Stran: 1 [2] 3 4
  Tisk  
Autor Téma: Okénko poezie  (Přečteno 12313 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
majkl
Host
0 0
« Odpověď #15 kdy: 12. Leden, 2009, 14:02:36 »

Kometa bloudivá oblohou letí
Na ten svět pod sebou s podivem hledí.
Na sféru plnou bláznivých dětí
Co potuchy nemají kam asi spějí.

Pročpak as perou se s matkou svou staletou?
Odvěkou překrásnou kulatou planetou?

Chybí jim zkušenost ocasnic nevěrných,
co světů už viděly – změrných i nezměrných.
Chybí jim moudrost bytosti nádherné
Která je stvořila ve chvíli rozverné.

Možná že do příště víru zas  naleznou
Možná že mater svou dočista přemohou.
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #16 kdy: 22. Leden, 2009, 15:23:53 »

Až na dno duše své došel jsem.
Snad byla to cesta poslední.
Cosi jsem hledal - nenašel.
Neb nic tam nebylo
k nalezení.

A tak jsem nalezl, co jsem nehledal.
Pokoru.

(Aspoň na chvíli)
Zaznamenáno
lenka
Sr. Member
****
Příspěvků: 300



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #17 kdy: 22. Leden, 2009, 18:29:33 »

To je dobre Grin Pokora je pekna mrska, co. Clovek k ni prijde vetsinou, kdyz chce uplne neco jineho Wink
Zaznamenáno

giorgino
Host
0 0
« Odpověď #18 kdy: 01. Únor, 2009, 12:00:53 »

Amarant

To zvláštní zrní jsem ochutnal,
smíšené pocity z něho mám.

Barva do žluta, zrna drobounká,
jang větší než pšenice,
jáhlům se podobá.
Samotná chuť moc nesedne,
nezlob se, amarante,
jen občas tě zařazovat.

Ale neboj, o zábavu se ti postarám,
dám tě vedle toho máku,
tvarem i velikostí se podobáš.
Každý máte jinou barvu,
jako muž a žena
jsou si v něčem odlišní.
Jing a jang se přitahují,
můžete si užívat.


« Poslední změna: 01. Únor, 2009, 12:06:20 od giorgino » Zaznamenáno
Sunny
Host
0 0
« Odpověď #19 kdy: 04. Únor, 2009, 09:54:25 »

U příležitosti dnešního svátku Jarmily, a taky proto, že se mi nechce psát diplomka, jsem si dovolila MB adaptaci známého hitu  Smiley

Jarmila, vždycky mi radila,
abych makrobiotiku dodržel.
Dneska mě, ale náramně
táhly chuťě, a tak jsem prostě šel.

Jarmila má totiž dneska narozeniny,
proto jsem dnes skočil na kus slaniny,
piva dvě sklenice,
potáhnout z vodnice,
nakonec jsem málem propil střevíce.

Vytahuji, z aktovky květiny,
uvažuji jak přestát výtky ženiny.
ona se nezdá, ona je hvězda,
a ví že trpět budu stejně hlavně já.

Přičemž nechává, prostor úvahám,
vyhledává optimální tón,
radí mi, abych si rýži uvařil,
přitom abych švestičku trochu povařil,
takže jsem chvíli stál,
pak říkám krucinál,
tohle jsem, Jarmilo, teda nečekal.

Dodnes mě mrzí, že jsem byl drzý,
a že jsem makrobiotiku porušil.
Dal jsem si slaninu, pivní měl hladinu,
čímž jsem započatý proces přerušil.

Ona si mě postavila na kobereček,
umebošku poradila a rýžový vývareček,
pak stejně, bylo mi mizerně,
přístě už se budu stravovat vzorně.
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3440


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #20 kdy: 04. Únor, 2009, 10:45:34 »

Sunny:  Potlesk Poklona Rofl Smich
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #21 kdy: 04. Únor, 2009, 23:44:32 »

 Rofl
Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #22 kdy: 10. Únor, 2009, 11:39:24 »

I dream about kingdom of beauty and peace
where people and nature lived in harmony
and their only care was how to love and please
and without fear could face their destiny.

Is it delusion or could it be real?
Is it just dreaming to kill the night?
For dawn of that kingdom with passion and zeal
me and my friends of course would fight.

There now remain just islands of wisdom
scattered oases of knowledge of old.
The last remnants of ultimate freedom.
who standard of truth with courage would hold

Just arks of sense floating humanity
keep now the right of sovereign mind,
guarding the truth against stupidity
are the only hope for human kind.

There still is a chance for men of blue planet.
Hope didn't die for forests of green.
If people emptied the mind – not the wallet
our world could be free of despair and spleen.

If only admitted children of Eva
lowness of theirs against eternity.
And gave up bad habits of modern era.
And found lost faith, and meekness, and dignity...
« Poslední změna: 10. Únor, 2009, 11:46:14 od majkl » Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #23 kdy: 12. Únor, 2009, 17:14:23 »

Sitting in a forest, surrounded by mountains.
The place where a man is complaining.
There is a creek there as well,
the water is marvellous and so clear,
what a beauty of the nature it is!

Just a lief is going up the river.
What the hell was that,
the sad man asked himself.
Oh man, I am suraly your friend,
the nature, forgotton.

Stop crying, stop the needless tears.
I wouldnt sail for them anyway,
even if you you build a dam.
You must forget about the past
and go on in your life.

I am everything and everywhere,
not only the leaf in your dream;
even I can drift towards the stars.
Whatever goes bad in your life,
I always love you, my friend.

Dont forget me then,
now open your eyes.
« Poslední změna: 12. Únor, 2009, 19:29:02 od giorgino » Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #24 kdy: 29. Březen, 2009, 21:46:39 »

Tak abych to tu trochu oživil, zapátral jsem v archívech:

Bajka o mlsné koče a zvědavém vrabčákovi

Byla jednou jedna kočičí holčička Anička.
Byla taková maličká, hezoučká.
Měla však jednu slabost.
Jednu špatnou vlastnost.
Byla totiž mlsná.
A strašně nenažraná.

Měla kamaráda
vrabčáka Pepíka
a byla ráda,
že ho má.

Pepík byl takový
čiperný, nezbedný
a strašně zvědavý
vrabčí hošík.

Je ráno raníčko
copak to vidíš, Aničko?
Hle, tam letí peříčko.
Maličko se vznáší,
padá
a pak se snáší
na zem.

Co to asi je?
To není normální.
Peříčko nepoletuje
jak eropláni.

To musím prozkoumat,
řekla si kočka.
Počla se zvedat
ze svého lůžka.

Co to vidí?
To je sen.
Malou slepici-támhle za plotem.
Jak se prochází
tam a sem.

Aničko, Aničko,
ty nezbednice!
Nestačí ti mlíčko?
Ne, ty musíš mít více.

Na dvoře bylo lze viděti kočku.
Jak- s vidinou zpestření jídelníčku -
si  to rázuje přímo za slepicí.
Je tu však ohrada - co s ní?
Anča má pod čepicí,
už ví.

Vezme tři sudy,
dá je na sebe
a má schody
skoro až do nebe.

Stačí dva skoky a je nahoře.
Kde je slepice?
Rozhlíží se po dvoře.
Támhle - sedí přímo na jímce.

Pepík ji viděl.
Tušil průšvih.
Hned za ní letěl,
aby nic neprošvih.

Mezitím Anička
aniž by tušila,
co jí ta slepička
podle přichystala,
za snídaní se vydala.

To je sprint.
To je cval.
Už je u ní.
Běží dál.

Anička vyskočí,
slepice uskočí:
"Když začínáš -
no tak tu máš!"
Rychle odstrčí
víko od jímky.
Anička koupe se
tam mezi hovínky

Pepík to viděl, nemohl zabránit,
aby se Anička nechala napálit.
Čas neztrácel
a k žumpě přiletěl

Co to dělá?
Není jí zima?
V žumpě se koupá-
to je ale volovina.

Vždyť je zima.
Vylez ven.
Z toho bude rýma
jak řemen.

Anička zkouší to.
Nemůže – klouže to.
,,Pepíku, pomoc
Mám mořskou nemoc.‘‘

Pepík přemýšlel,
jak by mohl pomoci.
Najednou uviděl
na šňůře onuci.

Vzal jim do zobáčka,
pro něj to je hračka.
Za druhý konec chytla se Anička.
Hej, rup, to je dřina.
Seš těžká jak stříbra hřivna.

Pepa je silný hoch.
Na břeh jí dopomoh.
A tak ta pohádka dost dobře skončila.
Kočka se nakonec zachránila.

A jaké z toho plyne ponaučení?
Být mlsný se nevyplácí.
Být zvědavý však na škodu není.
I obyčejnou onuci
využiješ ke své pomoci.
Máš-li přítele,
který se objeví
včas u tvé koupele.
 

« Poslední změna: 29. Březen, 2009, 21:48:52 od majkl » Zaznamenáno
majkl
Host
0 0
« Odpověď #25 kdy: 13. Květen, 2009, 00:08:23 »

Něco pro dlouhé večery u táboráku.
kdybyste znali další sloky - sem s nimi.

Po vodě plavaly rybičky
a vystrkovaly hlavičky
za nima plavaly sardele
a vystrkovaly ploutvičky

Ryba, ryba, ryba, ryba, ryba, ryba
ryba 6x
ryba 6x
a vystrkovaly ploutvičky.

Velryba se otočí
a na sardel se osočí
oj ty hloupá sardeli,
nečuchej mi k obočí

Ryba,........
A nečuchej mi k obočí

Oj ty Štědrý večere
copak nám Ježíšek nadělí?
Já dostanu kytáru
A pak se na ní vyučím

Ryba,........
A pak se na ní vyučím

V chajdě na lesní samotě
Drbal se dědek na hřbetě
Náhle mu prsty ujely
a začal se drbat za uchem.

Ryba,........
A začal se drbat za uchem

 Very Happy
Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #26 kdy: 22. Květen, 2009, 09:57:45 »

Ferda


Můj kamarád Ferda,
je to Pražák, bot je opravář.
Kultirista to není,
přesto podle mnohých,
je pohledný pán.
Mají ho prý rádi,
mám ho také rád.

Popovídat při práci,
často není s kým,
automat na kávu
za společníka má.
Dej mu, chlape,
trochu kovu,
vyplivne kelímek,
pěkně do něj načůrá.

Po práci jde domů,
seriály tou dobou dávají.
A když mlsná má svůj čas,
doma nic není a
mince snědl automat.
Pojďme tedy čerstvé plody
sousedům otrhat.
Jahodama začal se ládovat,
pak si zdřímnul a ve snu
začal plánovat.
Jo, prý o zdravé výživě
slyšel dříve, jednou zkoušel
do čaje nasypat sůl
a přestal experimentovat.

Ve snu na dovolenou měl v plánu,
na lodičce po moři začal veslovat.
Na ostrov dorazil prazvláštní,
hned v plánu měl ho prozkoumat.

Na druhé straně pevniny,
tam u břehu a u lesa,
nějaká bytost andělská,
hřebenem z rybích kostí,
svou hřívu si rozčesává.
Obydlí malé poblíž má,
zvířecí spolek Bůh ji
k tomu daroval.
Ferda žasnul, jak
hospodyňkou je neskutečnou,
jako holubice vracející se
k Noemovi s dobrou zprávičkou
- v zobáčku s olivovým lístkem -
si chtěl připadat.

Ale možná jsem si spetl pohádku.
Možná že to Šeherezáda byla,
všechny ty byliny, zvířátka,
jako by tisíci příběhy byly,
v tom případě ještě jednoho
příběhu mělo se mu dostati.
Po čem zatouží muž, jenž
je v přítomnosti nikoho, jen
té bezbranné ženy?
Chtěl si s ní povídat.

Byla vyspělá, v hloubce duše
stále ještě holčička,
ve vlasech s hvězdičkou koukolu.
Zvláštní názor na toho Ferdu měla,
takové stvoření dosud neviděla -
jako kukačka bezkřídlá ji připadal.
Milý pták, milý hlas,
ale jaký mizerný charakter to má,
prostě chlap.

A co bylo dál? To vám nepovím,
snad čtenář svou fantazii zapojí.
A stejně tou dobou sousedovic slepička
přišla Ferdíka oživit z jeho sna,
poněvadž ji připadal jako velká žížala.
« Poslední změna: 22. Květen, 2009, 10:22:56 od giorgino » Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #27 kdy: 06. Červenec, 2009, 21:00:03 »

Něco z Bible z písní Šalamounových
(pár řádků - takovej mix) 


Kéž políbí mě polibkem svých úst!
Vždyť lepší je tvé laskání než víno.
Jeho ovoce mi sládne na rtech,
jeho levice je pod mou hlavou,
jeho pravice mě objímá.

Jak jsi krásná, přítelkyně moje,
jak jsi krásná.
Jako karmínová šňůrka jsou tvé rty,
oči tvé jsou holubice pod závojem,
ústa tvá půvabu plná.
Prsy tvé jsou jak dva holoušci,
kteří se v liliích pasou.
Tvůj pupek je pěkně vykroužená mísa,
kéž nechybí v ní víno.
Tvé břicho je stoh pšeničný obrostlý liliemi,
tvé prsy ať jsou hrozny révovými,
Ústa tvá jak nejlepší víno.
Otevři mi, holubice má,
vždyť mám v kadeřích krůpěje noční.

Jak jsi krásný, milý můj,
jsi líbezný!
A naše lůžko samá zeleň.
Pojď, můj milý, pohledíme,
zda pučí vinná réva.
Zda její květ se rozvil,
zda rozkvetly granátové stromy.
Tam tě zahrnu laskáním.

Zaznamenáno
Palacinka
Host
0 0
« Odpověď #28 kdy: 23. Říjen, 2009, 01:56:49 »

Něha

Něha je jako pěna při koupeli,
neškrábe, nesprdne tě,
když jsi celý od bláta,
ba naopak je jako milenka,
která tě jazykem lízá.
Ta divoška jedna!
Zaznamenáno
ježour
Full Member
***
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 181


405663052
Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #29 kdy: 01. Listopad, 2009, 23:46:15 »

Mohlo by se zdát že jsem se inspiroval Giorginovou biblickou Písní písní,
ale není tomu tak. Zkrátka, jednou jsem jedné psal, jen tak z legrace,
a vypadlo z toho toto:

Kamzíci
Potkal jsem dvojici kamzíků
bylo to dnes
Byl jsem z nich odvařen,
jak párek v rohlíku,
jak horký pes.
Jeden kamzík čehý, druhý zas hot,
skotačí vesele, přijdou mi vhod.
Červené čumáky,
kousek od ohrady,
ach ty má milá,
ty tvoje vnady!
« Poslední změna: 01. Listopad, 2009, 23:48:11 od Jezour » Zaznamenáno
Stran: 1 [2] 3 4
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení