Stran: 1 2 3 [4] 5 6 ... 11
  Tisk  
Autor Téma: Makrobiotika a těhotenství  (Přečteno 34149 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
Dei
Jr. Member
**
Příspěvků: 59


Zobrazit profil Email
4 0
« Odpověď #45 kdy: 27. Listopad, 2010, 23:34:12 »

ahoj lidi, myslím, že nevolnosti a nechutenství v těhotenství souvisí hlavně s psychikou těhotné ženy. žena má problém s tím, že je těhotná. a může to být cokoliv. stres z doktorů, z toho, že nebude dobrá matka, problémy s partnerem, v práci, že dítě nechce nebo jej nechce partner, strach o miminko (že potratí, že bude postižené...), že nebudete mít na nic čas až se narodí,... a další a další možnosti na které si kvůli pokročilé hodině nedovedu vzpomenout. představte si, že k vám přijde nejmilejší kamarádka na návštěvu a vy se radostí pozvracíte...
tak se zamyslete nad svým postojem k sobě a k miminku, které máte pod srdcem. dělejte vše, jak vám říká váš vnitřní hlas i kdyby to bylo v rozuporu s mb Smiley

mě než jsem se na všechny stresy vykašlala, tak mi pomáhalo pálivé. a tuny čerstvého zeleného salátu. dávala jsem si luštěninové polévky s tabaskem, jedla rýžové nudle s rajčatovou omáčkou, cukety, kapary (v lednu)

tak zdar a sílu a dobrou mysl, pokud možno, najděte si šikovnou porodní asistentku, která má ještě povolenou činnost a pokud vám to přijde v pořádku nechodte k doktorům, strašlivě stresují.

a není nad porod doma Smiley
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #46 kdy: 28. Listopad, 2010, 10:05:46 »

Ahoj Dei, je fakt že jeden velkej stres jsem měla. Nesouvisel přímo s těhu, ale bylo to hodně ošklivý. Jen to nechutenství začalo týden před tím stresem a skončilo týden po něm, takže by to tělo muselo vědět dopředu, že něco přijde...Což je teda výkon, protože tohle byla akutní nečekaná událost.. 
A ještě jsenm si všimla, že tak týden před tím nechutenstvím se mi začalo hodně čistit tlustí střevo a  když to čištění skončilo, tak se mi udělo dobře..
Zaznamenáno
Kaminek
Jr. Member
**
Příspěvků: 60


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #47 kdy: 29. Březen, 2011, 11:27:23 »

Ahoj,

oživuji staré dobré téma s otázkou, zda se někdo řešíte podobnou otázku stran čištění těla od radioaktivního záření před těhotenstvím..nejde o to, že bych se právě vrátila z Japonska, ač to v dnešních dnech možná svádí ke spojitosti, ale prodělala jsem za poslední rok (ač se zuby, nehty bráním) několik RTG vyšetření..hlava, noha, magnet. rezonance hlavy, denzitometrie pánve a dlouhých kostí..a tak se ptám, zda nemáte někdom zkušenost s MB dietou zaměřenou na očistu formou řas, misa atd v dnešních dnech doporučovanou pro očistu obyvatel zasažených zářením v Japonsku.vím, jde o objektivní posouzení, asi se bude těžko dokazovat snížení zatížní těla..ale přesto??

Díky předem,  Wink
K.
Zaznamenáno
kopul
Newbie
*
Příspěvků: 26


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #48 kdy: 05. Květen, 2011, 10:18:25 »

Ahojte,

máte někdo více informací k nechutenství v těhotenství? Všude se píše, jak je strava na počátku těhotenství důležitá, ale co má dělat žena, která nemá na jídlo chuť ?nebo nemůže sníst vařené jídlo?Je nějaký recept jak do sebe dostat potřebné živiny, aby tím miminko neutrpělo nic špatného..

děkuji za všechny postřehy.

El, vidím, že už je to déle, cos tenhle dotaz položila a teď už máš tyhle věci za sebou. Mohla bys předat zpětně zkušenosti? -napadají mě úplně stejné otázky
Zaznamenáno
El
Host
3 0
« Odpověď #49 kdy: 05. Květen, 2011, 11:19:00 »


Ahoj kopul Smiley

mě nejvíc trápilo nechutenství, ne přímo nevolnosti. A pomohlo mi prostě nejíst, když ten hlad nemám, takhle to trvalo cca 3 týdny, co jsem opravdu jedla minimálně a ještě k tomu třeba jen trochu obilné kaše, čerstvé jablíčko, hroznové víno...během těch tří týdnů jsem nebyla schopná sníst vařené jídlo ve větším množství. Spolu s tím nechutenstvím se mi čistilo tlusté střevo, takže i přesto že jsem jedla minimálně jsem byla často na záchodě. Když přešlo to časté záchodování, tak přešlo i nechutenství..takže jsem postupně jedla zas víc a víc. Ale třeba miso, vařenou mrkev a cokoliv co je jangovější jsem ještě nějakou dobu sníst nemohla-hned jsem cítila že to není ono a jak mě to stahuje.
Zajímavé je, že jsem zhubla 4kg ještě předtím než jsem měla to nechutenství a pak když jsem skoro nejedla, tak jsem měla váhu pořád stejnou.
I to moje nechutenství se asi nedá srovnat s tím co mají ženy běžně, ani jednou jsem nezvracela ani mi nebylo nějak extra zle, jen jsem cítila, že jídlo zrovna teď nepotřebuju.
Tohle jsem měla kolem 10-13. týdne.
Měla jsem trochu obavy , abych měla dostatek vitamínů atd, když jsem skoro nic nejedla, ale nakonec jsem to neřešila a mimi nedostatek ničeho nemá, vyvíjelo se úplně normálně i bez umělých vitamínů, kyseliny listové a kdovíčehovšeho co těhulky jedí.

Teď jsem na konci, 36.týden a teď zas řeším to, že se nemůžu najíst tolik jako dřív, prostě se to tam nějak nevejde Grin takže jím hodně často malé porce.

Doteď jsem přibrala cca 5-6kg a už dva týdny váha stojí. Teď ke konci zas cítím, jak mě miso stahuje a tak pro sebe používám jen bílé, ale i tak mám po něm dost žízeň.
I žízeň mám teď ke konci větší než třeba před měsícem.
Jinak co se týče pohybu, tak ten jsem nijak zvlášť neomezila, snad jen že nenosím nic těžkýho. Ale jinak zima byla proběžkovaná a jaro proježděné na kole a práce na zahrádce bylo a je pořád dost.Do toho cvičím cviky z jogy pro těhulky.

Do přílohy jsem dala svojí fotku z minulýho týdne. Bříško je prťavé, přičítám to prostornější pánvi(i přesto že jsem vyžle,tak je tam asi místa dost), a asi v něm není žádný přebytečný tuk..či co Wink

Jsem každým dnem zvědavější jak to naše miminko bude vypadat a jestli tam je schovaná holčička nebo kluk  Grin
Zaznamenáno
maja11
Newbie
*
Příspěvků: 44


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #50 kdy: 05. Květen, 2011, 19:05:30 »

Ahoj El,
krásná fotka! Zajímalo by mě, zda mají i ostatní makrobiotičky těhule menší bříška.
Díky
Zaznamenáno
kopul
Newbie
*
Příspěvků: 26


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #51 kdy: 05. Květen, 2011, 20:22:13 »


Ahoj kopul Smiley

mě nejvíc trápilo nechutenství, ne přímo nevolnosti. A pomohlo mi prostě nejíst, když ten hlad nemám, takhle to trvalo cca 3 týdny, co jsem opravdu jedla minimálně a ještě k tomu třeba jen trochu obilné kaše, čerstvé jablíčko, hroznové víno...během těch tří týdnů jsem nebyla schopná sníst vařené jídlo ve větším množství. Spolu s tím nechutenstvím se mi čistilo tlusté střevo, takže i přesto že jsem jedla minimálně jsem byla často na záchodě. Když přešlo to časté záchodování, tak přešlo i nechutenství..takže jsem postupně jedla zas víc a víc. Ale třeba miso, vařenou mrkev a cokoliv co je jangovější jsem ještě nějakou dobu sníst nemohla-hned jsem cítila že to není ono a jak mě to stahuje.
Zajímavé je, že jsem zhubla 4kg ještě předtím než jsem měla to nechutenství a pak když jsem skoro nejedla, tak jsem měla váhu pořád stejnou.
I to moje nechutenství se asi nedá srovnat s tím co mají ženy běžně, ani jednou jsem nezvracela ani mi nebylo nějak extra zle, jen jsem cítila, že jídlo zrovna teď nepotřebuju.
Tohle jsem měla kolem 10-13. týdne.
Měla jsem trochu obavy , abych měla dostatek vitamínů atd, když jsem skoro nic nejedla, ale nakonec jsem to neřešila a mimi nedostatek ničeho nemá, vyvíjelo se úplně normálně i bez umělých vitamínů, kyseliny listové a kdovíčehovšeho co těhulky jedí.

Teď jsem na konci, 36.týden a teď zas řeším to, že se nemůžu najíst tolik jako dřív, prostě se to tam nějak nevejde Grin takže jím hodně často malé porce.

Doteď jsem přibrala cca 5-6kg a už dva týdny váha stojí. Teď ke konci zas cítím, jak mě miso stahuje a tak pro sebe používám jen bílé, ale i tak mám po něm dost žízeň.
I žízeň mám teď ke konci větší než třeba před měsícem.
Jinak co se týče pohybu, tak ten jsem nijak zvlášť neomezila, snad jen že nenosím nic těžkýho. Ale jinak zima byla proběžkovaná a jaro proježděné na kole a práce na zahrádce bylo a je pořád dost.Do toho cvičím cviky z jogy pro těhulky.

Do přílohy jsem dala svojí fotku z minulýho týdne. Bříško je prťavé, přičítám to prostornější pánvi(i přesto že jsem vyžle,tak je tam asi místa dost), a asi v něm není žádný přebytečný tuk..či co Wink

Jsem každým dnem zvědavější jak to naše miminko bude vypadat a jestli tam je schovaná holčička nebo kluk  Grin

Teda mockrát děkuju za obsáhou zprávu! Já mám tak dva dny nechutenství a právě se bojím nejíst, i když by mi to udělalo nejlíp. Jsem zvyklá se postit, když tělo chce, takže nevím. Ale v tomto období mám opravdu složité úvažování nad stravou. Mám chuť jen na syrovou zeleninu politou umeoctem, ale nakonec jí nesním moc. Ještě, že už je první salát venku a měsíček taky vystrčil lístky:-) Je fajn, že jsi netlačila na pilu, ale taky Tě napadalo to samé, co mně. . Ono to stejně nejde jíst víc než tělo dovolí, takže i když se trochu nutím, stejně tomu moc nedám a hubnu.
Vidíš, s tím cvičením jsi mi připomněla, že se musím popídit, jestli když cvičím léta dynamickou jógu, mám teď na nějakou dobu přestat. . a s tím kolem jsi mě nadchla, taky jezdím a jsem na něm závislá. Ale už se objevili první strašáci, co se mi ho snaží vymluvit, že prý to natřásání je špatné apod. Na to moc nedám. Na zahrádce jsem tedy odhodila rejč, i když je teď rytí dost a zvolním.

Jinak gratuluju ke krásnýmu přirozenýmu těhotenství a bříšku.  Vážně Ti to sluší. Budeš zase rodit doma?
Zaznamenáno
El
Host
1 0
« Odpověď #52 kdy: 05. Květen, 2011, 21:48:53 »

děkuju  ;)Majo, to já nevím, já žádnou mbtičku těhulku neznám... ale tipuju že jo..nebo je to prostorem v pánci, kdoví.. Každopádně jsem ráda, protože nemám ani strii..

jinak jem si třeba od rodiny-konkrétně babičky vyslechla, co že to bude za dítě z toho zrní a kort když mám tak malý bříško.. ale váhový odhad máme úplně v normě, takže jsem jí tím hnedka ucpala pusu Wink

Ahoj kopul Smiley

děkuju  Wink Já se právě taky bála to poslechnout, pořád sem i v hlavě mlelo, jak musím dobře jíst atd, ale stejně to nešlo, hned mi bylo těžko a divně... pak jsem to poslechla a bylo po problému..
k tomu kolu, lidi co vědí že jsem těhu a viděli mě na kole, tak si ťukali na čelo a v různých diskuzích jsem taky našla, jak ty vibrace škodí, ALE z mých zkušeností- jít pěšky mi moc na bříško dobře nedělá, jak je to dál než 2km, tak mi bříško hned tvrdne.. když jedu autobusem tak se mi tam zas mimi tak vrtí-určitě mu vadí to natřásání a taky děloha tvrdne a když jedu na kole, tak je to úplná paráda  Wink akorát se musí dávat pozor na úraz.... ale člověku se stane úraz i pěšmo
Z hubnutí na začátku těhu si nic nedělej, brzy to nabereš. Já se dostala zpátky na svojí váhu za další měsíc a pak to šlo pomalinku nahoru...
K té józe- já teda přesně neznám tu kterou děláš ale pak se musí vynechávat akorát to při čem se napíná bříško, jinak můžeš dělat cokoliv a kort když jsi na to zvyklá a hlavně tělo ti samo řekne co ještě jde a co už ne...
Já jsem těhu poprvé, ale tipla jsi to správně, pokud bude vše tak jak má, tak porodím doma..



Zaznamenáno
kopul
Newbie
*
Příspěvků: 26


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #53 kdy: 17. Květen, 2011, 14:14:42 »

Ahoj. Trochu jsem se odmlčela, protože jsem si po návštěvě doktora musela zase přivolávat ztracený klid a sebevědomí:-) Gynekolog o mně ví, jak se stravuji, nikdy to nekomentoval. Msueli jsme mluvit o stravě, protože mám celiakii. Teď jsem si poprvé zažila napadání za své přesvědčení. Ach, to maso- jak ho všichni vyzdvihují a já jako těhotná žena si beru na svědomí malé dítě, které poškozuji. To člověka zviklá takové ty vyděračské řeči. Jednou po tom, co mi diagnostikovali celiakii jsem si vyslechla něco podobného a ten doktor mě poslal na "velký" rozbor krve. Celiatici mají horší vstřebávání ve střevě a většině chybí spousta látek, trpí anemií. Těšil se ale, jak konkrétně mě setře za jakýkoli výsledek, protože u mně za to bude moci to, že nejím maso, vejce, mléko atd.. 'Všechno bylo v pohodě, dokonce B6 (nevím, proč) jsem měla nějak hodně. Teď  potkávám těhotné kamarádky, které se cpou masem od rána do večera a na anmémii si berou pilule z lékárny. Kopřivu mi odmítli s tím, že mají jiné chutě. Teď přemýšlím nad svým jídelníčkem víc než je zdrávo, což jsem nikdy neuznávala. Snažila jsem se cpát ořechy, každý den salát, luštěniny a výsledek - najednou to všechno nemůžu ani vidět, mám chuť na ovoce, které buhužel ještě není. Z těch všech luštěnin mě bolí břicho, ačkoli dřív jsem s tím problém neměla, když se umí správně připravit a zkombinovat.. Prostě mi přistály doma nějaké tabletky, ve kterých je nějaká kyselina listová a hlavně B12 - nějaký Femibion. Leží na stole a nervují mě tam:-) sestra mi "laskavě" domlouvala a dala mi je do kabelky. Doktor se se mnou pak už odmítl totiž bavit. Navrhla jsem, aby mi odebral krev, ať víme, o čem mluvit a to odmítl s tím, že si evidentně poradím sama. Takže si říkám- těhotenství bez doktorů- spokojené těhotenství. Přemýšlím, že to zvládnu bez nich od začátku až do konce. Co myslíš, El? Ty chceš rodit doma, tak tě to taky stálo určitě mnoho přemítání..:-)
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #54 kdy: 17. Květen, 2011, 19:59:48 »


Ahoj kopul,

to že ti ty odběry udělat nechtěl je důkazem, že se nechce bavit věcně,ale jen tě napadat.
Takže k takovému bych nechodila a třeba ho vyměnila za jinýho.
Já jsem k doktorce musela začít chodit, protože do mojí práce jsem chodit v těhu nemohla a musela jsem být na neschopence, takže mi nic jiného nezbylo. Ale naštěstí mám doktorku se kterou se dá o všem mluvit. Takže jsem odmítala některé z ultrazvuků, vyšetření na cukrovku a jiné vyšetření, který jsou pro mě zbytečný... i o porodu doma s ní můžu mluvit normálně a nijak mě neodsuzuje, drží mi pěsti a říká mi, že budu mít skvělej porod, že jsem štíhlá, mladá a mám fajn přístup.
Pokud bych ale nemuselo mít tu PN, tak nechodím nikam...pokud PN nepotřebuješ můžeš chodit jen k PA, to je taky řešení.
Na minulé kontrole mi zjistila nízkej hemoglobin,napsala mi tabletky(samozřejmě jsem si je nevyzvedla a zvýšila jsem množství řas a kopřiv.. a nijak to nehrotím, protože jsem hemoglobinu měla vždycky málo...


Určitě se nenech stresovat a pokud nepotřebuješ PN, tak choď k PA...

Zaznamenáno
midsummer
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 157



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #55 kdy: 18. Květen, 2011, 07:42:15 »

Kopul, nenech se doktorem zastrašit. Samozřejmě chápu, jsme naučené obracet se k lékařům jako k autoritě - oni vědí. No tak z toho už jsme mnozí vystřízlivěli, po špatných zkušenostech. Pro zajímavost, podívej se do deníčku "šarik" na stránkách vitariana. Jedná se o víceletou vitariánku (a ti jedí jen syrové ovoce, zeleninu, semínka a ořechy). Ta právě porodila své druhé, zdravé děcko, 3,20 kg velké. Porodila doma a bez komplikací. Dost se o tom rozepisuje, má vložené i fotky - těsně po porození děcka a vše popisuje. Asi pátý příspěvek odshora jsou odkazy na fotky a popis porodu:
http://forum.vitarian.cz/viewtopic.php?f=9&t=1400&start=4200
Zaznamenáno

To, co lidé nazývají štěstím, je okamžik, když přestanou mít strach.
Willow
Newbie
*
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 10



Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #56 kdy: 18. Květen, 2011, 10:34:17 »

Je hezký si něco takovýho přečíst, protože se mě to momentálně taky dotýká...jsem asi ve 20 tt. a porod očekávám na přelomu září/říjen...času už není moc, ale ani ne málo, a já stále velice zvažuju porod doma, takže každej pozitivní příběh mě víc nakopává...pořád si říkám - to zvládnu, jsem přece ženská:-) ...a jindy mnou zase projede zvláštní neočekávaný mrazení, který mi našeptává, že to zase taková "prdel" nebude...Jen by mne zajímalo, proč se S.arik bránila Vrchlabí - já tam totiž chci eventuálně odjet, kdyby mi intuice nedovolila domov...Poprvé jsem byla v Náchodě a i když žádný výrazný karambol, odjela jsem odtamtud se vztekem, že mě nastřihli a ihned odstřihli pupeční šňůru a nenechali ji dotepat a ještě mi po porodu píchly oxitocin kvůli placentě, ani jsem se nestačila nadechnout...přes porodní plán si dělali vše spíš po svém...vím, že první, co mě potom, co malá vylezla na svět, napadlo, nebyla radost, že ji mám, ale vztek na doktora a taky myšlenka - to bych doma zvládla taky a líp...navíc na poporodním spíš už jen stres a touha být doma...Ale i když jsem domácí porod zvažovala i prve, bydlíme s našima, a ty se toho tak báli, že mě "ukecali", abych odjela do porodnice...a když jsem viděla, jak je přítel nervózní, že se něco začíná dít, bojkotovala jsem snahy a nedala na sebe...přitom jsem se první dvě hodiny hrozně usmívala a byla natěšená...než jsme dojeli do nemocnice...Teď po druhý to beru zatím nějak víc s klidem a vnitřně, než navenek...prve to bylo naopak, taky jsem se s tím musela doma svěřit - brala jsem jako podraz, že by mé zaměry neznali...teď spíš plánuju, že jestli se mi bude doma dařit dobře, nikam prostě neodjedu a nikomu nic neřeknu a předem neříkám...PA asi nemá u nás šanci hledat, do Prahy daleko, jinde nic...Nechávám to na intuici a na svém těle...a jestli neumřu já ani dítě (ta šance je veliká), určitě mě to posílí víc, než první porod...snad mě neochromí strach a neselže vůle, abych se toho na poslední chvíli zase nevzdala...Ráda si tedy čtu i tady tohle forum, neb k porodům doma je tu blíž, než kde jinde...a čím víc přirozenosti do toho života, tím lépe:.-) Snad nezahlcuju diskuzi zbytečným plkáním...měla jsem touhu něco napsat:-)
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #57 kdy: 18. Květen, 2011, 11:43:45 »

Ahoj willow,

vůbec to není plkání  Wink
Já mám třeba Vrchlabí docela daleko, ale jsou i ženy, které se ubytují na nějakou dobu někde poblíž... ale... pořád je to nemocnice a to mi na tom vadí...myslím, že na porod musí být absolutní klid a ne řešit nějakej příjem v nemocnici.. ale nevím jak to měla ta holčina z vitariánů, její příběh neznám...
O tom, že dokážeš porodit sama musíš být pevně přesvědčená. Já mám například oporu ve svým chlapovi, kterej mi v tomhle věří a bere to stejně přirozeně jako já, takže mě nebude stresovat, tím že by z toho byl paf.. Rodině svůj záměr předem neříkám, není to jejich věc, názor by stejně měli odlišný a zbytečně by ke mě směřovali negativní energii a myšlenky...
Oproti mě jsi zkušená rodička, když už máš jeden porod za sebou  Wink

Zaznamenáno
kopul
Newbie
*
Příspěvků: 26


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #58 kdy: 18. Květen, 2011, 12:00:58 »

El, Midsummer, díky za podporu, je jasné, že to jsem právě potřebovala. Kdy je čas se na porodní asistentku obrátit? Musím se přiznat za selhání nervů  - lupla jsem si dvakrát ty tablety. Bylo to tak, že mi hodně popraskaly koutky a já už neměla sílu přemýšlet, co a z čeho doplnit. Nemám ani na nic chuť. Když mě začaly pálit rty, vypadalo to, že výhružky doktora se začínají nemlich chvíli po jeho návštěvě naplňovat a něco mi chybí (Béčka). Fakt je, že  jsem okamžitě pocítila, jak jsem se rozhodila z rovnováhy. Ono to není tak nevinné, jak to vypadá pro ostatní lidi - že si jen člověk vezme něco navíc a když to nebude potřeba, tělo to vyloučí. Podle mě je tělo již naučené na nějaký příjem látek a i když třebas tu B12 moc nedostává, je navyklé s tím daným množstvím hospodařit. Podle mě méně je více a tělo si umí brát z přehledného a pravidelného množství jídla to, co potřebuje mnohem líp než s přemíry maglajsu, kdy je rádo, že to vůbec zvádne nějak zpracovat. Tak vidím i tyhle tabletky, které mi najdenou rozhodily zajeté hospodaření. Vůči zastrašování jsem byla vždy imunní a od popsané příhody s celiakií jsem u žádného doktora víckrát nebyla. Nebyl také pádný důvod:-) Teď je to ale jiné, mám pochybnosti, když na mě útočí a berou si do pusy i mojí "nemoc". Je fakt, že jen, když se to hodí.  Nenapdadlo mě, že se setkám ale s takovou agresí kvůli tomu, že se něco snažím dělat líp než dřív a než mnozí jiní. Síla, no.
Jinak děkuju za odkaz na vitariánské stránky, je to pozitivní vzpruha-ten zdravý klučina.
Willow, s tím rizikem mě napadá, že existuje i v nemocnici a ne tak malé, jak se na první pohled zdá. snad nejhorší je to riziko, které plyne z arogance a neschopnosti druhých než to přirozené riziko. Jen, když jede žena do porodnice, nenapadá jí tolik, že by se mohlo něco vážného stát jako tu, co rodí doma. Nenapadalo to ani mojí spolužačku, která tam zemřela a nedokázali říci, proč. Ani známou, jež porodila zdravé dítě, ale dali ho do inkubátoru, který nebyl zapojený, takže mu tam asi nešel kyslík nebo co a je opravdu hodně postižený. Paradoxně ona, kdyby rodila doma,..... Věřím, že v poslední chvíli se sama správně rozhodneš podle situace. To už budeme mít i reference od El a jsem přesvědčená, že budou hodně povzbuzující. Její doktorka má pravdu.
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #59 kdy: 18. Květen, 2011, 12:49:32 »

Kopul,
mě cca v 7.měsící praskl koutek a pořád se nechtěl zahojit, ale pak jsem přišla na to, že to není žádný nedostatek, ale právě stres, který mi moje rodina dopřávala až moc.. Takže za vším nemusí být hned nedostatek něčeho v jídle.
Za těhu jsem snědla asi dvakrát rybu a maso bych v tomhle stavu do sebe opravdu nenacpala- z jangů mi dost dlouho vadila i vařená mrkev, miso... takže myslím, že maso by letělo brzo ven Grin

Moje doktorka je opravdu super a já jsem ráda, že se mě nepokouší nijak stresovat a navíc při každé kontrole mi zatím řekla, jak se mi bude krásně rodit  Wink

K té nebezpečnosti porodů doma mi řekla jednu statistiku z minulého roka Celkem proběhlo mimnulý rok doma 78 porodů. Ne všechny byly samozřejmě plánované, jsou do toho započítané i porody překotné nebo třeba cikánky často nestihnou volat sanitu-protože 8. dítě se rodí jinak než to první  Wink Z těch 78 porodů zemřely 4 miminka. Což není hrozné číslo, protože v nemocnici umírá miminek taky celkem hodně.
statistika o plánovaných porodech doma není, ale vím jen o jednom miminku, které je postižené a řeší se to s jednou hodně zkušenou PA, která u toho porodu byla.

Pokud chceš chodit na kontroly k PA, tak je to fajn udělat co nejdřív, ale většinou si to budeš muset zaplatit. Těch kontrol při normálně probíhajímtěhu nebude moc a podle mě to stojí za to, protože tě nebude stresovat..
Zaznamenáno
Stran: 1 2 3 [4] 5 6 ... 11
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení