Stran: [1] 2 3
  Tisk  
Autor Téma: Lokální makrobiotická soběstačnost  (Přečteno 6538 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3416


Zobrazit profil WWW
2 0
« kdy: 02. Duben, 2010, 11:34:26 »

Poslední dobou přemýšlím, jak bych dokázal být soběstačný z lokální produkce.

Důvodů pro tyto úvahy může být více:
- zastavení dovozu potravin (a nebo těch konkrétních, či těch kvalitních) z nějakého důvodu
- chuť uživit se opravdu ze své vlastní zahrádky, či směnného lokálního obchodu
- či snaha počešťovat makrobiotiku
- a další

Nejvíce asi špekuluju nad misem - to by prej šlo nahradit tradičním kváskem - tradiční kyselo (polívka) je stará verze miso polívky? - ale u misa tam pro mě pořád hraje důležitý faktor ta jeho slanost a větší dávka minerálů, které na sebe dobře vážou těžké kovy a proto je tak dobré na čištění těla od městského smogu (pokud to nepletu).

Sojovky - jak nahradit? Lze vyrobit podomácku?

Mořská sůl - byla zde dříve, bude potřeba se jí vzdát a nebo vzhledem k množství její spotřeby se vždy tento artikl relativně lehce sežene?

Mořské řasy - jsou divoké rostliny adekvátní náhražkou?

Umeboshi, umeocet - půjde vše tak hladce bez nich, když jsou tak výborným pomocníkem právě ve stavech největší zdravotní krize?

A hlavně - rýže - zvládl bych bez rýže udržet stále 50% své obživy na obilovinách? V praxi to nezvládám, rýži potřebuju, je pro mě nejchutnější.

Kdybysme se čistě teoreticky probudili zítra do světa bez dovozu, trpělo by naše tělo nedostatem některého makrobiotického potravního specifika?
« Poslední změna: 02. Duben, 2010, 11:36:45 od neon » Zaznamenáno
romanS
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 557


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #1 kdy: 02. Duben, 2010, 13:01:25 »

Konečně něco, na co se dá reagovat.... Wink Smiley
Miso
Proč by nešlo vyrábět u nás? Je tam nějakej fígl, kterej bratři šikmooký ani za všechny poklady světa prostě neřeknou?
Kvásek mi přijde hodně jiný druh potraviny.

Sojovka by šla asi nahradit nejsnáz.

Mořskou sůl bude každej povinně vozit z dovolený, odpařování je jednoduchý technologický postup. Smiley

Řasy jsme dřív neznali a taky jsme žili. Jak píšeš, divoké zeleniny + sladkovodní odrůdy, na které se ale musí češi naučit, aby se to vyplatilo dělat.

Ume
Snad by ty "švestky" rostly i tady, ne? Čte to tu někdo z Japonska, že by poslal semínko a návod na pěstění? Výrobky viz miso.
Rejži ti vypěstuje pan B. Very Happy

Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #2 kdy: 02. Duben, 2010, 13:01:35 »

neone, ty by ses vydal do světa a něco přivezl.  třeba z Japonska miso a řasy. příště třeba zas jiná dovča někam s kamiónem  Wink
« Poslední změna: 02. Duben, 2010, 13:04:03 od giorgino » Zaznamenáno
xylda
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 218


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #3 kdy: 02. Duben, 2010, 13:10:33 »

Umeboshi se prý dají pěstovat i u nás. Ale je to na dýl, no, tak bysme do tý doby prostě byli zdraví. Grin

RomaneS, kdo je pan B.? Smiley

Každopádně kdybysme se čistě teoreticky probudili do světa bez dovozu, museli bychom chtít to zvládnout 47

Zaznamenáno
xylda
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 218


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #4 kdy: 02. Duben, 2010, 13:15:29 »

Možná, že by nebylo od věci si to vyzkoušet nanečisto, co? Grin
Zaznamenáno
El
Host
1 0
« Odpověď #5 kdy: 02. Duben, 2010, 13:31:37 »

Dosáhnout soběstačnosti je naším(mým a káji) velkým cílem..

Podle mě nejdůležitější otázkou je pěstování obilí- bez rýže se absolutně obejdu- zrovan včera jsme ji měli po dlouhé době k večeři a oba jsme si uvědomili, jak nám nechybí..

Nad misem nešpekuluju vůbec Grin protože mi nechutná, nedělá mi dobře- když mám v polévce miso, tak sním dvě lžíce a už je mi divně... a pro tu malou spotřebu si ho klidně půjdu koupit... není to pro mě tak velká položka, která by mi ničila soběstačnost.

Mořskou sůl bych určitě používala i dál a to klidně koupenou... tolik se jí také nespotřebuje..

Mořské řasy se dají kvalitně nahradit divokými rostlinkami Smiley

Umebošky jsem za poslední půl rok použila jednou a to , když jsem se přejedla něčeho nemb a bylo mi zle  Eek jinak je taky nepokládám za něco velice důležitého.

TY potraviny, které tu popisuješ jsou sice součástí mb ale celkově je jich potřeb velmi malé množství.. já bych to označila za vyšší level soběstačnosti.
Na první místa dávám- bydlení v přírodě, ve stavbě, která je kompatibilní s přírodou- nejlépe takovou , která nezasahuje do země- jako např. jurta. Svůj zdroj vody, nezávislost na elektrice.
Potom určitě pěstování zeleniny, luštěnin.. ovoce.. ořechy. pro mě do toho spadá i chov oveček, slepic.. koz.. koní. A až tohle všechno zvládnu, tak bych tam zařadila pěstování obilí... do té doby si ho budu dál kupovat u zemědělců, kde koupím pytel za pár korun(má zemědělce, který používá minimum hnojiv) .. a určitě se dá naučit pěstovat i rýže- ale podle mě je to v našich podmínkách dost neekonomické, stejně jako pěstování švestek ume..


Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #6 kdy: 02. Duben, 2010, 13:48:54 »

tak tenhle příspěvek, El, jsem si rád přečetl.  Smiley
Zaznamenáno
milan
Host
0 0
« Odpověď #7 kdy: 02. Duben, 2010, 18:09:54 »

zajimava uvaha. neone, dostal by ses do hruba do 80-tych let minuleho stoleti. Je pravdou, ze nyni by to nebylo az tak narocene. Tehdy si makrousi nemohli koupit v obchodech pomalu nic, ani treba vlocky, natoz skutecnou sojovku ci rasy (krom vyjimecne agaru a bublinatky). Z pouzitelne zeleniny byla k dispozici tak cibule, mrkev, zeli a sem tam neco dalsiho...z lustenin hrach, ojedinele se objevovala soja a cocka. Misto ras se pouzivalo vice divoke zeleniny. Umeboshi se zkouseli delat z merunek nebo svestek... Nekteri MB zacinali na kyselem zeli s psenici nebo typicky ceskym jidlem - hrach a koupy... mit ze zacatku ryzi, jahly, pohanku to byl svatek. JZD Ponikla zacalo pestovat "bio" obili (napr. i nahy oves!) nebo se ruzne shanelo po horach u malych sedlaku, kteri nehnojili a pestovali obili pro sve kone ci  dobytek... proto ceska makrobiotika byla odlisna od MB z US nebo Holandska atd. je mozne, ze cas tyto odlisnosti odstrani a dojde k plne globalizaci makrobiotiky...
Zaznamenáno
beruška
Sr. Member
****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 276



Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #8 kdy: 07. Duben, 2010, 07:40:32 »

Toto vlákénko se mi líbí, a to tak, že moc. Mě ty japonské potravinové zvyklosti moc neberou. Je to holt jiný kraj - jiný mrav. Takže plně souhlasím s El...
Máme u nás všeho, co potřebujeme, dosti. Navíc jsem někde zakopla o tvrzení, že různé cizokrajné bylinky v jiném prostředí jaksi nefungují - a to se jednalo o postupy a recepty Marie Treben, která je od nás přes pár kopců...
Umeboška má sílu a zabere i zde - pokud se do toho náhodou nemíchá i placebo-efekt, ale zcela určitě by se i v našich podmínkách našlo něco podobného.
Krapet mě zarazilo také tvrzení paní Průchové, že s divokými rostlinami se musí opatrně - ty nám přece doplňují minerály tak jak propagované řasy.
Řasy, umebošky - berme je jako léky, tedy po kapkách a jen pokud je to nutné - nemoc atp.
Ne bez důvodu žijeme tady a teď.
B.
Zaznamenáno
lucny_kvet
Newbie
*
Příspěvků: 15


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #9 kdy: 16. Březen, 2011, 00:19:44 »

El, pises o byvani v prirode... ze najlepsie take, ktore nezasahuje do zeme, napriklad jurta. Preco? Normalny dom je zly? Eek
Zaznamenáno
pozorovatel
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 420


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #10 kdy: 16. Březen, 2011, 06:47:20 »

lucny_kvet: Kopíruji sem odstavec z článku Výhody jurty z webu http://www.slamenejurty.cz/index.asp, pokud Tě to zajímá určitě se tam koukni:

5) Asi největší výhodou při stavbě jurty je to, že jurta nevyžaduje žádné hluboké základy, jak to bývá u stavby normálního domu. Postačí jen rovný zpevněný povrch izolovaný od vody. A pokud chcete jurtu využívat po celý rok k bydlení, pak jsou také vhodné výkopy pro kanalizaci, vodu a elektřinu, ale i to se dá řešit alternativním způsobem. Záleží jen na pohodlnosti a nebo naopak na přizpůsobivosti obyvatel.

Dále odpadají také problémy s odvozem zeminy, s přípravou betonové směsi, což souvisí také s neustálým zásobováním náklaďáky, nemluvě o pracovní síle, která s prací nikam nepospíchá a po měsíci máte na tom samém místě teprve opět rovnou zem. To vše stojí i nějakou energii, nějaký materiál a čas a tedy i spoustu peněz navíc.

Při představě, že se v domě budou provádět rekonstrukce se většině lidem ježí vlasy na hlavě. Znamená to totiž sekání a bourání zdí, zaprášený a zaneřáděný byt s nutností pořádného úklidu. U jurty tomu tak určitě není.

A to nejlepší? Skoro se vyhnete byrokratickým pochůzkám a vyjednáváním s architekty, které zaberou opravdu nemálo času. Ale určité věci vůči stavebnímu úřadu splnit budete muset splnit.
Zaznamenáno
beruška
Sr. Member
****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 276



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #11 kdy: 16. Březen, 2011, 07:40:21 »

Pozorovateli - jako potrefená husa si dovolím trochu zakejhat:
" určité věci vůči stavebnímu úřadu splnit budete muset splnit" - obávám se, že toto nebude vůbec jednoduché! Je to z pohledu stavebního zákona stavba jako každá jiná, že nemá základy nehraje žádnou roli. Takže musí splňovat hafo předpisů a norem. Takže se obávám, že jednání na stavebním úřadě bude o hodně složitější, než při stavbě klasického domku s 5+1.
Zaznamenáno
pozorovatel
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 420


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #12 kdy: 16. Březen, 2011, 08:15:46 »

beruška: Nebudu machrovat- nejsem odborník na stavební zákon. Co vím od známých, kteří se tím zabývají, tak jednání s úřady, ohledně stavby jurty, je nesrovnatelně jednodušší, než při stavbě domku. Navíc, pokud stavba není se základy, tak ji můžeš postavit na pozemcích, kde by to se stavbou domku nebylo možné.

Mám kamaráda, který žije v maringitce, tím, že není objekt se základy spojen se zemí, tak si ušetřil spoustu byrokracie s úřady. Ani neplatí daň z nemovitosti.

Ale znovu opakuji nejsem odborník na stavební zákon, takže pokud Ty ano, tak mě možná vyvedeš z omylu.
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #13 kdy: 16. Březen, 2011, 09:26:47 »

Ahoj, jurta se da opravdu postavit bez povoleni i na pozemku v chranene oblasti. sice vam nenapisu zakon,ktery by to potvrzoval,ale zjistene to mame. je to uplne stejne jako s maringotkou. Ma to hodne vyhod a napriklad i tu,ze se da presunout celkem pohodlne jinam. Rekonstruovat dum se da i celkem prirodne,napriklad hlinene omitky atd,ale odpadu ve forme suti se da vyhnout jen v drevostavbe. coz taky neni tak drahe,pokud ma clovek sikovne ruce. A jak pise pozorovatel,vybavenost elektrikou a vodou a spotrebici uz zavisi jen na narocnosti lidi. Omlouvam se za chybeni hacku a carek,datluju telefonem:)
Zaznamenáno
beruška
Sr. Member
****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 276



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #14 kdy: 16. Březen, 2011, 11:24:14 »

Jurtu můžete postavit skutečně kdekoliv ( pochopitelně se souhlasem majitele pozemku a pokud to náhodou nezakazuje v dané lokalitě nějaký zvláštní předpis - chráněná oblast, obecně závazná vyhláška - toto je hodně specifické, ale asi to moc do úvahy nebude připadat)- pokud to bude vlastně takový stan... je to stejné jako maringotka - prostě věci movité, které nejsou pevně spojené se zemí.
Horší ale je, pokud do ní chcete zavézt nějaké sítě (elekro, voda), tehdy se to stává stavbou, resp. výrobkem plnícím funkci stavby, pokud se jedná o nějaký prefabrikát. A tady už narazíte na stavební úřad. I když nemá základy.
Zaznamenáno
Stran: [1] 2 3
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení