Beruška

[beruška]

Milý deníčku!
To jsem si dala do nosu!
Slavili jsme Tomáše  a tak jsem byla pozvána na opulentní menu a bylo to úúúúúžasné. V polívce sice plavaly kousky kuřecího, ale nebuďmež moc pinklich, když se slaví a navíc je oslavenec masotarián, no a hlavní chod byl pestře vyskládaný z bílé rýže, ječmene, adzuki se zeleninkou, úžasných rýžových závitků podle originálního vietnamského receptu a úžasného salátku z daikonu. Nemělo to chybu, že v těch závitcích bylo kromě nudlí a zeleniny i mleté masečko - to byla taková malá piha na kráse. A byly tak dobré, že jsem si dala 2 x nášup, když už... tak už... No a dezertík - melounek někde z Karibiku - to byli s tím vepříkem pěkně do páru. 
Pokud se nějaký skalní ortodoxa z toho výčtu osypal, je mi ho upřímně líto. Mě to láskyplné meníčko pohladilo na těle i na duši, mé zdravé tělíčko si s případnými nadbytečnostmi přece umí poradit. Ale zdá se, že nebude třeba troubit na steč - jsem v poho a klidně bych si dala repete.
Mám nafocené své nejoblíbenější plevely, ale jaksi si neumím poradit s vkládáním obrázku. Prohlédla jsem latifundie a trio bršlice-žabinec-ptačinec se má čile k světu, kopřivy jsem nenašla, a že jich tam bude dosti... jen ať si pospí, pampelišky už taky ukazují první lístečky, takže o zelené na talíři je zas až do zimy postaráno.
Sluníčkové dny přeje
B.

[beruška]

Milý deníčku,
tak se mi po dlouhé době dostala do rukou vcelku čitelná knížka - Garth Stein - "Umění závodit v dešti aneb jak jsem byl psem" - není to ani naučné ani MB, název je vcelku výstižný.
Dočetla jsem na st. 119 a tady je zajímavé místo : "Skutečný hrdina musí mít chyby. Opravdovou zkouškou mistr prochází, ne když triumfuje, ale když překonává překážky - pokud možno takové, jaké si sám vytvoří - aby onoho triumfu dosáhl. Dokonalý hrdina bez chyb nezajímá obecenstvo ani celý vesmír, který je ostatné postaven na konfliktu a protikladu, kdy se s nehybnou hmotou setkávají nezdolné síly."
Budiž sláva nedokonalosti! Ta  má ještě šanci se někam posunout.
B.

[beruška]

Milý deníčku,
tak už snad definitivně - JE TO TADY !!! Teda jako jaro!
Včera jsem měla první letošní plano-rostlinkový špenátek, kromě mé velké oblíbenky bršlice už se mají čile k světu i kopřivy, pampelišky, jitrocel... no byla to lahůdečka.
Prohání mě velká chuť na něco zeleného, sklízím a sypu na vše kopr vypěstovaný v květináči za oknem (na ranní kaši nemá chybu), klíčím a odibrávám alfa-alfu, cpu zelenou cibulku a ne a ne se dosytit. Kupodivu jsem ale zatím zelenat nezačala, tak to období třeba přejde bez barevných efektů.
Jó, něco mi lehce zezelenalo , ale to nikomu neukazuju.
B.
Hitovka posledních dní :
Puding z obilného mléka - zakoupila jsem mlékovar a je úžasný. Mléku se vyhýbám už dýl, než je většina zdejších kamarádů na světě, takže mít po tak dlouhé době mléčný puding je opravdu lahůdka.

[beruška]

Milý deníčku,
máme tady velikonoce a protože už nemám malé děti říčné do pomlázky, razíme na lehký výletík do teplých krajů kolem Znojma. A jako každý "správný" makoš řeším jídlo na 3 dny...
Jak cituje Milan jinde : "Nemějte starost a neříkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? ...Hledejte především Boží království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude přidáno. Matouš 6,31" .

Tak na to hledím, a hlava konečně přestala šrotovat stylem - instantní kaše - rizoto - nudle - napařit chlebík - pomazánky -  rozinky - plavky - mapy - ořechy ... blabla...
Ten citát bych si měla vyvěsit všude.
  veselé velikonoce
B.

[beruška]

Milý deníčku!
To teda bylo... S kamarády totálně nemakro, ale přesto SUPER! Úžasné počasíčko, úžasné místo (netušila jsem že Znojmo na totálně placaté jižní Moravě je tak kopcovité), spousta nabitých a najítých keší, každý den tak lehce 50 km na kole horem-dolem, dokonce i lehké vínování na Šobesu - prosluněné vinici nešlo odolat. Bílé víno si u mně napravilo reputaci pošpiněnou kyselým totalitním Mulerem, takový vlašáček nebo sovignonek - to byla dobrůtka. Moc milé bylo i nalévání po panáčcích, takže za obligátní dvoudecku jsem zvládla 4 vzorky a neměly chybu...
Papání bylo trochu ouvej, ranní kašičky v poho, horší dále přes den, spravil to jednou vepřový řízek s opíkačkami a zeleným pivkem - řízeček nebyl nic moc -  nešel ale vynechat pro vlčí hlad a to zelené pivko- to nešlo proto, že to prostě nešlo odolat, nikde jsem to dosud nepotkala, tak jsem musela přece okoštovat, pak tam byl jeden bramboráček plněný masovou směsí - to už bylo trochu lepší, ale příšerně slané. Tečičku udělal výborný zvěřinový gulášek s syrovou cibulkou (alespoň něco na okraji MB) a knedlíkama - ten teda bodnul.
Takže mám za sebou pěkný úletíček do světa lidí a jedeme dál... A ta stará makoška mi jaksi více chutná.
A máme jaro v plné síle, plevely už nemusím odibrávat, protože vesele bují, bujmeš tedy taky! Nebo bujměme? Na toto mé technické vzdělání nestačí.
 
B.

[beruška]

Milý deníčku,
tak se mi to pudingové mlsáníčko jaksi pokazilo. Ukázaly se hemeroidíky, mršky jedny, a pan Kushi na to má zcela jednoduchou radu - moc jangu nebo jinu... No, tím víkendovým masovým jangem to asi nebude... to budou ty každodenní pudingové dezertíčky, každej holt nejsme na ten každodenní zákuseček stavěnej (ach jo, zas ten černěj Petr padl na mně, zřejmě už mám namlsáno z dřívějška ) Takže mlíko půjde do omáček, ty taky můžu. Včerejší svíčková bez svíček neměla chybu.
 
B.

[beruška]

Milý deníčku!
Za ty hemeroidíky opravdu mohl pudingový jin,  s dezertíkama se to holt nemá přehánět a jeden denné je, alespoň pro mne, asi moc.
Mám za sebou další úžasný víkendový keško-brací výletíček, škoda že tu není žádný kešer, který by ocenil mou nedělní "sklizeň" poloviny pověstné račické šipky, pro laiky to bylo 8 hodin chození - lození - brodění lesem ve velmi členitém terénu bez cest. V těch pustých lesích jsme potkali je pár stejně postižených bláznů a velmi mě potěšilo, že to byli samí mladí krásní zdraví lidé, takže se k nim můžu, byť o generaci starší, trochu přirovnávat. Završila to pečená kačenka se zelím s pěti knedlíkama v račické hospůdce (Věrka Ch. připouštěla, že kačenu si občas dá... a toto byl určitě ten správný čas na občas).
Mým posledním obědový hitem je celerové pyré s žampiony - lahůdková kombinace.
B.

[beruška]

Milý deníčku!
Račická šipka byla v neděli zdárně dokončena a budiž jí sláva...
Moc se mi líbí zdejší polemiky kolem "naší české" MB, taky to cítím tak, že jsem se z nějakých mě neznámých důvodů narodila v této kotlině a né v Japonsku. Proto jáhly, zelí, hrách a kroupy budiž pochváleny!
A kvetou pampelišky a střešně a kde-co - nejkrásnější roční čas, alespoň z mého pohledu.
Cítím se pampeliškovo-sluníčkovatě, mějte se stejně.
 

[beruška]

Milý deníčku!
Tak už v tom zase lítám! Zrají střešně!
On ten Moudrý a Laskavý ví, že jsem duše slaboučká, a tak po loňských zkušenostech jich u nás nadělil méně a navíc je tak hojně zalil, že hodně popraskaly, ale stejně - jsem sice duše slabá, ale ve svých slabostech vynalézavá:
Středa - to začaly, takže bylo náročné výběrové řízení a jen 24 kousků.
Čtvrtek - 82 kousků a přestala jsem jen díky komárům, nicméně jsem to přiklopila cca půl kilem jahůdek.
Pátek - tedy dnes - se nám to pěkně vyvíjí... Ještě jsem se nedostala na zahradu a už mám v břiše 102 napajtlovaných kousků (kradené chutnají lépe). Omlouvá mě jen to, že jsem už zvládla 26 km na kole v tom pařáku. Dalších 26 mě ještě čeká za chvíli, jediné, co mě utěšuje je ta střešeň, kolem které opět pojedu (to je ale náhodička...) a určitě tam další várka zrudla hanbou, že je ještě nikdo nesnědl!
Zuzka T. mi nedávno radila, že mám zařadit do jídelníčku pravidelně něco mákle sladkého, nějaký ten malý dezertíček. No jo, zařadila jsem... není ani moc máklý... už vůbe né malý... ale dokonalost je nuda - mám spostu prostoru k zlepšování!
Mám se sluníčkově!
Měj se také!
 

[beruška]

Milý deníčku!
Jásám, jak je to na tom světě všechno úžasně zařízeno a jak má dušička slaboučká má cestičku umetenou... Střešně dozrály a ejhle, ten Moudrý a Laskavý, vida že není v mých silách odolávat, poslal k nám houfek špačků a  je sklizeno!!! Včera jsem našla 5 posledních a poho... Máme ještě jeden strom pozdnějších srdcovek, ale tam se zdá, že nic moc nebude, takže možná ani nebude třeba těch špačků. Tak jsem to včera završila 42 jahodami  (o ty bojuju se slimákama, zatím vedu, ale to jen díky tomu ze vrcholí sezona) a plátkem melounu.
A příští týden bude konečně dovča! Takže uvidíme-uvidíme... Jedeme na Čumavu, tam slibují zimu a chlad a střešně v těch drsných krajích zřejmě vůbec nerostou .
Tak se tu měj sluníčkově.
 
B.

[paulina]

Beruško, mě se prostě moc líbí, jak se na ten svět pozitivně díváš!
S těma špačkama jsem se takhle poránu pěkně zasmála! Jen tak dál a pěknou dovču!

[beruška]

Milý deníčku
Tak první týden dovolené je úspěšně za mnou, Čumava nezklamala. Zima jak na Sibiři, vůbec žádné střešně a za celý týden jen 4 (slovy čtyři) hříbky a z toho navíc jen 3 (slovy tři) jedlé. A šílené kopce směrem nahoru!
Ale na druhou stranu zase na cykloturo příznivé počasí (není špatné počasí, jsou jen špatně oblečení lidé - takže jsem jezdila v triku, lyžařské flecové mikině, goretexové bundě, šusťákovkách, rukavicích no a čepici jsem si musela dokoupit až tam), mírně pršelo jen jednou ovšem místní tvrdili, že něco takového se za déšť na Čumavě nepovažuje.  Navíc nádherně rozkvetlé louky, ještě kvetoucí rododendrony v zahrádkách (tady už jsou měsíc na odpočinku) a úžasné kopce směrem dolů.
Vybaveni mapou i GPS se nám podařilo i lehce zabloudit, nalovila jsem spoustu keší a u jedné z nich se nasmála tak, jak už dlouho ne. A vzpomínka na dva -sátileté blázny, kteří se pokouší ulovit kapra visícího na stromě 5 metrů nad zemí mě spolehlivě rozesmívá i teď. Ulovili jsme ho, rošťáka! 
Hned po příjezdu domů jsem obrazila všechny střešňové lokality a doháním úspěšně zanedbané. Dnes jich mám cca 170 v bříšku a je jim tam dobře. Navíc jsem zvážila, co taková stovka obnáší a je to pouhého půl kilečka, takže má oblíbená dvoustovková meta (pak se už opravdu, ale opravdu nic nevleze , je jenom kilečko a to néni zas až tak moc, že jo!? )
Takže tak!
Příští týden trávím v Džeseníkách - to už bude jen takové lehké turo bez cykla.
Takže se mějte všici sluníčkově.
B.
 

[beruška]

Milý deníčku !
Tak ty Džeseníky - vlastně to bylo spíše jejich předhůří - to byla bomba! Hotel s plnou penzí a k tomu fotomeditace. Ta mně vcucla natolik, že jsem byla schopná jen chodit a fotit, nebo hledat co vyfotit a v průběhu hledání zase fotit, za den to dalo tak 140 snímečků, no a potom sedět u monitoru a mazat a vybírat 15 nejlepších Na  závěr pak koukat co ulovili jiní a poučovat se na chybách (ach ty kácející se linie a uřízlé špičky a francouzské prsty..). To celé od 7 ráno co pozdních, mnohdy půlnočních hodin.
Meditace je oproštění se od všech těch balastů a šumů - toto tedy vyšlo na 100 % - týden jsem nemyslela na nic jiného a i jídlo bylo odsunuto na vedlejší kolej a statečně jsem do sebe tláskala tu jejich hospodskou plnou penzi se spoustou kuřecího masa a kobzolí. Brala jsem to jako nutné dobíjení baterek a splivla vše, co mi předhodili, protože v mezidobích mezi focením se vždy dostavil hlad jak sviňa. Od rána do dvou hodin jsem si na jídlo nevzpomněla, ale jak jsme se začali vracet k obědu, přepadl mě takový hlad, že jsem měla problém se očima strefit do brejlí, jak mi šly hlady šejdrem... Jediné tabu, které jsem nepřekročila, byly nabízené koláče a sladká jídla. I když cukr tam byl zakletý určitě i v těch ostatních přesolených (i pro nemakoše) slanostech.
Teď už jsem ale zase zpátky z výletu a opět dlabu s ještě větším nadšením než dříve MB - na ranní kaše se zeleninou jsem se moc těšila.
Občasný úletíček neškodí - lépe se pak ocení to co je doma!
Problémek asi bude jen v častosti té občasnosti...
No teď ale budu měsíc vzorná mákloška... pak mě čeká další týdenní plná penze... ale to je ještě za horama!
Venku je krásný letní den, psi se perou o chládek a všichni se máme sluníčkově..
O.