Doba posledního jídla

[neon]

Dotaz ohledně doby posledního jídla. Co jste o tom četli vy a jak si myslíte že by to mělo být. Nejíst 3 hod před spánkem stačí? Nebo ještě nejíst po nějaké hodině, třeba po 6té?

[coroner]

V literatuře se uvádí, že poslední jídlo 3 hodiny před spaním, ale záleží dost na tom, jaké to bude jídlo, kolik jej bude, co konkrétní skladba jídla s námi po energetické stránce obyčejně dělá, co jsme jedli během dne, v jakém psychickém stavu se zrovna nacházíme atd.. Takhle se to pochopitelně pitvat nemusí, abychom se vůbec navečeřeli, ale chtěl jsem tím jen říct, že jsem s obilím učinil občas zkušenost, že jak se ty sacharidy pozvolna štěpí a dostávají do krevního oběhu, mám na noc nějak moc zbytečné energie právě po těch třech hodinách. Záleží právě dost na tom, jak přijdu zmordovanej (zjangovatělej) z práce. Pak se mně někdy daří i "tabulkové" usínání do pěti minut. Zaspím pak i sousedovu skákající automatickou pračku.
Když si dáš poslední jídlo v pět, jdeš spát v jedenáct, je to zase mírně o stavu, který se podobá hypoglykémii. Při něm se také blbě usíná. Člověka to pak často dožene k návštěvě lednice a je po makrobiotických zásadách…

[neon]

Coroner, přesně jak píšeš, když dojím poslední jídlo v 8, 9 tak mám o půlnoci nárust energie a pracuju do 1-2 hod. Když si dám poslední jídlo v 6 tak o půlnoci začnu mít hlad a mírnou hypoglikemii. Taky mi to tak sedí. Takže jsem si vpodstatě odpověděl, že bych měl jíst poslední jídlo mezi 6 a 8. Ještě jsem zjistil, že mám nárust energie nezávisle na jídle tak po 1 hodině ranní. Když nejdu předtím spát a vydržím mírnou únavu tak po 1-2 ráno ožiju a funguju výborně až do 4ech. To je asi něco s energiema v noci okolo nás.

[coroner]

Když se neone podíváš na "orgánové hodiny v TČM", tak žlučník (jin) má maximální aktivitu ZHRUBA mezi 23.00 - 1.00 a játra (jang) 1.00 - 3.00 hod.. Od půlnoci do poledne narůstá jang, od poledne do půlnoci jin. Mohlo by to být něco i o tomto.
Pokles hladiny krevního cukru (jang) nastartuje svým způsobem stav určité "nasranosti" organismu, že nedostává, coby dostat měl - cukříček. To se pak projevuje jeho zvýšenou podrážděností, která může budit dojem jakéhosi nadbytku energie. Na tenhle extremní jang hodní výživáři doporučují lidem před spaním extrémní jin - např. teplé mléko s medem.
Tato jinizace většinou navodí dobrý spánek, ale jen do doby, než nám z toho začnou povolovat svaly močového měchýře.
Naše prababičky se na noc jinizovaly též různými čaji a silně aromatickými bylinami, které vkládaly v pytlících do polštářů.

[neon]

Coroner, víš toho fakt hodně. Píšeš výborné názory a díky za ně. Jak dlouho vůbec děláš makrobiotiku?

[coroner]

Neone, kdy jsem začal přesně s makrobiotikou ti už nenapíšu, ale někde jsem to tuším uváděl na doktorce.cz. Na tu dobu bych chtěl totiž zapomenout, protože jsem byl asi jedním z prvních, kteří tady začali trpět CFS. U mě to obnášelo, že jsem se prakticky během jednoho dne propadl tak asi na desetinu a něco své původní výkonnosti.
Do značné míry to byly následky nevhodné životosprávy z "podnikatelského zblbnutí při zaměstnání", což byla dosti častá diagnóza po VLHR (Velká listopadová hokynářská revoluce).
Jelikož se o této nemoci tenkrát nevědělo nic, což ostatně trvá dodnes, došel jsem k názoru, že si asi budu nucen pomoci sám, když se to zdravotnictví nedaří. Díky tomu jsem dost často ležel v knihách a šoural se v kuchyni kolem sporáku. Netvrdím ovšem, že všechno, co jsem zatím napsal, musí být nutně pravda, ale s přispěním ostatních se snad lze k něčemu dobrat.
V makrobiotice může mít stejná věc naprosto opačné energetické pozadí, proto jsem ti tady (nebo to bylo na doktorce?)trochu oponoval ohledně nepotřebnosti znát ty energie. Svým způsobem máš ovšem také velikou pravdu, protože se ukazuje, že suchá mb teorie dokáže dost lidí odradit. Před chvílí jsem tím tady vyděsil Peťulu. Při standardním mb režimu se toho moc pokazit nedá, ale měl by být opravdu dodržován - po určité době bez větších kompromisů, aby to makrobiotiku nepřípomínalo jen pojmenováním. Každý se časem může rozhodnout, do jaké hloubky v teorii až zajde, nebo jestli se celou věc rozhodne zavrhnout i s praxí. Někdo může být navíc i bez teoretizování osvícen (intuice) tak, že sice nedokáže zdůvodnit, která část mrkve je více jangová, ale v praxi s tím tak nějak podvědomě počítá.
Z nároků na běžné lidi slevila i Průchová, proto se v posledních knihách už moc nejinjanguje. Nepřímo se o tom zmiňuje na svých stránkách i Honza Jícha. Doporučuji si u něj na heslo Makrobiotika kliknout, protože dojmy s pojmy jsou tam všechny pěkně pohromadě. Perfektně vystihl situaci, která kolem makrobiotiky panuje.

[neon]

Se vším souhlas.
Já bych řekl, že lidi obecně mají mnohem větší problémy společenské a psychické při přechodu na makrobiotiku, nebo vůbec jiný životní styl. Kdyby kolem nich všichni jedli makrobiotiku, někdo jim ji začal vařit a dával pod nos tak jim to ani nepřijde. A tohle pokud si člověk uvědomí tak udělá velký pokrok, protože může začít na sobě pracovat z trochu jiné stránky. Nezačne se podřizovat okolí ale získa sílu se něčemu postavit a udělat to podle svého. Bohužel jsme od malička nevědomě vychováváni k nějakému způsobu reakce na nové okolnosti, většinou se bojíme nějak odlišovat. Uvnitř každého znás je plno druhů strachu a obav které si člověk ani neuvědomuje. To je můj pocit.

[coroner]

Neone, máš pravdu. Ale je tam částečný zádrhel s „chuťovou“ složkou jídla, protože i vegetariáni používají několikanásobky doporučených dávek soli a dalších chuťových ingrediencí, což je zejména markantní ve vegetariánských jídelnách, když tam vaří masožravý kuchař. Ten nemá vůbec tušení, jak by takové jídlo mělo chutnat. Mnohdy to netuší ani vegetarián, který by „nedosolené“ jídlo - nebo jiným způsobem chuťově nezvýrazněné jídlo - také nejedl.
Takto je prakticky zmrvena většina jídel např. ve studentských menzách, kde jsou rostlinné stravě náhodou nakloněni. Raději nebudu konkrétně jmenovat, protože člověk musí být vděčen i za tu bídu, která v těchto stravovacích zařízeních panuje.
Aby pak běžnému člověku chutnalo makrobiotické jídlo, musí být bohužel přesoleno a překořeněno prakticky povinně, protože jinak je to pro něj blééééé…!
Doba na pročištění chuťových pohárků, aby začaly vůbec přírodní chutě registrovat, je dnes značně dlouhá, protože vymanit se z chutí různých dresinků, extrémních mixů koření a jiných zvýrazňovačů chuti je dost o odříkání a pevné vůli.