Stran: [1]
  Tisk  
Autor Téma: Zavarené ovoce - zasadotvorné?  (Přečteno 2536 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
sahaw
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 350


Zobrazit profil WWW
0 0
« kdy: 12. Duben, 2014, 07:55:38 »

Zdravim,
chtel bych se zeptat jestli i po zavareni ovoce je ovoce zasadotvorne.

Vychazim, ze  nase telo pri spalovani potravy vznikaji bud zplodiny reagujici na kysele nebo zasadite. Bilkoviny se v tele okyslicuji a tak vznikaji latky kysele reakce. Proto jsou to potraviny kyselotvorne. Mineralni latky jsou vetsinou zasadotvorne. (Neni to uceni z makrobiotiky)

Logika rika, ze kdyz tam neni bilkovina, tak ovoce je zasadotovne. Ale nemam jistotu, tak se ptam.

« Poslední změna: 12. Duben, 2014, 07:59:33 od sahaw » Zaznamenáno
W
Makrobioklub
Hero Member
*****
Příspěvků: 819


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #1 kdy: 12. Duben, 2014, 08:49:30 »

Já bych to bral tak, že ovoce obecně je sladké, tudíž překyselující.

Jenže u čerstvého ovoce jsem ( a hodněkrát) narazil na názor, že je zásadité (že v některém ovoci jsou některé minerály působící v těle zásaditě)...
To, že je ovoce zásadité se mi, vzhledem k tomu, že obsahuje dost cukru (chová se v těle kyselinotvorně), moc nezdá.
Ale když jsem o tom párkrát s někým mluvil, objevil se tam jeden zajímavý pohled a to ten, že záleží, kdy se to ovoce sklidí. Jestli je úplně uzrálé nebo ne.

No u toho zavařeného je tam ještě ta věc, že není čerstvé, nemá energii. Takže i proto bych si tady byl tím, že bude překyselovat, jistější.

Jinak, když čteš nějaké knihy o tom, co se v těle chová zásaditě a co kysele, narážíš na docela velké rozpory.
Nevím, proč v tomto musí být takový "bordel". Wink
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3440


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #2 kdy: 12. Duben, 2014, 09:11:35 »

Napisu to uplne laicky... na netu jsou kdyztak k nalezeni ruzne clanky.

Je a bude v tom gulas, protoze se tam resi minimalne 3 mista, na kterych se acidobaze meri a jeste k tomu navic asi i ruzne techniky mereni.

Jedno je samotna hodnota potraviny - co jsem tak postrehl, tak nekde ji meri treba spalenim potraviny na prach a pak meri ph toho prasku?
Mozna se pletu, ale rozhodne se nepletu v tom, ze postupu a mist, kde to kdo meri je hodne.

Pak nejenom, ze nekdo meri hodnotu potraviny, ale meri se i reakce potraviny na telo. A ta se da merit asi na vice mistech... nejaka prvotni reakce v tele, zaludku? Nevim.

A pak se meri uplne vysledna reakce na tele, treba ve slinach, moci, krvi? Co ja vim.

Ale proste se meri stav, do ktereho se telo dostane po snezeni potraviny.. nejakou dobu pote.
A nekdo tvrdi, ze tento stav, je to nejdulezitejsi. A paradoxne je ten finalni stav casto uplne opacny, nez mela potravina na zacatku.

Pak se nedivim, ze je v tom uplny gulas. Podle me logikou a testama nejde vysvetlit vubec nic Very Happy
Zaznamenáno
W
Makrobioklub
Hero Member
*****
Příspěvků: 819


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #3 kdy: 12. Duben, 2014, 09:25:34 »

Jo jasně.

Tož upřesním že, to co jsem psal je z pohledu reakce, která vznikne v těle poté, co např. to ovoce sníš. Jestli tě překyselí nebo jestli se zachová v těle zásaditě.
Jak jsi na tom poznáš změřením pH slin, moči. No ale, je tam problém s tím měřením. Např. kdy se to měří. Jsou tam různé "vlny" kyselosti- zásaditosti během dne. Atd.

P.S. Ještě jedna věc. Hrušky se třeba z pohledu mb berou jako zásadité.
Ale zase jsou poměrně hodně  jin, pokud někoho tahle informace "příliš" zaujala Smiley
« Poslední změna: 12. Duben, 2014, 09:28:06 od W » Zaznamenáno
pozorovatel
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 420


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #4 kdy: 12. Duben, 2014, 10:23:01 »

W: S těma hruškama (zásadité) to slyším poprvé, můžeš prosím uvést zdroj?

Já se spíš přikláním k názoru, že ovoce je všechno kyselinotvorné.

sahaw: Věřím tomu, že čím víc se potravina tepelně zpracovává, tím víc se stává kyselinotvornou, takže i vzhledem k tomu, co jsem napsal před tím považuju zavařené ovoce za kyselinotvorné.
« Poslední změna: 12. Duben, 2014, 10:25:29 od pozorovatel » Zaznamenáno
W
Makrobioklub
Hero Member
*****
Příspěvků: 819


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #5 kdy: 12. Duben, 2014, 10:41:16 »

observer: např.  J.Průchová, neklame-li mě paměť Wink
Zaznamenáno
sahaw
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 350


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #6 kdy: 12. Duben, 2014, 12:59:49 »

Tak jsem dal zkoumal a zasadite jsou proto, ze obsahuji kyslenu citronovou, mlecnou,jablecnou atd. V tele se premeni pri okysliceni v kyslik a oxid uhlicity. A to telo vse v pohode vylouci. Tak je to neutralni reakce. Pry chemie ze zakladni skoly.Smiley

Mam pocit, ze tu mluvite o traveni. Jidlo se jen rozlozi a telo si vezme co chce. To je prvni dej. A druhy dej je, kdyz telo spaluje neboli spotrebovava ty potraviny.

Lidi se mne ptaji, proc moje telo touzi po ovoci. Zda se mi moc kratka odvoved, ze jsem si vycistil telo a my mysl a nechavam svoje telo rozhodovat co budu jist. Nasi predkove to tak delali a proto vytvorili zajimave pokrmy.
« Poslední změna: 12. Duben, 2014, 13:01:25 od sahaw » Zaznamenáno
pozorovatel
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 420


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #7 kdy: 12. Duben, 2014, 18:02:16 »

Hmm, taky jsem trochu zapátral a vypadá to, že jsem se vskutku mýlil ohledně toho ovoce. Nejzajímavější článek co jsem ohledně kyselin a zásad našel je asi tenhle, aneb všechno je asi ještě méně jednoznačné, než jsem si dovedl představit.

http://zelenepotraviny1.webnode.cz/news/zasadotvorne-a-kyselinotvorne-potraviny/

Přečtěte si to celé, ale tenhle odstavec je opravdu zajímavý:

"Dle výzkumů Dr. Cousense a dalších (například W.L. Wolcotta) se u lidí vyskytují převážně dva dominantní systémy. První z nich je oxidativní a druhý autonomní, přičemž první převládá zhruba u 60 % populace a druhý u 40 %. Zajímavé je, že dle výzkumů mají lidé s dominantním oxidativním systémem přesně opačnou reakci na danou potravinu či potravní doplněk než lidé s dominantní systémem autonomním. Dr. Cousens ve své knize Conscious Eating uvádí, že například draslík a hořčík u osoby s dominantním autonomním systémem způsobí zásaditou reakci a naopak u osoby s dominantním oxidativním systémem způsobí reakci kyselou."

Navíc jsem při dalším pátrání zjistil, že různé zdroje mají opravdu protichůdné názory na jednotlivé potraviny. Zdá se, že jako vždy záleží na individuální kondici každého z nás, jak která potravina působí. Nedá se tedy s určitostí tvrdit, že ovoce vás vždy překyselí, zvlášť pokud ho sníte samotné bez obilovin a v menším množství. Na druhou stranu, jak se shoduje většina zdrojů, i když použijete zásadité věci v nadměrném množství (přejíte se), tak vás to překyselí vždycky.




« Poslední změna: 13. Duben, 2014, 10:48:43 od pozorovatel » Zaznamenáno
sahaw
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 350


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #8 kdy: 12. Duben, 2014, 18:39:31 »

Podle obsahu stranek bych rekl, ze to vede vitarian. Tak ma svuj pohled. Kazdy smer ma svuj pohled a rad si ho upravuje.

Na otazku asi jasnou odpoved nikdy nedozvim.

Ale odpoved na jednu starou otazku jsem nasel. Smiley Muze susena nat obsahovat vitamin C?
http://zelenepotraviny1.webnode.cz/mlady-jecmen/
Nejen, ze muze obsahovat, ale je super bohata. Jen musim susit pri 31 stupnich a skladovat v suchu a ve tme.
Tak ususim travu, pampelisky, listy korenove zeleniny a mam jistotu, ze budu mit vzdy dost vitaminu.Smiley
Pokud clanek nelze. Smiley
Zaznamenáno
sahaw
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 350


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #9 kdy: 14. Duben, 2014, 00:22:25 »


mensi rozbor ohledne zasado- a kyselenostvornosti
http://preppers.cz/forum/index.php?topic=6354.msg47173#msg47173

Tvůj dotaz ohledně zásado- a kyselinotvornosti potravin není vůbec snadné jednoduše zodpovědět. Potraviny obsahují celou řadu látek a výsledná zásado-/kyselinotvornost je součtem příspěvku každé z nich a závisí na osudu potraviny v organismu - totiž na tom, do jaké míry se složky dané potraviny stráví, jejich rozkladné produkty vstřebají a ty v organismu dále rozkládají nebo jinak spotřebovávají. Kromě toho má vliv i organismus, který danou potravinu sbaští - např. Eskymáci dokážou dlouhodobě zvládat jídelníček složený takřka výhradně z masa, což je potravina silně kyselinotvorná.

Velmi zjednodušeně lze říct, že:
- organické kyseliny jsou zásadotvorné - odštěpí se z nich skupina -COOH, která z nich dělá organickou kyselinu, a svou kyselost si odnese jako CO2, který se z organismu vydechne. Čím více skupin -COOH kyselina nese, tím více je zásadotvorná (např. kyselina citronová má 3 takové -COOH skupiny)
- cukry jsou kyselinotvorné
- bílkoviny jsou kyselinotvorné, protože se skládají z aminokyselin (molekul složených z části kyselé a zásadité, přičemž kyselost je vyšší). Aminokyseliny vyvázané do bílkoviny jsou do značné míry neutralizované a syntézou bílkovin kyselost prostředí klesá. Naopak, rozkladem bílkovin kyselost prostředí stoupá. Rostoucí (dětský) organismus vytvářející větší množství bílkovin zvládá tedy více kyselinotvorných potravin než organismus, který už bílkoviny jen rozkládá (dospělý a stárnoucí organismus).
- minerální látky jsou zásadotvorné
- hořké potraviny bývají spíš zásadotvorné (zásady chutnají hořce) - to je např. pozitivní vlastnost piva, kde hořčina z chmele přebíjí kyselinotvornost přítomného alkoholu a sladu
- tuky jsou spíš kyselinotvorné, jestliže se v organismu odbourávají - syntéza tuků je naopak proces zásadotvorný a organismus ji využívá k obraně proti překyselení a současně k uskladnění nadměrného množství energeticky bohatých potravin do zásoby
- toxické látky jsou spíše kyselinotvorné, protože k jejich odbourání je zapotřebí řada pomocných živin (pod pojem pomocné živiny spadají minerály, vitamíny aj., čili látky, které nejsou nositeli energie, ale jsou zapotřebí k hladkému chodu metabolismu)
- literatura se rozchází v názoru na mléko. Podle mého názoru je mléko to, čemu se říká pufr - dokáže vyvázat z prostředí jak nadměrnou kyselost, tak nadměrnou zásaditost. Vzhledem k tomu, že je určeno pro výživu malých dětí, mělo by být na základě logiky v druhém plánu (prvoplánově je to pufr) kyselinotvorné. Obstará-li za člověka vysrážení mléka smečka acidofilních bacilů, bude produkt (jogurt, tvaroh apod.) podle mého názoru výrazně méně kyselinotvorný než nesražené mléko.

Ovoce - čím sladší, tím více kyselinotvorné. Čím kyselejší, tím více zásadotvorné. Přitom je třeba si uvědomit, že kyselost jedné molekuly kyseliny cítíme podstatně výrazněji než sladkost jedné molekuly cukru. Takže příjemně sladkokyselé ovoce bude spíše kyselinotvorné.

Snad Ti to takto pomůže - rozsáhlejší výklad je nad moje časové možnosti.
Zaznamenáno
pozorovatel
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 420


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #10 kdy: 14. Duben, 2014, 07:47:44 »

sahaw: Hodně dobrý, zdá se, že Ormien z fóra Preppers je v chemii odbornice. Díky moc. Poklona
Zaznamenáno
Stran: [1]
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení