Stran: [1] 2
  Tisk  
Autor Téma: miminko nechovat?  (Přečteno 3421 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
maja11
Newbie
*
Příspěvků: 44


Zobrazit profil
0 0
« kdy: 16. Listopad, 2010, 06:21:23 »

Jsem naprosto sokovana z toho, ze jedna nase pribuzna se rozhodla nejspis na zaklade precteni nejake "moudre" knihy nechovat svoje miminko (ted ma asi mesic),
zduvodnuje to tim, ze by pak brecel a ona by nic neudelala, nesmi ho ani nikdo z rodiny pochovat a kdyz je v kocarku nesmi se houpat, aby si na to nezvykal.
Myslim ze, by se clovek mel spolehat spis na to, co nam rika instinkt a kdyz place, tak nas chce asi na neco upozornit, ze tu je taky a ze chce nasi pozornost.
Navic jak ucit dite prirozenym zdravym emocim, kdyz ho uz od miminka o tohle okradame. Nedavno jsem cetla knihu Koncept kontinua, kde se mimo jine tohle resi
jako jedna ze zasadnich veci.
Zaznamenáno
rakwička
Sr. Member
****
Příspěvků: 378



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #1 kdy: 16. Listopad, 2010, 08:19:00 »

No já nevím, nejsem matka..ale chodím hlídat synovce..
od narození ho dost vídám a teď jsou mu 4 měsíce a už 2 spolu obstojně trávíme pondělky dopoledne a čtvrtky..
Není to nejlepší na miminku to mazlení? Já to miluju a to dítě není ani moje..
A jak je příjemné nosit ho v šátku! To je také mazlení..já vlastně nedělám nic jiného, než že ho mazlím a jaký je to spokojený tvoreček..

Podle mě se dotyčná o hodně připravuje.. o dítěti nemluvě..
Zaznamenáno
berinda
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 152


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #2 kdy: 16. Listopad, 2010, 08:23:02 »

Známá ať si dělá, co chce...

Já se řídila INTUICÍ, když bylo miminko klidné v postýlce - nechovala jsem, když se ozvalo, byla jsem na blízku, nabídla náruč.

Teď jsou dceři 3 roky, spí od 1,5 roku sama v pokoji a občas při usínání mi chybí se s ní pozmazlit a vzpomínám na to, když byla miminko, já ji měla u sebe, kojila (do 2 let).
Zaznamenáno
midsummer
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 157



Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #3 kdy: 16. Listopad, 2010, 09:21:46 »

Nejlepší způsob, jak vychovat jednice neschopného jakéhokoliv citového projevu. Minimálně - dají se předpokládat i další psychické deformace.
Zaznamenáno

To, co lidé nazývají štěstím, je okamžik, když přestanou mít strach.
maja11
Newbie
*
Příspěvků: 44


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #4 kdy: 16. Listopad, 2010, 09:40:49 »

no prave, vzdyt o to nejkrasnejsi ochuzuje zamerne sebe, babicky...a taky chudacek malej jak on k tomu prijde...je mi z toho fakt smutno Cry
Zaznamenáno
El
Host
1 0
« Odpověď #5 kdy: 16. Listopad, 2010, 12:37:40 »

Ach jo, to je smutný Sad  Ale setkávám se s tím hodně často, jak mi volají maminy ohledně kojení, tak se často narazí na takovéhle téma.. a já jim to neustále vysvětluju a vysvětluju.

Nedávno jsem si půjčila knížku Koncept kontinua  a je báječná. Všem doporučuju si ji přečíst, měla by to být skoro povinná četba pro budoucí rodiče Smiley

A jinak když teda známá nepochopila, co se stane, když miminko nebude chovat a tím mu nebude uspokojovat jeho hlavní potřebu, tak se časem sama přesvědčí Sad
Zaznamenáno
Dei
Jr. Member
**
Příspěvků: 59


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #6 kdy: 18. Listopad, 2010, 11:12:03 »

teda něco takového bych v dnešní době vážně už nečekala... Dej ji přečíst ten koncept kontinua, třeba ji to pomůže. je tam právě popsaná situace, kdy matka nechává svoje dítě jen tak ležet v postýlce a odchází od něj, aby si nezvykalo, i když sama by ho moc chtěla pochovat a potom ten chlapeček měl velmi vážné citové poruchy. dyk jak jinak se deti naučí milovat, když jim to rodiče neukáží? jak z něho může vyrůst samostatný, milující  tvor, když mu jeho matka neukáže a nepomůže. nejsme zvířata, která se rodí už hotová. všechna miminka jsou vlastně nedodonošená, nehotová, až v jednom roce se dá mluvit o hotové bytosti (dle zvířecích měřítek - samo chodí, samo se už dokáže i najíst), ale kdybychom je měli nosit v břiše 21 měsíců...no potěž Very Happy a ještě by mě zajímalo jak ho tedy přenáší? jak ho kojí? (ani bych se nedivila, kdyby nekojila :/ ) jak ho přebaluje? (bezplenkovku asi nedělá) jak ho koupe? usuší? to ho přeci musí pochovat i kdyby nechtěla... a že nemá chut si ho přitisknout k sobě... já bych to nepřežila, kdybych se nemohla se svymi dětmi pomazlit.

jinak za sebe mohu říct, že jsem nebyla moc chovaná a ani kojená a v dospělosti jsem byla hodně citově vyprahlá, až můj manžel a potom první syn mi pomohly se z toho dostat Smiley
Zaznamenáno
maja11
Newbie
*
Příspěvků: 44


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #7 kdy: 19. Listopad, 2010, 12:14:39 »

to Dei: to opravdu nevim, jak s nim dela ostatni cinnosti (koupani atd),to je asi jedina prilezitost,kdy je s nim v blizsim kontaktu, jeste jsem je nenavstivila od te doby co maji
malyho doma, mam to zprostredkovane z vypraveni od mamy, byly jsme z toho obe v soku. Koncept kontinua ji muzu dat precist, jestli koji fakt nevim, ale ani bych se nedivila
kdyby ne, o bezplenkove metode asi nemuze byt ani rec..
Nazory na tu knihu jsou ruzne...ale myslim, ze i kdyz ji to dam a ona si to snad precte, tak si nejsem jista jestli pochopi...je totiz takovy zvlastni typ osoby, ktera si mysli, ze
ma vse nastudovane nejlip, uz pred porodem rikala, jak ma vsechno nactene.. (je to ucitelka na Zs:).
Ona totiz ani nechape to, ze se chceme napr. stravovat prirozene atd, patri mezi ty mainstreamovy lidi, kteri se na tyto veci divaji
skrz prsty. Ale za pokus to urcite stoji.
Zaznamenáno
Jitřenka
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 183



Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #8 kdy: 19. Listopad, 2010, 20:06:10 »

to Dei: to opravdu nevim, jak s nim dela ostatni cinnosti (koupani atd),to je asi jedina prilezitost,kdy je s nim v blizsim kontaktu, jeste jsem je nenavstivila od te doby co maji
malyho doma, mam to zprostredkovane z vypraveni od mamy, byly jsme z toho obe v soku. Koncept kontinua ji muzu dat precist, jestli koji fakt nevim, ale ani bych se nedivila
kdyby ne, o bezplenkove metode asi nemuze byt ani rec..
Nazory na tu knihu jsou ruzne...ale myslim, ze i kdyz ji to dam a ona si to snad precte, tak si nejsem jista jestli pochopi...je totiz takovy zvlastni typ osoby, ktera si mysli, ze
ma vse nastudovane nejlip, uz pred porodem rikala, jak ma vsechno nactene.. (je to ucitelka na Zs:).
Ona totiz ani nechape to, ze se chceme napr. stravovat prirozene atd, patri mezi ty mainstreamovy lidi, kteri se na tyto veci divaji
skrz prsty. Ale za pokus to urcite stoji.

To mi vzdáleně připomíná mou tchyni - taky má prostě na všechno svůj názor a basta. Bez debat. Taky je to učitelka - na gymplu. Very Happy Je chytrá, hodná, všechno, ale počítám, že takový Koncept kontinua by buď také nepochopila, anebo zavrhla. Často prohlašuje, že děťátko není vlastně vůbec ovlivněno matčiným těhotenstvím, a už vůbec ne stravou, co se týče jeho chování - což je o to divnější, že se s manželem stravují v posledních měsících víceméně makrobioticky (no, abych byla přesná, konzumují MB potraviny, ale spousty MB zásad se nedržejí). Prostě každé dítě je takové, protože má takovou povahu danou do vínku, a hotovo. K tomu ještě často podotýká, že sama byla v těhotenství celkem ve stresu, neměla hotovou školu, partner odešel na vojnu, dítě - můj manžel - bylo "odloženo" přes týden k babičce na vesnici, ..., a "taky se nic nestalo" a na rozdíl od druhého syna, v dětství plachého, to bylo dítě, které se s každým chtělo přátelit, všechny si chtělo získat atd. To, zda důvodem nebyl právě fakt, že to byl synek "nechtěný", a tak si chtěl cosi vynahrazovat všude okolo, že byl v dětství samý kožní problém (často jsem se v literatuře setkala s názorem, že to může být i jakýsi projev dětské nespokojenosti, podvědomé snahy na sebe upozornit - samozřejmě příčin je vždy víc, zdravě doma nejedli, jasně Smiley), že byl ve škole na prvním stupni spíše outsiderem a jedno období měl i vážnější logopedické problémy, už je zřejmě "shoda náhod" či co. A to je jen špička ledovce, škoda slov. S tím názorem, že těhotná maminka téměř nic nemůže ovlivnit, prostě nemůžu souhlasit, a s řešením typu "dítě uvidím jen o víkendech, přednost má vysoká škola" už vůbec ne, ale samozřejmě mi do toho nic není. Já bych o tom sama ani nezačínala, ale někdy mi u tchyně přijde, že se tím postojem snad ještě chlubí či co, stejně jako tím, že od druhého syna odešla brzy zpět do práce. Trochu jsem odbočila, omlouvám se, ale jednak mám zrovna doporučovaný Koncept kontinua rozečten, a jednak mi to hned asociovalo názory tchyňky na výchovu apod. Schválně se zeptám, jak často se s kluky coby miminky mazlila....  Grin
« Poslední změna: 19. Listopad, 2010, 20:09:38 od Jitřenka » Zaznamenáno
Jany
Newbie
*
Příspěvků: 3


Zobrazit profil
3 0
« Odpověď #9 kdy: 19. Listopad, 2010, 22:46:53 »

Ona na to třeba nakonec taky přijde...
Já třeba měla s první dcerkou taky "načteno". Nesměla být houpaná v náručí ani v kočárku, spala zásadně v postýlce a ne u mě v posteli (to teda neznamená, že bych ji nechovala v náručí, řekla bych, že jsem jí nosila často, jen jsem jí nehoupala, kojila jsem taky dlouho). Je to výchovou, tohle nám předali naši rodiče. Dodnes s hrůzou vzpomínám na to, jak jsem seděla s mamkou u oběda a Klárka vedle začala brečet. Mamka mi tenkrát řekla - rozmazlíš si jí, nech jí chvíli brečet. A já to tenkrát udělala, i když se ve mně všechno bouřilo.
A dneska? Třetí dcera bezplenková, šest měsíců jen nošená, v noci jedině u mě pod peřinou. A ze mně je laktační poradkyně propagující koncept kontinua.
Každý si k tomu musí dojít sám, a když nedojde, tak se mu to časem vrátí. Já to taky na Klárce vidím, snažím se to napravit...
Zaznamenáno
rakwička
Sr. Member
****
Příspěvků: 378



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #10 kdy: 24. Listopad, 2010, 09:28:16 »

Citace
snažím se to napravit...

člověk se pořád učí (pokud chce)
pořád se poučuje z vlastních i cizích chyb (pokud není úplně zatvrzelý)

někdy mám pocit, že kdybych tohle (mb, intuice, bla bla bla) všechno věděla dřív, mohla jsem si ušetřit spoustu trápení..
kdyby moje mamka věděla to co vím já (a zas tolik toho není..hihi), mohla mi ušetřit promaroděný dětství, chronický ekzém, zácpu, angíny, několik kilo navíc hihi..
jenže to nevěděla..

ale necítím se ublížená..nevyčítám jí, že mě nekojila, nenosila v šátku, že jsem spala v postýlce později se stravovala cukrem a mlékem..
sice to na mě mělo zdravotní vliv, ale díky tomu všemu, díky tomu, že jsem vlastně byla nemocná jsem tam, kde jsem a jsem za to vděčná..

chci tím říct, že je třeba dobře, že některé dítě jste vychovaly podle svých maminek a některé podle intuice konceptů atd..
nemusíte si to vyčítat a nějak to vehementně řešit..
protože to prostě tak mělo být a vaše dítě díky tomu duchovně rostlo (roste)
jsem toho důkazem..
Zaznamenáno
Jany
Newbie
*
Příspěvků: 3


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #11 kdy: 24. Listopad, 2010, 14:06:59 »

Citace
protože to prostě tak mělo být a vaše dítě díky tomu duchovně rostlo (roste)
rakwičko dík, to jsem přesně potřebovala
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #12 kdy: 24. Listopad, 2010, 16:55:12 »

Budu trošinku oponovat.  Wink  Myslím si, že dítě, které je vychováno "správně" má později mnohem větší šance duchovně růst, protože nemusí překračovat takové překážky, jako dítě, které ten start nemělo úplně ideální. Prostě nemuselo vynaložit energii k nápravě a pochopení toho co bylo špatně, ale využije ji na úplně nové věci. Nemusí si řešit nejdřív minulost k tomu , aby potom mohlo úspěšně řešit přítomnost a budoucnost.

Tím, ale nechci říct, že by se ten, který má děti vychované tak jak by to teď nechtěl, měl tím trápit, to ne. Měl by děkovat, že k němu dorazili ty správné informace.. a snažit se těm dětem vynahradit co je třeba..

Zaznamenáno
oceanenergie
Full Member
***
Příspěvků: 148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #13 kdy: 24. Listopad, 2010, 17:11:25 »

Nečetl jsem celé téma...Ruku na srdce,každý jsme vděčny za  pohlazení i když jsme dospělí... Duchovně kvete dítě i dospělí.Není žádného rozdílu...  Wink  K
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #14 kdy: 24. Listopad, 2010, 17:22:08 »


Tak si ho přečti  Wink  Není tu řeč o tom, že by dospělý nebo dítě duchovně nekvetly nebo o rozdílu mezi dítětem a dospělým..  Poklona
Zaznamenáno
Stran: [1] 2
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení