojky lidičky. Jsem tu nová a zrovna před chvílí jsem narazila na tyto stránky, které se ukázaly jako dost užitečné. S makrobiotikou jsem začala teprve před 14dny, takže se v tom stále plácám, kombinuju a ani nevím, zda dobře. I já byla v Praze na Institutu CM a asi jako většina lidí nesmím lepek, vajíčko, mléko, jednoduché cukry. Jenže vůbec nevím, co pořád vařit, jak kombinovat a tak. Sice knížku Radost z jídla jsem přečetla, ale je to nějak moc informací najednou. Spíš bych chtěla poprosit Vás, co s tím máte zkušenosti, o nějaké rady, zkušenosti, třeba i recepty. Vždycky jsem byla hrozný závislák na sladkém a teď je to najednou pryč a mám totální absťák na sladké. Teď se blíží vánoce a já bych třeba chtěla cukroví. Prosím, pokud máte někdo nějaký recepty na vánoční cukroví, prosím písněte, budu moc vděčná Wink budu vděčná za jakékoliv rady. Zhubla jsem 12kg a potřebovala bych už něco nabrat, protože jsem takhle hrozně unavená, vyčerpaná. Pořád je mi zima, špatný trávení, neustále zle od žaludku, pocit plného břicha atd., ale to asi znáte sami. Moc moc prosím o pomoc, jakoukoli, uvítám všechno! DĚKUJU PŘEDEM VŠEM a přeju dobrou noc Very Happy
Zaznamenáno

Hanka;-))
Vendulka
Full Member
***
Příspěvků: 131



Zobrazit profil Email
1 0
« Odpověď #122 kdy: 08. Říjen, 2010, 07:40:05 »

Ahoj Hanulinko, recepty na mb vánoční cukroví, ale i spoutu jiné inspirace co se vaření týká najdeš na stránkách http://makrobiotika.aspone.cz/Default.aspx. Těch 12 kg jsi asi zhubla před přechodem na mb, to bylo cílené hubnutí ? Moc držím palce, ať ten přechod na mb zvládneš..ono každý začátek je těžký a v makrobiotických začátcích  je těch nových informací a změn opravdu hodně..tak vytrvej :-) určitě to stojí za to ! Doporučuju vyrazit na nějaký mb kurz  Wink kde získáš mimo teoretických i praktické zkušennosti.
Zaznamenáno
Vilsa
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 187


266224368
Zobrazit profil WWW
1 0
« Odpověď #123 kdy: 08. Říjen, 2010, 11:15:12 »

Hanulinka, vrelo, naozaj vrelo Ti odporucam ist na ZACIATOCNICKY KURZ v Brne u p. Dospisilovej. Ja som tam isla uplne s nula informaciami a stretlo sa nas tam dost, kecali sme, pytali sa otazky, na zaciatok mi to hrozne pomohlo a stalo to len par stoviek. Skvela investicia pre mna.

na tychto strankach si pozri kedy presne to je, http://mbkbrno.cz/?pg=1 ci tento alebo buduci mesiac.



Co sa tyka vianocnych sladkosti- ja uz par mesiacov sa lepsim vo vareni, no sladkosti mi vyrabat moc nejdu Smiley

Idem na (vraj) skvely kurz Vianocneho Pecenia z MB klubu Dobruska pod vedenim p.Dvoraka.


Tesim sa Smiley
Zaznamenáno
Hanulinka87
Newbie
*
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 2


470663667
Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #124 kdy: 08. Říjen, 2010, 16:06:16 »

Moc Vám děkuji za odpovědi. Zhubnutí nebylo schválně ani chtěně. Je to způsobené z mých problémů, tak doufám, že díky nové stravě zase přiberu!! Jinak děkuji za typy na vánoční cukroví. A i děkuju za nabídku kurzu na mb, ale já jsem z Ústí nad Labem a navíc ještě bydlím u rodičů a chodím do školy, tak jed takovou dálku kvůli tomu kurzu by bylo dost peněz a i časově nevim nevim. Já bych jela hned, ale jsem dost závislá na rodičích, už kvůli financím Cry snad mi teda dieta pomůže, protože už by to chtělo změnu k lepšímu!!
Zaznamenáno

Hanka;-))
torquiose
Hero Member
*****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 800



Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #125 kdy: 26. Říjen, 2010, 01:55:19 »

Jeden druh cukrovi se da delat z varenych jahel, do kterych vmichas neco sladkeho, jako treba slad, nebo marmeladu bez cukru atd. Muzes pridat treba karob, nebo i kakao, pokud ti nevadi. Vytvarovat koule a obalovat treba v mletych oriskach, nebo strouhanem kokosu, nebo treba instantni kasi atd.
Zaznamenáno

midsummer
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 157



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #126 kdy: 24. Listopad, 2010, 11:40:43 »

Docela pěkné a inspirační video o MB sladkostech je toto : http://www.cestyksobe.cz/serialy/makrobiotika/makrobiotika/132.html
Zaznamenáno

To, co lidé nazývají štěstím, je okamžik, když přestanou mít strach.
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #127 kdy: 29. Listopad, 2010, 19:41:48 »

Ahoj lidičky,

snažím se pomocí makrobiotiky vyléčit astma. Nebyl by tu někdo s podobnými úmysly a zkušenostmi?Huh?

Těším se na Vaše odpovědi!!   Look Round

Myšpule
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #128 kdy: 29. Listopad, 2010, 20:06:11 »


Já  Wink alergii na pyl a astma...  šlo to rychle, ale celkem dost přísně Smiley Rady jsem měla od milana st z Dobrušky, moc mi pomohl..

Léčili jsme se s přítelem. Nejedli jsme žádné ovoce ani povařené, žádné ořechy, slady, žádnou syrovou zeleninu... ráno jsme pili vlažnou vodu. K tomu jsme dělali výplachy dutin přesličkou. A já jsem si dělala zázvorové obklady na průdušky, ty mi hodně pomohly.

Po třech týdnech jsme měli véliké zlepšení od všeho akutního Smiley
Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #129 kdy: 02. Prosinec, 2010, 23:20:16 »

Ahoj El,

díky moc zprávu. Ještě si dovoluji se vyptávat....

Protože se také z akutních problémů už umím dostat rychle - cca 12 dní, řeším následující krok a to konkrétně, kdy zase můžu začít zařazovat právě ty ořechy, slady a ovoce?  Jak se určuje doba, po jakou je lépe toto nejíst, aby se nemoc opět nezhoršovala? Předpokládám, že je to individuální a já právě neumím poznat, kdy si mohu dovolit opět zavést do jídelníčku vyjmenované potraviny...

Stalo se mi, že jsem se dostala do tak zoufalého pocitu neuspokojení z jídla, že každé projití kolem cukrárny/pekárny, odkud to vonělo, se stalo utrpením... Připadala jsem si, jak v nějakém "absťáku".

Ještě jednou díky za odpověď...
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #130 kdy: 03. Prosinec, 2010, 11:01:11 »

Ahoj,

milan st mi řekl, že to nemáme jíst víc než rok, i když problémy už nejsou. My jsme to nevydrželi a začali po půl roce, možná půl roku a kousek..  A je fakt, že další jaro přišly potíže- i když malinkaté tak byly.. takže jsme pak na jaře zase nasadili přísnější režim...a pak zas začali Wink Přesně proto že jsme to nemohli vydržet a začali vždycky tak nevinně potroškách  Wink  Lepší je nenajet do přísnosti moc rychle, ale hezky pomalinku a ubírat postupně. My do toho zafičeli rovnýma nohama a pak to bylo mnohem těžší vydržet...

Ono se to nedá poznat, můžeš být už normálně bez potíží a stejně se to může vrátit když s tím znovu začneš. jde o to, že tělo se musí trvale dostat přes ten jin, což trvá dlouho. Během té léčebné se v tom udržeš díky tomu že to nejíš, ale když zas začneš, tak se to zas postupně m§že vrátit...  Ale potěším tě, i když to nevydržíš tak jak bys měla, tak i přesto je to lepší a lepší. To další jaro mě z alergie čekalo už jen pálení očí a občas kýchnutí a jednou jsem nemohla dejchat. Oproti tomu předtím úplná nádhera, takže i tak jsem byla spokojená... A zase jsme na chvilku zabrali a bylo to pryč...
Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #131 kdy: 13. Prosinec, 2010, 19:12:13 »

A co chleba, ryby a obiloviny s lepkem?
Zaznamenáno
agarek
Host
5 1
« Odpověď #132 kdy: 14. Prosinec, 2010, 11:41:21 »

     Udělám rychlé shrnutí a pak to více rozepíšu. Podle mě kromě obilovin (celá zrna) a zeleniny není z dlouhodobého hlediska nutné konzumovat nic dalšího. Viz Aihara (jedl luštěniny 1-2x měsíčně například).
     Zkusil jsem si delší čas jíst jen obilí, řádově týdny nebo jen zeleninu a i to je možné. Nicméně v řádech měsíců a let považuji konzumaci obilovin a zeleniny za vhodnou a ještě bych k tomu přidával i luštěniny a to častěji než Aihara.
     
     Vše ostatní kromě obilí zeleniny a případně menšího množství luštěnin vnímám jako jakousi nadstavbu. Pro pestrost, rozmanitost, dynamiku. Samozřejmě je potřebné také menší množství soli.
     Mám zkušenost, že mě donutí zima nebo fyzická aktivita "přitvrdit" se solí, olejem, případně i luštěninama. I když mám poměrně přísný (hrozné slovo, sám bych ho nepoužil, ale většinová populace to tak vnímá) jídelníček, tak právě pro pestrost používám těstoviny, bílou rýži, kuskus, luštěniny (i kvůli bílkovinám, je jich tam přeci jenom více než v obilí, při těžší fyzické práci to ocením Smiley )   


     Ovoce, slady, ořechy nejím cca 3,5 roku a vyhovuje mi to.
Fakt je, že je to asi deset let, co jsem s mb začínal, takže jsem se k tomu dopracovával postupně. Mám za sebou mb období, kdy jsem se doslova ládoval sladem i ovocem. Myslím si, že je to dobře, protože se mám jakoby kam vrátit, kdybych potřeboval.

     Může se totiž stát, že když to někdo přepálí na začátku mb, může ho přísnější mb rozhodit, neustojí to a vrátí se ke klasice.
Podle mě trvá roky, než se tělo naučí plně využívat polysacharidy z obilovin, zeleniny a luštěnin.
     Já cítím sladkou chuť všude, v obilí, zelenině, luštěninách a dokonce i v rybím mase. Pro mě to, jak to mám teď není nějaké přechodné období, necítím se neuspokojený, necítím, že by mi něco scházelo.
     Vlastně trochu mi vadí, že jsem asi jediný, kdo dělá mb takovýmhle způsobem, protože bych o tom rád pokecal i s někým jiným.
     
     Sice jsem v pohodě, ale někteří mi říkají, že není v pořádku vůbec nejíst ovoce a já jsem i uvažoval, že ho začnu jíst, abych nebyl za takového podivína, ale známí mi říkají, že je blbost se tlačit do něčeho co mi nevyhovuje jen proto, že jiným vyhovuje ovoce jíst.
     Sranda je, že já kdysi jedl dvě čokolády denně, pět tatranek denně a tři litry sladkých limonád denně. Pak v začátcích mb slad po kilech a to samé ovoce. Dobře mi je až teď při tomhle pojetí mb.

     Myslím si, že spoustu potravin i dalších lidských činností má tendenci k závislostem.  Pak je to ještě o vnitřním uspořádání organizmu (konstituci) a podle toho někteří mají větší tendenci stávat se na něčem závislí než jiní. Odhaduji, že v tom hraje roli kvalita slinivky a případně jater či obecně i kondice organizmu.

     Já sklony k závislostem mám. Tofu jsem dokázal zkonzumovat i deset týdně (celkem slušné zahlenění), seitan denně (slušný stah organizmu), měl jsem rád chleba. Dnes si na nic z toho nevzpomenu, jak je rok dlouhý, necítím se ochuzený, je mi lépe než mi bývalo.
     Mě mb funguje dobře, ale je to o dlouhodobé trpělivosti a o motivaci a tu já měl velkou, fakt mi nebývalo dobře.

     Trvalo mi pět až sedm let, než jsem si byl schopný plně (vnímat to množství jemných a úžasných chutí, tu sladkost) na obilí a zelenině pochutnat. Těžká cesta, ale pro mě smysl měla. Znám lidi, co se dali zdravotně dohromady až po 10-15 letech mb. Co vím, tak mi říkali, že i pro ně ta cesta smysl měla. 
     
     Mb není pro každého stylem zázraky na počkání. Dlouhá cesta, ale pro mě zajímavá. 
Pro mě je ovocem a sladem zelenina různě upravená případně i obilí mě uspokojí sladkostí, moukou jsou pro mě obiloviny a masem luštěniny. Z moučných či uvolňujících obilovin využívám občas těstoviny, kuskus, bílou rýži, bulghur.
     Mouky se nezříkám, ale mám jí poměrně hodně málo. Na spojení knedlíku z obilovin, tempuru občas, nějakou placku na zpestření, ale je to spíše nárazové.
     
     Píšu to hlavně proto, protože se domnívám, že s pojetím mb, které dělám já je u nás ještě poměrně málo zkušeností. Lidí s podobným přístupem je málo a proto chci napsat zkušenost, že pokud někdo bude potřebovat přísnější pojetí mb bez ovoce, sladu, ořechů či mouky dlouhodobě, je to možné například i u takového milovníka sladkých chutí, jako jsem já.
     
     Jinak to ovšem předpokládá na druhé energetické straně o něco méně solit, používám spíše řasy, sojovku a umeocet než sůl.
A peču minimálně. Ochutnám, když žena něco zkusí zapéct jednou za delší čas.
     
     Zároveň musím napsat, že jsem se začal takto stravovat po sedmi letech nějakého přechodu na mb či mb samotné, tedy už poměrně pročištěný.
     Lidi co mě znali před deseti lety mi říkají, že před deseti lety jsem vypadal o patnáct let starší a teď možná o deset let mladší. (Snad mi jen nelichotí Smiley )
     
     Jsem si jistý, že mi mb ještě nedala vše, co mi dát může a tak se těším na ty dary v dalších deseti letech. Smiley
Osobně jsem nevěřil, že je možné být dlouhodobě bez ovoce, sladu, chleba, ale také jsem nevěřil, že je možné být dlouhodobě bez masa a cukru.
     
     Proto to sem píšu, že mám zkušenost, že to možné je a asi nemusím dodávat, že si nevybavuji, že bych ujížděl někam mimo rámec mb nebo že bych měl tu potřebu, ale nic si primárně nezakazuju.
     Obecně se přísnější léčebné pojetí doporučuje po zlepšení zdravotního stavu či po několika měsících uvolnit. Mě z mého pohledu to mé pojetí nepřipadá přísné, protože se cítím dobře, lépe než dříve a tak se mi nechce nic rozvolňovat, když nemám tu potřebu.
     
     Když je mi lépe a cítím se vyrovnaněji než v minulosti, tak se mi nechce nic měnit. Vzhledem k tomu, že vše se stále mění, jistě i můj přístup se může nějak měnit, ale jsem rád, že jsem si těch pár let bez ovoce, sladu, ořechů, atp. prožil.
     Byly to asi tři moje nejlepší roky v posledních dvaceti letech, ale předpokládám, že asi ne jenom kvůli tomu, co jsem jedl.
Zároveň si uvědomuju, že to je hodně krátká doba na nějaké hodnocení. Kdyby to bylo deset let, mělo by to jistě větší vypovídací hodnotu.
     
     Zatím jsem nepřišel na to, proč by mi mělo chybět například ovoce? Napadá někoho něco? Fakt je, že se takhle můžu ptát i na jiné potraviny třeba ořechy, semínka (oleje používám), ryby (občas si dám, ale nemyslím si, že by to bylo nějak nutné), mouka atd.
     
     Je fakt, že jsem si zkusil pár měsíců nepoužívat sůl a slaná specifika a vyzkoušel jsem si, že sůl je potřeba, alespoň ve formě slaných specifik, ale ovoce? Na co? K čemu?
     Podle mě ho může plně nahradit zelenina. Je fakt, že nepracuju těžce fyzicky od slunka do slunka ani nejsem nějaký vrcholový sportovec v takových případech bych možná měl potřebu najet na volnější režim než mám teď.
     Když pracuju fyzicky od rána do večera pár dní za sebou, tak se moc omezován necítím. Přidám olej, luštěniny, sůl, případně rybu a jím více.
     Je fakt, že větší fyzická práce může stahovat a časem by mě to možná donutilo sáhnout k ovoci, pokud bych neměl dostatek relaxace, uvolnění, odpočinku.

     Jako ve všem, i tady je potřeba mít individuální přístup. Jestli mám nějaký orgán dlouhodobě oslabený, tak jsou to střeva (křeče po mouce, sladu, ovoci, ořechách, luštěninách, hlavně když to přeženu s množstvím). Ale celozrnné obiloviny tzv. lepkové mi nevadí.
     Je fakt, že si moc často nevařím pšenici, spíše použiju kuskus, bulghur nebo těstoviny. Ale třeba se špaldovým kernetem problém nemám, ječmen, kroupy, oves v pohodě.
         
     Mimochodem poslední tři roky se mi zlepšil i manželský, rodinný život. I když nejím ovoce a slady, tak jsem se zjemnil, protože se na druhé straně tolik nestahuju.
     A v manželství je to znát. U mě byl například problém, že jsem podceňoval seitan. Myslel jsem si, že jako rostlinná bílkovina je jednoduše v pohodě prakticky v jakémkoliv množství. Samozřejmě to chtělo přidat zeleninu, ubrat používání papiňáku atp.
     
     Ale razantní ústup agresivních tendencí přišel jednoznačně s pouhým vyloučením seitanu z jídelníčku, což mě dodnes překvapuje, že může rozhodovat zdánlivá drobnost v jídelníčku a mít tak výrazný vliv na povahu člověka. Pochopitelně když ho jí někdo takřka denně a ještě si ho často smaží, tak se to někde projeví.
     Abych vyloučil své pochybení, několikrát jsem se ze studijních důvodů k častému jedení seitanu vrátil a aniž bych změnil cokoliv jiného, značně jsem povahově v takových obdobích přitvrdil.
     A naopak zjemnil po vynechání. Na sobě mám vyzkoušené, že stahuje i časté smažení nebo fritování o pečení ani nemluvě. Jednoduše dlouhodobější používání vysokých teplot. Ale to už asi zbytečně zacházím do příliš velkých podrobností.

     Vše má vždy své pro a proti. Rodina je, troufám si tvrdit, v mé přítomnosti klidnější a vyrovnanější než před pár lety, ale zase nejsem tak průbojný a razantní jako jsem býval, jenže v takovém extrému už to stejně spíše přinášelo negativa než pozitiva a myslím si, že ještě nejsem v takovém jinu, že bych se sebou nechal manipulovat a ovládat se.
     Vlastně mám pocit, že to stále více směřuje k větší harmonii, byť sebediagnostika je poměrně ošemetná věc. Párkrát jsem viděl hodně velké jangáče jak mi říkali, že se potřebují ještě více stáhnout, že jsou moc v jinu. Smiley
     Těžko říct, zda jsem je já chybně diagnostikoval nebo oni sebe a také záleží vůči čemu nebo vůči komu je kdo v jinu nebo v jangu.
     
     
« Poslední změna: 14. Prosinec, 2010, 13:31:25 od agarek » Zaznamenáno
beruška
Sr. Member
****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 278



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #133 kdy: 14. Prosinec, 2010, 14:31:21 »

Agarku,
Tvůj příspevek mě velmi povzbudil. S MB se postupně sžívám už více jak 5 let a beru to jako běh na hodně  dlouhou trať. Zajímalo by mně, co si dopřáváš v restauraci, pokud jsi donucen k tomuto způsobu stravování.
Podle Tvé dřívější rady jsem na fyzickou námahu nasadila více oleje a soli a zdá se, že to pomáhá. I když jsem to zatím netestovala v nějaké extrémní situaci.
Plně s Tebou souhlasím v tom, že nic nelze zlomit přes koleno, úprava stravovacích návyků se musí holt odžít. Ono se to potom začne jaksi řetězit a s postupným očišťováním více vnímáme potřeby těla a to je možná to pravé ořechové... (i bez ořechů, alespoň v tvém případě).
 Poklona
B.
Zaznamenáno
agarek
Host
5 0
« Odpověď #134 kdy: 14. Prosinec, 2010, 17:13:59 »

     Odpovím asi v trochu širším kontextu.

     Jsem rád, pokud ti to, co píšu k něčemu bylo. Já čtu zase s potěšením a chutí tvůj deníček. Já jsem trochu extrémista, alespoň z pohledu a vnímání jiných lidí se do takové kategorie dobrovolně zařazuju, takže moje postupy nemusí být univerzálně platné, proto zmiňuju také určitou individuálnost a to, že i když jsme na jedné straně jako lidé podobní, na druhé straně jsme každý trochu jiný.
     Pro mě je makrobiotika životní styl, který se u mě samotného neustále vyvíjí a někam posouvá, i proto si, na rozdíl od některých jiných, nemyslím, že mb je dogma.
     
     Stejně jako někteří kritici zmiňují jakousi nevýhodu při přísnějším mb určitou větší citlivost na některé potraviny, já v tom vidím naopak výhodu, je to pro mě určité zjemnění, větší citlivost vnímání a v tom vidím tu pestrost. Převedeno na jídlo větší vnímání jemnější chutí, převedeno na život, větší vnímání různých energií a v tom vidím tu bohatost a pestrost.
     Ovšem nemyslím si, že můj přístup je jediný možný či správný. Možná, že je to naopak zajímavější a barevnější, když všichni lidé nejsou makrobiotici.
     
     A pak pokud bych měl skutečně žít takovým přirozeným způsobem života, o kterém si myslím, že by byl správný. Tak bych asi musel přestat používat elektřinu, dopravní prostředky s motorem apod. a tím bych se asi začínal vyčleňovat ze společnosti ještě více a to už by přesně byl ten moment, podle mě, který by už byl poměrně silnou kávou i pro mou relativně tolerantní rodinu a mezilidské vztahy, láska, to je pro mě ještě více než makrobiotika (myšleno například jídlo) a makrobiotika je pro mě hodně.
     
     Měl-li bych žít tak, jak si myslím, že by to bylo správné, asi bych se musel odstěhovat k přírodním národům někam do pralesa Nové Guinee, Amazonie či Afriky.
     Chci tím říct, že život může být i určitou tzv. volbou menšího zla či dobra, i když se teď chytám do slovíček, protože vlastně dobro a zlo teoreticky neexituje, ale je jen jedna jednota a není dobrých a špatných rozhodnutí, událostí, či skutečností?

     Zjednodušeně řečeno je pro mě rodina více,než makrobiotika a tomu přizpůsobuju svůj život, naštěstí se to nemlátí, pokud jde o jídlo, ale protože mb vlastně může být vše, tak se to úplně neslučuje s přirozeným způsobem života, pokud například používám elektřinu a vše co s ní souvisí, dále např. auta apod.
     Ale i tohle možná bude mít u mě další vývoj, že by v dalších deseti letech? Smiley

     Protože jsem extrémista vzhledem k většinové populaci, jsem schopný třeba i týden nejíst (to už je docela extrém a myslím si, že není úplně nutné pro každého, aby to zkoušel, delší půsty docela stahují a lépe se mi drží, když se pro ně rozhodnu dobrovolně), takže nemusím nijak akutně řešit, co si dám kde v restauraci. Smiley

     Jednoduše leckdy kolikrát raději nejím v posledních letech. Dle mého pohledu je nepřirozené i cestování, pokud to není po svých, takže nevyhledávám časté a dlouhé cestování, ale občas nějakou delší vzdálenost urazím.
     Potom si buď beru nějaké jídlo sebou, které pár hodin vydrží a nebo nejím. Kdybych jíst v restauraci chtěl, asi bych si dal rýži, těstoviny s nějakým sosem nebo omáčkou bez masa, nějakou zeleninu dle nabídky, takhle jsem to dělal první tři roky mb.

     Dal jsem si polévku s chlebem. (dnes bych to možná vynechal, protože si myslím, že obojí může být v restauracích hodně přesolené). Omáčku s knedlíkama, pokud to šlo tak s rýží nebo těstovinama bez masa a když jsem chtěl maso tak s rybou a i brambory jsem si někdy dal, i  když mi nikdy brambory nijak zvlášť nechutnaly, já byl vždy spíše na moučné přílohy než na brambory.
     Co mi nejvíce vadí v restauracích nebo spíše vadilo, když jsem v nich jedl, byla na můj vkus silná přesolenost, která ve mě pak vyvolávala chuť na něco, kde je cukr a taková jídla jsem jíst nechtěl.

     Myslím si, že se to  postupně i v některých restauracích mění, společnost si zvyká nejen na vegetariány, vegany, makrobiotiky, vitariány apod., ale také obecně na to, že někteří lidé solí méně a že je to poměrně prospěšné viz mainstreamový pořad Jste to co jíte.

     Takže si myslím, že i tady se blízká na lepší časy viz vegetariánské a dokonce i makrobiotické restaurace. Já když jsem si nemohl z různých důvodů dovolit jíst v zaměstnání (v mikrovlnce si jídlo ohřívat nebudu, studené jsem ho jíst nechtěl a hodinu klidu mi stejně dopřát nechtěli,  musel jsem zvedat telefony a každou chvíli někdo přišel), tak jsem jedl až po příchodu domů.
     Ale mě plně stačí režim dvou jídel denně. Ráno snídaně a večer večeře. Kdyby mi to nevyhovovalo, asi bych si nosil sebou jídlo v termosce na jídlo, například pokud bych dělal 12 hodinové pracovní směny.

     Když už někam cestuju, tak nejraději na pozvání k nějakým mbtikům, oni už se o mě postarají.  Grin Já jsem měl období, kdy jsem byl háklivý i na malé množství soli a bylo mi doporučeno, ať klidně několik měsíců nepoužívám žádnou sůl. Udělal jsem  to tak a potom to bylo lepší, říkali tomu, že se jakoby odsolím.

     Stejně tak si myslím, že se těžko píše o tom, co je to makrobiotika, protože každý si pod tím představí trochu něco jiného, každý to vnímá jinak. A navíc se to zřejmě u každého může v čase trochu měnit.

     Mimochodem zajímavý Neonům názor na mb z jiných webových stránek, který je mi blízký, ač se pohybuji spíše v kategorii přísnějších mbtiků, což se ovšem, podle mě, nevylučuje:
   
"neon řekl(a)...

    A ještě velice důležitý detail ohledně celé makrobiotické filosofie. Makrobiotika není o tom co jíst a nejíst. Ale kdy a co jíst, nejíst. Jde o ideální udržování se co nejvíce v harmonii.
     Z čehož může vyplývat, že bílý cukr může být v některých podmínkách tělem dobře zužitkovaný a nebude mít negativní extrémní efekty, jako na někoho, kdo se válí u počítače.
     
     Jde tedy o celkové zhodnocení harmonie, kde se započítává každý příjem/výdej energií. Nejde o striktní dodržování makrobiotického talíře v podmínkách, které jsou uplně mimo.
     A taky může být klidně makrobiotické, že bys 2 dny neřešil vůbec jídlo, když ti to za to stojí. Svoboda, radost ze života je makrobiotika. Jídlo je prostředek, ne cíl."
      Poklona

     Vlastně nejtěžší na takovém přístupu asi je, aby si to člověk nerozvolnil nakonec až moc a pak se nevrátil třeba k pivu a k bůčku nebo k něčemu jinému.....
     Což v zásadě opět nemusí být špatně, ale pak je to vždy o těch dvou stranách, má dáti, dal. Plusy, mínusy. Pozitiva, negativa. Rub a líc.
     
     Otázka také je, zda to platí u všech lidí.Domnívám se totiž, že u lidí, kteří prodělali vážnější onemocnění, je už jaksi celoživotně zdvižený varovný prst a myslím si, že je u takových lidí vhodnější, pohybovat se v nějakém opatrnějším režimu, pokud jim mb pomohla se ze své nemoci vyléčit, protože si myslím, že je u takových lidí větší riziko recidivy, než u lidí, kteří na mb přešli v relativně uspokojujícím zdravotním stavu a v takovém případě si myslím, že je možné dodržovat volnější režim, pokud jde o mb.
     Já bych v podstatě měl být opatrnější v tom co píšu, protože jakési mé Průchovsko-Agarkovské pojetí mb může leckoho zbytečně, díky své přísnosti odrazovat. A myslím si, že je to určené právě spíše pro menšinu příznivců jakéhosi přísnějšího pojetí mb a pak případně pro hodně tolerantní lidi a ostatní můj přístup bude zřejmě spíše dráždit.
     
     Vlastně svoboda je také zodpovědnost nejen, ale i v jídle. Nemůžu napsat, že bych byl vyloženě věřící v křesťanském slova smyslu, ale kdysi jsem viděl pořad o mladém knězi a on tam vyprávěl jaký byl sportovec, fotbalista, jak se mu líbily děvčata.
     A oni se ho ptali, zda nelituje, že slíbil věrnost Bohu před ženou a on řekl: "Když poznáte čokoládu, těžko Vás uspokojí suchý chléb".
     
     Pro mě je právě tou čokoládou přísnější pojetí mb, není to odpírání, ale naopak obohacení, což jsem kdysi, když jsem se díval na zmíněný pořad nechápal. Věřil jsem mu, že to tak cítí a trochu v dobrém záviděl, že je schopný tak silného prožitku.
     Dobře však vím, že kdybych asi chtěl, že bych se mohl vrátit zpátky, ale nevím, zda by to znovu šlo i obráceně.

     Možná bych se uchlácholil tím, že jsem vlastně spokojený i bez mb a že mb nepotřebuju, ale je otázka, zda bych si to jen nenalhával, ale nechce se mi to zkoušet. Je mi dobře takhle, jak to je teď.
« Poslední změna: 15. Prosinec, 2010, 08:34:25 od agarek » Zaznamenáno
Stran: 1 ... 7 8 [9] 10
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení