Stran: 1 [2] 3
  Tisk  
Autor Téma: deníček Jarka Dvořáková  (Přečteno 9115 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #15 kdy: 03. Březen, 2013, 13:33:41 »

Milý deníčku,
v novém domově jsme trávili Vánoce všichni pohromadě s dětmi a sestrami. Bylo to moc pěkné. Zatím tu však nemám kamarády. Byla jsem ráda, když mi zapojili počítač. Jinak v Ševětíně ve škole jsem koukala, že vaří také něco zdravého. Zatím jsem objevila, že měly děti k obědu jáhlovou kaši, teď jsem zapoměla co k ní, k pití caro a viděla jsem i pomazánku ze sojových bobů. Stálo by za to do školy se vypravit a něco jim o MB povědět.
Tak uvidíme, jestli se tam vypravíme, nebo ne.
Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
2 0
« Odpověď #16 kdy: 12. Říjen, 2013, 21:45:18 »

Milý deníčku,
koukám, že jsem do tebe dlouho nic nepsala.
Mám se dobře a poznávám, co znamená práce na vesnici. Pomáhala jsem rovnat dříví, tatínek ho nařezal a štípal, my s mamkou jsme rovnali. Někdy ale zatoužím po městě a říkám si, že ve městě je fajn, lidi mají vše blíž, pak zase, že na vesnici je fajn, někdy se to střídá. Byla jsem s mamkou minulý týden v Praze, u Zuzky Terešové na přednášce téma Snídaně a svačiny, potom jsem další den byla v knihovně, v sobotu v divadle mluvící ruce. Neslyšící mají nacvičené představení a ten, kdo např. nevidí, tak průvodce popisuje, co se tam děje. Nevadí, že mluví, jsou na to zvyklí. Průvodce šeptá, takže nevdí. No a v neděli na soutěži ve čtení a psaní bodového písma, ale nebyla jsem úspěšná, muím trénovat, neodnesla jsem si žádnou cenu. Dostávali ji jen první tři místa.
V Praze jsem byla od 3. do 6. října letos.
Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
1 0
« Odpověď #17 kdy: 02. Listopad, 2013, 10:36:36 »

Ahoj deníčku,
               
17. října jsem byla u kamarádky Mari na oslavě. Také nevidí a má vodicího psa. Jmenuje se Amber. Bylo to moc pěkné, užily jsme si to. Šly jsme si spolu sednout do restaurace. Byla jsem netradiční zákaznice. Dala jsem si gulášovou polévku a pak rýži s čočkou na kyselo a smažený květák a byl k tomu i salát. To píši pro inspiraci ostatním MB lidičkám, až někde budete, přečtete si lístek a nebudete vědět, nakombinujte si od každého jídla něco. Jasně, pak jsem měla vídeňskou kávu. To už není MB, ale nevadí. Ono by se to možná dalo udělat i s caro kávou, jen kdyby člověk věděl, jak udělat šlehačku. Viděla jsem u paní Terešové, že ji měla z tofu, bylo to psané v jídelníčku. Ale jak se to dělá, to fak netuším, ač by mě to nesmírně zajímalo.
Jako přípitek jsem měla vaječný koňak – byla to přece jen oslava.
-----------
v pondělí 28. října *státní svátek* jsem jela na výlet, protože jsem se chtěla setkat s paní Dagmar Lužnou. Je to známá makrobiotička, která bydlí v Litovli. Je zvána na přednášky, vede vlastní kurzy vždy v létě a píše knížky – především MB kuchařky..
Má už napsané Makrobiotické nedělní vaření
Vaříme pro děti podle MB zásad a nejen pro ně
Léčebný talíř aneb Nemoc není nepřítel.
Cesta do Prahy dobře ubíhala, mě zvláště. Přála jsem si, aby utekla co nejrychleji. Omskou ulici jsme našly snadno a přednášky se konaly přímo v budově školy. Hned po příchodu  jsme si s maminkou daly dýňovou polévku q guláš. V tu chvíli mě oslovila známá tvář:
"Ahoj Jaruško, pamatuješ si na mě? Jsem Irena."
Řekla jsem, že ano. Pak mamka paní Lužnou zahlédla, byla to ona.
Pozdravily jsme se už během jídla a podaly si ruce. Moc jsem se těšila na přednášku, ale ještě jsem neměla snědené jídlo. Mamka říkala, abych jedla, že bude určitě plno a neví, jestli se dopředu dostaneme. Ale dostala jsem se tam. Seděla jsem v první řadě před přednášející a před sebou jsem měla stůl, takže diktafon jsem v ruce držet nemusela. Přednáška byla úplně od základů, jak řekla paní Lužná, od Adama. Věděla jsem dost. Nahrála se mi celá. Hrozně to uteklo, neuvěřitelně rychle. O přestávce jsem si dala čaj a pak už se paní Lužná rozloučila. Tento okamžik byl pro mě velmi dojemný Zápasila jsem se slzami. Vůbec jsme nemluvily, stačilo nám podat si jen ruce a stisknout je, paní Lužná mě za ni držela a tiskla ji ve své. Pak ji opatrně pustila a odešla. Bylo lepší, že nemluvila, Já bych dojetím stejně mluvit nemohla.
Ta druhá přednáška byla Léčivé potraviny - umeocet, kuzu, čaje - lotos, bancha. Viděla jsem i knížky, které paní Vomáčková nechala kolovat –
Radost ze zdravých dětí MUDr. Vladimíra Strnadelová
Pravda o mléce Jarmila Průchová
Potraviny lék náš vezdejší M. Kushi
Makrobiotická kuchařka Iva Chourová
Paní Strnadelová má knížku hezky udělanou, je na papírech, spíš foliích, asi jsou tam fotky, ale nevím, domnívám se.
Ta přednáška o potravinách mi utíkala mnohem pomaleji, ale také se mi nahrála celá. No a pak na autobus a domů. Ještě před usnutím jsem paní Lužné napsala SMS, že se mi přednáška moc líbila. Neodepsala, ale vím, že si ji přečetla. My SMS tak moc neřešíme, protože po skypu si toho povíme mnohem víc.


Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
3 0
« Odpověď #18 kdy: 14. Listopad, 2013, 15:43:36 »

Ahoj Deníčku,
jsem tu s další akcí - lezení po umělé stěně.
Konalo se to v úterý 12.  listopadu v 16,30 odpol. Byl to náročný den, protože jsem byla v Budějicích celý den. No a když nemáte kam jít, tak si to dokážete představit,celý den být venku, ještě, že nepršelo ani nesněžilo. Dopoledne na terapii, pak jsme s mamkou vyřídily něco potřebného a pak na lezení. Probíhalo to tak, že nám nevidomým ukázali, kam budeme lézt, osahali jsme si stěnu a lezli jsme. Jistila nás lana, takže netřeba se bát. Já bych se nebála stejně, protože jsem se jako holka nalezla dost. S tatínkem po skalách či kamenech a jen s tím, že mě držel za ruku a říkal, kam nesmím šlápnout. Pokud je souhra průvodce a klient, tak je to dobré, ale ta souhra tam být musí. Průvodce musí být neustále ve střehu a informovat. Já jsem vylezla pokaždé až nahoru. Poslední byla stěna ve formě skály, ale i tu jsem vylezla celou. Mamka mi říkala, že mě mohou bolet druhý den ruce, ale nebolely, ani nohy ne. Pokud lezení bude příště, půjdu určitě.
Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #19 kdy: 20. Listopad, 2013, 18:40:25 »

Ahoj deničku,
včera 19. listopadu se konalo druhé lezení. Opět jsem slezla tři lezecké stěny, úžasné, ruce ani nohy mě nebolely a těším se na další lekci.
Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
1 0
« Odpověď #20 kdy: 01. Prosinec, 2013, 10:18:13 »

Milý deníčku,
včera  30. listopadu jsem byla v Praze na přednášce paní MUDr. Strnadelové, musím říci, že se mi to moc líbilo, přednášela pěkně. Trochu jsme přetahli, mamka říkala, že to byla slabá hodinka, ale mě to připadalo kratší než hodina - tak rychle to uteklo.
Paní doktorka s panem Zerzánem mluvili o tom, jak stravou posílit imunitní systém, hodně tam mluvili o bramborách, že bychom je neměli jíst. Místo nich raději rýži, jáhly, kuskus, bulgur. Také tam byla řeč o antibiotikách.
Přála bych to každému slyšet, bylo to zkrátka pěkné.
Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #21 kdy: 01. Prosinec, 2013, 10:49:52 »

Ještě poznámka:
Pan Zerzán se zmínil o žitě a tak maličko ťukl i do kvásku. Jaké bylo mé překvapení, když říkal, že vždy kvásek zdělat celý, neskladovat ho. Přitom tady na foru jsem četla, že si vždy trochu odebrat na příští pečení. Moudrá jsem z toho nebyla. Jenže nám se kazí, proč nevím. Všimla jsem si, že někdo tu psal - asi El -, že převařuje vodu. No uchovávání kvásku, třeba i několik měsíců, to je téma, které mi vrtá hlavou. Paní Chasáková jsem četla, že ho uchovává v mikrotenovém sáčku. Má ho prý hodně dlouho a čím vyzrálejší a starší, tak ai lepší.
Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #22 kdy: 12. Prosinec, 2013, 17:45:09 »

Milý deníčku,
10. prosince 2013 bylo opět lezení. Moc se mi to líbilo a podařilo se mi slézt čtyři stěny. Ta poslední byla nejnáročnější. Bylo tam dost výstupků, ale zdálo se mi, že málo úchytů. Chvílemi jsem odpočívala, byla jsem jistěná lanem. I tomu, kdo mě jistil, se zdálo, že to vzdám. Ale to bych nebyla já, nevzdám to přece. No a tak jsem po delším odpočívání vylezna nahoru. Pak následující den mě trochu bolela pravá ruka, ta dostala více zbrat, ale ta druhá ruka ani nohy  nebolely.
Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #23 kdy: 19. Prosinec, 2013, 20:00:51 »

Milý deníčku!
18. prosince 2013 bylo poslední lezení před Vánoci. Opět jsme si to užili, tentokrát nás bylo víc: pan Franěk, mí kamarádi Marek Miller a Jiří Holzinger a pak tam bylo děvče, jmenovala se Natálka, chodí asi do šesté třídy, odkud je, nevím. Má prý stejnou hůl jako já, ale ne červenobílou, jako mají lidé s vadou sluchu, ale prý se žlutými pruhy. Co to může znamenat za postižení, opravdu nevím.
Jinak moc fajn atmosféra. Slezla jsem pět stěn a je zajímavé, že mě vždy bolí ta pravá ruka, asi dostává pořádně zabrat. Jinak krom ruky mě nebolelo nic. Pak jsem jela autobusem za mamkou, která byla u sestry Renaty, která dodělávala vánoční cukroví. Na konečné na mě čekal můj synovec Jakub. Pomáhala jsem potom obalovat naplněné ořechy krémem v kakau smíchané s cukrem. Sestra to cukroví má tak dobré, těžko mu odolat, a ty krémy, mňaaaaaaam.
V  makrobiotice jsem měla zatím možnost jen ochutnat cukroví od pana Dvořáka, tak nevím, jak chutnají krémy jiných a sama se do toho pouštět nechci.  Ani nevím, zda by se dalo zařídit, aby m to někdo MB ukázal, ale tak, že bych si musela prostě všechno odhmatat, jak to má být. Ono přece jen, MB peení je jiné, než to klasické. Mám zkušenost, sice kuličky jsou nepečené,ale to nevadí, popsala jsem to v deníčku taky.

Tak tolik můj dnešní zápis. Jenže já bych musela mít tzv. individuální plán a ten lektor by musel být se mnou, aby mi to ukazoval. Průvodce samozřejmě taky, ten by doprovázel to jo, ale kdybych byla přímo pod vedením nějakého lektora, tak by to bylo fajn. Lidé často dělají chybu, že to ukazují, nebo říkají průvodci ne nevidomému.. S tím jsem se už setkala.
Nevím, zda tomuto bude někdo rozumět, myslím, té poslední větě.
Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #24 kdy: 17. Leden, 2014, 11:27:35 »

Ahoj deníčku,
15. ledna 2014 se konalo opět lezení - středa. Slezla jsem čtyřistěny, z toho byly dva převisy. Ten jeden mi dal zabrat, nějak jsem se nemohla přitahnout rukama. Pak jsem to aledala, to bych nebyla já. Bolely mě druhý den trochu ruce, ale už je to dobré.
Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #25 kdy: 22. Leden, 2014, 19:46:24 »

Ahoj deníčku,
dnes 22. února 2014 - středa - jsem byla opětt na lezení. Slezla jsem šest stěn, poslední byla náročnější, jinak všechny celkem rovné.
Jarka
Zaznamenáno
oceanenergie
Full Member
***
Příspěvků: 148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #26 kdy: 23. Leden, 2014, 16:39:53 »

Ahoj Jarko,

Tedy uznávám, že lézt na lezecké stěně a ještě nevidomý?

Klobouk dolů.

Zkoušel jsem lézt se šátkem na očích a dopadl jsem katastrofálně.

Lezbě zdar.

K
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #27 kdy: 19. Únor, 2014, 21:53:04 »

Ahoj Kamile a ostatní,
jak jsi, Kamile, mohl dopadnout katastrofálně, když jsi byl jištěný?
Nás tedy na laně měli, ale po kamenech či skalách jsem s taťkou lezla bez lana. Tam prostě musí být dobrá souhra mezi nevidomým a průvodcem.  Dobrá je slabé slovo, spíš výborná. Nejdříve jsem si osahala stěnu jak vypadá, kam jsem dostala, no a pak jsem koukala nohama a ruce sunula výše. Víc už to neumím ze své pozice popsat.
Teď už lezení zatím není.
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #28 kdy: 03. Březen, 2014, 16:06:05 »

Ahoj deníčku,
1.   a 2. března jsem jela do Prahy na přednášky. Moc jsem se těšila. Uvidím nové osobnosti, kteří toto přednášejí. Ing. Jarmilu Průchovou a pana Dvořáka z Dobrušky. Oba dny se začínalo v 10 hodin. Paní Ing. Průchová měla na svých přednáškách mnoho lidí, dvakrát jsme se posouvali dopředu, aby se vešli ostatní, ale moc pěkné. Objevily se mezi lidmi i maminky s malými dětmi. Sem tam nějaké z nich zaplakalo, ale jinak můžu říct, že jsou to opravdu jiné bytosti oproti normálním dětem, které jsou živeny normální stravou, kde je cukr a bylá mouka, mléko a maso. Dokonce se jedno z nich chytlo za mé kalhoty a pak se postavilo, tak jsem ho pohladila. Tak jsou ty děti roztomilé. Já jsem si nejdřív říkala, jestli to nebude vadit těm posluchačům, ale nikdo nic nenamítal, proběhlo to v klidu. Druhý den přijel přednášet pan Dvořák z Dobrušky tématem byla domácí lékárna, opět pěkné. Přednášky pana Dana Doležala a Honzy Jíchy taky velmi pěkné, celý seminář můžu hodnotit na výbornou, jídlo též.

Jarka
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
1 0
« Odpověď #29 kdy: 30. Březen, 2014, 19:53:44 »

Ahoj deníčku!
Zápis z hor, napsaný tak trochu společně, Jarda ho napsal, já jsem doplnila svými poznámkami.

Železná Ruda 2014
Neděle 9.3. odpoledne příjezd, ubytování.
Pondělí 10.3. dopoledne jsme vyrazili směr vrchol hory Pancíř, došli jsme ale jen do půlky k tzv. Hofmankám, pak jsme se museli vrátit, abychom stihli oběd Cestou tam jsme se stavěli ve skyareálu Nad Nádražím, kolik je tam technického sněhu, bylo ho tam ještě hodně. Odpoledne jsme se prošli po Železné Rudě. U silnice prodávali odlitky různých zvířat, nejspíš jako náhradu za trpaslíky, ti asi už přestaly táhnout. V informačním centru jsme se zkoušeli zjistit, jestli ještě na české straně může být někde dostatek sněhu pro běžkování, do Německa se nám moc nechtělo. Poradili nám, že pokud ještě nekde něco je, tak je to nejpravděpodobněji u Gerlovy Hutě, protože tam to je na severním svahu.
Úterý 11.3. Dopoledne jsme se jeli podívat na Gerlovu Huť, abychom ověřili, jak se v informačním centru strefili. Sníh tam opravdu byl, šli jsme lesní cestou asi kilometr, a kdybychom to šli na běžkách, tak bychom je rozhodně neodřeli, ale sníh byl strašně zledovatělý a občas tam byly úseky čistého ledu, takže měli v infocentru pravdu, sníh tam byl, ale na běžkování nebyl vhodný. Tak jsme se rozhodli, že se na běžkování vykašlem a budeme jen chodit. Odpoledne jsme se rozhodli dokončit naši včerejší cestu na Pancíř, tak jsme k Hofmankám dojeli autem a pak vyrazili nahoru. U Hofmanek je mezistanice lanovky, tak jsme se rozhodli jet nahoru lanovkou a dolu jít pěšky. Byly už ale skoro 4 hodiny odpoledne a lanovka právě končila, tak nás už nevzali. Šli jsme tedy pěšky jak nahoru, tak dolů. Na vrcholu byla stejnojmenná chata, kde ale byla cedule, že restaurace je do čtvrtka zavřená.
Středa 12.3. Dopoledne jsme se rozhodli, že se projedeme tou lanovkou na Pancíř, co nám včera nevyšla, ale tentokrát jsme jeli už úplně zezdola, tedy oba úseky lanovky, abychom si ji víc užili. Nahoře jsme se prošli půl kilometru k nejbližšímu rozcestí a pak se vrátili stejnou cestou zpět. Odpoledne jsme chtěli jet k Černému jezeru. Pochopil jsem majetele penziónu tak, že prý se dá jet autem až přímo k Černému jezeru, tak jsme se rozhodli, že k nemu dojedeme autem a pak se od něj ještě projdeme k Čertovu jezeru, i když podle majitele penziónu má být mezi nimi pěknej krpál. Bohužel jsme zjistili, že jsem to pochopil špatně. Autem se dá dojet nejblíže 4km od Černého jezera, pak je zákaz vjezdu. Takže jsme za odpoledne stihli udělat jen tohle jezero.
Čtvrtek 13.3.Dopoledne jsme navštívili jezero Laka. Autem se dalo dojet ale jen 3,5km od jezera, pak byl opět zákaz vjezdu, takže jsme museli pořádně přidat do kroku, abychom stihli oběd. Na odpoledne jsme si vymysleli, že vyjedeme lanovkou na Špičák a z nej pak půjdem k Čertovu jezeru a pak zpět k autu. Bohužel na rozdíl od lanovky na Pancíř byla lanovka na Špičák zcela mimo provoz, takže jsme museli k jezeru zase od zákazu vjezdu , bylo to asi 3 a čtvrt kilometru. Pak jsme šli ještě kousek tou cestou směrem k Černému jezeru, abychom se podívali, jak je ten kopec mezi nimi prudký a opravdu byl docela dost.
Pátek 14.3. Na dopoledne jsme si jako cíl vybrali pramen Úhlavy. Nejprve jsme autem jeli na Hofmanky, odtamtud lanovkou na Pancíř. Restaurace tam již byla otevřená, tak jsem se chtěl podívat, jestli není otevřená i rozhladna, která je součástí chaty, bohužel tam byla cedule, že ta je otevřená jen v létě. Nejprve jsme šli stejnou cestou k rozcestí jako předtím, tentokrát jsme ale místo návratu zabočili doleva a došli k pramenu. Byl na odpočce z cesty, ale dobře značený. U odbočky jsme podkali dva mladé němce, kteří už byli na tůře 4 dny a prý spali v přírodě. Odpoledne jsme se šli projít směrem na Debrník, kde jsme prošli památnou javorovou alej a kousek naučné stazky Utajená obrana železné opony. Do Železné Rudy jsme se vrátili vedlejší cestou, abychom měli malý okruh a nejli zpět úplně stejnou cestou.
Sobota 15.3. Dopoledne odjezd zpět domů.

Mé poznámky:
Pobyt se mi moc líbil, Jarda mi popsal a dal mi osahat věci, které jen mohl. Ta zvířata z odlitků se mi líbila moc. Docela mi bylo líto, že nemají např. malého krokodýla, ale i tak to byl hezký zážitek. Kde byly potoky a bylo to jen možné, sahla jsem si rukou do každého, i kamínek jsem nějaký vylovila. Jízda lanovkou se mi moc líbila. Obsluha moc milá, vždy zastavila a pomohla mi vystoupit, jela jsem jako první. Celý pobyt neměl chybu, jídlo dobré, ubytování také, program též. Jen malé svačiny a nebylo možné plánovat celodenní výlety, protože nedávali balíčky na cestu, ani to nebylo v nabídce.
Datum pobytu: 9.-15. března 2014

Jarka

Zaznamenáno
Stran: 1 [2] 3
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení