Stran: [1]
  Tisk  
Autor Téma: MB a práce - Strava a zaměstnání  (Přečteno 2722 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
Taoist
Newbie
*
Příspěvků: 3



Zobrazit profil
2 0
« kdy: 09. Listopad, 2010, 08:26:53 »

Ahoj,

ač ne-MB (ale tčmveganista, který/á vám sem chodí nakukovat :-)), zajímalo by mě, jak řešíte stravování v zaměstnání/škole.
Myslím, že tenhle problém máme společný všichni, kdo se nestravujeme konvenčně.

Já osobně jím 2x denně - ráno mezi 7-9 (obvykle jáhly, pohanku, vařím+jím tak hodinu), a pak později odpoledne, max. do 5 - 5.30pm. Mám štěstí, že teď nemusím do žádné všivé práce chodit a mohu se věnovat odpolední přípravě stravy, ale přemýšlím, jak to dělat v budoucnu.

Díky za vaše zkušenosti!  Smiley
Zaznamenáno

Unaffected by affection or estrangement,
Unaffected by profit or loss,
Unaffected by honour or disgrace,
They are the most precious things in the world.
agarek
Host
3 0
« Odpověď #1 kdy: 09. Listopad, 2010, 11:09:49 »

     Osobně jím rád v klidu a relativně dlouho. Kdysi jsem si jídlo nosil. Buď v termosce na jídlo anebo jsem měl v práci malou plynovou bombu s dvouma hořákama.

     Kolegy ale zřejmě nějak iritovalo složení jídla nebo délka jedení cca hodina a tak se proti tomu postavili, že oni se najedí rychleji a tak udělají více práce nebo tak něco, takže jsem to vyřešil tak, že když jsem chodil do práce časně ráno, jedl jsem první jídlo až odpoledne,  když jsem přišel domů.

     Když chodím do práce v nějaký rozumnější čas, tak se nasnídám a druhé jídlo jím až když dojdu domů. Celkem mi to vyhovuje, protože nemám problém dlouho nejíst, ale zase když jím, tak jím poměrně hodně, dlouho atp. Asi by mi vyhovovalo takové to jižanské pojetí jídla, např. Francie apod.

     Když vidím, jak do sebe někdo jídlo nahází, že to kolem něj jen lítá a sotva do sebe hodí poslední sousto, tak už vstává od stolu, tak to bych nemohl. Než jíst takhle, to raději vůbec a později v klidu, pohodě, uvolnění, relaxaci.

     Když se někdy zkusím najíst v nějakém stresujícím prostředí nebo v prostředí kde je určité napětí nebo jím rychle, protože mě tlačí čas, ozvou se mi žaludeční vředy z minulosti nebo něco na ten způsob.

     U jídla potřebuju pohodu, dostatek času. Měl jsem možnost jíst v zaměstnání kde jsem často zvedal telefony a každou chvíli chodil někdo s něčím a něco potřeboval, takže to jsem raději jedl až doma v klidu.

     Obecně si ale myslím, že většinou se v práci najíst dá a lze ten čas, který bude asi delší při jedení než u ostatních lidí, kolegům nějak kompenzovat, pokud jsou rozumní.  A pokud jsou jasně rozdělené úlohy co kdo musí udělat, tak tam asi není co řešit.

     Druhá stránka je, že není malé procento lidí, kterým lecos z mb vyloženě smrdí. Zažil jsem, jak se někdo málem pozvracel, když ucítil nori ze sushi. O daikonu, kedlubně nemluvě. Leckomu smrdí tepelně upravená zelenina nebo pickles atd.  Jsou to docela kontrasty, protože já naopak mám rád nori, sushi, pickles, tepelně upravenou zeleninu...
     Natto by si do práce nesl asi jen šílenec nebo recesista. Smiley

     Setkal jsem se s vysvětlením, že pokud je člověk více zahleněný, může se mu zvedat ze zeleniny žaludek. Holt degenerace lidí postupuje. Ovšem to asi nebude polehčující okolnost, když se sejdou dva tři takoví kolegové, kterým bude na zvracení, sotva si otevřete jídlo. Zajímavé bylo, že po syrové kedlubně si museli vyvětrat, ale cigárko jim nevadilo. Smiley
« Poslední změna: 09. Listopad, 2010, 11:25:54 od agarek » Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3462


Zobrazit profil WWW
1 0
« Odpověď #2 kdy: 09. Listopad, 2010, 11:27:20 »

Ono to "nepracování" (respektive práce z domova) taky není žádná výhra, pokud se to vleče delší dobu.
Člověk je pořád u "zdroje", a pokud nemá pevnou vůli, tak je to neustále hodování jako sobota/neděle u někoho, kdo chodí v týdnu do práce.
Zaznamenáno
Jitřenka
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 183



Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #3 kdy: 09. Listopad, 2010, 11:27:39 »

Ahoj, toť zajímavé a v MB asi vždy aktuální téma... Běžně tento problém taky s manželem řešit nemusíme, oba pracujeme doma, ale právě máme za sebou tříměsíční období mimo domov, kde muž někam do práce chodil a nějak jsme si poradit museli. Teď, když je to téměř za námi, mi nezbývá než si oddechnout, že to doma zase řešit nebudeme, přiznám se. Smiley

Většinou jsem prostě uvařila den předem (snídani i oběd, popř. svačinu typu pomazánka + pita/tortilla/palačinka/..., placky, rýžové kuličky, sushi, lívance atd.), on si vše ráno ohřál a napěchoval do termosek (tedy krom té kaše, tu snědl ještě doma). Vím, že to není zrovna OK, ještě navíc byl k dispozici jen elektrický sporák (jak já se těším domů na plyňák!! Very Happy), ale lepší řešení mě nenapadlo. Pro sebe jsem si pak přes den vařila většinou jídlo čerstvé. A večeře to holt snad muži trošku vynahradila... Smiley

Přiznám se, že nevím, jaké je v této situace ideální a co nejméně "bolestivé" řešení...
« Poslední změna: 10. Listopad, 2010, 12:15:58 od Jitřenka » Zaznamenáno
Jitřenka
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 183



Zobrazit profil
2 0
« Odpověď #4 kdy: 09. Listopad, 2010, 11:40:12 »

Agárku, to mi něco připomíná... Když si někam vezmeme svačinu, rovněž lidi začnou krčit nosy a šklebit se. Jednou jsme vybalili někde v přírodě sushi s pickles a dvojice na vedlejší lavičce, svačící kupované párky v rohlíku a hamburgery, začala polohlasně špačkovat - korunovala to hláška, že to "smrdí jak rozkládající se mrtvoly". Jo, to vzhledem k jejich svačině opravdu sedlo... Very Happy

Neone, já to zrovna jako "výhru" vidím. Wink Jedinou nevýhodou snad je, že občas krutě nestíhám (expres zakázky, příliš práce atd.) a pak musím stejně vařit narychlo nebo obrazně řečeno s půlkou zadku na židli u PC. Zase se dá ale samozřejmě pracovat, zatímco se zrní či luštěniny pomaličku vaří, takže většinou v poledne "komplet MB talíř" zvládnu. Muž kolem dvanácté opustí svou domácí kancelář, v pohodě se občerstvíme, a pak zas většinou nevyleze až do svačiny. Není doufám velký problém odpolední svačina...?  Eek Mlsná nás nehoní - "hotové" sladkosti či pochutiny doma většinou ani nemáme a jít něco ukuchtit opět vyžaduje čas, takže žádné úlety většinou nehrozí. Já mám spíš nutkání ulítávat, když jsem naopak někde mimo domov... A mužík měl teď prý v práci ty tři měsíce občas taky co dělat, aby nenavštívil nějakou tu šílenou kantýnu.....  Very Happy
« Poslední změna: 09. Listopad, 2010, 11:54:20 od Jitřenka » Zaznamenáno
midsummer
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 157



Zobrazit profil
2 0
« Odpověď #5 kdy: 09. Listopad, 2010, 12:39:25 »

Ráno odcházím z domova v 5,30 a vracím se večer v 18,30 (v lepším případě), ale několikrát týdně taky až v 19,30. V práci ve společné kuchyňce pouze mrkvovrnka a rychlovarná konvice  Wink . Většinou vařím večer po návratu, což je docela krizové - abych se taky někdy dostala do postele. Zároveň si očistím zeleninu a připravím pařáček na ráno. Zeleninu si vždycky dělám ráno před odchodem a hned horkou přendám do zavařovacích skleniček (od různých salátů atp.) a hned zavíčkuju. Snídám až v práci, to je zelenina ještě teplá, zbytek si přidám k obědu. Docela děsný je, že několikrát týdně domů valím nákup hlavně zeleniny, pak zase ráno zásoby jídla zpátky s sebou. S pachama v kanceláři to naštěstí není až takový horor - momentálně mám kolegyni, která miluje tlačenku s čerstvou cibulí a podobné chuťovky, tak si nemáme moc co vyčítat  Smiley . Horší když k nám vleze někdo cizí poté co jsme jedly  Huh? . Předtím jsem měla kolegyni, které vadil i sojový jogurt, no to je celkem bez komentáře - si na mě dokonce stěžovala u nadřízených.
Ale o víkendu si vaření více užívám, zkouším i nějaké složitější věci. Horší, že toho většinou navařím hodně co do množství, nebo více věcí najednou, a jelikož mě to vážně dost chutná, tak pak mám problém se snězeným množstvím  Huh?
Zaznamenáno

To, co lidé nazývají štěstím, je okamžik, když přestanou mít strach.
Andrea
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 166



Zobrazit profil Email
3 0
« Odpověď #6 kdy: 09. Listopad, 2010, 12:54:47 »

Ahoj, i já připravuju jídlo den dopředu, ráno slupnu doma jen kaši a oběd + svačinu dávám v práci. Musím se smát, když čtu ohledně "smradů" z jídla. Už několikrát reptala kolegyně, cože to zase tak smrdí. No, pickles, co jiného!!! Užívala jsem si vynikající pickles s daikonem. demonstrativně na mě otevřela okno a vydávala dávivé zvuky v domění, že jídlo urychlím. Měla smůlu, tu lahůdku do sebe přece nenaházím jako ona své hovězí gulášky a jiné blivajzy. No a jednou jsem si vzala (hi hi hi jsem recesista) do práce i báječné natto. Den před tím si pochutnávali kolegové na smažených tvarůžkách a taky jim to nesmrdělo. No ale tentokrát to byl čambus.
Asi budu souhlasit, že co nám voní jim smrdí a naopak (já zase neunáším smrad z kiosků s rychlým občerstvením). Taky je tady irituju, koukali mi do misky a komentovali. Už je to přešlo. nevysvětluju, neobhajuju. Jen si s úsměvem žvýkám... Když bylo nejhůř, pronesla jsem jen jedinou větu - Zlato, koukej do svýho talíře a dávej pozor, ať si nepřekousneš jazyk. Já si taky hledím svýho. Kolega, který byl vytrvalý a měl "inteligentní" poznámky a dotazy dostal jen odpověď  - Hele, jdi za roh a přemýšlej. Pak se vrať a zeptej se na něco chytrýho, jo?
Takže vydržet, kousat a brát je s nadhledem  Wink
Zaznamenáno

Iren
Sr. Member
****
Příspěvků: 429


Zobrazit profil
3 0
« Odpověď #7 kdy: 09. Listopad, 2010, 14:15:26 »

Andreo, chtěla bych mít tvoji kuráž, skvělý přístup.

Jinak se připojuju k vám všem, protože všichni víme, že tohle je asi nejnáročnější bod mb. Na rozdíl od vás některých se ale neumím tak beze všeho prorazit, a tak se spíš tajím a užívám si dosavadního štěstí, že se většinou můžu jít najíst domů. Mám práci nepravidelnou a rozesetou po různých místech, kde nadto ani možnost přiváření si není, a tak se snažím zařídit si to tak, že se dostanu na dobu široce polední domů. Moje praxe je, že jím dvakrát denně - jakoby brunch, který vypadá jako oběd s polívkou, a večeři, která je taky většinou čerstvý "mb talíř". Takže docela luxus. Obilniny a luštěniny samozřejmě navářím dopředu, zeleninu vždy čerstvě. Na výlety, kteréžto podnikáme do přírody, si občas beru pixličku s uvařeným. Leč ve vlaku radši  kvůli uváděným důvodům nejím.

Praxe selhává, když je víc práce nebo se je na cestách nebo ve společnosti netolerantních společníků, i partnerů. A tak bohužel občas zažívám situace, že bych se jakoby měla cítit provinile za svoje jídelní nároky = neboli potřeby pro mě ovšem.

"Mlsná" a nedosytná přes den mě skoro nikdy nehoní, protože se najím tak, že mi sytost vydrží dlouho. Obilniny, neřkuli s luštěninami sytí nadlouho. Ale bohužel taky jím relativně větší porce (než zvíci pěsti).

Na obědové jídlo mívám čas, jak to vyjde, zhruba mezi 10. a 14. hodinou. Večer bohužel musím jíst, až když jsem doma, což někdy je později, než se v mb a podle orgánových hodin a působení energií atd. doporučuje. Ale nemůžu se z toho zkrátka zbláznit.
Až se změní situace (což si přeju) a získám pravidelnější, stabilnější a víc na jedno místo vázanou práci, bude to s mb stravováním asi složitější. O cestování a ohleduplnosti a pochopení druhých už ani nemluvím.

Proto kéž by nás už bylo víc a existovaly by mb-izující restaurace a bufíky...  Wink

Každopádně mi mb chutná a voní a zažívám stejné chuťové reakce u stánků s buřtama ap. jako vy.
(Mimochodem nedávno jsem po dlouhé době ochutnala "průmyslovou", voňavou a krásně upletenou naducanou vánočku, prostě mě lákala vzpomínka. Ale užasla jsem nad její chutí. Kam se ten potravinářský průmysl v umělizaci dostal - aspoň to byl můj dojem. Už mě kupované buchty zas dlouho vábit nebudou.)
Zaznamenáno
Taoist
Newbie
*
Příspěvků: 3



Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #8 kdy: 09. Listopad, 2010, 19:37:33 »

Všem díky za příspěvky!! - často i úsměvné, jak jinak. Smiley

Jojo, já nestandard situace také řeším většinou přes pixličky, co se dá dělat - jde o to, zvolit nejmenší zlo  Roll Eyes

Jinak jsou neustálé dotazy kolegů a všech kolem už unavující. Jsem navíc celiak, takže to je něco! "Co vlastně jíš!!??"  Tongue  Já tuhle otázku nikdy moc nepochopila, protože mi nikdy nepřišlo, že jsem o něco ochuzena jen proto, že nejím lepkové obiloviny, maso, mléko a mléčné produkty, sladkosti, syrové ovoce a zeleninu (dle tčm pro mě vysoce nevhodná). Vždyť je TOLIK jiných možností! Stačí se dívat na věc jinak a jiným směrem a především jinak přemýšlet...Nu, co dodat, jsme na tom všichni stejně, jak tak vidím.
Vydržet, vytrvat!!  Very Happy
Zaznamenáno

Unaffected by affection or estrangement,
Unaffected by profit or loss,
Unaffected by honour or disgrace,
They are the most precious things in the world.
rakwička
Sr. Member
****
Příspěvků: 378



Zobrazit profil
1 1
« Odpověď #9 kdy: 09. Listopad, 2010, 20:54:26 »

bejt po mym, tak jim furt!

Zaznamenáno
Stran: [1]
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení