Českí lékari a rakovina

[coroner]

Anonym:
Vážený pane coronere,
zhoubné nádory jsou složité záležitosti a patří k rukám lékařů. Ale pakliže převezmete za svou léčbu pacienta úplnou zodpovědnost a budete jej léčit makrobiotikou ( s jeho svolením ), dobře ale se všemi právními důsledky, souhlasíte ?? Jinak ty řeči nemají váhu a je to jen o vzájemném napadání.

coroner:
Já se domnívám, že u nás by si experiment podobného druhu moc lidí nedovolilo realizovat, protože makrobiotickými experty na rakovinu ČR zrovna moc nedisponuje. V tomto případě se totiž vyžaduje velmi dlouhá praxe. Ta tu stále ještě chybí. Pokud už nějakého experta najdeme, tak nám zase asi nenapíše neschopenku pro zaměstnavatele.
Vůbec si nedokážu také představit průběh soudního jednání, pokud by došlo např. k podání žaloby příbuznými pacienta, který zemřel díky tomu, že přesně nedodržoval pravidla životosprávy, která pro konkrétní onkologická onemocnění platí.
Respektive si jej dokážu představit, když jako soudní znalec bude přizván některý náš "specialista" na výživu.
Zda patří rakovina do rukou lékařů si nejsem tak úplně jist, protože moje kamarádka onkoložka jednou řekla, že kdyby si mohla vybrat dva roky života nebo léčbu u nich na klinice, tak by asi dala přednost těm dvěma letům života.
Z mých známých zatím nikdo léčbu nepřežil, tak si žádné iluze o úspěších medicíny doma i ve světě v této oblasti nedělám.

[Voštěp - nečlen]

Vážení,
Pro Petu - soudit nemohu ani Vás, ani lékařky, protože výpověď je pouze jednostranná, těžko říci, ale virová onemocnění nereagují na ATB, možná, ale že ve výtěrech byla bakteriální infekce, nevím. Pokud Vám pomohl čaj od léčitelky, tak jo, také bolest v krku mohla odeznít sama, nevím. Další problém imunity je nepříjemný, ale Vaše soudy jsou jednostranné.
Lékaře si můžete vybrat, i oni chybují,  léčitele také, vybrala jste si.
Pro Coronera - názor na naši onkologickou péči máte negativní, je to Váš názor. Z mé strany - tak jsem již 15 let po hematoonkologické léčbě, byla hodně krutá, ale zdařila se, bez následků, tak jako u dalších.  Uběhnu dnes maraton a tu léčbu mám jen ve vzpomínkách.Počet vyléčených je u nás dost, ale ty sem asi nepíšou, počet, kteří zemřou bohužel je také velký. Záleží na typu, času, rozšíření v těle, odezvě pacienta, víře ve vyléčení a taky na štěstí. Vaše známá onkoložka má názor takový , jaký má v době zdraví, když by opravdu onemocněla, možná, že by bylo vše jinak, nevím. Pokud má člověk děti, dívá se na spoustu věcí s velkou zodpovědností i ke svému zdraví.
Přeji Vám všem jen to dobré, užívejte si radostí ze života plnými doušky.
Zdraví vás Dr.V.

[Peta]

Pane Vostepe, vam se nezda divne, ze cloveku predepisuji antibiotika jako na bezicim pasu ? Vzdyt jsem vystridala od obvodni doktorky, pres odbornici na ORL az ORL v Thomayerce a nasledne infekcni... to bylo vice doktoru a skoncila jsem opet u antibiotik, absolutne nikdo se me neptal, kolikrat jsme predtim ATB brala, jak zabirali apod. Takze vam muj pribeh prijde jednostranny. Rikam vam, ze jejich pristup byl katastrofalni, to jsem ptotom diskutovala s odborniky. Jenze kdyz je vam blbe, chcete, aby vam bylo lepe, blbe jim duverujete...a to se nekdy opravdu nevyplaci. Doktori nemaji paru ani o vyzive, ktera je hodne dulezita. Zadny doktor mi nerekl, ze po tam masivnim pouzivani musim doplnovat, ale take masivne, probiotika. Mozna vy takove zazitky nemate. Ja je mam a bohuzel jeste daleko horsi, v rodine, kdy absolutne nepomohli mym rodinnym prislusnikum a dopadli hodne spatne. Pistete ze doktora si muzete vybrat, ale nekdy to tak v CR nefunguje, odmitaji vas, ze musite do mista bydliste, kde jste treba nespokojen, i to se mi stalo.

[Renáta]

Peťka, našťastie, sú aj lekári, ktorí premýšlajú zodpovedne, kým predpíšu liek a snažia sa vyhnúť aj tomu spomínanému plytvaniu ATB. Nezodpovedných nájdeš aj na jednej aj na druhej strane barikády. Aj ja som sa rozhodla po porode druhého syna zmeniť detskú lekárku, pretože u tej prvej išlo o zdravie... S tou, ktorú som si sama dokladne vybrala, som už roky velmi spokojná. Jednoducho, aj lekára si treba vybrať starostlivo a nezveriť sa do rúk prvému, na ktorého natrafíš.
Pokial ide o probiotiká, tak myslím, že pred 10 rokmi to bola ešte málo známa skutočnosť. To len posledné roky sa doplňajú ATB probotikami a prebiotikami.

[Amelie]

Vzhledem k tomu, že jsem tu našla svoje jméno, asi bych se mohla také vyjádřit: jmenuji se Pavla Tichá a založila jsem sdružení Amelie o kterém tu byla řeč. Nabízíme psychosociální pomoc onkologicky a jinak nemocným a jejich blízkých. K tomu patří také ochutnávky makrobiotiky v rámci programu Klubu Amelie. Zaměřujeme se však především na duševní stav nemocných proto, aby se mohli svobodně a bez paniky postavit ke své situaci. Z vlastní zkušenosti vím, že neni ani tak moc důležité co jíme, pokud to děláme ze strachem, moc nám to nepomůže...nebudu se moc rozepisovat, pokud budete chtít, přečtěte si více v následujícím odkazu: http://zdravi.idnes.cz/pavla-ticha-rakovinu-jsem-v zala-jako-sanci-fi7-/zdravi.asp?c=A070412_142941_z dravi_bad

[Anonymní]

[Anonymní]

dobry den chcela by som sa opytat ,moja mamka ochorela na rakovinu v oblast hlavy-mozog,oko,pluc a posldne uz aj kosti neviem ako jej pomoct uz je od toho rok cize uz absolvovala aj chemotrapie teraz chodi len na prehliadky doktorka usudila ze je to zastavene po skoceni chemoterapie nasali stasne bolesti ktore sa stupnuju doktorka jej predpisala lieky proti bolesti,ktora je uz nasledkom rakoviny.mamina od strachu uz nic neje len pije stavy.Co ma za nasledok ze je slabsia a slabsia a uz sa neudrzi ani na nohach.Okrem toho navstevuje lekara ci liecitela,ktory jej predpisal lieky z ukrajiny co velmi pomahaju povedal,ze im raz postavia mohylu take su dobre len mne sa to nezda.Ale topiaci sa aj slamky chyta.Tak keby ste videli jej skatulku na lieky by ste sa zhrozili.Mamina nekonzultovala so svojou doktorkou,ake berie lieky lebo sa boji,ze ju vyhodi.Citala som aj o dietach aj o strave ktoru vam upravia presne na mieeru a budu vam ju posielat domov kazde dva tyzdne len musite poslat vzorku a informovat o tom svoju doktorku aby to upravili aj podla liekov ale ako ked mamina berie aj lieky od toho liecitela.Vsetko je jeden velky zacarovany kruch a myslim ze sa z neho uz nevymoceme.Len mi povedzte co mam robit aby nemala aspon bolesti a neplakala lebo to ma nici aj moju celu rodinu.
ospravedlnujem sa za pravopis a chyby.
dakujem

[Anonymní]

ak tak mi piste na kacka7@centrum.sk tam budem skor

[Renáta]

Milá Kačka,

velmi dobre Ti rozumiem, všetko som s mojou mamou prežila tiež. Ty s bolesťou vela nenarobíš. Tú treba jednoznačne tíšiť. Sú na to nielen opiáty vo forme infúzií, ale aj opiátové náplaste, ktoré tlmia bolesť. Žiadaj to jednoznačne od onkológov, nechať pacienta s bolesťami z rakoviny trpieť bolesťou je neodpustitelné. Kto nezažil, čo to je, Ti možno bude radiť inak, ale Ty vieš, čo mama prežíva. Drž sa, dievča!

Renáta

[coroner]

Úprava životosprávy při rakovině mozku je podrobně popsána v knize Makrobiotika - preventivní energetická medicína budoucnosti.
Odkazy z těchto stránek vedou na další pasáže v knize, které se při léčbě tohoto druhu rakoviny využívají. Základem jsou vždy odkazy na shodné postupy, které jsou uvedeny u rakoviny prsu, která je rozebrána nejpodrobněji. Pak následují upozornění na obecná doporučení, která se praktikují u všech druhů rakovin.
Rakovina mozku může mít dvě základní energetické příčiny, proto je bezpodmínečně nutné přesně stanovit, o kterou příčinu jde.
Dle toho se pak volí příslušná varianta makrobiotiky.
To platí i v případě jiné alternativní léčby, pomocné léčby, rekonvalescence nebo prevence.
Dost pochybuji, že o tom má ukrajinský léčitel nějakou povědomost.

Jak může v případě tvé matky např. vznikat bolest.
Při chemoterapii se používají většinou léky se silným stahujícím (kontraktivním) energetickým účinkem.
Po jejich vysazení tento efekt postupně vymizí. Tkáně se začnou opět roztahovat. Je-li míra roztažení (dilatace) vlivem nevhodné výživy nefyziologická, roztahující se tkáň narazí na odpor lebky a začne se naopak stlačovat. Tím se stlačují i nervy, které pak způsobí bolest nebo jiné poruchy.
K tomu může přispět právě pití šťáv, které mají obrovskou stoupavou a dilatační energii, čili jejich negativa se odrazí nejprve především v mozku.
Zvláště nebezpečné jsou v tomto směru šťávy z tropického ovoce a zeleniny. To samé se týká konzumace samotného ovoce. Nebezpečné jsou ovšem hlavně ovocné šťávy, protože jde o energetické koncentráty.
V podstatě jde o stejný princip vzniku bolesti jaká vzniká po požití většího množství alkoholu, který má stejný typ stoupavé a dilatační energie.
Prognóza vyléčení při vhodné preventivní životosprávě je veliká, zvláště když lékařka usoudila, že se zhoubný proces zastavil.
Je však nutné realizovat některé věci, aby se vše zase nerozjelo. O tom je právě zmíněná knížka.
S jejím obsahem se ovšem musí umět zacházet, což je zase jiná kapitola.
Nejhorší věcí je ovšem velmi pravděpodobná neinformovanost ošetřujícího lékaře o těchto metodách, jejichž použití není právě běžné ani v zahraničí - snad s výjimkou USA.
V takovýchto případech by měla být totiž spolupráce s lékařem samozřejmostí.
Závěr tedy zase tradičně vyzněl v poněkud pesimistickém duchu.
Teď mě ale napadá, že je vlastně řeč o situaci na Slovensku, kde měli i za totáče k novým věcem poněkud vstřícnější vztah.....

[Renáta]

Na Slovensku nič nové... žiadny ústretový vzťah k novým veciam, pokial ide o liečbu rakoviny sa nekoná... aspoň teda ja som si v našom prípade nevšimla. Inak... každý má slobodnú volu sa rozhodnúť... A myslím, že keď choroba prestúpi do štádia, z ktorého už niet cesty nazad, človek to vycíti a pochopí... Podla mňa sa netreba so smrťou za každú cenu ťahať za pasy. Zomrieť, nie je až také strašné, ako si myslíme. Len nesmieme zomierať v šialených bolestiach. Tomu sa dá predísť. Bolesť totiž všetko devastuje - chorého, blízkych aj samotné chvíle umierania, v ktorých je čosi neopísatelne mocné... až slávnostné. Falošná nádej na záchranu je podla mňa horšia, ako keby sme si s človekom, ktorý sa ocitol na konci svojej cesty, otvorene pohovorili o tom, čo prichádza, a tak mu pomohli ísť po nej.

[coroner]

Vlastně jsem to mohl Renáto, předpokládat, protože ten stav je stejný asi všude.
Když se člověk dostane do určité neřešitelné situace, je asi pro něj smrt vysvobozením. Otázkou ovšem je, zda ta situace je opravdu neřešitelná.
Zajímavou knihu, kde se rozebírá i tato věc, napsal Dušan Tomek, známý spolupracovník MUDr. Růžičky (akupunktura).
Ten uvádí, že některé případy rakoviny se dají léčit i na "smrtelné posteli" pomocí přerozdělení energií v organismu.
Něco podobného dělá i makrobiotika, ale trochu zdlouhavějším a pro pacienta náročnějším způsobem, takže snaha se může minout účinkem.
Z akupunkturního hlediska se vychází z poznatku, že příslušná dráha, na které se nachází orgán napadený rakovinou, pracuje s minimální energií, což lze ověřit i měřením. Zdálo by se tedy, že člověk umírá na energetické vyčerpání, ale to je omyl, protože další dráhy jsou za tohoto stavu energeticky přebity.
Stačí tedy energii z příslušné dráhy přesměrovat do oslabené dráhy.
Je to tak trošku duchařina, ale v praxi to funguje. Tomek spolupracuje i s některými lékaři. Pro lékaře pořádá i kurzy.
Ale s praktickou aplikací této metody se v běžné klinické praxi moc počítat nedá, protože se jedná o metodu časově náročnou. Řada lékařů také vůbec netuší, že něco takového existuje.
Kromě toho se to patrně nedá ani pořádně naučit. Je to otázka určitého "talentu". Tomek to tam srovnává se hrou na housle.

[Renáta]

Coroner, rozumiem, čo myslíš, ale ver mi, ono sa to dobre pozná, keď už nie je čo riešiť... Inak najhoršie na tom všetkom je asi úsilie núkať niekomu "našu cestu" (či už ide o mb alebo čosi iné), lebo nemožeš žiť život druhých ludí, čo ako by si chcel. Mne osobne sa nechce už vobec nikoho o ničom presviedčať. Ani tých najbližších.

[coroner]

Tak v tom s tebou Renáto, souhlasím. Neakceptovanou "dobročinnost" člověk nakonec časem odskáče sám, jelikož začne pro druhé zapomínat na sebe.
Když se někdo zeptá, tak mu odpovím, nebo jej odkážu na nějaký seriozní pramen informací. Pak se můžeme bavit dál, má-li druhá strana zájem. Nelze však s každým jednotlivě začínat s vysvětlováním od nuly.

Tomkova metoda nevyžaduje nějakou větší spoluúčast pacienta při řešení jeho kritické zdravotní situace. Na to je času dost, až když je pacient z nejhoršího venku. Těžko lze ovšem něco řešit v případě, kdy je pacient i po psychické stránce tak na dně, že se "rozhodne" zemřít. Ačkoliv i zde to za pokus stojí, pokud se najde lékař, který je ochoten se jednomu pacientovi intenzivně věnovat.
Se zlepšením tělesného stavu se prakticky ihned zlepší stav psychický.

[Iluš..]

Prosím lidi jak je to stou rakovinou mozku onemocněl mi přítel nevím co mám dělat nezvládám to a ozařování to jen zhoršovalo tak se s ním skončilo! jak dlouho to bude trvat?? může se ještě vyléčit??? napište mi na email wbitchw@centrum.cz děkuju věřím vám!