Stran: [1]
  Tisk  
Autor Téma: Seminář Wing Chun a bojový Chi Kung  (Přečteno 1587 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
Pasquale Mazzotta
Newbie
*
Příspěvků: 7


Zobrazit profil Email
0 0
« kdy: 07. Leden, 2015, 21:36:39 »

Zveřejnuji seminář na těchto stránkách, které jsou vyhrazeny také pro orientální kulturu.

Zejména wushu kung fu, které je výsledkem studií o lidském těle a jeho využití v boji, rozhodně získalo vliv z Taoismu a Budhismu. Produkt tohoto kulturního sloučení mezi těmito 2 velkými proudy produkoval konkrétní vizi, známou v Číně pod jménem Ch'an a v Japonsku jako Zen.

Na východě nejsou bojová umění jen způsob bojování, ale také prostředek pro zdraví těla a mysli a osvícení:
Tyto 3 položky byly a jsou známé jako "3 poklady Shaolinu" (San Bao): bojové dovednosti, zdraví, duchovní osvícení.

Co budete studovat na tomto semináři bude tradiční bojové Chi Kung a jeho použití v boji.

Kdy: Sobota 14. března 2015
Kde: Sportovní hala Kyšice u Prahy

Seminář je určen pro ženy i muže, začátečníky i pokročilé. Budou Vás jím provázet lektoři Riccardo Di Vito a Pasquale Mazzotta.
Naučíte se správnému držení těla, správnému provedení pohybů, relaxaci, tomu, jak využívat energii vlastního těla, základy sebeobrany a další.

Při rezervaci do 10.2. 2015 cena 1 100,- / osoba. Více informací a rezervace na      www.prahawingchun.cz
Zaznamenáno
pozorovatel
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 420


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #1 kdy: 08. Leden, 2015, 17:11:53 »

Pasquale Mazzotta: Koukal jsem na stránky www.prahawingchun.cz a z nich jsem pochopil, že jsi cizinec, tak si říkám, zda nedošlo k nějaké chybě v překladu do češtiny.

Qi gong- Chi kung (v češtině se používá i termín čchi kung) cvičím léta v rámci taiji quan, ale o něčem co by se dalo nazvat "bojový chi kung" jsem ještě neslyšel. Qi gong se cvičí samozřejmě v různých školách čínských bojových umění a existuje nepřeberné množství variant, nicméně se jedná o práci s vnitřní energií v statických i pohybových pozicích.

Energie vytříbená pravidelným cvičením qi gongu se jistě dá eventuálně použít k boji, ale spojení "bojový chi kung" je, dle mého, poněkud matoucí.

Tímto nekritizuji váš seminář, jen upozorňuji na možný terminologický omyl.
Zaznamenáno
Pasquale Mazzotta
Newbie
*
Příspěvků: 7


Zobrazit profil Email
1 0
« Odpověď #2 kdy: 10. Leden, 2015, 20:19:01 »

Dobrý večer,

jsem velmi rád za dotazy. Když jsou otázky a kritika, tak to znamená, že je také zájem o téma.

Ano, ve skutečnosti jsem cizinec a text překládá moje žena. Opravdu možná záleží na tom, že slovo bojovat nepřekládá přesně anglický termín "martial", a to už jsem si uvědomil a doufal jsem, že se to tak jako tak bude moci pochopit. Skutečně je to jazykový problém.

Doufám, že nebude nudné to, co napíšu, ale rád bych odpověděl na otázku kompletním způsobem. Je také zřejmé, že se jedná o odpověď, která vychází z mých zkušeností -z toho, co jsem četl, viděl, slyšel a dělal. Jsem přesvědčen o tom, co budu psát, ale moje odpověď by neměla být přijímána z donucení.
Stejně tak se mi líbí, když se lidé rozhodnou přijít či nepřijít na seminář ne na základě následujícího vysvětlení, ale proto, že doufají, že se naučí něco nového přes vlastní tělo.

Takže začneme v Indii.

Říká se, že Bodhidarma přinesl WuShu Kung Fu z Indie do Číny.
Bodhidarma byl šlechtic. Jako takový mohl získat přístup k poznání, která byla pro pár lidí, převážně v Indii kasty. Ať už na východě nebo na západě, jen pár jich mělo kontrolu znalostí (můžeme myslet na postavy mnichů ShaoLin na jedné straně a templářů jako další), na druhé straně by to mohly být lékařské vědomosti, literární znalosti, vědecké poznatky, astronomické znalosti, duchovní poznání a tak dále.
Když Bodhidarma - podle legendy- dorazil do Číny, se říká, že vyučoval základy toho, co se v Číně bude nazývat WuShu, tzn. bojové umění. Ale zároveň se mu připisují následující písemnosti: Yi Jin Jing (smlouva o pohybu svalů a šlach), Xi Sui Jing (pojednání o čištění kostní dřeně) a další. Od té doby ShaoLin dal dohromady různé druhy vědomostí, lékařské a válečné, které v indickém prostředí vytvořeném z nepřekonatelných kast patřily málo lidem, kteří mohli znát oba argumenty. Toto byl případ BodhiDarmy a následně mnichů Shaolin.

I dnes v některých bojových umění propojená na Shaolin se praktikuje čištění dřeně a cvičení šlach. Toto je například náš případ ve Wing Chun.

V případě Tai Chi, před 900 neexistovalo bojové umění s tímto názvem. Existoval úder Dělo,což bylo jméno, kterým byl nazýváno Kung Fu Rodiny Chen, WuShu původem ShaoLin. Když se Yang Lu Chan dozvěděl o této škole, udělal změny založené na těch, které se dnes nazývájí vnitřní principy a nazval je ménem Tai Chi Chuan. Rodina Chen, když uviděla komerční úspěch, pak používala stejný název s tvrzením, že se to od nich naučil Yang Lu Chan. Tai Chi Chuan bylo tehdy bojové umění a bylo vyhrazeno pro málo lidí a pro bohatě. Říká se, že Tai Chi se stal zdravým a mystickým uměním v Pekingu, neboť když bylo vyučováno útočníkům v Číně, Manžům, schovali se bojové aspekty, vzhledem k tomu, že se jednalo o útočníky.
Ukázalo se to především jako umění o zdraví. Když pak Yang Chen rozšíří Tai chi na veřejnost, vyučovalo se s kompletním zastíněním bojového aspektu, což bylo ku prospěchu umění o zdraví. Od tohoto zdravého Tai Chi a propojených bojových disciplín jako Yi Chuan, pocházejí cvičení používané v čínských nemocnicích pro rehabilitaci a pro seniory. Jedná se o cvičení s pomalým pohybem, která umožňují krvi neusazovat se a nestagnovat a proudit, zpomalit dech a mysl. Můžeme také říci, že si očisťují tělo, mysl a dech.  Cvičení bojového původu se proto nazývá Chi Gung, a my víme, že slovo "Chi", psáno různými způsoby, má více interpretací (vzduch, energie, atd.).
Samozřejmě pomalý pohyb sám o sobě podporuje tyto aspekty, ale to není dostačující pro bojové dovednosti. Jak jsem již řekl, první  cíle praxe ShaoLin byla očista těla, mysli a ducha a bojové dovednosti. Chi Gung byla práce na "Chi", která umožnila dosáhnout cílů, které jsem zmínil. Pak Chi Kung, které přichází z Tai Ch je prvotně původem bojového, ale praktikováno bez boje, pro masu lidí, od časů Yang Chen Fu. Stejné Chi Kung ve školách, které se zajímají o zápas, je více bojové.
Využiju toho, abzch řekl, že v Japonsku existuje vlastní termín "boj ki", používané hlavně v umění meče, ale také například v AiKIDu, a umění JuJutsu.
Víme také, na kolik jsou tyto disciplíny spojené s čínským uměním, stejně jako říkal Jigoro Kano (zakladatel JuDo), nebo jak nechávají  domyslet slova MoriHei Uešiba. Také v Okinawě velcí mistři Karate pro zdokonalení chodili studovat do Číny, a být roky v Číně a studovat WuShu byl důvod hrdosti. Největší antické dílo Bojových Umění v Okinawě, BuBiShi, nemluví pouze o vitálních bodech, ale také o bylinné medicíně a vnitřní Energii. Je to překlad čínských spisů, sahající až do poloviny 800. Systémy Kung Fu WuShu více přítomné v knize jsou Kung Fu Bílého Jeřába  a Kung Fu Mnicha.

Ale je tu další Chi Kung. Ten, co je odvozen čistě z lékařské praxe, který lze vysledovat  do doby Žutého Císaře...a z toho všeho, co je odvozeno, neboť zahrnuje praktiky, které chtějí obnovit Rovnováhu Chi nebo dokonce zabránit onemocnění. Například ShiAtsu dnes pracuje na toku Chi  člověka prostřednictvím "masáže". Ale já nejsem doktor a nezabývám se tímto.

Nelze vyloučit, že v průběhu staletí, se dvě věci nepřekřížily, i když byly zachovány určité aspekty, které nám umožnují odlišovat.
Dnes mám pocit, že termín Chi Kung se používá svobodněji a možná jsem to také já  udělal:
1) z historických důvodů, které jsem se zmínil včetně rozdílu mezi Chi Kung pro zdraví a "martial" Chi Kung, které nachází potvrzení v publikacích v jazyce italském, francouzském, anglickém, španělském.
2) mám českou kamarádku, která je učitelkou jógy, která, když mě vidí, nazývá to, co dělam Chi Kung. Ona je vyznavačem zdravého životního stylu a pohybuje se v tomto prostředí.

Toto je moje vize. Část jsou jisté informace, další jsou dedukce. Vím, že to bylo dlouhé, ale vyhýbal jsem se co nejvíce tomu, abych dal pouze informace potřebné k odpovědi na otázku.

Ale věc, která umožní lépe pochopit jeden druhého je účast, kde porozumíš lépe moji myšlence prostřednictvím cvíčení, která jsou pro zdraví a zároveň pro bojovou schopnost.

S pozdravem,
Zaznamenáno
pozorovatel
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 420


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #3 kdy: 13. Leden, 2015, 21:42:03 »

Pasquale Mazzotta: Zdá se mi, že se jen čím dál víc zamotáváme a pro většinu lidí, kteří nejsou dostatečně obeznámeni s terminologií používanou v tradičních čínských bojových umění, je to jen zmatek. Není divu, překlady a transkripce z čínštiny jsou pro nás Evropany vždy oříšek.

Ano máš pravdu v tom, že když si do googlu zadáš anglicky "martial chi kung" najde ti to pár odkazů, z nichž je pro mě relevantní hlavně článek Dr. Yang, Jwing-Ming z webu http://ymaa.com http://ymaa.com/articles/two-qigong-categories. Proto se dá říci, že to co označuješ za "bojový chi kung" je prostě waj-tan, tzn. vnější qigong (čchi-kung), tzn. qigong pohybový. Narozdíl od nei-tan, což je qigong vnitřní, tzn. prováděn v klidovém stavu.

Pokud si, ale zkusíš zadat do googlu "bojový chi kung" v češtině, tak nenajdeš skoro nic. Tohle slovní spojení myslím není, a to nejn v češtině, přesné a správné.

Moc se mi nechce pouštět do hlubší a obsáhlejší diskuze o gongfu (kung-fu), kde hlavně s tvými nepřesnostmi ohledně historie taiji quan (tchaj-ťi čchüan) nemohu souhlasit. Ale to je prostě tak a asi nejen v Čechách- když se sejdou dva zastánci dvou rozdílných škol, či stylů, tak každý bude obhajovat to své.

Myslím si pořád, že řada těch věcí, které mi v tvém příspěvku připadají mimo jsou částečně zaviněny nepřesným překladem. Je to vlastně legrace- Ital s Čechem se v češtině dohadují o terminologii gongfu, Číňan by se asi bavil. Vlastně se ani nepřu s tebou, ale spíš s češtinou tvé ženy.

Jen tak namátkou v úvodu tvého článku je věta: "Říká se, že Bodhidarma přinesl WuShu Kung Fu z Indie do Číny." Wushu (wu-šu) je výraz, který pokud vím, je spíše moderní termín doporučovaný čínskou komunistickou vládou pro bojová umění a velká část učitelů tradičních stylů mimo Čínu se od tohoto výrazu distancuje a nadále používají pro své bojové styly souhrnné označení gongfu (kung-fu). Takže ono spojení Bodhidharma a Wushu Kung Fu je něco, co mě opravdu hned negativním způsobem upoutá.

Ale dosti malicherností, poté co jsem si přečetl tvé CV z tvých stránek si myslím, že to s bojovým uměním myslíš vážně a upřímně a přeju ti hodně štěstí a úspěšný seminář.
Zaznamenáno
Pasquale Mazzotta
Newbie
*
Příspěvků: 7


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #4 kdy: 13. Leden, 2015, 22:51:22 »

Hi,

my wife thanks you. You are right, it's not easy to translate from a language to another. I am translating in italian from chinese, and she is translating in czech from italian.
Further more I agree with 80% of your post.

Just two observations:
1) Why I use WuShu Kung Fu to indicate this art: because it means "Art of War", whereas Kung Fu could be used alto to indicate Cha no Yu or also the Art of Calligraphy.
The ideogram of WuShu in japanese you read like BuJutsu. In japanese the sense is not negative. In chinese it's negative just because they decided to use this term to mean something that you could freely translate like "modern martial arts". I just stay on the literal meaning of the thing, because for me Kung Fu is general. The only reason why they do so, it's because Bruce Lee spoke about Gong Fu (cantonese for Kung Fu), and there was where the Kung Fu mania started in USA and Europe.

2) I agree with your way to use QiGong: if my wife translates you correctly, you speak about mind status of calm. Actually you are right, that's why I spoke about "cleaning the Mind/Spirit". This is what should be done in Kung Fu. But I see many people practicing chinese kung Fu moving like crazy. There is a Wing Chun Motto which invite the practitionner to be calm like the center in a tornado. Normally people express aggressiveness. This is wrong in my opinion, also according to the teaching of our ancestor. If I say so in a martial arts forum, people of youngsters full of hormons would say that I am crazy. Actually in the most of the Wing Chun Schools that I have visited, in Italy, in Czech Republic, in Germany, they teach to be aggressive because it's easy to look strong like this. But in the same time almost ever, maybe never, they practice some free fighting sparring, and where they do, you see something... "strange"...that you cannot recognize like Wing Chun or in general Kung Fu.
This is also why I have decided to write here, not in a martial arts forum, because I believe that here people is more available to think and to relaxed and nice conversation, as you words indicate.
Doesn' really matters if for 20% we don't agree.

Mines are only chats, are the finger to the moon. What I say it's just to make the people to understand which is the area in which I move. Mostly you can understand when you share the opportunity of the training.

I hope you could come. To practice worths more than my poor words.




Now I post something else, that she has already translated.
Enjoy:

Využívám tuto chvíli pro doplnění další informace.

Wing Chun je systém, o kterém se tradičně říká, že byl vytvořen v buddhistickém prostředí.
Bez ohledu na to, jaká škola se sleduje, byli zakladatelé vždy z kláštera ShaoLin.

U školy, kterou následuji já, není  ani důležité stanovit, kdo opravdu byl Zakladatelem. Často jsou tyto kořeny legendární.

Jisté však je, že zřejmě lidé, kteří ho předávali dál, použili buddhistické myšlenky a výrazy pro jeho vysílání dál.

Jednou z myšlenek Buddhismu je Separace. Často se říká, že všechno je jeden, ale také by se nemělo zapomínat, že jeden dává původ k 10000 věcí.
Buddha řekl, že věci jsou pomíjivé. I lidská bytost je. Neexistuje žádný já-atman. Mělo byste si promluvit o AnAtmanovi, tzn. ne o mně.
Já je dočasné spojení vzájemně propojených prvků.

Tato myšlenka se také používá v Kung Fu. V mnoha případech se pokouší pracovat na ěle pro vytvoření jednoty. Někteří praktikanti Bojových umění, možná všichni, ale toto nechám určit praktikující těchto Škol, pracují na využítí síly celého spojeného těla.
Pro nás spočívá Bojové Osvícení v pochopení, které části těla jsou mezi sebou odpojené i když vzájemně závislé, jako vše, co je ve skutečnosti podle buddhistického hlediska.

Zdravím vás.



Zaznamenáno
pozorovatel
Sr. Member
****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 420


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #5 kdy: 14. Leden, 2015, 09:24:24 »

Pasquale Mazzotta: Díky za tvůj čas, který věnuješ na své reakce a odpovědi. I když jsem se Wing Chun nikdy nevěnoval, tak mi bylo vždy sympatické a mám velký respekt k lidem, kteří se mu věnují.

Souhlasím s tebou v mnohém z toho, co jsi napsal. Myslím, že i v Čechách, ale najdeš školy, učitele a žáky, kteří to myslí s gongfu vážně. Jen tak namátkou mě napadá seriál vysílaný českou televizí, který představil řadu lidí, kterých si opravdu vážím- http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10123419768-bojova-umeni-aneb-jednota-osobnosti/, nebo v poslední době na youtube- https://www.youtube.com/watch?v=NctsvyhXojY

Přeju ti ať u nás potkáváš ty správné lidi.
Zaznamenáno
Pasquale Mazzotta
Newbie
*
Příspěvků: 7


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #6 kdy: 14. Leden, 2015, 19:48:41 »

Bohužel, velká část známých lidí v soukromí je méně spolupracující, než si myslíme. Potom všem já bych mohl být konkurence...

Budu zde psát nějaký článek, který by pro vás mohl být třeba inspirací, i proto, abyste pochopili to, co děláme na tréninku.

Zvu každého, kdo má zájem, aby mně položil otázky. Pro soukromou komunikaci lze použít FaceBook nebo náš e-mail prahawingchun@seznam.cz

Hezký večer a příště naslyšenou!

Zaznamenáno
Pasquale Mazzotta
Newbie
*
Příspěvků: 7


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #7 kdy: 18. Leden, 2015, 14:51:49 »

Dnes bych chtěl napsat, proč jsem začal studovat bojová umění.
Protože se mi líbili některé osobnosti v bojových filmech ze 70 a 80 let.

Takže doufám, že z vás někdo viděl seriál Kung Fu od Davida Carradine nebo Karate Kid z osmdesátých let...

Měl jsem zájem o praktikování boje, které vyžaduje zároveň rozvoj  jisté sorty moudrosti.
Osobně  jsem se s ní potkával hodně během mnoha let, jak v Itálii tak v zahraničí, u lidí, kteří cvičili bojová umění a kteří hovořili s "moudrostí"-ale tato moudrost přicházela z četby, z dokumentů, z mluvené čínštiny nebo japonštiny, ze samostatných cest do Číny nebo jako cestovní průvodce pro studenty, kteří se vraceli s fotografiemi nového čínského mistra; vyjma bojové praxe.

Nikdy jsem nevídal bojovat lidi, kteří praktikují AiKiDo, Hung Gar, Tai Chi Chuan, JuJutsu, Wing Chun.
Téměř vždycky jsem pouze viděl lidi, kteří mluví o něčem, co neobsahuje praktikování boje a co dělá předem určená cvičení,a tím dávajíc myslet, že v podstatě jsou bojová umění pro sebekontrolu.
Myslím si, že také tanec je pro sebekontrolu. Dokonce i vaření. Všechno tím  může být. Ale v bojovém umění, věřím, že sebekontrola je dosažená ne přípravou špaget nebo provedením řady tanečních kroků, ale prostřednictvím boje.

Pokračování zde ||| https://www.facebook.com/prahawingchun?ref=bookmarks
Zaznamenáno
Pasquale Mazzotta
Newbie
*
Příspěvků: 7


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #8 kdy: 20. Leden, 2015, 22:55:07 »

Existujou lidé, kteří dávají velmi silné kopy. Ve Wing Chunu se pracuje často pouze s rukama.
Jak se můžu bránit?

Odpověď najdete na Semináři 14. března 2015.

Malý příklad videa k dnešnímu textu na    https://www.facebook.com/prahawingchun
Zaznamenáno
Pasquale Mazzotta
Newbie
*
Příspěvků: 7


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #9 kdy: 27. Leden, 2015, 19:16:13 »


Dobrý večer,

tentokrát bych chtěl krátce diskutovat o dvou mottech, které se slyší často ve vztahu k čínské kultuře:

·         Nejednej v rozporu s událostmi, ale spíše jdi za nimi;

·         Bez ducha zisku,  aniž bys něco očekával.

První z těchto přísloví má taoistickou příchuť (vypadá to, že ukazuje, že správný postoj je pasivní, který nás nechává vést namísto toho, aby nám vytyčil události).

Druhé přísloví je buddhistického původu, zdá se, že naznačuje, že bychom neměli usilovat o výsledek při konání věci.

Tohle se zdá být tím, co východní kultura napovídá lidem na západě, ve verzi, kterou si zápaďani  sami vytvořili: buď trpělivý a dříve či později něco přijde.

Ve skutečnosti je nečinnost, o které nám hovoří naši východní bratříl, vlastně jen zdání: kultura, která je založena na interakci a doplňkovosti Jin a Jang, nemůže být jen pasivní, ale musí být aktivní a pasivní  dohromady. Cokoliv je v extrému, nesouvisí  s rovnováhou hledanou ve východních Disciplínách.

Ve skutečnosti nejednat v rozporu s událostmi neznamená, že se nemusí nic dělat, ale že spíše by se mělo následovat, a z tohoto základu lze změnit jejich směr, zůstávajíc pořád v  rozmezí univerzálních zákonů. To je důvod, proč se naléhá tolik na následování  jak v Taoismu tak v mnoha čínských a japonských Bojových Umění. Sledovat a pochopit jiné znamená začlenit se do toku událostí a poznat je. Právě proto s poznání reality, která nás obklopuje, a jejím následováním, nemůžete prohrát ani v 1000 bitvách.

V druhém případě, bez ducha zisku neznamená, že se nemá dělat něco za účelem získání něčeho jiného. Chcete-li odstranit žízeň musíte pít, to je Zákon přírody. Duch zisku představuje vazbu k výsledku akce, ale to vůbec neznamená, že nesmíme jednat pro hledání výsledku!

Taoismus a buddhismus svým rozšířením dali vznik čínské Ch'an a japonskému Zen.  Bojová Umění pochází z tohoto kulturního kontextu a pohltila tuto moudrost. Buddha, Lao Tze, největší mistři minulosti se stali tak velcí,  protože hledali, a ne proto, že byli mezi 4 pohodlnými stěnami. Buddha sám opustil několik Mistrů, než poznal své 4  Pravdy, a neodpočinul si ve výuce tohoto nebo onoho učitele. Totéž udělali všichni velcí Mistři Bojových Umění, poněvadž nebyli spokojeni.

Na tomto základě zvu ještě jednou všchny na tento Seminář a připomínám, že k výsledku se nedojde náhodou, výsledek je plod práce a osobního úsilí.

Probouzím, pokud je to možné, vaši zvědavost. Bez zvědavosti není žádný pokrok a směr.
Nic nepřichází, pokud to nehledáme.

Proto nebuďte  pasivní, protože toto je čas k jednání!
Tady, teď!
Zaznamenáno
Stran: [1]
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení