Stran: [1] 2
  Tisk  
Autor Téma: Zásaditost x kyselost - postřeh ze semináře  (Přečteno 4472 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
berinda
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 152


Zobrazit profil
0 0
« kdy: 30. Březen, 2010, 08:01:51 »

V sobotu na semináři pan Milan dvořák uvedl doporučení složení MB talíře:
4 : 3 : 1
obilí : zelenina : bílkovina

V dalším příspěvku o okyselení organismu uvedl doporučení, že zásaditých potravin by mělo být 80 % a kyselých 20 %.

Buď jsem se nějak popletla v číslech nebo mi to nevychází, protože pokud se budu držet doporučeného MB talíře, tak obiloviny, které tvoří 50 % talíře, organismus okyselují, tak jak docílit toho, aby zásaditých potravit ve stravě bylo 80 %?

Díky za objasnění.
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #1 kdy: 30. Březen, 2010, 08:15:21 »

No, já bych to vůbec neřešila takhle.. protože to záleží na tom kdo to bude jíst a kdy ..
Zaznamenáno
xylda
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 223


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #2 kdy: 30. Březen, 2010, 09:58:11 »

Suchopárnost čísel proti šťavnatosti života, chce to vylézt z hlavy a dát prostor cítění. 47
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3465


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #3 kdy: 30. Březen, 2010, 10:37:40 »

Berinda: mě to taky vrtalo hlavou, vůbec to nesedí a odporuje si to.
Zaznamenáno
Mili
Full Member
***
Příspěvků: 166


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #4 kdy: 30. Březen, 2010, 13:11:42 »

Nie je kyslosť  ako kyslosť. Škála od 7 do 1 znamená zakaždým tuším zvyšovanie na druhú predchádzajúcej koncentácie H3O+ ionov .
Takže kyselinotvornosť cukru alebo mäsa a kyselinotvornosť obilniny je rozdiel. Obilniny sú len mierne kyslé. Z toho pšeno je snáď neutrálne.  Makrobiotika extrémne kyslé potraviny vylúčila. No a  máme tu i gomasio, riasy, kuzu a špecifiká a techniky, ktoré nám pomáhajú kyselinotvornosť znížiť.
« Poslední změna: 30. Březen, 2010, 14:19:01 od Mili » Zaznamenáno
lehu
Full Member
***
Příspěvků: 233


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #5 kdy: 31. Březen, 2010, 09:33:11 »

Ahoj, není ten poměr nějak vytržen z kontextu?

4:3:1 to se mi zdá reálné tak možná když se sečte dohromady všechno, co se za den sní, ale určitě ne jako pravidlo pro každý talíř. Třeba snídaně je talíř kaše s nějakou zeleninou (obilí o dost víc než zeleniny, no i když teď na jaře si to beru skoro 3:2 obilí ku krátkodobé zelenině, ale to už je moje individuální složení, které zrovna mně vyhovuje). Ale když se podívám na talíře k obědu nebo večeři, tam teda určitě není víc obilí než zeleniny ani tehdy, když to budu brát podle doporučovaných talířů (protože s tím poměrem "zahýbe" polévka).
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3465


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #6 kdy: 31. Březen, 2010, 09:51:40 »

4:3:1 (50% obilí, 38% zeleniny, 12% luštěnin) je přece v makrobiotice po desítku let, nebo se pletu?
A jistě, poměr se počítá v rámci celého dne, na každém talíři by to bylo těžko udržitelné.

Mili tady dodala důležitou věc, že je potřeba brát v úvahu sílu Ph.
Tzn. klidně můžu mít na talíři 70% mírně překyselujících potravin, když tam je něco co mi to posune větší zásaditostí nazpět (miso, pickles, gomasko, řasy apod.).
Zaznamenáno
lehu
Full Member
***
Příspěvků: 233


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #7 kdy: 31. Březen, 2010, 12:28:31 »

ani ne. Nepovím ti teď ty procentní poměry (nezabývám se tím, abych přepočítávala na procenta, co za celý den sním, ani to dělat nechci), ale na letním talíři určitě není 50% obilí. Ještě tak možná na tom zimním. Ale řekla bych, že neznám nikoho, kdo by to dodržoval, co tak vidím, tak lidi jedí víc zeleniny a luštěnin.

Navíc, nemluvilo se někdy na tomto fóru o posunu makrobiotiky více do jinu, tj. víc zeleniny? Protože si myslím, že tak stejně většina makrobiotiků jí, tak mě překvapuje, že to na té konferenci nezaznělo (resp. nebyla jsem tam, ale co můžu soudit z tohohle příspěvku). Když vidím, co lidé jedí (i mb učitelé, viz např. Holandsko), tak si myslím, že se makrobiotika za ty roky hodně vyvinula / posunula ve srovnání s tím, co bylo doporučováno v knihách z devadesátých let, nezdá se mi tedy, že by to bylo desítky let neměnné.
« Poslední změna: 31. Březen, 2010, 12:40:26 od lehu » Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3465


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #8 kdy: 31. Březen, 2010, 13:28:23 »

O posouvání k jinu jsem tu nadhodil pádné teorie já a taky pozoruju kolem sebe, jak se toho poměru málokdo drží.
Jak jsem tam psal, tak jsem od té přednášky čekal v tomto směru hodně, a v tomto směru mě neuvěřitelně zklamala - ale chápu to, protože tohle téma je pro úzký okruh zájemců.
Zaznamenáno
lehu
Full Member
***
Příspěvků: 233


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #9 kdy: 31. Březen, 2010, 14:24:51 »

Dnes jsem byla nakupovat ve zdravé výživě v Sázavské a protože jsem v tomto směru dost váhala, tak jsem se zeptala té prodavačky, co si myslí o klíčkách z mungo (já jsem se setkávala vždy s názorem, že jsou extrémně jinové, tak nejíst). A prodavačka mě ujistila, že přece i pí Průchová v posledních letech tvrdí, jak je potřeba makrobiotiku posouvat víc do jinu .... takže jestli to nejsou fámy, tak Neone, nejsi jediný, kdo nadhazuje podobné teorie. Nebo možná jako jediný nadhazuješ ty teorie, ostatní to prostě tak uvaří a jedí (a učí?).

Možná jen málo zájemnců by zajímal historický vývoj jinu / jangu na talíři, ale přece všichni, kdo s mb začínají, tak se zajímají o to, co a jak jíst, kolik čeho a jak takový talíř vypadá. To není téma pro malý okruh zájemců !

No, asi tady toho nechám, abych to téma úplně nerozložila, faktem je, že podíl jinu a jangu je z trochu jiného soudku než ph (protože třeba lehce jang jáhly jsou zásadité, stejně jako je zásaditá jinová listová zelenina. Naproti tomu rýže jde do kysela stejně jako tuším třeba kopr. Takže jak obiloviny tak zelenina můžou být s kyselou i zásaditou reakcí a zevšeobecnit to, řekla bych, nelze).
« Poslední změna: 31. Březen, 2010, 14:31:35 od lehu » Zaznamenáno
milan
Host
0 0
« Odpověď #10 kdy: 31. Březen, 2010, 21:47:54 »

nebyla nahodou strava myšlena globálním příjmem??? nepřijímáme preci jen ten zvanec (klasicky pohled makrouse, ze?!)...

takze strucne k rychlemu pochopeni:
krev je zaklad a je vsude kolem bunek, ktere vyzivuje a pokud by nebyla mirne zasadita, tak taky treba ani nejsme...
jen takova uvaha, kdyz budeme prijimat pouze nebo prevaznou vetsinu kysely ci kyselinotvornych potraviny, tak jak muzeme mit pote v tele globalne mirne zasadite prostredi? Z jednoduche logicky je to blbost, ze? Tak to vyresi nektere radoby zasadite potraviny ve vyssi koncentraci ve strave? asi tezko, ale pomoci trochu mohou... Pokud vse budeme resit jako jidlo = konzumace pouze stravy, tak se dostaneme do matematicky neresitelne ulohy s neznamou cernou dirou... a zacneme se s nasemi teoriemi ztracet v univerzu...

prosim vas, nezapominejme, ze konzumujeme i velkou miru kysliku (pri aktivite klidne i 150l/hod), pricemz prave kyslik hraje stezejni roli pri odkyseleni organismu... pro hloubave jedince, bych chtel poznamenat o tzv. Bohrove principu - jedna se o skupinu biochemickych rovnic, ktere reguluji pH krve na základě teorie o Lewsovych kyselinach a bazich, pricemz prave kyslik navazujici se na hemoglobin zpusobi kratkodobe okyselneni, ktere vede k uvoleni jeste kyselejsiho oxidu uhliciteho z krve. Aby reakce probihala rychle, je nutne spravne mnozstvi alkalickych mineralu, ktere pomohou docasne tvorit potrebne uhlicitany ci hydrogen uhlicitany, pomoci nich lze velmi vyhodne odkyslelit organismus...

priste treba o tom, kde se ten oxid uhlicity ci dalsi organicke kyseliny berou... ci neco vice o oxidativnim stresu... nebo proc se muze chovat kyselina jako zasada a zasada jako kyselina...

pro mene hloubave jedince: nezapominejte chodit na prochazky a do prirody, tak jak se o tom hovorilo na seminari... strava je i o spravnem dychani, prospeje to vasemu zdravi. Ono pokud budete chtet spalovat uhli ve vasich kamnech a nedodate horeni patricne mnozstvi vzduchu, tak Vam v lepsi pripade kamna vyhasnou, v horsim vyhasnete s nimi.

jeste k te zelenine: Na svetove konferenci MB ucitelu v Lisabonu se hovorilo, ze je nutne zvysil zastoupeni zeleniny na taliri (prosim to neznamena, jak nekteri spatne pochopili, ze se zvysi konzumace syrove zeleniny!!!)... z mb rovnez vime, ze kazdy jedinec je jiny a ze si ma najit spravne mnozstvi sam v zavislosti na sve praci, na prostredi, ve ktere zije atd...  drive se doporucovalo standardne i 25% zeleniny a 60% obilovin v zavislosti na rocnim obdobi atd., to jen k doplneni informaci...
« Poslední změna: 01. Duben, 2010, 14:12:26 od milan » Zaznamenáno
rakwička
Sr. Member
****
Příspěvků: 378



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #11 kdy: 15. Duben, 2010, 16:33:29 »

toť poučné čtení..
jako v kostele, hihi
Zaznamenáno
NEW_PAGE
Full Member
***
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 189



Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #12 kdy: 16. Duben, 2010, 09:45:53 »

Jednoduchá odpoveď : Pre každý metabolický typ je kyselinotvorné a zásadotvorné niečo iné.... Pre niekoho je mäso zásadotvorné, pre iného kyselinotvorné... Pre ďalšieho takmer "neutrálne", pre iného "mierne kyselinotvorné", pre iného "mierne zásadotvorné"... Pre sacharidové typy je ovocie ( jablká, slivky, atď... ) zásadotvorné, pre zmiešané typy je to jemne kyselinotvorné, pre bielkovinné typy je to kyselinotvorné ( až veľmi kyselinotvorné )...
Pointa je v tom, že by ste si mali urobiť testy zo stránky metabolicketypy.com a potom sa začať zamýšľať a experimentovať v oblasti hľadania svojho metabolického typu, ktorý sa v priebehu mesiacov a rokov vždy mení... ( takže nečakajte vyriešenie "harmonického taniera" na niekoľko rokov či celý život... ). Ak budete zaraďovať mäso, radím, aby bolo v bio kvalite a najlepšie len chladené, nie mrazené.
Tento príklad ktorý odporúča Milan Dvořák dáva jasne najavo, že chce "uniformovať" jedálniček ľudí.... Nie len to, že nerešpektuje metabolické a konštitučné typy, genotyp, fenotyp, atď, atp.... ale ešte toto doporučenie časovo neohraničuje, takže vlastne odporúča ľuďom sa takto stravovať celý život... Čo to značí ? Že sám je obmedzený a má úzky pohľad... navyše o 5 rokov bude hlásať niečo iné... A na to príde tiež "sám", a nikto nevie, čo v ňom zažne ten nový názor, ktorý o nejakú dobu predhodí. Myslíte, že na kom robí experimenty a na základe toho tvorí pomer živín a potravín ? NA SEBE. Ale on nie je MY. On je on - jeden človek s jedinečným metabolickým a konštitučným typom, genotypom, fenotypom, krvnou skupinou, fyzickou aktivitou/pasivitou atď.... Komu sa ešte stále zdá, že si môžeme pripúšťať názory "odborníkov", ktorí chcú stravu uniformovať, pričom možno na teoretickej úrovni túto skutočnosť popierajú, ale v praxi to tak očividne NIE JE, a keď, tak sa doporučenia pre rôznych ľudí líšia len minimálne ?
Základ sú potraviny najvyššej kvality, správne upravené ( vhodný typom varenia - ak ich treba variť ). NIE OBILIE JE ZÁKLAD. Každý nech vyberá z tých najkvalitnejších potravín ( nepasterizovaných, bio - najmä mäso, to stačí teoreticky..., čerstvosť, nerafinovanosť... ), správne ich kombinuje, dôkladne žuje, nezapíja, hýbe sa.... A SÁM ZISTÍ, ČO POTREBUJE. Ak vie načúvať svojmu organizmu.
Zaznamenáno

Láska nikdy nepodozrieva. Láska nie je nikdy žiarlivá, nikdy nezasahuje do slobody druhého. Láska nikdy nič druhému nevnucuje. Láska dáva slobodu a sloboda je možná iba vtedy, keď má vo vašom spoločnom bytí priestor.
milan
Host
0 0
« Odpověď #13 kdy: 16. Duben, 2010, 16:24:34 »

NEW_PAGE: zajimavy prispevek a mas nektere zajimave myslenky, souhlasim s teorii Lewsovych kyselin a bazi, avsak bych nektere udaje o zasaditosti a kyselosti bych si nekonkretizoval.

Z Tveho prispevku je patrne, ze jsi zrejme nebyl na prednasce v Pardubicich, coz je skoda. Chapu Tvoji zapalenost v metabolicke typy. ale ono to neni nic noveho pod sluncem, tak jako vyziva podle krevnich skupin. Makrobiotika vychazi z principu jedinecnosti cloveka, proto take doporucuje individualni MB talire, pri jejich sestavovani, ale vychazi ze standardu, coz Te asi zmatlo, v tom je skutecne podstatny rozdil. Tento princip vyucuje kazdy MB lektor a neni tomu jinak. Navic lide, kteri maji zdravotni potize, myvaji striktni MB dietu, ktera nemusi mit se standardnim MB talirem nic spolecne. Prosim, pokud se pustis do nejakych odbornejsich debat, je dobre si nejprve nastudovat par knizek o MB a snazit se MB trochu pochopit. Diky za pochopeni.

Rozdil Evropskeho pristupu od Vychodniho pristupu (odkud MB pochazi) je v tom, ze vychodni filozofie vychazela z dlouhodobeho pozorovani, clovek pozoroval sam sebe, sve okoli a prirodu, snazil se v ramci svych moznosti najit ruzne souvislosti. Tehdy cinsky cisar dal zaklad vychodni medicine a smeru rozvoje vychodnich filozofii tim, ze chtel dosahnout dlouhovekosti, resp. nesmrtelnosti. Evropa v tu dobu sla uplne jinym smerem, detailni vyzkumy, analyzy, opet v ramci moznosti atd. Zaverem chci rici, ze pravda je jen jedna a Buh nam dal dar, abychom ji spolecne objevovali. Vzdy, ale zalezi na uhlu pohledu. Rika se, ze kazda cesta vede do Rima. Ne kazda musi byt trnita.

Jeste k tem metabolickym typum -  primární cil vyzivovych protokolu metabolickeho typovani je dosahnout optimalni  pH krve a telnich tekutin, to same jde i v makrobiotice, nebot je to zaklad funkcniho imunitniho systemu...
Potravinove doplnky se v MB neuznavaji.
Zaznamenáno
NEW_PAGE
Full Member
***
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 189



Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #14 kdy: 16. Duben, 2010, 20:02:08 »

to milan : s tým, že by som si mal najprv viac naštudovať teórie makrobiotioky a až potom sa k tomu vyjadrovať, s tým súhlasím, i keď tak nerobím, lebo Kushiovci, a v podstate naši českí a slovenskí "učitelia" makrobiotiky nie sú tým najpresvedčivejším dôkazom...
Proste ja som už prestal veriť tomu, že obilie má tvoriť viac ako polovicu ( prípadne polovicu ) taniera...
Hovoríš, že makrobiotika neuznáva potravinové doplnky... TAk to je potom CHYBA. Neviem si predstaviť neužívať vitamín C, a nikdy sa ho nevzdám. Je plno výskumov s vit. C, plno dôkazov že pri vysokých dávkach ( 6-10g ) má veľmi pozitívne účinky, tak nevidím dôvod ho získavať LEN z kvasenej zeleniny, ktorá ho bude mať maximálne takých 60mg ( lebo jej nebudem jesť kilá )... Ďalej žiaľbohu treba užívať aj nejaké minerály ( samostatné a vysokokvalitné, dobre vstrebateľné ), lebo pôdy sú vyčerpané, resp. určité minerály z nich sa naviazali na pesticídy atď.... Takže v podstate vždy budeme trochu podvýživení, aj keď by sme našli presne svoj metabolický typ, a doladili všetko presne tak, ako to naše telo chce a potrebuje - aj tak by sme mali nedostatok... pôda je pôda, na nej rastie to, čo konzumujeme, či už primárne ( rastlinná strava ), ale sekundárne ( živočíchy a živočíšne výrobky ). Neviem teda, aký dôvod má MB nepodporovať potravinové doplnky ( zaujímavé, keďže podporuje potravinové doplnky na báze enzýmov... )...
V našom hektickom svete ľudia asi nebudú mať čas a možno ani chuť sa tak dlhodobo pozorovať na duševno-fyzickej úrovni a na základe toho pre seba hľadať vhodnú stravu.... Aj preto by bodlo vhod urobiť si vyšetrenia okolo "metabolických typov" a vecí s tým spojenými ( ktoré to krásne doladia do "dokonalosti", ktorá sa aj tak bude v priebehu života meniť... ), len škoda, že v Čechách to robí len jedna univerzita ( presnejšie len jeden profesor, jeho žiaci ešte nie... ), a na Slovensku NIKTO.
Neposledná vec, veľmi dôležitá, ale to sa tu už preberalo ...... Strava nie je NUMBER ONE v zdraví človeka. Povedal by som, že je číslom dva, prípadne tri. Ale na rozdiel od ostatných faktorov je možno najjednoduchšie daná do praxe. Ale ostáva VYBRAŤ SI. Mne sa najviac pozdáva práve stravovanie podľa metabolických typov ( kde sa zohľadňuje aj plno iných vecí ), lebo tam jendoznačne vidieť už čobylen v 5 vetovom "zhrnutí" toho systému, že je tam veľmi osobitý prístup - každému ušitý na mieru. A to sa mi veľmi páči.
Zaznamenáno

Láska nikdy nepodozrieva. Láska nie je nikdy žiarlivá, nikdy nezasahuje do slobody druhého. Láska nikdy nič druhému nevnucuje. Láska dáva slobodu a sloboda je možná iba vtedy, keď má vo vašom spoločnom bytí priestor.
Stran: [1] 2
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení