Obezita

[idbarka]

Jo ale to bylo samořejmě jen z počátku léčby, protože jedna z příčin trombózy je samozřejmě příliš hustá krev, vzniklá nedostatkem tekutin. Taky nezapomeň, že já se dosud MB neživím, a ohled se při pití musí brát i na tělesnou hmotnost.

[idbarka]

ještě jsem zapomněla, dokonce jedna poradkyně přes zdravou výživu (která se mimochodem makrobiotikou zabývá) mi řekla, že pití je důležité zejména dopoledne, kdy se náš organismus nejvíce čistí, a jen za to zmíněné dopoledne má člověk vypít aspoň 1,5 litru. Jak na to tedy mám reagovat? Koho mám tedy poslouchat?

někde v předchozích článcích jsem četla něco o vodní dietě 

PS: já piju jenom holou vodu a čisté bílé, zelené nebo ovocné čaje, nesladím. Komerční salzené nápoje typu Fanta, Cola ap. nemůžu ani vidět, je mi zle už jen když kolem nich musím projít v obchodě. Takže doufám, že si ledviny nehuntuju.

[Kata]

Jasně, pokud nejsi ještě vlastně na MB, tak není co řešit, každý začátek je těžký... Obecně vzato si myslím, že nejlepší je poslouchat jenom sama sebe, protože nikdo jiný není v tvé kůži než ty sama... Je to ovšem paradox, protože dobře naslouchat svému tělu můžeš pouze ve stavu určité vyčištěnosti, které lze dosáhnout mimo jiné makrobiotickou stravou. Aby ses ovšem dobře makrobioticky stravovala, potřebuješ zpočátku (ten počátek může znamenat i několik let), rady někoho fundovaného, kdo už určité vyčištěnosti dosáhl a na základě svých zkušeností a teoretických znalostí a pěstěné intuice je schopen poradit i někomu, v jehož těle není. 
Vyhledat makrobiotického poradce, kterému důvěřuješ, je tedy dobrá volba. Ovšem jsou makrobiotičtí poradci a "makrobiotičtí poradci". Pro někoho, kdo je na začátku, není určitě snadné je od sebe rozeznat. Já osobně bych radila toto: Máš-li vážný úmysl stravovat se a žít makrobioticky (protože makrobiotika není zdaleka jen o jídle), obrať se nejprve ke kořenům. Začni důkladným studiem překladů Kushiho knížek, potažmo knížek pí. Průchové, která je Kushiho žačkou a Kushiho dlouhodobě překládá. Někde je prostě třeba najít pevný bod, od něhož se pak odrazíš. Že je to ten správný, v to musíš lecky prostě jen doufat. Život je neustálý pohyb, vývoj, vše je v něm relativní... Až získáš studiem potřebné znalosti a začneš si je ověřovat na sobě, budeš se postupně pročišťovat a pak se dokážeš vyznat i v tom, co říkají ostatní a vezmeš si z toho to, co je pro tebe osobně důležité. Je jedno, že budeš dělat ze začátku spoustu chyb, dělali jsme je a děláme je všichni, přesto to určitě někam povede...
Co se týče té makrobiotické nebo "makrobiotické" poradkyně, co ti radila vypít dopoledne 1,5 l tekutin, záleží na kontextu. Pokud se ona dáma domnívá, že obecně by každý měl vypít dopoledne tolik tekutin, je to na pováženou; pokud to doplnila informací o tom, za jakých okolností by to doporučila (dovedu si představit, že takové okolnosti můžou nastat), lze to eventuelně přijmout; no a pokud je to zkušená a dobrá makrobiotická poradkyně a tobě přímo osobně radila, abys ty dopoledne vypila 1,5 l tekutin, pak není námitek - patrně je ti tak 90, jsi seschlá a vrásčitá, žiješ dlouhodobě v suchých a horkých krajích, živíš se suchým chlebem a máš za sebou dlouhou cestu Saharou...

[Milka]

Idbarka, trombózu si nadmerným pitím len veĺmi ťažko vyliečiš, skôr vôbec. Na príčine tvorby zhlukov sú tu nasýtené mastné kyseliny zo živočíšnych jedál a zo stužených rastlinných spolu s hlienmi a jang minerálmi hlavne zo soli, prípadne tu pôsobí i chlad a prekyselnie. Fundovanejšie vysvetlenie pozri v knihe M. Kushi Dieta pro silné srdce.
Makrobioticky sa nestravuješ, možno by bolo dobre to skúsiť. Že sa ti zmení pohľad na svet, je isté, a k dobrému, jednou nohou si už tu, tak pokroč ďalej.
  Príjemný deň.

[Elvis]

Ale dává to smysl, Milko.
Můj otec má trombozu taky.. už hodně dlouho (prášky na ředění krve, salámy, vitamíny.. klasika)..
Takže si tak říkám, něco na tom bude. Ale myslím, že ten pitný režim by mohl pomoct, ne? Třeba ne uplně vyléčit, ale prostě podpořit léčbu MBtikou..

[Milka]

                                                                     
Elvis, tie stuhnuté tuky nie sú rozpustné vo vode, tak by som to riešila radšej prevenciou. Ich odstránenie je už o odriekaní a pokore. Prevodňovanie nás hodí do iných problémov. Všetko je o hľadaní tej správnej miery, ideálneho stredu. Začiatočníci by sa mali dočasne riadiť pravidlami prípadne radami učiteľov, pokročilým už napovie získaný cit, intuícia, vnímanie.

[idbarka]

děkuji za vaše odborné rozbory mého naštěstí už téměř zapomenutého problému (neboť cítíme se tak jak o sobě smýšlíme :-) že jo), rozhodně jsem ale neřekla, že jsem trombózu léčila pitím, jen že jedna z možných příčin byl taky nedostatečný pitný režim. Samozřejmě že pravou příčinu člověk těžko odhalí, je jich spousta, třeba jen u mě to mohlo být Antikoncepcí (známý vedlejší účinek), obezitou, sedavým stylem života (škola) a pak opačný extrém (celou noc stát za mašinou na brigádě na jednom fleku), v neposlední řadě hraje roli i psychika, měla jsem v té době problémy s přítelem a v nějaké knize alt. medicíny jsem četla, že vznikem sraženin v žilác si organismus kompenzuje problémy, které neumí řešit jinak.

Elvisko? jak  řeší tvůj taťka problém s tím, že při léčbě např. Warfarinem nesmí konzumovat zeleninu, čaje ap.? Já jsem z toho byla snad v ještě horším stavu než z té trombózy.

[Elvis]

Můj otec řeší problémy že nesmí konzumovat zeleninu a čaje tím, že je mu to jedno a dá si místo toho třeba salám, nebo chleba se sádlem a se solí.. (fujtajxl).
On je ten typ "vyléčte mě, jste doktor".. a do pusy si nevidí. Bere ty léky už víc jak rok, má mimo jiné i velmi vysoký tlak, hladinu cholesterolu v krvi, nedostatek spánku, relaxace, odpočinku, denně jí mnoho léků - Q 10, céčko, a pak ještě ty na ředění krve, na snížení hladiny cholesterolu v krvi..
A představte si - je to mistr sportu, má několik zlatých medailí, mezi nimi i z republiky, evropy. A takto se staví k životu dnes.
Mimo jiné několik operací - kolena - křížové vazy. Nespavost, ta se řeší práškem. Často pije alkohol - hlavně pivo mu chutná. A kouří. Pije kafe. Denně několik šálků. Moc se nepohybuje - všude autem. 

[El]

Já bych tomu řekla českej normál ...

[Elvis]

El, je to tak. Je to českej normál.
Ale když se zamyslíš, tak je to prostě hraniční varování. Můj otec to má tímto stylem "za pár" Jak bylo v Pelíškách "dávám Bolševikovi rok, maximálně dva" .. tak v tomhle případě je to něco podobnýho.
Já taky nejsem svatá, strašně dlouho jsem kouřila a dodnes si jednou za čas dám cego, kdysi jsem jedla hrůzný věci - dneska je tomu jinak, ale stejně nejsem ještě makrobiotik. Pro mě jsou ale menší problémy (zdravotní) už znamením k tomu, abych něco změnila.. Někdo hold potřebuje být na pokraji smrti, aby se trochu probral a někdo se neprobere, ani když prostě mele z posledního a nemůže skoro nic (nemůže spát, o sexu ani nemusím mluvit, i kdyby mu to šlo - kdo by ho proboha chtěl - milenec, který nevyběhne 8 schodů nemůže být dobrý milenec,  špatně se mu dýchá, je věčně v nervech, vystresovaný, samý jebák, vlasy a nehty hrůza, bledá pleť, mohla bych pokračovat strašně dlouho.. )

Ale - aspoň vím, jak nechci dopadnout a snažím se svoje chyby napravit a nebo nedělat další.

[ajia]

Elvis,
víš, ono je to těžký, když se třeba narodíš jako melancholik, kterej si všechno děsně bere - to je třeba můj případ - nevím, jakej je tvůj taťka - a za celej život ses naučila si pomoct jedině jídlem (hlavně v dětství) a chlastem (dospělost), když je to ještě všude kolem a tví nejbližší jedí ty salámy, co ti prostě voněj, i když je už nechceš jíst, protože víš, že to je španý, ale voněj ti a když ti nehrozí smrt, a ta lidem hrozí jen až když umírají, tak pak si říkáš, proč bych si nedal, když mě to nezabije a spíš mi to zlepší náladu??? A je opravdu těžký se udržet právě ve chvíli, kdy ti je psychicky zle a potřebuješ to něčím spravit... Nebo aspoň já to těžký mám..., ale snažím se. Snažím se, jak můžu... 

[El]

Ach jo, už jsem to měla naspaný a vymazalo se mi to ... program udělal chybu a je to  v tahu.

Takže to napíšu už jen v krátkosti.

Elvis, taky mám rodinu, která se takhle ničí a jestli v tom budou pokračovat, tak budou za chvíly pod drnem. Ale zatím nenadělám nic. O mb jsem jim říkala, vědí o mé alergii,,, a nestač jim to. Asi jim ještě není tak zle. Ale to jim ani moc nebude- jedí léky od doktorů.. to je nějakou dobu udrží.

Já to prostě beru tak, že každý má na výběr. Když dostane informaci o tom, žemu něco může pomoct a on ji odmítne. tak je to pro mě jako , když někomu nabídnu život a on si radši veme smrt...
Asi je to opravdu tak, že zdraváí není pro všechny a že přežijou jen ti silní... zákon přírody.

Cesta do pekla dlážděná je zlatem. To je ten důvod.

Netrap se tím moc ani když je to v rodině. Oni majíé svůj rozum a o možnosti vyléčit se už vědí. Jestliže nechtěj, je to jejich výběr a ty ho respektuj. Nedávej jim něco co nechtěj. Možná za tebou jednou sami přijdou s tím, že by chtěli poradit...a když ne, ber to jako že je to pro ně nejlepší a buď s tím spokojená.

A k tomu, když se někdo nějak narodí...  no a? tak ať bojuje. Už se tak stalo. V zákoně je i : neznalost neomlouvá. Lidi se maj o sebe strarat a maj se zajímat o různé informace, když někdo zakrní na vůni salámu a na tom jakou má povahu, tak má asi holt smůlu a umře. Když bude bojovat , přežije.

A mimochodem, i s povahovými rysy se dá v mb dobře pracovat. A když se nad tím zamyslíš, tak i různé povahy sedí na jednotlivé elementy nebo na podstatu jin/jang... protože na jin a jang se dá rozložit všechno, tak se tím dá i všechno změnit..

A ještě větší věc je, že když to o sobě vim, že taková jsem, tak s tím mám něco dělat. nemlžu říct: já prostě jsem taková výbušná a omluvit se tak. Ale mám říct: omlouvám se, vím, že taková jsem a budu s tím něco dělat...

[Pavlínka]

Pěkné téma do diskuse. Z nás tohle má doma asi většina - rodiče kterým stačí ke "štěstí" houska se salámem. Většina z nás se sama za sebe rozhodla, že nechce dopadnout tak, jako naši rodiče nebo někdo v rodině. Mě doma ani nepodporují ani neshazují. Prostě maximální tolerance a to samou měrou oplácím i já rodičům.
Tohle možná bude znít sobecky, ale podle mě je to více než pravdivé: Každý jsme na této zemi sám za sebe, sami se rodíme, sami úmíráme. Naši blízcí jsou jen našimi "průvodci"v životě. Důležité tedy je, jak já se chovám ke svému okolí, ke svému tělu, ke svém mysli, co ze mě vyzařuje. Protože tento materiál si beru i do dalších životů. S lidmi pro které bych se teď trápila, že jsou nemocní a nedají si říci se už potkat nemusím...

Nakonec zemřeme všichni, možná je i jedno v jakém věku, ale rozhodující je kvalita života.

[romanS]

Pavlínko
Vidím to stejně.
 

[Elvis]

El, máš pravdu. Pavlínko - též souhlasím.

Já se do něj nepletu, abych pravdu řekla, už dlouho spolu nekomunikujeme. Ani spolu nebydlíme, opustil svoji rodinu a hnal se za hmotnými statky. Těžko nalézt společné téma,.
Ale víc už k němu nepovím. Vidím to jak říká El, prostě je to jeho život, nejde se vymlouvat. Vždycky jsou kolem nás ti, co jsou na tom hůř, ti co svádí, ti cojsou na tom líp, ti co bojují.. Jde o to si vybrat - tu možnost má díky bohu každý. Jen je to někdy těžší, někdy snazší.

Taky to nemám jako procházku růžovým sadem. Ale co.. když se chce :-)
Každopádě všem přeju hodně štěstí, hodně síly ať se vám jde tou vaší cestou trochu snáz. :-)