Stran: 1 [2] 3
  Tisk  
Autor Téma: Přejídání, přejídání, přejídání  (Přečteno 8329 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
W
Makrobioklub
Hero Member
*****
Příspěvků: 819


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #15 kdy: 10. Duben, 2014, 17:27:20 »

Dobrá otázka, ale co na to říct? Jestli vydržíš bez dezertů, tak super.

Jinak je řešení, že si k tomu sladkému "dezertu"  dáš vařenou zeleninu (do 20min). Kromě toho, že je zásaditá tím dosáhneš i toho, že těch dezertů pak nesníš tolik. Pak je dobrý jíst vědomě a dobře kousat a když cítíš, že máš dost, tak přestat. To ti stačí. Když pokračuješ, tak se rozjíš a dál už to znáš Wink.

Ale nemůžu říct, že se mi tohle vždycky daří. Wink

Pak je tu ještě tohle. To že máš na něco chuť může znamenat, že ti něco chybí. Sladké. Stálo by za to si dělat zeleninu dušenou na sladko. Třeba 40 min dusit. Zásaditá pak už sice není, ale možná budeš mít menší chuť na dezerty.

Uvidíme, co ti napíše Neon. Něco mi říká, že o téhle problematice toho hodně ví. Very Happy
Zaznamenáno
pozorovatel
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 420


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #16 kdy: 10. Duben, 2014, 19:45:10 »

W: No řekl bych, že o téhle problematice toho ví asi víc lidí. Wink

nat83: Se závislostí na oříškách jsem bojoval asi 2 roky. Trochu se divím, že ti paní Strnadelová doporučila jíst dezerty na tenhle problém (i když určitě toho o tobě ví víc, než já, pokud jsi ji osobně navštívila a tak musela mít nějaký důvod). Dle mého to je spíš nedostatek tuků, než sladkého. A s tím měla (či má) problém spousta makrobiotiků, kteří jeli podle starších knížek hlavně od J.Průchové. (Ona sama pak říkala na kurzech, aby se přidávala nejméně jedna až dvě lžíce oleje v rámci denního vaření navíc, než předtím doporučovala.) Předpokládám, ale, že dneska s tím už mladí MB adepti tolik neválčí, protože celkově se MB víc otevřela.

Pokud řešit přemíru oříšků, tak se doporučuji spíš zamyslet nad množstvím tuku ve stravě.

Pokud je teď ožehavější problém č.2- ujíždění na sladkém, tak tam je to asi složitější. Mě osobně naprosto vyhovuje škála MB dezertů, na které najdeš recepty všude možně a někdy ochutnám i ty, které dělá Sunfood. Je zvláštní, že by ti to, že jsi MB dezerty začala jíst rozjelo, že máš chuť na "normální" sladké věci. Ale uznávám, že čokoláda je silná věc. Pro hodně lidí, co začínají s MB je boj se sladkým jedním z nejtěžších. Chce to čas, aby se chutě vyčistily, ale pokud jsi rok neměla problém a pak si se k tomu vrátila, tak to může i znamenat, že jsi na MB přešla moc rychle a tělu se ozývají staré závislosti. Aneb- jak to bylo se sladkým (čokoládou) před MB?

Obávám se, že sebelépe uvařená přirozeně sladká zelenina čokoládu jen stěží přebije (samozřejmě si ale ber W radu k srdci). Zkus přijít na to, co je spouštěčem toho, že tu silnou "nezdravou" sladkou chceš. Kdy a proč? Jen, když se navnadíš MB dezertem?

Samozřejmě tu jako vždy střílíme trochu naslepo, protože na lepší radu bychom toho museli o tobě vědět víc- jak vypadá tvůj MB jídelníček, zdravotní problémy, psychika, atd....

 
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3467


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #17 kdy: 10. Duben, 2014, 20:41:35 »

No tuto oblast mám hodně nevyřešenou Smiley

Jíš dost zeleniny?

Teoreticky samozřejmě pomáhá zařadit větší množství zeleniny (i pickles). Nebát se vůbec syrové - momentálně kedlubna, strouhaná mrkev, čínské zelí apod.

Pak jsem si zvykl chuť na sladké částečně řešit mrkvovou šťávou. Já si ji teda dělám doma, mám holt odšťavňovač (ale uplně obyčejný).

Kdybych nebyl líný, tak je taky super řešení dělat si sladké zeleninové vývary - a že dokážou být teda sladké.

No a když mám chutě na čokoládu, tak to řeším čokoládovým pudingem - základ je voda + nějaké obilné mléko + puding z obchodu (jsou i nějaké kvalitnější značky ve zdravkách). Zjistil jsem, že mám při chuti na čokoládu chuť hlavně na to kakao (třeba na hořkou čokoládu). No a tento mírně sladký puding mi tu čokoládu nahradí a asi tak neuškodí. Dá se samozřejmě dosladit třeba medem (sladem ale ne, to by nezhoustlo).

Jinak ovoce (třeba tepelně upravené) taky není špatné.
« Poslední změna: 10. Duben, 2014, 20:50:53 od neon » Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3467


Zobrazit profil WWW
1 0
« Odpověď #18 kdy: 10. Duben, 2014, 20:57:30 »

Obecně je to ale asi většinou problém pestrosti v jídle.

Schválně Nat - nejíš spíše monotóně? Máš vyvážené poměry každý den? Máš pickles, něco zeleného každý den? Dělas si občas tempuru? Střídáš styly vaření obilovin, zelenin? Máš v jídle i ostrou chuť (zázvor, daikon apod.)?

Já moc ne... a proto jsem to asi nevyřešil Smiley

A možná i kdybych měl pestrost v jídle, tak bych se nedivil, že by to pořád nebylo vyřešeno... protože bych třeba neměl pestrost v životě.. já už bych se nedivil ničemu, hlavně teda ne tomu, jak je život náročný Smiley

Dává třeba taky smysl, že pokud máme z něčeho stresy, tak o to víc si to chceme osladit.

A třeba toto může mít mnohem větší vliv jak jídlo... podle mě jo.
« Poslední změna: 10. Duben, 2014, 21:07:31 od neon » Zaznamenáno
nat83
Newbie
*
Příspěvků: 4


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #19 kdy: 11. Duben, 2014, 08:32:33 »

Ahojte, diky vsem za tak rychlou reakci Smiley
Co se tyce orisku, tudiz tuku ve strave, nemyslim si, ze by mi chybely, nejsem v tom uplne striktni a pri vareni si neodmeruju lzice, spis je u me problem, ze kdyz mam hlad nebo chut na neco, tak na zacatku mb pro me prislo nejlepsi reseni koupit si orisky a snist je. No a nakonec jsem dokazala snist dva pytliky orisku... Ja v jidle proste potrebuju disciplinu, pokud povolim uzdu, pak to skonci prejezenim, az je mi z toho spatne. I pred mb jsem to tak bohuzel mela a vypozorovala jsem, ze se prejim, kdyz nemam co delat, tudiz zacnu myslet na jidlo, hrozne moc bych se toho chtela zbavit, nechci byt zavisla na jidle a porad myslet na to, kdy zase budu moct jist a co, je to hruza!

Jinak muj jidelnicek vypada asi takto:
snidane: jahlova kase se zeleninou
obed: ryze natural, lustenina, zelenina jak dusena, tak kousek syrove i kvasene (ted nedavno jsem narazila na super mb restauraci, tak tam chodim na obedy, takze pestrost v jidle mam) mimochodem tam jsem prave ochutnala jejich zakusky, ktere jsou vynikajici, ty moje nebyly zdaleka tak sladke, a pak jsem prave nekolikrat potom skoncila na cokolade...
svacina: predtim ryzove placky, ted dezerty z te restaurace, ktere jsou pecene...vim, ne zrovna idealni
vecere: obilovina, zelenina, neco podobneho co na obed

Drive jsem svaciny nejedla a vyhovovalo mne to, protoze jsem jedla jenom tri krat denne, tudiz jsem mene myslela na to, za jak dlouho mam zase jist Smiley Jenze ted mam asi roztazeny zaludek, ze si den bez svaciny v praci nedokazu predstavit...to je totiz moje jedine poteseni v praci Wink ale asi by to bylo reseni, nemyslite? Jist mene a tudiz mene na jidlo myslet..
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3467


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #20 kdy: 11. Duben, 2014, 09:20:50 »

Možná jsem mimo s tímto pohledem.. takto to mám aspoň já....

Pokud jsi typ, který se přejída až je mu špatně, tak je to podle mě na mnoho let se z toho dostat.

Neplatí klasické teorie, že máš přidat více zeleniny a bude to ok.

Prostě je to dlouhodobý návyk, tělo to z nějakého důvodu potřebuje (konstitučně) a je to na dýl.

A jako všechno v životě ten proces zlepšování probíhá v cyklech - budeš mít období, že to budeš zvládat a už si budeš myslet, žes to vychytala a najednou propad a období přejídání jako za stara a zoufalost.. ty dobré fáze se budou prodlužovat.. ale třeba 10 let se z toho budeš postupně hrabat.

Ale určitě k tomu zlepšování přidávají všechny ty teorie co padly, zkoušet, snažit se.. jen to prostě nejde ze dne na den, jako u někoho, kdo to jídlo v životě tak moc neřešil.. ten si zase vychytává na mnoho let jiné zlozvyky Smiley
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3467


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #21 kdy: 11. Duben, 2014, 10:40:56 »

Jo a o něco lepší náhražky čokolády jsou Sladstar tyčinky a nebo Carobela apod.
Zaznamenáno
torquiose
Hero Member
*****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 804



Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #22 kdy: 11. Duben, 2014, 14:58:31 »

Prejidani je velice casto emocionalniho puvodu, coz neni zadna novinka. U me teda urcite. Pokud se ponorim do smysluplne prace/cinnosti, tak i kdyz jsem ve stresu, tak se neprejidam a na jidlo ani moc nemyslim. Prejidanim casto reaguji na ubijejici pracovni pozadavky (stresovitou praci kterou nepovazuji za smysluplnou). Domnivam se, ze u hodne lidi jde o podobny ci stejny mechanismus.

Dalsi teorie je, ze je to druh podvedome psychologicke obrany. Jakesi obaleni ochranou vrstvou. Ackoliv ty vnimane utoky mohou (ale nemusi) byt nehmotneho charakteru, reakce je zhmotnena.
Zaznamenáno

nat83
Newbie
*
Příspěvků: 4


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #23 kdy: 14. Duben, 2014, 07:44:49 »

Cetla jsem od Kushiho, ze lide, co maji problemy s prejidanim, tak ze maji jist jen dva krat denne, maji si dat drivejsi obed, pak veceri. Tak to tento tyden na sobe zkusim a uvidim, co to se mnou udela Smiley Ale myslim, ze ze zacatku budu asi umirat hlady. Smiley
Hlavne nechci, aby jidlo bylo tou nejdulezitejsi casti dne, nechci byt proste na jidle zavisla a nechci porad myslet, kdy uz je cas jist.

W: mas pravdu, ze bych mela prestat jist, jakmile citim, ze mam dost, ale popravde je mi lito toho jidla, ktere bych pak musela vyhodit, protoze jim jenom certsve uvarene jidlo, tak to vzdy dojim, i kdyz se uz citim davno najezena. Jak resite vy zbytky jidla?
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3467


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #24 kdy: 14. Duben, 2014, 09:05:02 »

Citace
Cetla jsem od Kushiho, ze lide, co maji problemy s prejidanim, tak ze maji jist jen dva krat denne, maji si dat drivejsi obed, pak veceri.

Tak to nevím, kde jsi četla, ale mě to smysl absolutně nedává. Je to taková na hlavu postavená idealistická teorie.

Vždyť 2x denně nedokáží jíst ani ti, kteří nemají problém s přejídáním, tak jak by to asi dokázal dlouhodobě někdo, kdo jídlo dost řeší.

Přejídače logicky ale budou takové ideály a extrémy přitahovat - obecně to tak bude v jakékoli brandži. Čím víc něco kazíme, tím víc jsme idealisti.

No zkus... ale já mám zkušenost, že takto mě nikdy nic nefungovalo.. a naopak jít na to s větší láskou k sobě, ke svému nedostatku, nedoknalosti a trpělivě krůček po krůčku.

Jinak s tím idealismem jsem jen lítal od mantinelu k mantinelu - striktnost střídalo obžerství.

Ale možná jsme fakt každý jiný, tak co já vím Smiley

Citace
Jak resite vy zbytky jidla?

Jo, to jsi asi objevila dost dobrý symptom, na kterém se poznají přejídači Smiley Je jim líto jídla.

No já už jsem se poměrně zklidnil, nestresuju se tím. Jím i den starou polívku, když to tak někdy vyjde. Dám do ní čerstvé zelené (pažitka, petržel, nať cibule).
Obiloviny a luštěniny jsou uplně v pohodě i z lednice.

No a obecně si začni zvykat to jídlo prostě odložit a radší sníst pozděj, než za každou cenu čerstvé.

Máš na výběr - buď se pěkně překyselíš tím, že se přejíš čerstvého jídla.
A nebo se mírně překyselíš, když ho budeš jíst starší, ale v moment, kdy máš hlad.
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3467


Zobrazit profil WWW
1 0
« Odpověď #25 kdy: 14. Duben, 2014, 13:24:30 »

A ještě jsem si vzpomněl... v nějaké knize jsem zas u Kushiho četl, že pokud člověk dobře kouše a odloží jídlo, když je plný, tak ať ji jak často chce Smiley

No a další věc.. v Kushi institutu v Amsterdamu padla informace, že makrobiotik začátečník se bude prostě holt přejídat, než se tělo přizpůsobí. A fór je v tom, že začátečnické období je podle nich tak prvních 10 let Smiley

Ono na makrobiotice má člověk pocit, že je přecpaný, ale na kalorie toho jí často méně, než předtím na běžně stravě. Tělo neumí tak dobře zpracovat polysacharidy, takže makroušovi nezbývá, než tu chybějící energii dohánět objemem.

Tak mě napadá, jestli z tohoto důvodu by nebylo někdy vhodné zařadit i vícekalorické jídla - tempuru. Že asi v začátečním období by nemusela být makrobiotika vůbec tak přísná, protože jinak nás to bude asi logicky hnát k přecpání se množstvím obilovin.
Zaznamenáno
sahaw
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 393


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #26 kdy: 14. Duben, 2014, 13:28:17 »

Pro mne definice prejidani je to, kdy clovek snedl tolik, ze ma tezky zaludek. Smiley

Ja jsem se taky prejidal a prejidam. Je to varovani, ze mam nejaky problem:
1. nudim se
2. jsem ve stresu
3. mi neco v tele chybi

Kdyz problem vyresim, tak se uz neprejidam.
Zaznamenáno
nat83
Newbie
*
Příspěvků: 4


Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #27 kdy: 14. Duben, 2014, 14:57:36 »

Muzu se zeptat, co si davate na svacinu?
Neone, mas pravdu, jist 2 krat denne nejde zvladnout Tongue Takze jak rikas, nebudu k sobe tolik prisna a kdyz je normalni se prvnich 10 let prejidat, tak nebudu hladovet, ale budu spise vedome kousat a pokouset se prestat, kdyz budu mit dost, i kdyz to jidlo by pak muselo jit do kose Wink
Zaznamenáno
Rozárka
Newbie
*
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 26


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #28 kdy: 14. Duben, 2014, 21:37:36 »

Ahojte, to je zajímavé téma, to přejídání. Já jsem četla zajímavou knížku, kterou bych Vám chtěla doporučit: Zbavte se svých kil bolesti a je od Doreen Virtue. Je to celé o přejídání  a o možných příčinách přejídání, se kterými se Doreen setkala při své terapeutické praxi. Je zajímavé, že Doreen měla hodně dobrý důvod, proč napsat tuto knížku, sama trpěla několik let přejídáním. Ve své knize píše, že se přejídáme vždy ze 4 různých důvodů: Jsou to tzv. emoce SZNS - tedy Strach, Zloba, Napětí a Stud. A uvádí malou pomůcku - jaký je rozdíl mezi fyzickým-skutečným hladem a hladem emocionálním, fyzický hlad vzniká postupně, zatímco emocionální hlad přichází náhle.
Zaznamenáno
Lieli
Newbie
*
Příspěvků: 14


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #29 kdy: 29. Duben, 2014, 19:56:24 »

Ahoj,
mám pocit jako bych všechny předešlé články sama napsala, jak dlouho jsem ani nedoufala, že by měl někdo podobné problémy. Úleva se ani nedá popsat. Jako začátečník (9 měsíců) mám snad všechny zmíněné symptomy. Moje přejídání je asi způsobeno nižší kalorickou hodnotou, často mám pocit, že mi mb strava leze i ušima, pokud nemám nabitý program, tak přemýšlím, kdy zas budu něco jíst, neumím včas zaznamenat, že jsem plná, pocit přežrání nastane až za delší dobu, a navíc je mi nesnědeného jídla líto. Já však ještě trpím tím, že mi je pocit přílišně plnosti fyzicky nepříjemný až odporný (ale ne zase že by mi bylo špatně). A přidává se ještě plynatost, únava, depky, a tlak okolí, které nepřijímá mou odlišnost. Jestli se mám připravit na dalších deset let, tak nevím, zda má vůle nebude pokořena.
Zaznamenáno
Stran: 1 [2] 3
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení