Stran: 1 2 [3] 4 5
  Tisk  
Autor Téma: Pro aktuální pocity a jiné myšlenky, které se nevejdou jinam  (Přečteno 9197 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
2 0
« Odpověď #30 kdy: 18. Listopad, 2013, 18:11:00 »

Agarku, jsou mi ty Tvé úvahy nějaké povědomé... Za čím se ženeš?

Já brzdím a "půlím svůj plášť"... Je svatomartinská doba :-)
Zaznamenáno
agarek
Host
1 0
« Odpověď #31 kdy: 25. Listopad, 2013, 01:13:09 »

Splnit si svůj sen, podaří se to a budu na to mít dost sil, uvidíme.
Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #32 kdy: 25. Listopad, 2013, 09:53:40 »

Hmmmm   Very Happy

Tak Ti přeju, ať Ti jde štěstí naproti!
Zaznamenáno
agarek
Host
1 0
« Odpověď #33 kdy: 11. Prosinec, 2013, 01:21:14 »

Tak nějakou dobu to fungovalo docela dobře, až jsem měl pocit, že už jsem sám nad sebou zvítězil, zavřel jsem se na venkově do prostor bez internetu, skoro nejedl, začal jsem se krásně pročišťovat, zároveň jsem si pracovně plnil to, co jsem měl, akorát problémy nastaly, když  jsem musel opakovaně z toho ráje do města a najednou to zase přestalo fungovat i když jsem se vrátil.

Pokusím se to ještě jednou zkusit, jestli se to podaří, času je málo.
Zaznamenáno
W
Makrobioklub
Hero Member
*****
Příspěvků: 819


Zobrazit profil
0 1
« Odpověď #34 kdy: 14. Prosinec, 2013, 09:24:52 »

Čau "agarku". Hele, napadlo mě: Co sůl? Ne miso, shoyu,..., ale normální sůl.  Možná jsi v bodě, kdy máš míň než potřebuješ (roky striktní mb, půsty ?, ...). Mohlo by to mít vliv. Pokud není soli dost, energie neběhají, jak mají a poznáš to na tělě, psychice. Obzvlášť v zimním období se to dost projeví. Mělo by cenu si  to prověřit.

Zkus koupit gomasio (můžeš ho samozřejmě udělat, ale obávám se, že bys tam podvědomě dal té soli málo Wink) a dávej si tak čtyři, pět lžiček denně (nebo víc, nebo míň...) a uvidíš možná změnu (třeba i výrazně k lepšímu). A ta by nastala dost rychle. Během pár dnů, každopádně nejdéle do týdne, budeš vědět.

Prostě, co můžeš ztratit? Pár desetikorun a mít (a to jenom možná) větší chuť na sladké?

Ještě bych si dovolil Ti navrhnout značku.  Vím, že by “zabralo” jak toto http://www.gastroklub.cz/detail/bio-sezamove-koreni-gomasio-200g-dobre-casy-/, tak toto http://www.gastroklub.cz/detail/bio-sezamove-koreni-gomasio-150g/.

Možnosti jak se solí jsou samozřejmě různé. Teď jde jenom o to zjistit, jestli tudy nevede rychlá, jednoduchá cesta.
Zkus nechat stranou výhrady Wink, zapamatuj si dobře, jak je ti teď, KUP gomasio a za čtyři dny porovnej. No a dej vědět.
« Poslední změna: 14. Prosinec, 2013, 09:32:08 od W » Zaznamenáno
agarek
Host
1 0
« Odpověď #35 kdy: 15. Prosinec, 2013, 18:32:47 »

Demotivace, frustrace, zklamání, nedostatek energie a ztráta víry v úspěch. Hlavně ta energie, jeden ze smyslů života, výměna energie s okolím, ta nějak chybí posledních 21 let a bez ní je to problematické. Zítra je můj Velký den, to zase bude srandy kopec.


Hra vabank se blíží a v devět to vypukne, strachy nemůžu spát nic, ochromený jako myš pohledem hada, která už cítí, že jí za chvíli slupne a já to taky cítím, had už čeká. Koho mám prosit, Boha, osud, ne nemůžu nikoho, vše co se stane má se stát, vše je jak má být, rub a líc, jen vydržet, přežít, zhroutit se až potom, ujet pryč z civilizace, stáhnout se do ústraní, zapomenout, nabrat sílu a vrátit se jako vítěz? Snad, možná. Zažít prohru, aby se člověk zase mohl postavit, asi ano. Kličkuju jako zajíc před šelmou, nohy slábnou, dochází dech, zpomaluju, zuby mi cvakají za zadkem, už je cítím, ten dech..... Ještě jeden odraz, ještě jeden skok možná že zaječí a bude konec, néééé to je jen v tvojí bláznivé hlavě, tak to z ní dostaň, než se z toho zblázníš úplně, kdo tě zatratí, všichni nebo nikdo, to už je dávno jedno, už jsi překročil Rubikon a je pozdě na návrat.....
Přežiješ, vrátíš se, zvedneš se znovu z blátá tak jak to umíš, povstaneš silnější, nezdolenější, pevnější a rozjedeš to a vyhraješ, zvítězíš. Tolik jsi toho dokázal a ještě víckrát prohrál a ted zase znovu a znovu, silnější a silnější nebo slabší a slabší? To už je jedno, kostky jsou vrženy, hra rozehrána a ty jedeš, účastníš se svého příběhu jako pozorovatel, měníš osud, potkáváš součásti svého příběhu, lidé plynou kolem, projíždíš kolem nich, je to ještě život nebo už účtuješ, koho jsi podrazil, komu pomohl a proč, kdy tě ovládal strach, kdy ses bál sám o sebe nebo o někoho, kdy jsi koho obětovat, využil,zneužil a proč? Zůstal jsi sám sebou, zachoval sis čest nebo jsi propadl strachu a zaprodal jsi se, můžeš to svést na ledviny, ustrašené, ochrnuté, jsi ještě člověk nebo jen stvůra, stroj? Jedeš dál, vše plyne, jak jsi starý tak jsi hloupý,  dal jsi do toho co jsi mohl? Možná, ale bylo to málo a mohl js ještě víc, chybí ti koncovka, musíš prohrát abys mohl zvítězit, budou při tobě Bohové stát? Jsi ještě člověk nebo jen stvůra? Co se s tebou stalo, co z tebe udělali a proč? Je to tou dobou? Víš že prohraješ ale nemůžeš jinak jen čekáš na konec. Už na tebe čekají, musíš  jet, už je tvůj čas. osud je zpečetěn, prosil bych, ale mám ještě koho? Ne už není koho a mám vůbec proč a mohu vůbec chtít měnit svůj daný osud abych si koupil na chvíli příjemný pocit  a zaplatil za to peklem? A to je jen zlomek všeho. Kdo by z toho nebyl unavený? Tak alespn překonávat sám sebe krůček po krůčku být lepší a lepší. Nezabiješ sebe ani druhé nesesmilníš, cti otce svého i matku svou, nepožádáš manželky bližního svého nepokradeš a jak je to dál? Bojoval jsi sám se sebou měsíce a co ted je konec, nadešel ten čas který musel nadejít, bude ještě nějaký.....ano bude pokud si to dovolíš, času bude ještě dost.....jenom zase trochu jinak, jinde....chtěl bych něco slíbit na oplátku ale můžu slibovat zatahovat do téhle "hry" někoho dalšího? Ne nemohu. Hlava poklesá, víčka se zavírají, nádech výdech, zvedni se, postav se, neklesej....přijde zrození, vysvobození, tak si nezahrávej jsou to jen slova nic víc...

probudit se štastný, spokojený, v jiném světě a přesto ve stejném, jsou tady s tebou ano oni ti důležití jsou tady a budou snad stále ty jsi tady pro ně a pro ně tady musíš být...a budeš...jsou to jen lidé co  mění osudy neznají tě zatím  ale dnes tě poznají dáš do toho všechno co umíš  i znáš ale ale aleje ta správná konstelace? uvidíme po zimě přijde jaro po jaru léto obrodíš se zase vstaneš začne nový a snad ještě lepší koloběh jen dnes dnes asi už ne dnes ne....kéž by ale máš na to právo nárok, zahrát tu hru, jako už tolikrát nebo mít rovnou páteř prohrát se ctí a vyrůst na tom ne nevím co budeco se stane má se stát, slyšeli jste slovo boží....staniž se,byla prokleta budemít dnes smůlu? Nebo jen stará cikánka pouštěla hrůzu? Je to vše šifra? Mystifikace? Přelud? Slova blázna? Realita? Pocity? Eliminace? Jinotaj? Umělecké dílo? Blábol? Všechno dohromady? Zoufalství? pocity? Stav duše, ach ty co intuici mají, žijí řádem vesmíru od narození, blaholsavení duchem v čase adventu i jindy. Zase bojovat s draky postupně usekávat hlavy ažk té poslední jednou to skončí jednou svíčka dohoří a potom nebude nic jen řád vesmíru prázdno, neutrum. Každou minutou blíž k prohře tolik kombinací jakonna šachové partii, ja sis myslel že jsi chytrý a zkušený, tak jsi hloupí, tohle jsi překombinoval  ano kdysi to vycházelo ale ted? ted už asi ne. Neměli to dříve lepšímožná ano proč jen ta energie odešla a dobrotivost ochota nápomoc druhým jsi jen ty střed vesmíru je to dobře nebo za to zaplatíš a hodně?

Je tam jedna žena významná žena ta zůstane se svým úrodným klínem ten se obrodí muž zaseje a vzejde nový lepší silnější rod žena matka základy budou zasety postaveny .....to bude ten počátek věků, tehdy to začne už brzy....počkej si na to....pak se vrátíš zemřeš jen na jednu noc a narodíš se nový silnější už aby to bylo vyhraješ spokojený smířený s osudem to vše tě dnes čeká ta obroda...ta energie nejde cítit přes ty zdi domovů, izolování v betonu, bez enrgie....Musíš to dokázat dojít tam usmát se vycenit zoubky ale jen trochu tak už jsi to vem sako kravata kufr už jdeš je tu Matrix, projdeš a jdeš dál....hlava klesá víčka padají ještě ne ještě pár hodin ach zažít to ....Víc a víc energie a přitom méně jsi tak blízko tak blízko a přesto prohráváš je to škoda plakej je to pryč bohužel a po druhé už to bude jiné jiní lidé jiné vše.....dělal jsi hodně snažil jsi se chtěl jsi a přesto to bylo málo, proč? Škoda nejenom dobrého člověka....to už je na analýzu skoro psycho....udělal jsi mnohem víc než kdykoliv jindy a přesto je to málo dělal jsi to pro sebe pro ní pro nás pro úrodu aby se zaselo a sklidilo ale přišly bouře a ty jsi se začal bát strach tě svázal ochrnul jsi a čekal čas běžel ba přímo utíkal...ztráty byly....jsou...budou.....tohleje život to už nejsou slova jenom slova....umíš řídit poslepu ale ve spánku to neumí nikdo....mnoho kombinací ale žádný počítač to nedokáže vyhodnotit co je správně, co je dobře co jak kdo ovlivní čím....budou tě milovat nebo tě zatratí maminka tatínek ale jinak jsi normální, jeden a přesto tři otec matka i syn, svatá trojice tady i tam, tvůj čas už je tvůj čas spát bys chtěl ne půjdeš bojovat do války se zbraní zabijou tě zraní nebo přežiješ vyléčíš se a dojdeš znovu zase nastoupíš do prvního šiku....a tak stále dokola.....ochromený strachy, důmplný lidí co tady ještě dělají proč tu jsou už si pro tebe jedou? uzavřené oddělení chtějí tě zavřít a ty se směješ jim sobě nám všem ty už to víš jak to je blázni jsou ti venku...zachovej si zdravý rozum bude potřeba a čest zbyla nějaká? Rovná páteř? Voda vše vyléčí a láska. To se nedá vyprávět to  se musí zažít v jeden den. Počkám až odejde, pak nastoupím já, jedna žena zradila je to 21 let. změnila osud budoucnost vše je jinak a proto ještě žiješ proto ještě jsi. Cítíš jistotu už nejsi blázen anikdy nebudeš jen vytáhnout trn z paty a bude vše hotové i za zpěvu písní, tohle je moc to už je moc. Hlavně se neoslabit vodou sexem počítačem a když tak  jen jednou za čas abys to vydržel. Dnes musíš přemýšlet zapnout mozek zvládneš to nevyspalý budeš muset a když ne vyspíš se a začneš znovu od začátku pěkně postupně znovu začneš. Držte palce pěsti protože já už jdu už bohužel jdu  musím. Je zima mráz spíš  v kulichu at nezmrzneš. Proč je to ted těžší než jindy zažils to už tolikrát proč to ted nejde? Ach jo, proč je to ted těžší. Konec se naštěstí blíží.
« Poslední změna: 16. Prosinec, 2013, 05:24:04 od agarek » Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3440


Zobrazit profil WWW
3 0
« Odpověď #36 kdy: 16. Prosinec, 2013, 07:39:36 »

Držím Ti hrozně moc palce, ne ať to dopadne tak a tak, ale ať máš klidnou mysl, která tě netrápí.

Mám pocit, jako bych ti hodně rozumněl. Mám a znám podobné uvažování. Tak z 50% to ten můj mozek mele stejně. Stejná zoufalost, stejná naděje. A pořád to hučí.
A nejhorší je pro mě vědomí toho, jak žít s něčím co jsem zkazil a už nejde napravit. To mi přijde na životě pořádně těžké, pořádný podraz od Stvořitele.
To nepřijetí sebe, to odmítání toho jaký jsem.
A vidět, že chci být lepší, ale pořád padám na držku a dělám stejné chyby.
Když mám depky, tak mi mysl předhazuje jaká jsem nula a kruh se točí - depky a depky.
A celé je to o tom, že chci být přijat druhými, žadoním o lásku.

O lásku, kterou jsem jim ale nedávál, což je ta chyba, kterou dělám dokola, i když možná vždy o kousíček méně. Ale proč nejde být dokonalý?
Jo jasně, pak ta posedlost idealismem, dokonalostí, prej se to nemá, že to je velké ego.
Fajn, já vím, co jiného jsem než egoista, vždyť to je dané už tím jak nedávám lásku, ne jenom tím, že chci být dokonalý.
Proč ta mysl nedokáže vytvořit něco utěšujícího a furt mě bičuje.

Jak sleduju tak mysl nás všech je podobná.
Proč nás bičuje když něco zkazíme.
A proč tak trapně předhazuje různé egoistické stébla, kterých se pak chytáme - jakože jsem bojovník a mockrát jsem prohrál, ale teď vyhraju a jsem někdo, a nejsem nula, protože jsem udělal to a to a ten druhý za to může, že neudělal to a to.
Prostě myšlenky všeho druhu - jedny mě očerní, druhé mi přináší naději.

Mysl je jak parazit.
Vytvoří peklo, ráj.

Když mám velké trápení, tak se moc rád vracím k meditacím, k pozorování.
Nejde přestat myslet, ale jde změnit úhel pohledu.
Řeknu si "tak si kecej, dělej si co chceš" a při delší praxi dojde k nějakému oddělení.
Už to není tak moc vážné, ale přesto se to tam všechno mele.
Ale k odosobnění jsem se ještě nedostal. K nějakému nadhledu, že nejsem mysl/tělo.
Často jsem spadl podle mě do slepé uličky, kdy jsem naopak rozvinul ještě větší ego, v tom smyslu, že jsem prahnul právě po cíli, po odosobnění, po nirváně, klidu.
A to mě zas jen mysl dostala svým chtíčem.
A pořád mě trápí ve všem. I v meditaci - děláš to dobře? Nemáš to dělat jinak? Nemáš se radši modlit k Bohu? Nemáš radší zvolit křesťanství? Nezatratí tě Bůh proto, že děláš toto a tamto? A ve finále si říkám, že jestli Bůh existuje a je Láska, tak musí sakra pochopit všechny chyby co dělám, všechno hledání, všechnu snahu, i když je chybná, protože je vedená jedním záměrem - najít Ho, Klid, Lásku, zbavit se ega.

Si mě motivoval po čase napsat nějaký kec na forum, tak nějak od srce, jako ty Smiley
Zaznamenáno
xylda
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 223


Zobrazit profil
2 0
« Odpověď #37 kdy: 17. Prosinec, 2013, 07:20:41 »

Vděčnost, soucit, odpuštění, pokora, pochopení, srdnatost.........

Dej a bude ti dáno, přej a bude ti přáno.

Ve všem, co děláte, se řiďte svým srdcem, je moudřejší než mysl.

Namaste, namaste, namaste
Zaznamenáno
agarek
Host
1 0
« Odpověď #38 kdy: 18. Prosinec, 2013, 01:15:18 »

Dokonáno jest, action 2. Tak snad zase na venkov, nechce se mi i se těším zároveň, respektive nechce se mi odtud ani pak tam.
« Poslední změna: 18. Prosinec, 2013, 11:29:22 od agarek » Zaznamenáno
myspule
Sr. Member
****
Příspěvků: 270


Zobrazit profil
2 0
« Odpověď #39 kdy: 27. Prosinec, 2013, 16:20:19 »

o tom, jak nás vlastní mysl dokáže pořádně potrápit a jak se nenechat sejmout, napsal moc pěknou a užitečnou knížku Ekhart Tolle. Jmenuje se Moc přítomného okamžiku.
Vřele doporučuju všem, přinesla mi hodně klidu.

Šťastný rok 2014 všem, mám Vás moc ráda :-)
Myšpule
Zaznamenáno
agarek
Host
1 0
« Odpověď #40 kdy: 03. Leden, 2014, 19:16:43 »

Vánoce i konec roku, vše se vyvedlo, leden nezačal nejlépe, po pěkných vánocích trochu pocitová kocovina všedního dne, docela jsem zvědavý, co přinesou další týdny. Rok 2013 za moc nestál i když záleží na úhlu pohledu, je to přeci jenom hlavně o pocitech a o tom, co je v hlavě, doufám, že rok 2014 nebude ještě slabší.



« Poslední změna: 05. Leden, 2014, 04:56:18 od agarek » Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1144


Zobrazit profil Email
1 0
« Odpověď #41 kdy: 05. Leden, 2014, 12:51:30 »

Ahoj
Moc přítemného okamžiku je i na ulozto.cz a je to hezká knížka, taky ji čtu.
Jarka
Zaznamenáno
Tykev obecná
Full Member
***
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 181



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #42 kdy: 07. Leden, 2014, 21:15:20 »

Myspule se Tě ptal/a, za čím se ženeš, a Ty jsi odpověděl: "Splnit si svůj sen, podaří se to a budu na to mít dost sil, uvidíme."

Mohu se zeptat, co je Tvůj sen? Někam vycestovat, něco hmotného nebo třeba labužnická makrobiotika či něco jiného?
Zaznamenáno
agarek
Host
0 0
« Odpověď #43 kdy: 16. Leden, 2014, 01:11:49 »

http://www.csfd.cz/film/322601-nejvyssi-nabidka/

Letos je to nějaké rychlejší, nebo jsem já pomalejší, teď nevím.
« Poslední změna: 20. Leden, 2014, 22:30:18 od agarek » Zaznamenáno
agarek
Host
0 0
« Odpověď #44 kdy: 20. Leden, 2014, 22:31:07 »

Nejtěžší pro mě je, když se něco nepodaří, neutápět se v tom, co nevyšlo, nevyčítat si to, neodebírat si tím energii, ale dívat se dál, dopředu a pracovat v přítomnosti na budoucnosti, tohle mi stále ještě moc nejde, ani to, dívat se na vše tak, že nic není špatně ani dobře, že vše je jak má být. V psychickém sebemrskačství, v sebevýčitkách jsem mistr, ale snad se to už trochu lepší. Ve finále mě pak napadá, jaký to vše má smysl, to moje pinožení, proč se vlastně o cokoliv snažit a dělám to ze strachu abych žil v nějakém blahobytu? Že se teda budu snažit vydělávat, abych nežil jako bezdomovec v zimě, v mrazu, v nepohodlí, zranitelnější?

Že teda budu žít, protože musím, když už žiju a čekat až zestárnu a umřu. Haha, hezký no a smysl toho všeho? Vlastně zbytečný život a čekání až si to tady odbudu na tomhle světě, když už tady musím být. Jasně zapadnout do režimu práce, volno, práce a hlavně nemít čas takhle uvažovat, protože v práci se pracuje a pak se člověk může chvíli tetelit, že má volno a tak dokola, dokud mě někdo nevyřadí z pracovního procesu (firmě se nedaří, je krize, restruktualizace, jsi moc mladý, starý, máš moc malé, moc velké vzdělání jsi pro nás moc drahý atp.) A pak si teda zase hledat možnost jak do  pracovního procesu zapadnout a tak dokola a kdo nemá prachy jde z kola ven.

Takže láska je vlastně hříčka přírody, chemický klam, na způsob rozmnožovacího pudu, abychom se rozmnožili. Samičky hledají pracháče, aby je zajistili, jejich děti, ať už vědomě či nevědomě. Takže vše je vlastně o prachách. Ideály nejsou, jenom hlavně aby mi neklesl standard, abych měl tu plnou lednici, svoje bydlení, teplo a čekal dokud neumřu, čekat na svou smrt, která se dostaví až bude osud chtít a do té doby, se dá vlastně napsat, přežívat do své smrti.

Protože se znám, tak vím, že už nic mimořádného ve svém životě nedokážu, takže budu jako součást šedé masy čekat na svůj konec, na svou smrt, dle svého osudu, dobrý no. Taky můžu čekat ještě padesát let a strachovat se, abych jednou neskončil někde na ulici, kde mě budou šikanovat výrostci. Mládí, elán, ideály pryč, stáří daleko a už teď to za nic nestojí. Hlavně hrát komedii před ostatníma jak mě to děsně baví, jak je vše cool, aby snad někdo neřekl, že jsem nějakej divnej. Prostě je to úžasný, úžasný, úžasný, ještě si to řeknu 150x a začnu tomu věřit a bude to tak.

Černá nebo bílá, nic mezi tím, nejlepší nebo nejhorší, nic mezi tím. Když ne nahoře, tak úplně dole. A zase se zaprodávat, svojí duši, svoje myšlenky, není morálka, jen cíle. Hlavně si zachovat standard. Popřít sám sebe. Kdo chce s vlky býti....
Nemá se zvíře nakonec lépe, stačí najít potravu, naplnit břich a zbytek na salámu, jenže člověk už potravu nenajde a veňku zmrzne, stane se vyděděncem, loserem. Jasně nemusíme nic, známý co čte Nietzscheho říká, že vše je jedno, že nemá smysl se o cokoliv snažit. Jenže nesnažit se o nic, to přece nejde, nebo jo?
Takže jak to všechno přečurat?

No přece dožít se spokojeně svojí smrti a hlavně v blahobytu, jak jinak. Jsem naštvanej na sebe, na ostatní, ale co už. Pořád si říkám, to snad musí mít nějaký hlubší smysl, snad nejde jen o žití samé, to by bylo pěkně trapný, prostě si tady vydýchat povinnou dávku kyslíku, spotřebovat určité množství jídla, vody a pak čágo bello šílenci, adios a ten smysl? A jo ja zapomněl, přece potomky, o to tu jde, tak to jo, to musím napravit, na to v tomhle kapitalistickém zřízení nějak nezbývá čas a chuť, tak to pardón.

Ještě to odpouštění, taky mi to nějak nejde, vždyť mám přece nějaké představy, jak by se lidi ke mě měli chovat, co by měli dělat a oni se tak nechovají a nedělají to, co s tím?
Je to jako s tou pověstnou poslední kapkou, každý den Vás někdo klepne kladívkem do hlavičky, jenom trochu, vždyť o nic nejde a za pět let ho člověk tím kladivem umlátí, tak já čekám, kdy se u mě ta poslední kapka dostaví.

Kolikrát jsem si říkal, jak někdo může udělat to či ono, ale postupně se přestávám divit, ono se dá opravdu zmagořit a zachovat se v určité situaci všelijak. Žádné jistoty, každý den boj alespoň o stejné pozice, o lepším postupu nemá cenu se bavit, už udržení toho stejného stojí síly, den za dnem a jednou se to sesype a člověk přijde ze dne na den o vše. Máš práci, ne vyhodili mě, manželka, ne odešla, bydlení, není bohužel, tak toho bych se fakt dožít nechtěl.

Potkávám lidi, co se pohybují v nějaké šedé zóně, matrixu, mají dluhy, jdou po nich věřitelé, banky, vymahači, zmizí, přihlásí se na falešné jméno, bydlí na jméno kamaráda, výdělečnou činnost provozují na známého, zmizeli oficiálně ze světa, neexistují.
Takže zpátky do reality, máš co jíst, máš kde spát, tak na co si vlastně stěžuješ? Asi chci víc než tohle. Energie nějak dochází, vyšťavenější a vyšťavenější. Jak tohle skončí, fakt nevím. Prý ještě 2-3 týdny a zlomí se to, no je teda fakt na čase. Ledaže bych si teď řekl, že vlastně nemusím vůbec nic a vykašlal se na všechno, co by se vlastně stalo? Možná vůbec nic.

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/kultura/258820-vlk-z-wall-street-scorseseho-fascinujici-chvala-nenazrane-chamtivosti/
« Poslední změna: 21. Leden, 2014, 22:49:02 od agarek » Zaznamenáno
Stran: 1 2 [3] 4 5
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení