Stran: 1 [2] 3 4 ... 12
  Tisk  
Autor Téma: Malé děti - zkušenost  (Přečteno 36984 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #15 kdy: 07. Březen, 2009, 20:23:37 »

ja bych to, El, nevidela tak cernobile, ponevadz deti, to nejsou zadne stroje: naprogramuj a ony budou podle tvych pokynu pracovat az nadosmrti.
Deti maj svou hlavu a jak vyrustaj, tak se ruzne ptaj, zkousej, premyslej, hledaj vlastni cestu... vzdyt tim jsme si urcite prosli taky  Smiley
Ty muzes dat odmala zaklady, pozdeji objasnovat sve stanovisko, vest je i nadale k tomu, ale nesmis je nutit nebo omezovat, pac tim se zvysuje moznost, ze se postavi proti tobe tomu, co jim nutis... navic vetsina deti se nechce odlisovat od sveho vrstvnickeho kolektivu.

Jurko - nadherna formulace, kez by to vsichni brali takhle s nadledem ( idealne i ti z druhe strany Grin )
Zaznamenáno
Murijana
Newbie
*
Příspěvků: 6


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #16 kdy: 08. Březen, 2009, 10:56:48 »

Jurko a ostatní, moc mě potěšily vaše příspěvky:)
Moji rodiče to s náma dělali stejně a například já jsem se rozhodla úplně jinak než můj mladší bratr:) Z pohledu dcery to beru jako nejlepší možný přístup (taky jsem si na ZŠ zažila hodně šikany (tou šikanou nemyslím posmívání, s tím se musí počítat vždy), protože jsem měla ,,jiné" návyky než mý spolužáci, a musím říct, že malé děti jsou to schopni toho nejkrutějšího, takže žádné iluze o rozumných dětech, když jsou ve větším počtu pohromadě, bolest je bolest:)).
Chápu tu vzdorovitost u některých dětí, já jsem tu změnu stravy, ktéra přišla, když mi bylo asi 13 nesla v pohodě, protože jsem po té cestě kráčela s mamkou, ale třeba pro mého již zmiňovaného bratra byla ta odlišnost neúnosná.
Jsem ráda, že čtu vaše příspěvky z pozic rodičů, utvrzuje mě to, že to, co děláte vy a dělali moji rodiče mi moc vyhovovala a určitě bych tento přístup doporučovala:)
Pěkný den:)
« Poslední změna: 08. Březen, 2009, 10:58:24 od Murijana » Zaznamenáno
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #17 kdy: 08. Březen, 2009, 12:19:25 »

Taky si myslím, že je to dost individuální.
Teď se trošku odkloním od makrobiotiky, ale tematicky to sem zapadá: Mí rodiče přešli na přísně dodržovanou dělenou stravu (otec navíc vegetarián) když mi bylo 9 a sestře kolem 7. Byli jsme tenkrát dost izolovaní, takže žádné babičky, žádní dědečci, žádná školní jídelna.
Už se nepamatuju přesně na svou reakci, ale nadšení to nebylo. Každopádně po čase, když jako dítě žádné jiné jídlo či možnost ani nevidíte, si zvyknete a přijde vám to normální. Ty základy se vštípí ať chcete nebo ne.
Mamka se pak postupně vrátila ke klasice, přestože na "zdravou stravu" se doma kladl důraz ještě dlouho.
A teď to jádro: já jsem se o 10 let později zkoušela vegetariánství, pár let poté jsem se dostala k makrobiotice a musím říct, že jsem ráda, že mě jako malou vedli k dělené stravě atp. - mám to jako dobrý odrazový můstek k hledání toho, co mi vyhovuje. Naopak moje sestra kdykoliv slyší o čemkoliv, co se vymyká "klasice" (ať už dieta, dělená strava, mb, vegetariánství...) se vždycky osype a má k tomu vyloženě negativní postoj.
Závěr: Jak se k tomu děti postaví v budoucnu se prostě předvídat nedá.  Cool
Zaznamenáno
Bystromila
Host
0 0
« Odpověď #18 kdy: 08. Březen, 2009, 12:27:59 »

Jurka - to je krásně výstižně řečeno. Je důležité co a jak jíme, ale není to samospasitelné. A děti si do života neodnášejí jen perfektní jídelníček, ale taky třeba prožitek soudržnosti v rodině. Nebo naopak obrázek širší rodiny rozhádané kvůli jídlu.

El - vážně to není černobílé. Sice i malým dětem můžeš všechno vysvětlit, ale ony si z toho nevezmou za svoje úplně všechno. A z vlastní zkušenosti vím, že neřeknou ne, pokud se jim dostane na talíř něco, co ještě nikdy neochutnaly - i když jim někdo láskyplně vysvětlil, že to není to pravé ořechové. A na samostatné téma by vydala zlomyslnost, někdy až krutost, s jakou malé děti dokáží ze svého kolektivu vyřadit někoho, kdo se liší. Třeba tím, že nesmí ochutnat zmrzlinu, protože má pocit viny vůči svým rodičům. "Máma s tátou přece mají pravdu, že? Tak proč se mnou kvůli pravdě nikdo nechce kamarádit? A babička s dědou mají taky pravdu, ne? A mají mě rádi. Tak jak to, že ta jejich pravda - o jídle - je jiná než ta rodičů??" V dětské hlavě to zadělá na pořádný zmatek. Jojo, je to o zájemné toleranci a úctě, uvnitř rodiny. Pak se dá zvládnout i lecjaká "nástraha" venku, mimo domov. A nejen ta jídelní:-)

Zaznamenáno
Alga
Newbie
*
Příspěvků: 13


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #19 kdy: 08. Březen, 2009, 15:29:57 »

Ahoj, jedna zkušenost - mám malou neteř - 3 1/2 roku, jsou samy s MB mamkou, babička a dědeček jí dopřávají (jogurtíky, sladké pečené atd.), ve školce taky běžné stravování. S tím se moc nenadělá, jde to trochu korigovat jen pokud je třeba nachlazená - zákaz mléčných výrobků, nebo v rámci celé rodiny, pokud uvaříme a naservírujeme všem. Stějně si k tomu něco přidají, ale alespoň tak :-) Mimochem, oblíbený vtip J. Zerzáně je, že babičky jsou největší škodná... ..babičce se vtip hodně nelíbil...
Ale to důležitý - v podstatě nejvíc je malá ochotná jíst MB, když se do toho zapojí.. pomůže vybrat věci v obchodě, nakrájet - už ve třech letech super krájí zelinu a já s babičkou trneme, že příjde o prstíky, dále plácat, pomáhat připravit stůl.. Opravdu úžasně pomohla při dělání MB vánočního cukroví... vážně pracant. Děti chtějí mít pocit důležitosti, takže i do rozhodování (alespoň "jaké jídlo se bude dnes jíst"), je potřeba je zahrnout, pak do přípravy... Píše o tom i Průchová.
Ne-MB kamarádi jsou pro-MB ;-), pokud jim naservírujeme jídlo pod nos - a ani jejich (většinou o něco starší) děti nejsou proti. Prostě je to něco jiného.  Otázkou je, jak by reagovali, kdyby to bylo na talíři denně a kdyby se nemohli "dojet" brambůrkama apod.
Zaznamenáno
Jitřenka
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 183



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #20 kdy: 08. Březen, 2009, 18:54:50 »

Zajímavé počtení...  Smiley

Stejně ale, abych byla upřímná, nechápu, proč je mnohdy pro některé rodinné příslušníky tak strašně těžké respektovat, co určí rodiče dítěte. Neumím si představit, že bych např. hlídala kamarádce dítě, věděla, že jedou dejme tomu ve frutariánství, a začala mu "s dobrým úmyslem" nabízet kupříkladu pizzu s hermelínem. Uvádím tento příklad, protože představit si sebe zatím třeba v roli babičky nějak nedovedu....  Very Happy Ale zkrátka mi to přijde od těch lidí hrozně nefér. Co si asi naše děti vezmou z toho, když uslyší věty typu "vezmi si, tohle doma nemáš, chudáčku..." nebo "spapej hezky ty jogurtíčky s lentilkama, ale mámě ani muk, jo?"?? Chápu, že ty babičky nebo kdokoliv jiný neví, co by děcku z MB rodiny nabídl, rád by jej pohostil, ale je vážně tak těžké respektovat přání rodičů? To, zda dítě třeba v pubertě ochutná nějaký shit typu pepsicola nebo marstyčinka, už je jiná věc, ale proč to někomu úmyslně podrývat...?  Roll Eyes Nebo přeháním?  Embarrassed
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #21 kdy: 08. Březen, 2009, 19:05:58 »

nechápu co myslíte tím černobílé Huh?

přece nevadí když to jednou ochutnají... pokud jsou to děti zvyklé na opravdu čistou mb, tak jim po těch dobrotách zaručeně dobře nebude... sami se přesvědčí..

Ale to je jen můj názor. V poslední době jsem došla do fáze- ať si dělá kdo chce co chce, nepotřebuji se zatěžovat tím že se mnou někdo nesouhlasí.. nemám čas někoho přesvědčovat, protože potřebuju sama hodně času...


Pokud je na mě někdo naštvanej z rodiny, že nechci aby moje dítě jedlo to a to, tak je to jen jejjich problém. Ale ne můj.. a jestli to ničí vztahy? tak asi nejsou dost pevné, protože když má člověk své blízké rád, tak je taky respektuje..
Zaznamenáno
xylda
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 223


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #22 kdy: 08. Březen, 2009, 19:26:31 »

Jitřenko, myslím, že vůbec nepřeháníš.
El, taky jsem došla do stadia, kdy nemám potřebu někomu něco vysvětlovat. Mám pocit, že není co vysvětlovat, buď jsou lidi otevření a informace si je samy najdou a nebo jsou pohlcený společenskou hypnozou a pak jim není rady.
Zaznamenáno
Sunny
Host
0 0
« Odpověď #23 kdy: 08. Březen, 2009, 19:49:26 »

Jitřenko, napadá mě, a co opačně? Představ si, že by se třeba Tvoje dcera  v dospělosti rozhodla, že se chce stravovat většinově, opravdu by uvěřila tomu, že mléko a maso jsou nezbytné pro zdravý vývoj dítěte a vůbec pro zdraví člověka... Ty bys dál dělala přesvědčeně makrobiotiku s výbornými výsledky, ale když bys hlídala vnoučka, měla bys od dcery připravené, co já vím, nějaké kašičky na ohřátí v mikrovlnce, chleba s máslem a šunkou, nanuky... a třeba i nějaké další pokyny, jakože nesmí mrkvičku, protože má na ni alergii, nebo zelí, protože ho nadýmá. Jaké bz to pro Tebe bylo?

Když si něco takového přestavím já: že budu přesvědčená, že to pro to dítě (moje vnouče třeba) není dobré, naopak, že mu to vysloveně škodí, a měla bych mu to sama dát, není to vůbec příjemná představa. A ono spousta prarodičů MB dětí to tak asi má - věří, že bez jogurtu a masíčka dítě nebude prospívat. A proto radši nerespektují svoje dospělé děti, a udělají to, co si myslí, že je nejlepší pro vnouče.

Čímž je nechci obhajovat, jenom mě napadlo podívat se na celý problém (nedávno se hodně řešil i na "aspone") z druhé strany.
Zaznamenáno
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #24 kdy: 08. Březen, 2009, 20:00:56 »

El, ty jsi vubec takova dost radikalni, co?  Wink

Cernobile bylo mysleno to, ze kdyby platilo tvoje tvrzeni
Citace
i malým dětem se dá vše vysvětlit.. tím chci říct, že to co je naučíš budou taky dělat..ale jen pokud je to naučíme správně. to znamená, že si potom dítě řekne, že tohle jíst nechce..
byl by svet jenom bilej, vse by slo podle planu, proste jak v japonske tovarne na roboty. Jenze lidi nejsou stroje, myslej a nekdy maj i zkraty, proto jak tady bylo nekolikrat zminovany deti proste zkousi neco jinyho a ejhle, chybicka, uz ten svet neni tak bilej, jaktoze ty deticky nedodrzuji makrobiotiku kdyz jsem je to ucila? Angry A nedejboze kdyz se v dospelem veku odkloni od MB, to uz nam uplne "zcernaly... Shocked

No, troska nadsazky snad neuskodi.
Cernobila jako monada, nezapominej ze v kazdem dobru je trochu zla a v kazdem zlu je neco dobra  Very Happy Nejsem zastancem toho neco smahem odsoudit jen proto, ze mam jiny nazor.

Ad Jitřenka: nepřeháníš. Problém je v tom, že oni si myslí (a tvrdohlavě si za tím stojí), že ta jejich pravda je ta jediná (jak to teď pěkně popsala Sunny) a že my jsme moc mladí nezkušení (a kdovíco ještě) na to, abychom "správně prozřeli a pochopili" (a stáří tě naučí a cojávím ještě) ... Ano, je to z jejich strany velice netolerantní a ti lidi jsou prostě "close-minded", s tím těžko co udělat.  Sad
Myslím, že východisko je jedině v komunikaci a domluvě.
Zaznamenáno
Jitřenka
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 183



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #25 kdy: 08. Březen, 2009, 20:01:58 »

Jitřenko, napadá mě, a co opačně? Představ si, že by se třeba Tvoje dcera  v dospělosti rozhodla, že se chce stravovat většinově, opravdu by uvěřila tomu, že mléko a maso jsou nezbytné pro zdravý vývoj dítěte a vůbec pro zdraví člověka... Ty bys dál dělala přesvědčeně makrobiotiku s výbornými výsledky, ale když bys hlídala vnoučka, měla bys od dcery připravené, co já vím, nějaké kašičky na ohřátí v mikrovlnce, chleba s máslem a šunkou, nanuky... a třeba i nějaké další pokyny, jakože nesmí mrkvičku, protože má na ni alergii, nebo zelí, protože ho nadýmá. Jaké bz to pro Tebe bylo?

Když si něco takového přestavím já: že budu přesvědčená, že to pro to dítě (moje vnouče třeba) není dobré, naopak, že mu to vysloveně škodí, a měla bych mu to sama dát, není to vůbec příjemná představa. A ono spousta prarodičů MB dětí to tak asi má - věří, že bez jogurtu a masíčka dítě nebude prospívat. A proto radši nerespektují svoje dospělé děti, a udělají to, co si myslí, že je nejlepší pro vnouče.

Čímž je nechci obhajovat, jenom mě napadlo podívat se na celý problém (nedávno se hodně řešil i na "aspone") z druhé strany.

Tak to vůbec nevím, Sunny...  Smiley Ale je to pro mě dost děsivá představa. Budu raději zatím věřit, že touto cestou se mé děti prostě nevydají...  Wink Nemusejí být čistí makrouši, ani já jím nejsem, ale přeji si, aby šly cestou, kde v sýru nenajdeš sílu, ale leda alergie, maso je bezva zdroj energie až na tu maličkost, že většinu energie vynaložíme na jeho trávení, podobně s cukrem, atd.  Wink Nechci, aby každý jedl nutně přesně to, co jím já (už proto, že mé vaření není zcela ideální), ale trhalo by mi srdce, kdyby mí dospělí potomkové jednou krmili své děti takovými zvěrstvy. Každopádně - když se nad tím hlouběji zamyslím... budou-li to inteligentní lidé, což snad budou  Very Happy, musejí pochopit, že zatímco vybočení ze zdravé stravy může přinést dost negativní efekt, opačně to nehrozí. Neboli mléko, maso a bonbony jim holt dají rodiče jindy, když to budou považovat za správné, ale zdravá strava jejich dětem třeba jedno odpoledne či týden u mě jakožto babičky neublíží. Jenže mé děti by v rámci výchovy, kterou jim doufám s přítelem poskytneme, měly moc dobře pochopit všechna ta pro a proti... Mohou se svobodně rozhodnout pro "běžnou" stravu, ale znát její rizika. Já prostě doufám, že po nás nikdy nebudou ani v takovém případě chtít, abychom třeba vnoučatům dávali sunar nebo tak něco. Nevím, fakt oříšek.  Very Happy
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #26 kdy: 08. Březen, 2009, 20:32:19 »

Možná jsem radikální v tom, že mám nějaký názor. Ale v mb určitě radikální nejsem, protože vím, co to nese.  Dokonce jsem momentálně mb trochu zklamaná...ale to je na jiné téma. 

nejdřív bysme se my měli naučit komunikovat s našimi dětmi a to od početí...  a to nemyslím jen verbální komunikaci. Pak se dá komunikovat na lešpí úrovni i s ročním dítětem. Dítě je jak nepopsaná knížka a my do ní ještě dlouho před samotným početím zapisujeme a podle toho ten človíček bude vypadat, bude se tak chovat. 
Pokud něco zanedbáme, máme smůlu. Někdo jinej- třeba babička do ní zapíše něco jinýho. Jde hlavně o první poznatky. a to se pak těžko vysvětluje. Tím chci říct, že do vysvětlování proč nemá jíst páreček o babičky vůbec nemá dojít..
Všechny děti jsou velice inteligentní už od narození.. co od narození už mnohem dřív. děti chápou souvislosti mnohem líp než my dospělí a co je hlavní cítí z lidí pocity..  Pokud k nim přistupujeme jako k sobě rovným bytůstkám, tak je i všechno vysvětlování jiné...
tím chci zmínit třeba bezplenkovou metodu. Je to metoda při které se mamina a mimino učí spolu najít takovou komunikaci aby dítě umělo dát najevo, že chce čůrat nebo kakat a mamina aby to rozpoznala. Stejně jako poznáme že má dítě hlada dáme mu najíst. Je spusta mamin, které to dělají a jde jim to. To co chci říct je to, že dítě od narození vnímá že čůrá a kadí a my mu od narození ukazujeme, že je to jeho potřeba, kterou plníme stejně jako krmení. Tím si v pozdějším věku spojí svojí potřebu čůrání s učením na nočníček. těm dětem je to mnohem bližší, je to pro ně přirozené. Ony si totiž tři  roky nečůraly do plíny a není to pro ně šok, že po nich někdo chce aby chodil na nočnik.
To samé platí o jídle... 


A ještě něco k tomu co bysme dělali, kdyby to bylo naopak. Tak si myslím, že tím svým jídlem alespoň nikomu neuškodím...
Zaznamenáno
Dan
Newbie
*
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 37



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #27 kdy: 08. Březen, 2009, 20:38:12 »

Díky Jurko za toto vlákno. Je to pro mě dost bolestivé téma. Přes 2 roky žijeme MB stylem a začali jsme když našim klukům bylo 3 a 5.  MB jídlo jim moc chutná, ale dlouho velice těžko nesli to, že jsme jim najednou začali zakazovat zmrzliny, apod. V rodině to také vytvořilo napětí. K prarodičům jezdili skoro každý víkend, a vždy jim trvalo tak dva dny, než si zase zvykli na jemnější chutě. Navíc to v nich vytvářelo pocity, že rodiče jsou zlí a prorodiče hodní. Taky se pravidelně vraceli s rýmou, ale to mohlo souviset i s něčím jiným. Pak jsme postavili prarodiče před ultimátum, že buď jim budou vařit MB, nebo děti nebudou dostávat. Dokonce jsme jim dávali jídlo sebou, ale to většinou přiváželi nazpět nesnězené.

Můj táta je zastánce názoru, že když chceš proti nepříteli bojovat, musíš ho nejdřív poznat a sám si pořídil Kushiho Přírodní léčení. Naštěstí tam neshledal nic proti čemu by měl vážnější argumenty, tak nakonec sám i s mámou MB praktikují. Dělají častější výjimky, ale děti s k nim posílat už nezdráháme. Tchýně je makrobiotice naprosto uzavřená a nechce ani slyšet žádné argumenty. S velkou nevolí ale přistoupila na to, že jim bude dávat jídlo, které dětem připravíme.

Starší kluk si nosí do školy kaše na svačinu a na oběd chodí domu. Hodně se mu spolužáci posmívají a není to pro něj jednoduché. Nestal se ale kvůli tomu otloukánkem. Vybudoval si ale kvůli vlivu okolí hodně velkou averzi k MB a jsem přesvědčen, že pokud něco nezměníme, tak jen jak to bude možné, tak od MB upustí. Kaši z celých zrn doma o víkendu jí s chutí a ve škole mu "nechutná". On věří tomu, že je to zdravější, ale ta síla kolektivu je pro něj mnohem důležitější, a dokonce i ty chutě. Tady argumenty a vysvětlování zatím moc nefungují. Mladší kluk si nosí do školky taky kaši jako svačinu (pro něj snídani) a problém s tím skoro nemá. Vyzvedáváme ho před obědem. Když to nestihneme, tak sedí na lavičce a dívá se jak ostatní jedí a paní učitelka říká "dojez Pepíčku to masíčko" a jemu se sbíhají sliny a hrozně rád by dojedl cokoliv. Bere to ale jako normální a nijak to zatím neřeší. Často u ranní celozrnné žitné nebo špaldové kaše se zeleninou a semínkama upřímně řekne, že je to nejlepší snídaně, jakou jsme kdy měli.

S odstupem času si myslím, že je dobré doma praktikovat MB a mimo to neřešit. Já ale na to osobně nemám náturu a kdybych povolil dětem mimo každodenně jíst ne-MB, tak by se mi dost odcizily. Je to taková patová situace. Možná je to jistá strnulost ega na nepodstatném konceptu, ale zatím jsem to nepřekonal. Nejlepší je samzřejmě začít už před narozením - tím odpadne spousta konfliktů, ale při konfrontaci s okolím se tomu žádné nikdo nevyhne.
Zaznamenáno
Jurka
Newbie
*
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #28 kdy: 11. Březen, 2009, 12:23:04 »

  Mám trošku starost, že jsem některým z vás tímhle tématem přidělal vrásky. Jen jsem vám napsal svojí zlušenost a každý z vás se jistě rozhodne podle svého. Já rozhodně nemusím mít pravdu. Třeba mají pravdu radikálnější El, Jitřenka, Xylda. Hodně z vás má však podobný názor a zkušenosti jako já (např. Paulina).
  Dane, tvůj příspěvek dokazuje, že dětská makrobiotika je pro hodně lidí pořádně tvrdý oříšek.
  Chci vám říct ještě tohle: až vaše dítě dospěje, podívá se vám do očí a vy buď budete cítit hrdost na výchovné metody, které jste na něho použili, nebo naopak budete mít menší či větší výčitky svědomí. Ale to je prostě život!
  Takže se usmívejte.
Zaznamenáno
torquiose
Hero Member
*****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 800



Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #29 kdy: 12. Březen, 2009, 18:41:54 »

V pripade me tchyne jeji motivace nebyla me podryt, ale ona si myslela ze malou nejak ochuzuju kdyz ji nechci davat urcite veci. Ona mela a stale ma na stravu zcela odlisny nazor a nijak zle to nemyslela. Pak to zalezi jak casto je dite s takovou babickou ve styku - tedy jak casto nevhodne dobrutky konzumuje. Atd. Jak se rika - nezalezi na tom, co jednou snis, ale na tom cim se denne zivis.
Jeste mi nekdo musi ukazat dite ktere odmitne treba zmrzlinu, rohlik, cokoladu nebo bonbony. Taky detem se neudela blbe tak snadno jako dospelym.
Jako rodic muzes udelat vsechno co pokladas za nejlepsi abys jim dal(a) dobry zaklad, ale od jisteho bodu to uz neni v tvych rukach.
Zaznamenáno

Stran: 1 [2] 3 4 ... 12
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení