Stran: 1 [2] 3
  Tisk  
Autor Téma: Co jedli nasi predkove?  (Přečteno 9296 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
sahaw
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 369


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #15 kdy: 10. Únor, 2012, 12:04:08 »

Takže přátelé, já už šetřím "do prasátka" na tuhle hromádku knížek:

http://www.kosmas.cz/hledani?Filters.Author=Magdalena%20Beranova


Myšpule  Wink


Dekuji za inspiraci. Cteni na par mesicu. Budu si je muset postupne rezervovat.Smiley
http://katalog.svkul.cz/l.dll?h%7E=&DD=1&H1=&V1=o&P1=33&H2=Magdalena+Beranov%E1&V2=z&P2=2&H3=&V3=o&P3=3&H4=&V4=z&P4=4&H5=&V5=z&P5=42
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3452


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #16 kdy: 10. Únor, 2012, 12:40:09 »

To je hromada super knížek, informací.

Každý se věnujeme jinému oboru, jiné části, taky bych to rád vše měl přečtené a aplikoval v praxi, ale nestíhám - proto mě jen napadá apeloval a poprosit vás, ať dál sdílíte nové poznatky, nápady zkušenosti.

Mě se třeba dneska honilo hlavou toto.

Víte někdo jak je to s dostupností sezamu u nás?
Já vůbec netuším jak taková rostlina vypadá, kde roste.
Pokud u nás není možné jej mít (nemyslím ve skleníku, ale zcela přirozeně).
Co tedy takové gomasio? Vím, že se dá dělat ze slunečnice a lnu.
Ale napadlo mě - nedá se dělat i z maku? Je mak vlastně takové semínko jako sezam?
Nevíte, jestli ho je možné pražít a pak třeba drtit v suribašce?

A vůbec, nevíte, jestli je potřeba mák vždy pomlít a pak je v mb doporučené ho vařit aspoň 1/2 hod a ideálně ještě s mrkví?
Nebo je nějak těžce stravitelný, když jej sním nepomletý?
Já jej totiž nasypal do posledního chleba co jsem dělal a chleba mi hodně chutná, mák pěkně křupká jak semínka.
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1147


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #17 kdy: 10. Únor, 2012, 15:21:51 »

Ahoj Sahaw,
tak jsem si vybrala skoro všechny knížky k přečtení jako ty. Jen nevím, kdo mi nějak pomůže knížky získat. Zda to vůbec půjde skenovat. Nevidomí to tak běžně dělají, že si něco půjčí a pak to skenují, proto to píši i sem a ne tobě do pošty. Takže to neva, že si to člověk naskenuje. Ale zda jsou v těch knížkách obrázky, sem budete muset napsat vy, abych to taky věděla.
Jarka
Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #18 kdy: 10. Únor, 2012, 15:41:15 »

neon:

"gomasio" jde udělat také z dýňových semínek. I se takové prodává.

Sezam není místní, ale předpokládám, že ho mb odborníci vyzdvihují a zařazují kvůli vyššímu obsahu lysinu, což je důležitá esenciální aminokyselina. A len, který je sice místní, právě to vyšší množství lysinu postrádá. Tím pádem předpokládám, že nemůže nahradit sezamové semínko, pokud bychom se pokoušeli o výhradně českou variantu makrobiotického talíře.

Zato ale u nás máme žito, které zdrojem lysinu.

Při stravě převážně složené z obilovin je právě lysin nedostatkovou aminokyselinou a z toho důvodu pak nejsou k dispozici plnohodnotné proteiny.

Něco málo o sezamu tady:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Sezam

O máku vím zatím houby  Grin Jen to, že mi moc chutná, má vyšší obsah vápníku a léčebná mb ho nedoporučuje kvůli tomu, že překyseluje organismus.
Tak zase příště  Wink
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3452


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #19 kdy: 11. Únor, 2012, 11:00:22 »

A jak je to vlastně se slaným specifikem z pohledu lokálnosti, historie?

Já vlastně nechápu ani to, kde se brala/bere sůl na našem území.
Kdybysme museli ze dne na den přejít jen k lokálním věcem, tak kde berem slané dochucovadla?

Sůl se musela dřív vždy dovážet (horská?) ? Nebo ji máme i někde kolem?

Chápu to dobře, že většina zvířat potřebuje sůl k životu? A kde teda divoké srny, králící (ale četl jsem to i o včelách) apod. sůl berou, bez lidí?

Prej včela si ji snaží brát např. z moči zvířat (krávy např.).

Tak sem zas přemýšlel a nechápal. V té krávě (potažmo jakémkoli savci, člověku) vzniká sůl a je v moči i bez toho, aniž by tu sůl jedla? Nebo sůl je v malé míře v mnoha věcech, které konzumujem?
To mě dovedlo k odvážné myšlence - pokud ve mě nějak vzniká sůl a pokud je obsažena v moči, nedělalo se to, že se moč odpařovala a tato sůl z ní dostávala? Smiley

A byly by pro nás možné jiné zdroje slané chuti než sůl?

Základem slanosti misa, sojovky je také sůl? Bez ní by to asi vůbec nešlo, že?
Zaznamenáno
sahaw
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 369


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #20 kdy: 11. Únor, 2012, 13:33:28 »

Sul byla velice draha. Zacla se pouzivat jen kvuli uchovavani potravin. Lide cerpali mineralni soli od jinud.Treba :
http://www.celysvet.cz/mineralni-latky.php
Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #21 kdy: 11. Únor, 2012, 15:38:12 »

ještě jeden článeček o soli:

http://oko.yin.cz/4/sul/

Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #22 kdy: 11. Únor, 2012, 21:08:19 »

Ještě k soli z knihy Magdaleny Beranové, přepsáno volně:

V pravěku, v dobách lovců, byla sůl přijímána pojídáním vnitřností a krve zvířat.

Se solí se obchodovalo od mladší doby kamenné. Známá naleziště byla v Polsku, Rakousku, Německu a na východním Slovensku.

V blízkosti moře se získávala sůl mořská.
Sůl bylo možno získat i z popela některých dřevin nebo rostlin.

Sůl používaly všechny vrstvy obyvatelstva a patrně nikomu nebyla nedostupná.
Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
2 0
« Odpověď #23 kdy: 11. Únor, 2012, 21:50:56 »

To je hromada super knížek, informací.

Každý se věnujeme jinému oboru, jiné části, taky bych to rád vše měl přečtené a aplikoval v praxi, ale nestíhám - proto mě jen napadá apeloval a poprosit vás, ať dál sdílíte nové poznatky, nápady zkušenosti.

Mě se třeba dneska honilo hlavou toto.

Víte někdo jak je to s dostupností sezamu u nás?
Já vůbec netuším jak taková rostlina vypadá, kde roste.
Pokud u nás není možné jej mít (nemyslím ve skleníku, ale zcela přirozeně).
Co tedy takové gomasio? Vím, že se dá dělat ze slunečnice a lnu.
Ale napadlo mě - nedá se dělat i z maku? Je mak vlastně takové semínko jako sezam?
Nevíte, jestli ho je možné pražít a pak třeba drtit v suribašce?

A vůbec, nevíte, jestli je potřeba mák vždy pomlít a pak je v mb doporučené ho vařit aspoň 1/2 hod a ideálně ještě s mrkví?
Nebo je nějak těžce stravitelný, když jej sním nepomletý?
Já jej totiž nasypal do posledního chleba co jsem dělal a chleba mi hodně chutná, mák pěkně křupká jak semínka.

Zatím ve všech receptech nacházím - mák pomlít. Kromě těch, kdy se nasype např. na rohlíky.

V léčebné mb je řekla bych až zakázaný, protože má příliš jinovou energii. Předpokládám, že je to tím, že obsahuje 25 % alkaloidů. Má sice zajímavý obsah vápníku, ale holt kvůli těm mocným jedům, které obsahuje také, budeme muset sáhnout po jiných zdrojích kalcia...
Obecně MB kuchařky uvádějí postup rozemletí a dlohoudobého vaření s mrkví a mořskou řasou kombu. Což, nepopírám, mě chuťově zklamalo. Takže jsem kvůli jinovým potížím mák ze svého jídelníčku vyškrtla.

A co se týká lokálního původu, tak i ten mák k nám nějakou dobu cestoval z jiných končin zeměkoule... Stejně jako např. slunečnice, to je turistka z Ameriky, odrůda na olej z Mexika. Buenos diaz, slunečnice.

V mytologii byl mák (Papaver somniferum - spinkací?) zasvěcen bohu spánku, Hypnovi - což mi také koresponduje s jinovou, uvolňující energií. Obecně se pěstoval především pro své omamné účinky - extrém jin...

Kuchařky z 15. - 17. stol. uvádějí makový olej coby omastek pro postní dny. (jinak, jak jsem vyčetla, naši místní předci frčeli hlavně na sádle a másle :-) a dováženém olivovém (tzv. dřevném) oleji. Ještě se užívaly oleje mandlový, broskvový a meruňkový.
Na našem území se jako zdroj rostlinného tuku využívaly lískové ořechy, bukvice, žaludy, ořechy. Často tak, že se povařily celé v kaši. Jinak se pracně roztíraly a tuk se vymačkával přes plátýnko. Uf...

Jisté však je, že mák byl pěstován na území Evropy již v mladší době kamenné, což dokazují nálezy jeho semen na sídlištích z této doby např. ve Švýcarsku, severní Itálii, Francii či na jihu Německa. Z Evropy se pak mák šířil dál na východ přes celou Asii až do východní Číny. Na Východě jeho sláva dále stoupala a to nikoliv pouze pro jeho chutná semena, ale zejména pro opium, jež se získává z jeho nezralých makovic.

Na území ČR se zvýšilo jeho pěstování až v 19. stol, jakožto náhrada za v tu dobu špatně dostupný olivový olej.


Tak dobrou noc a makové sny :-) přeje Myšpule

« Poslední změna: 11. Únor, 2012, 21:53:58 od myspule » Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1147


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #24 kdy: 12. Únor, 2012, 18:54:00 »

Ahoj Mišpule,
ty máš tu knížku, kde je zmínka o soli, jak jsi to sem dávala?
Jarka
Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #25 kdy: 12. Únor, 2012, 19:53:55 »

Ano, už jsme o té knížce "mluvili"

http://www.kosmas.cz/knihy/165263/jidlo-a-piti-v-praveku-a-ve-stredoveku/
Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #26 kdy: 13. Únor, 2012, 13:06:35 »

Tak o tohle se s Vámi musím musím podělit  Grin Grin Grin
Je to opět z mé oblíbené knížky od M. Beranové:

"Veršíky salernské zdravotní školy rozlišují tzv. horké lidi a lidi vlhké - zflusované, patrně zahleněné. Prvním cibule škodí, druhým prospívá. Uvádějí i další léčivé vlastnosti:

...Neb žaludek zahřívají
A pěknou barvu dávají.
Tři cibulí lysá místa
porostou vlasy
věc jistá.
I to také o ní praví
že skousaným slouží k zdraví.
S octem medem rozetřená
a na ránu přiložená.
    kaktus







Zaznamenáno
sahaw
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 369


Zobrazit profil WWW
1 0
« Odpověď #27 kdy: 23. Únor, 2012, 20:08:41 »

Čeněk Zíbrt: Česká kuchyně za dob nedostatku před sto lety

http://katalog.svkul.cz/l.dll?cll~36300

Obsah(upraveny):
Zazivne plane rostouci i pestovane rostliny,korinky,listy,poupata,kvety, plody
Sachor jedly
Krupice jecna a ovesna
Vodnice
Mouka - z vodnice,z pyrovych korinku,bramborova,z lisejniku,z brezoveho dreva
Houby
Veverka
Potapky a lysky
Zaby
hlemyzdi
Doma pestovane zelvy
Kavove nahrazky
Hustenina(kosti)

Nejvic se asi mluvi o vodnici,ktera se mohla sklizet uz za 6 tydnu a tvorila u chudiny nekdy hlavni slozku.
« Poslední změna: 23. Únor, 2012, 20:14:28 od sahaw » Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
3 0
« Odpověď #28 kdy: 07. Březen, 2012, 10:07:15 »

Hula hoj!

Tak se s Vámi zase podělím o vyčtené informace o historii stravování na našem území.

Tak jak mnozí jistě znáte zákusky - ve formě fazolek adzuki upravených nasladko, tak v našich krajích se nasladko upravoval hrách.
Např.  hrachové kuličky s rozinkami, mohou být i fritované.
Zatím jsem tedy neměla čas to zkoušet, ale kdo víc experimentujete, vyzkoušejte a sdělte, prosím, jak to šlo.

Dále jsem konečně pochopila pražmo. Na tento pokrm se obilí sklízelo dříve - v mléčné zralosti. Pak se snadno opražilo a mělo výtečnou nasládlou chuť. Dá se to někde zakoupit i v dnešní době?

Myšpule 53
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1147


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #29 kdy: 10. Březen, 2012, 16:34:32 »

Ahoj Mišpule,
hrách upravený nasladko neznám. Myslím, že většina z nás vyrostla na  cukru, tak proto nám - nebo aspň mě - to připadá divné, že bych měla jíst hrách nasladko, ale mohlo by to být dobré.
Jarka
Zaznamenáno
Stran: 1 [2] 3
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení