Vítej,
Host
. Prosím
přihlaš se
nebo
se zaregistruj
.
1 hodina
1 den
1 týden
1 měsíc
napořád
Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Index
Vyhledávání
Přihlásit
Registrovat
Novinky
:
Akce, kurzy, srazy
Makrobiotika
>
General Category
>
Recepty
>
Tak jde život...
Stran:
1
[
2
]
« předchozí
další »
Tisk
Autor
Téma: Tak jde život... (Přečteno 1020 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
tomy
Jr. Member
Pohlaví:
Příspěvků: 70
Tak jde život...
«
Odpověď #15 kdy:
13. Říjen, 2008, 21:57:17 »
Peto a Morgane, pekně řečeno
Život NENÍ jenom o jídle. Ale na druhou stranu, jíme proto, abychom žili.
A El, sorry, ale fakt to od tebe vyznívá řekneme nepěkně.
Zaznamenáno
Jani
Host
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #16 kdy:
14. Říjen, 2008, 05:16:36 »
Myslim, ze toto je dilema vetsiny makrobiotiku. Vzhledem k tomu, ze je v podstate nemozne, ale i financne neunosne se stravovat venku, nezbyva nam nic jineho nez varit. Ja to vidim sama na sobe. Pokud mam chodit do prace a chci poctive delat jogu, tak na vareni nemam absolutne cas. Pokud varim, tak uz nemam cas na nic jineho. Ted varim poctive a denne. Zatim me to nestresuje, naopak citim, ze je to, co ted potrebuji. Na druhou stranu mam obdobi jako Peta, kdy to proste nejde. A nejedna se jenom o cas nebo unavu. Mou vyhodou je, ze v Japonsku si bezne muzu koupit ryzove koule a miso polevku, i kdyz ta domaci je urcite lepsi. O tom neni sporu.
Stejne jako Peta mam obdobi, ktera nejsou prave nejlehci a netyka se to jenom prace, ale i ty me neco uci a kdyz je prekonam, mam pocit, ze jsem zase o krok dal. Ono to neni jenom o zvykani a o tom, jak spravne uvarit ryzi ci udelat pickles. Je to cesta, ktera je v lepsim pripade prima a bez namahy. Ale pro spoustu z nas to znamena krkolomnou cestu vlastnim nitrem. Je to jako jizda po vesmirne spirale, na jejimz konci nas ceka klid a mir. Ucime se pozanavat sami sebe, otvirame se a rosteme. Zaroven vsak odbouravame stare bloky, cistime telo i dusi. Ucime se zit makrobioticky v nemakrobioticke spolecnosti, ktera ovsem nutne nemusi byt idealem. Znam spoustu lidi, kteri se stravuji zdrave a nekteri makroiotiku zkusili, ale proste jim nevyhovovala. Vetsina mych ucitelu jogy je na syrove strave a tak vitalni a zdrave lidi jsem nevidela. Zvolili si stravu, ktera jim vyhovuje. Znam lidi, kteri at delaji, co delaji, maji zacpu z ryze. Kazdy jsme jiny, mame jiny zivotni styl, jine telo, jine navyky. Stravuji se jinak nez ja, ale nemam pocit, ze by si kopali hrob, protoze jedi, co jedi.Nic neni univerzalni, ani makrobiotika. Myslim, ze makrobiotika by sla proti sve podstate, kdyby se o neco takoveho snazila.
Mnohokrat jsem uvazovala, ze zmenim praci, ale ono to neni tak lehke. A pokud vsichni odejdou do hor, kde si budou pestovat zeleninu na svem policku, tak spolecnost prestane fungovat, nebot je postavena na jinych principech. A proto je umenim naucit se zit vyvazene v moderni spolecnosti. Pokud lide jako Peta prestanou pracovat, kdo je nahradi? Nekdo tu praci delat musi. A tim se dostavam i k Tomyho dotazu, ktery celou diskuzi zapocal. Stejne tak je dulezite, aby tu byli lide, kteri jim v jejich snazeni podaji pomocnou ruku, doodaji jim silu, uvari jim. Tak Tomy pokud muzes a je to v tvych silach, proc se o neco podobneho nepokusit.
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
Pohlaví:
Příspěvků: 611
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #17 kdy:
14. Říjen, 2008, 10:49:26 »
S tim, ze nekdo musi delat nejakou praci bych si dovolil nesouhlasit.
To by pro me byl teda velice smutny zivot, kdybych neco musel - v makrobiotice je neustale opakovana Svoboda - jak ji vyuzijem je na nas a jidlo muze byt dobry prostredek ke Svobode.
Zkusim nekde pohledat Ohsawovu a Kushiho definici Štěstí - ta je moc pekna.
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
Pohlaví:
Příspěvků: 611
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #18 kdy:
14. Říjen, 2008, 11:04:43 »
Z knihy George Ohsawa - An invitation to Health & Happiness
8 macrobiotic principles - tohle je ten osmy bod - Do O Raku.
Cteni Ohsawy mi hodne zmenilo pohled na makrobiotiku.
Zaznamenáno
Cpt_Morgan
Jr. Member
Pohlaví:
Příspěvků: 89
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #19 kdy:
14. Říjen, 2008, 11:15:39 »
Já neumím po americku
muzete to nekdo tak nejak prelozit.
Zaznamenáno
El
Hero Member
Pohlaví:
Příspěvků: 589
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #20 kdy:
14. Říjen, 2008, 13:03:14 »
Jani, to jsi napsala moc hezky. Sice s některými věcmi nesouhlasim.Ale to už tak bývá
Já zrovna nejsem typ, který přemýšlí nad tím, že úředničení tu musí někdo dělat. To co je v týhle společnosti jde mimo mě, nezáleží mi na ní. A proto je mi jedno kdo to bude dělat. Já to rozhodně nebudu. A pokud se někdo tomu obětuje je to jeho věc..
Já bych rozhodně nikomui nechtěla říkat, že nějakou práci dělat nesmí. Ale měl by ji třeba přizpůsobit svým potřebám a když to nejde, tak hledat jinou.
Zaznamenáno
Jani
Host
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #21 kdy:
14. Říjen, 2008, 16:44:19 »
Vis El, ja nemela na mysli jenom urednicinu. To, ze jsem rekla, ze tu praci nekdo delat musi, neznamena, ze lide se maji do prace nutit. Na tomto je krasne videt, jakou silu maji slova a jak pro kazdeho znamenaji neco jineho. Spis jsem chtela rict, ze bychom meli byt vdecni kazdemu, kdo pracuje, protoze je to treba.
Ne kazdy svou praci vnima jako obet a ne kazdy ma takovy postoj ke spolecnosti. Me to treba jedno neni.
Myslim, ze je jedno, jestli je to ceska republika nebo kterakoli jina zeme, ale spolecenstvi lidi by melo byt zalozeno na respektu.
Zaznamenáno
El
Hero Member
Pohlaví:
Příspěvků: 589
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #22 kdy:
14. Říjen, 2008, 16:53:56 »
vnímám úřednickou práci jako oběť a možná i pár jiných zaměstnání, ale ne všechnu práci. JSou potřebná zaměstnání jako např. řemesla.
Närážela jsem na společnost v dnešním typu. Pro ni nic dělat nechci, pro jiné společenství založené na jiných hodnotách bych pracovat chtěla. Ale ne tak, že mě to bude ničit.
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
Pohlaví:
Příspěvků: 611
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #23 kdy:
14. Říjen, 2008, 17:06:17 »
A co chces delat v tomhle svete, kdyz nechces delat nic pro tuhle spolecnost?
To snad ani nejde v tomhle svete fungovat bez kompromisu.
A neni to stejne, jako nechtit pomahat nemocnemu cloveku?
Nekde se zacit musi.
Tys byla taky soucast te tvoji dnesni spolecnosti, ne?
A kdyby pro ni nikdo nechtel delat, tak MB nezname.
Ale mozna jsem te spatne pochopil
Zaznamenáno
El
Hero Member
Pohlaví:
Příspěvků: 589
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #24 kdy:
14. Říjen, 2008, 18:31:55 »
Myslela jsem to tak, že si kvůli ní nebudu ničit svoje zdraví.
Samozřejmě jsem součástí téhle společnosti, ale dělám pro ni jen to nejnutnější.A pracuju na tom nebýt na ní závislá. To je kompromis.
Já myslela dnešní společnost- to všechno nechutný co kolem je. Pro tu nic dělat nechci.
Nemyslim tenhle svět. Pro ten se snažím něco dělat. Fyzicky i duchovně... ale to bysme mohli rozebírat ještě dlouho.. tím chci říct, že všechno co se snažím dělat je pro svět a ne pro společnost ve které žiju.
Nevím, jestli je to dost pochopitelné, tak jak jsem to napsala.
Jani: proč mám pro tuhle společnost něco dělat? Líbilo by se mi víc hospodařit na svým pozemku a dělat řemesla a vyměňovat výměnným obdchodem v okolí.. To znamená společnost postavená na jiných principech.
Zaznamenáno
Cpt_Morgan
Jr. Member
Pohlaví:
Příspěvků: 89
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #25 kdy:
14. Říjen, 2008, 19:49:30 »
Dělej co se Ti líbí : hospodař na svým pozemku a dělej řemesla a vyměňuj výměnným obdchodem v okolí,ať si každý dělá co chce,mě také nikdo a nic nepřinutí abych dělal něco ,co nechci. A že se naše společnost vyvinula tímto zpusobem,s tim nic neudelas.
Zaznamenáno
El
Hero Member
Pohlaví:
Příspěvků: 589
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #26 kdy:
14. Říjen, 2008, 19:59:33 »
Jasně že si budu dělat co chci.O to tady ale skoro nejde. To byla odpověď hlavně pro neona.
Mimochodem jsem mluvila o tom, že by tak byla založená celá společnost.
Z toho co píšeš mi to vyzní, jako že já tady někoho nutim měnit práci. To ale není pravda, já jen vyjádřila názor, že bych nedělala práci, která mi ničí zdraví.
To je tak hrozný názor?
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
Pohlaví:
Příspěvků: 611
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #27 kdy:
15. Říjen, 2008, 10:48:59 »
El, dekuju za vysvetleni toho jak to vidis. Muzu ti rict, ze chapu jak to myslis
Kdyz uz jsem zacal texty z anglickych knizek, tak tady je jeste jeden. O tom co je to stesti (Kushi).
Pro neanglictinare jen ve strucnosti zajimave body:
Mejte radi kazdeho, bez diskriminace.
Pokud nemate radi byt jenom jedinou osobu, tak jste stale omezeni.
Jak se pozna, ze jste mentalne nemocni?
1. Zlost - pokud existuje neco, co nemate radi
2. Deprese - pokud je neco, z ceho mate strach
3. Noční snění - tim se mysli pokud mate nocni mury, nebo sny, ktere si ani nepamatujete; vyjimkou jsou skutecne sny, jako vize budoucnosti - takove kdyz se vam zdaji, tak cokoli budete chtit, tak toho dosahnete
Z tohoto vychazi, ze malokdo znas je mentalne zdravy
«
Poslední změna: 15. Říjen, 2008, 10:53:07 od neon
»
Zaznamenáno
Renka
Newbie
Příspěvků: 18
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #28 kdy:
15. Říjen, 2008, 12:46:44 »
Neone, díky, že myslíš na nás neangličtináře. I když už pracuji na změně, jde to ztuha.
Ale těším se až si to budu moci přečíst sama.
Zaznamenáno
tomy
Jr. Member
Pohlaví:
Příspěvků: 70
Re: Tak jde život...
«
Odpověď #29 kdy:
15. Říjen, 2008, 21:29:22 »
Přidávám překlad článečku o Do-o-Raku:
Do-o-Raku je japonským ekvivalentem čínského slova Tao (Řád vesmíru). Raku znamená radost, požitek. Užívání si Tao (vědomé žití vždy a všude) je Do-o-Raku. Když si uvědomujeme spravedlnost Přírody a Vesmírného Řádu, víme, že je zbytečné dělat si starosti.
Jak řekl Lin Chi: "Najednou jsem zapomněl veškeré vědomosti! Nejsou potřeba k disciplíně; svým záměrem vždy projevuji Tao."
Když tohle víme, můžeme začít prožívat život naplno, předáváním nekonečné radosti a vděčnosti ostatním.
Zajímavé je, že Do-o-Raku také znamená "hoby" (záliba). Můžeme tedy říct, že Do-o-Raku znamená: žít náš život se zalíbením. Cokoliv děláme, je hra. Nevadí, pokud "prohráváme" nebo "vítězíme". Pouze porozumění vede k Nirváně - Věčnému Míru.
Slovy Paramahansy Yoganandy: "Neberte životní zkušenosti příliš vážně... Ve skutečnosti nejsou víc než sen. Hrajte svou životní roli, ale nezapominejte, že je to jen role."
Život v nekonečné extatické slasti je Do-o-Raku. Ti, kteří tak žijí, se nazývají Do-o-Raku-Mono. Žiješ-li tak, jsi Makrobiotik nehledě na to, co jíš.
Zaznamenáno
Stran:
1
[
2
]
Tisk
« předchozí
další »
Skočit na:
Prosím vyber cíl:
-----------------------------
General Category
-----------------------------
=> Makrobiotika
=> Recepty
=> Kurzy, akce
=> Povídání jen tak
=> Seznamka
=> O této diskusi
1 hodina
1 den
1 týden
1 měsíc
napořád
Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Nahrávám...