Stran: 1 ... 6 7 [8] 9
  Tisk  
Autor Téma: Vápník - Mléko - Osteoporóza  (Přečteno 36356 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
El
Host
0 0
« Odpověď #105 kdy: 12. Prosinec, 2011, 09:50:12 »


V tomhle se prostě s mb nikdy neshodnu. Vidím totiž obrovskej rozdíl mezi starým a čerstvým mlíkem a tím zda je od kozy nebo krávy a spotřebovaným množstvím v závilsoti na kondici a fyzické aktivitě.
A taky vnímám velikej rozdíl mezi námi a nejstarší generací- a není to jen špinavějším vzduchem, jak lidi rádi tvrdí.
Co se protilátek týče, tak tyhle vyšetření jsou velice ošemetné a nemusí vůbec nic říkat o škodlivosti kozího mléka, protože na každou potravinu se v těle vytváří látky, které pomáhají ji například strávit nebo přijmout nebo naopak na ní vytvořit nesnášenlivost.
Mimoto, jak už jsem tu kdysi psala mi i Milan starší řekl, že měřili čerstvé kozí mlíko a jeho energie je srovnatelná s obilím, akorát že jeho energie rychle klesá po nadojení a je potřeba ho spotřebovat co nejdříve, po určitě době (cca půl hodiny)už není vhodné...

Zaznamenáno
Wl
Host
0 0
« Odpověď #106 kdy: 12. Prosinec, 2011, 10:22:32 »

Milan Dvořák starší přitom stále je proti jakémukoliv mléku a výrobkům z něho. Jen aby v tom bylo jasno : ).
Zaznamenáno
makroušek
Host
2 0
« Odpověď #107 kdy: 12. Prosinec, 2011, 11:39:09 »

Moje zkušenost:
Nejde jen o mléko, pokud jde o zahlenění, nánosy. Zkuste jíst dva týdny denně 1-2 tofu, opakovaně jsem to zkoušel a jinak jsem prakticky skoro nic nejedl, jen střídmou, přísnou mb a vždy mi to po dvou týdnech pěkně zahlenilo dutiny, o moučných jídlech nemluvě, ovoci, přejídání, sladech, větším množství oleje atp.
Z druhé strany mohou někdy výše uvedené potraviny udělat dobrou službu, těžko učit začínající mbtiky sešněrovanou mb bez výše jmenovaných potravin, v prvních letech mají v mb jídelníčku svou úlohu, roli, význam.

V podstatě každé jídlo organizmus trochu zanáší, ale pokud ho není moc, člověk má dost pohybu a složení je navíc ve standardech obilí, zelenina, trochu luštěnin, tak je to relativně schůdné, ovšem další roli hraje konstituce.
I jako mbtik mám své limity z hlediska konstituce a to takové, že leckterý neembtik se může cpát lecčíms horem, dolem a bude desítky let v pohodě, zatímco pro mě je mb v kombinaci s půsty udržovací výživový systém, abych vůbec mohl fungovat.

Pokud má někdo konstitučně oslabený nějaký orgán, je tam horší regenerace, pravděpodobnost většího zanešení a z toho také plynoucí delší doby čištění, stejně jako platí to, že jak moc si člověk v mládí, dětství a dospívání poničí organizmus, tak moc zase musí regenerovat.

A naši rodiče nám do vínku nedali každému stejnou odolnost. Která je navíc u různých orgánů u každého z nás jiná. Já osobně sám u sebe nevidím problém v tom, zda mléko ano či ne, případně kolik, ale zda vůbec ovoce, moučná jídla, slady, olej, tofu atp., ano či ne a případně kolik a kolik jídla, jak  moc jíst, jednou, dvakrát nebo se snad dokonce z mého pohledu "přejídat" a jíst 3x denně?  Wink
Ovšem pokud jí někdo dvakrát denně a sní toho více než jiný, který jí pětkrát denně, tak je otázka, kdo se vlastně přejídá a co je lepší.

Respektive tu informaci, kterou bych rád přidal, přispěl, je, že ani standadní mb není všespasitelná, o mb s úletama už vůbec nemluvě a "ušít si na míru" individuální mb a aktuálně se přizpůsobovat okolnostem, to si nemyslím, že je tak úplně snadné, překročit svůj stín, dělat dobrou sebereflexi, dívat se na sebe z nadhledu atp.
Tohle si myslím, že není úplně snadné. Že je otázka, jak a kdy poznat, co si ten který člověk může dovolit a za jakou cenu, co potřebuje anebo co naopak už ne. Tohle je, podle mě, určité umění přizpůsobování se okolnostem vycházející z individuality každého z nás.

Pokud někdo má zájem o to či ono, o mléko, maso, vejce či něco jiného, tak proč ne. Konstitučně dobře odolný organizmus, žijící na venkově, pracující denně fyzicky veňku, pokud cítí, že když si dá občas mléko a souzní s přírodou, tak je to svobodná volba, ale nemyslím si, že je to nutnost z pohledu nutričního, že by docházelo jinak k nějaké výživové, nutriční dysbalanci, že by chyběly v těle nějaké látky proto, že se nepije mléko to či ono, to si nemyslím, respektive to u sebe necítím, ale jestli někdo nemusí několik let jíst, tak možná někdo jiný potřebuje mléko, vejce, maso.

Ale já určitě ne. Řekl bych tedy individualita přístupu, ovšem univerzálně tvrdit, že všichni potřebujeme mléko, maso, vejce, to bych si asi netroufl. Takřka bych řekl, že nepotřebujeme, ale pokud občas zaznívají hlasy, že ano, tak proč nepřipustit, že někdo možná ano, ale za sebe říkám, že já ne. Ovšem já jsem definitivně, trvale, dlouhodobě ze svého jídelníčku ryby nevyřadil a neříkám, že jsem si v posledních letech žádnou rybu nedal.
Otázka je, jak poznat, co je pro koho dobře a co ne. Když si závislák dá svojí dávku drogy, také má pocit, že mu to udělalo dobře.


Z historického hlediska šlo o přežití, ne o dodržování nějakých zásad vedoucích k nějakému plnohodnotnějšímu, alternativnějšímu, celostnějšímu způsobu života vedoucímu k lepšímu zdravotnímu stavu, jedlo se to, co bylo a to, co se jíst dalo. Dnes ovšem, v době blahobytu, alespoň u nás v Evropě, máme jaksi na výběr, máme tu svobodu volby. Je to situace určitým způsobem výjmečná, nemusíme jíst to, co je, ale to, co chceme


Na druhou stranu lecos nebylo, chemie, jinové záření TV, monitorů od PC, jinová, méně očistná, méně regenerující kancelářská práce alespoň u většiny ve vzdálenější historii nebyla i když naopak stres, časová tíseň, tlak známé z kancelářského prostředí jsou naopak jangovější faktory, kvalita vody, vzduchu, jídla byla jiná, nebylo světlo, elektřina narušující přirozenější biorytmy, pravděpodobně nebyl ani blahobyt a nadbytek alespoň u většiny atp. i když jak v čem a v jak kterém období a jak pro koho.

Pokud by šlo o přežití, tak bych pravděpodobně také jedl takřka cokoliv, abych přežil.
S plnou lednicí nebo s možností si brzy lecos uvařit s pocitem té možnosti, že můžu, se mi půstuje velmi lehce, než kdybych nevěděl, kdy vlastně bude další jídlo.
V tomhle smyslu je to úžasný blahobyt, byť asi reálný nedostatek zase jiným způsobem člověka utužoval.
« Poslední změna: 12. Prosinec, 2011, 12:58:32 od makroušek » Zaznamenáno
lehu
Full Member
***
Příspěvků: 233


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #108 kdy: 12. Prosinec, 2011, 13:08:15 »

Děkuji všem za názory, co se tu za objevily, tak přidám pár svých.

Opravdu si moc cením konkrétních lidských zkušeností (a současně nemám ráda argumenty typu "protože to řekl Milan Dvořák nebo paní Průchová nebo paní Kubíková, pokud to není podložené osobní zkušeností a mě teď hodně zajímá ta zkušenost z pohledu zdravého člověka). A to proto, že co si pamatuji při našich rodinných začátcích s makrobiotikou (konec 80. let), i makrobiotici si jednou za čas posypávali svůj MB talíř trochou nastrouhané bryndzy - té skutečné, žádné sojové náhražky. A skoro si říkám, jestli to nebylo proto, že k dostání nebylo miso a tofu a sojové věci, a jestli třeba ty sojové věci neobsahují podobné bakterie jako ty zakysané věci mléčné a že to třeba potřebujeme, jen jde o formu v jaké to do sebe dostaneme (a jde teda jen o to, co bude tou látkou, co se nechá zakysat / zafermentovat)? Teď už sice tyto produkty na trhu máme, ale uvažuji i nad tím aspektem, že historicky přirozenější jsou pro nás ty věci, co jsou z Čech než ty asijské. Jen  vynajít to množství a frekvenci.

Já jsem v poslední době zkoušela fungovat bez misa, s minimem sojovky, umeocta, tofu, tempehu a dalších japonských věcí (v rámci mého hledání co nejvíce české formy přírodního stravování) a opakovaně jsem dostávala ohromnou chuť na tvaroh nebo něco mléčného zakysaného (čemuž jsem ani v přemakrobiotických letech neholdovala, naopak, byl to boj něco z toho do mě dostat). A tak jsem to prostě zkusila a dala si to (v bio kvalitě). Zjistila jsem, že "snesitelná" je pro mě dávka asi tak 3 čajové lžičky max. 1x za 14 dní, když jím víc nebo častěji, tak už se ozve krk a mám náběh k rýmě (v celkovém úhrnu jsem v minulých měsících zkusila asi tak 5x). Také to má hodně ochlazující účinek. Pravidelně to dál dělat nebudu, na druhou stranu už to pro mě není tabu, kdyby v budoucnu ta chuť zase přišla, tak bych si v tom vyhověla, v nějakém malinkatém množství. A budu hledat dál. Současně jsem se zbavila vysušenosti kůže a dalo mi to spoustu energie (opravdu toho stačí sníst trochu a člověk funguje hodně dlouhou dobu), takže vidím aspekty pozitivní i negativní (a ono nějaké negativní aspekty přináší i potraviny, které makrobitici uznávají, viz příspěvek Makrouška).

Na jiném vlákně jsem už psala, že mám pozitivní zkušenost s kozím žervé (v bio kvalitě), v množství tak dva krajícky kváskového chleba se žervé jednou za 2-3 měsíce.

Loni jsem si vyzkoušela, že od vysušenosti mi pomohl i čerstvý kozí kefír, který jsem měla, když jsem byla u kamarádů na návštěvě. Stačilo mi množství tak "velkého panáka", cítila jsem se dobře, zahleněnost nebyla a opět to pomohlo od pocitu vysušenosti, co jsem při mb měla. Ale nezkoušela jsem to opakovaně, resp. ne víc než 2x po sobě.

A další moje zkušenost z loňského roku je taková, že když jsem snědla sojový jogurt (bílá Sojade nebo bílý od Provamelu, zkoušela jsem 3x), vždycky přišla rýmovitá odhleňovačka.
« Poslední změna: 12. Prosinec, 2011, 13:12:45 od lehu » Zaznamenáno
Wl
Host
0 0
« Odpověď #109 kdy: 12. Prosinec, 2011, 14:19:58 »

Přiznám se, že jsi mě trochu zaskočila, myslel jsem, že ti jde o větším množství. Hrnek mléka nebo jogurt denně či nějaký ten tvaroh. : )
V  ájurvédě, mléko ohřívají nebo i vaří s muškátovým oříškem nebo skořici, tuším. Už si to přesně nepamatuju. Je to právě kvůli tomu menšímu zahleňování a možná si tak i tělo líp poradí s živočišným tukem.
Zaznamenáno
torquiose
Hero Member
*****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 800



Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #110 kdy: 13. Prosinec, 2011, 12:31:37 »

Tohle je hrozne zajimava diskuze a diky vsem kdo do ni prispeli. Ty osobni zkusenosti jsou velmi zajimave. Ja sama nejsem makrobiotik, ale mleku a vyrobkum z nej se vyhybam. Definitivne jich ale stale zkonzumuju vic nez kdokoliv tady (kvuli vyhodnosti a zbytku rodiny). Casem to chci vic omezit. Nedavno jsem zpozorovala, ze po zkonzumovani i velmi malych (ale relativne - v porovnani treba s lehu - castych) davkach, vede k "usmrkanosti" - nekdy az prekvapive okamzite. Pokud telo uz tak jako tak ma namale treba s propuknutim rymy, tak trochu mlika (a ja zde nemluvim o cerstve nadojenem) ho muze "dorazit" a spustit to.
Zaznamenáno

h.jelinek
Host
0 0
« Odpověď #111 kdy: 14. Prosinec, 2011, 13:32:27 »

vazeni pratele,vase prispevky k tematu jsou opravdu zajimave,diky vsem za ne.priklanim se k nazoru,ze kazdy clovek ma geneticky oslabeny jiny organ a naopak kazdy clovek ma jiny organ v silnejsi.kazdy clovek je vlastne original,tudiz kazdemu skodi a naopak pomaha neco jineho.jim makrobioticky,ale pred cca 2lety jsem zacal pit kozi mleko,kazdy den 1velky hrnek-pokud kozy doji,ale pozor-ihned po nadojeni!vim,ze jakekoliv mleko makrobiotika zakazuje,ale nezaznamenal jsem zadne potize ohledne rymy,zahleneni,ani nic jineho.ani ted na podzim a v zime nevim co to je byt nemocny.bohuzel musim rict,ze nektere potraviny,ktere naopak mb povoluje mi delaji velke potize-napr.domaci ovoce,samozrejme varene.pokud si dam napr.jablecni kompot tak se mi temer okamzite vytvori bily hnis na mandlich,zacnu se hodne potit,a citim se jako po nejakem velkem flamu-jako zamlada.proto se domnivam,ze clovek se nemuze uplne 100%-ně ridit tim co je napsano v knihach o mb,ale naopak kazdy si musi sam vysledovat co mu skodi a co pomaha.takze pokud muzu mluvit za sebe,tak cerstve nadojene kozi mleko ano. :43:kdyz o tom tak premyslim,mozna by nebylo spatne porovnat co komu ktera potravina (at povolena nebo zakazana)udela.myspule psala,ze ji nesvedci chleba.ja jsem po nem nafoukly jak vzducholod.pokud si dam kus masa,tak me rozboli klouby a za krkem.uplna katastrofa je pro me sladke,jak jsem jiz uvedl.po vejcich nemam zadne potize.
« Poslední změna: 14. Prosinec, 2011, 14:10:16 od h.jelinek » Zaznamenáno
misha
Newbie
*
Příspěvků: 2


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #112 kdy: 05. Leden, 2013, 06:34:04 »

Ahoj Makrobiotici, rada bych Vas poprosila o radu nebo spise vysvetleni tohoto clanku: http://www.inspirawtion.com/lecba-zubniho-kazu.html. Jedna se mi o ty obiloviny, protoze v mb jsou velice hojne zastoupeny a myslim, ze se pripravuji varenim a ne klicenim. Dekuji moc
Zaznamenáno
misha
Newbie
*
Příspěvků: 2


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #113 kdy: 05. Leden, 2013, 06:39:40 »

Aha tak odkaz nejak nefunguje, nevim proc. Takze Vas to hodi na stranku http://www.inspirawtion.com/lecba-zubniho-kazu.html potom date CZ-cesky a odkaz Léčba Zubního Kazu Smiley.
Zaznamenáno
Petronila
Newbie
*
Příspěvků: 46


Zobrazit profil
1 0
« Odpověď #114 kdy: 05. Leden, 2013, 13:12:54 »

Zajímavý názor s obilovinami. Ještě úplně nevím, co si o tom myslet (přestože i v mb mám většinou tendenci jíst víc zeleniny a méně obilovin, než bývá doporučováno), jen mě hrozně štvou v těchto textech ty gramatické chyby typu "rentgenové snímky..., které ukazovali", "obiloviny podporovali zubní kaz" atp. Odpůrci školní docházky by mě asi měli za definitivně zkaženou a neuvolněnou, ale pro mě to prostě docela snižuje důvěryhodnost textu, který se jinak tváří jako odborný...
Zaznamenáno
dvorjar
Hero Member
*****
Příspěvků: 1148


Zobrazit profil Email
0 0
« Odpověď #115 kdy: 16. Únor, 2013, 19:36:42 »

Ahoj,
nevím, co si o om článku mám myslet. Mám na mysli obiloviny.
Jarka
Zaznamenáno
Doc. Chocholoušek
Newbie
*
Příspěvků: 6


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #116 kdy: 01. Prosinec, 2014, 18:49:52 »

Jo, jo, je to neuveritelne jak uspesne lidi klamou. Kdyz jsem si procetla tabulky s obsahem vapniku v potravinach, tak prestoze jsem si tohohle problemu byla uz dlouho predtim vedoma, neuvedomila jsem si o kolik vice maji nektere rostlinne zdroje vapniku nez mleko. Neni to zdaleka jen sezam, i kdyz ten je pry na nej opravdu bohaty. Treba cizrna ho pry ma taky hodne and spousta dalsich potravin.

To s tema kravama, travou a mlekem je zajimavy postreh. Pripomelo mi to neco podobneho: sloni neji nic bohateho na bilkoviny a presto maji masivni svaly a obrouvskou silu.

Jak jsem už uvedl na jiném fóru, nabízím vám i dalším zde přítomným bezplatnou léčbu na své klinice. Součástí dlouhodobého pobytu budou základní lekce z obsahu antinutričních faktorů v rostlinných potravinách a rozdílů v trávicím systému člověka a specializovaných rostlinožravých zvířat. Dozvíte se rovněž velmi zajímavé informace o obsahu skutečně využitelného vápníku v potravinách a jeho poměru k množství přijatých kalorií. Úspěšnost léčby je garantována z 99%. Zabírá i na zcela beznadějné případy (tzv. Biomagoróza totalis).

S úctou

Docent V. Chocholoušek, CsC.
Psychiatrická nemocnice Bohnice, Ústavní 91, Praha 8, 181 02
Zaznamenáno
torquiose
Hero Member
*****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 800



Zobrazit profil WWW
1 0
« Odpověď #117 kdy: 01. Prosinec, 2014, 21:55:01 »

Ano pane Dr. Chocholousku. Je prece logicke, ze narody, ktere se nejvice nalevaji mlekem, nejvice trpi osteoporozou. A to se jeste prikrmuji dalsim kalciem v tabletach. Jak je to mozne?
Zaznamenáno

Iren
Sr. Member
****
Příspěvků: 429


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #118 kdy: 02. Prosinec, 2014, 04:55:23 »

Pokud jde o vápník, osobně mléčné produkty nejím přes deset let a vápníku mám podle odběrů dost.
Zaznamenáno
Iren
Sr. Member
****
Příspěvků: 429


Zobrazit profil
4 0
« Odpověď #119 kdy: 02. Prosinec, 2014, 12:22:15 »

Ještě upřesnění pro pana doc. Chocholouška. Neklasifikoval jste chorobu správně.
Citace
Zabírá i na zcela beznadějné případy (tzv. Biomagoróza totalis).
Tady na fóru jste měl spíš mluvit o "Makrobiomagoróze totalis".
Bio nerovná se makrobio. Bio totiž může být i mléko, maso, vejce, tudíž tam ta podvýživa dle vaší interpretace vždy nehrozí.
« Poslední změna: 02. Prosinec, 2014, 12:24:12 od Iren » Zaznamenáno
Stran: 1 ... 6 7 [8] 9
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení