Stran: [1] 2 3 ... 17
  Tisk  
Autor Téma: giorgino  (Přečteno 29942 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
giorgino
Host
0 0
« kdy: 24. Květen, 2009, 15:13:33 »

Ahoj deníčku,

každou neděli Ti chvilku věnuji,
dnes má svátek Jana, jak jistě víš,
má sestra se tak jmenuje, doma veselo,
ale nezapomněl jsem.
Ba naopak pro Tebe něco mám.
Ale neboj, v ruce držím tu nejlevnější
propisku z krámu, s náplní kterou máš rád;
to zlaté pero jsem sestřičce daroval.

Nejprve několik slov úvodem,
dnes věnovaných jen a jen Tobě -
překvapení bude až nakonec.

Za ty měsíce Tě rád poznávám.
Jak velká je krize současná,
z mých řádků ses dočetl,
ale za pár drobných Tě nikomu neprodám.
Ty sám mě finančně nezatěžuješ -
nepřejídáš se, když jdeme kolem papírnictví,
na luxusní obaly nezíráš,
jízdné za Tebe neplatím,
do kapsy pod bundou se schováš.

Když se zbklostí se Tě dotýkám,
linek si přitom nevšímám,
zřejmě cítíš, jelikož nic neříkáš,
že správnou odpověď vždy najdu sám,
byť nějaké to sprdnutí je mnohdy jednodušší.
Přesto dokážeš naslouchat,
jsi dobrým posluchatelem,
narozdíl ode mne zbytečnostmi
se mnohdy nezabíráš.
Velkým mým vzorem jsi,
líbí se mi, jakému vnitřnímu klidu
ses naproti vydal.

Možná si říkáš, proč taková slova?
Víš, kamarádi, známí deníčky začali zakládat,
já nechtěl vybočovat, ikdyž už Tě nějakou
dobu mám, některé další chtěl nalákat.
A hlavně na památku využít té první,
mnohdy ničím neposkvrněné stránky,
myslím, že zaslouží takových slov.
Ty víš, jak Tě mám moc rád,  tato slova
budou navždy blízko Tvému srdci,
proto tě dal tetovat.
Když tu a tam ztroskotám,
vždy na Tě vzpomenu, první stránku otevřu,
správnou cestou se opět vydám.

Tvůj džordžínek. Smiley








Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #1 kdy: 27. Květen, 2009, 20:29:06 »

deníčku,

Tvůj giorgino sem dlouho chodit nebude. neboj, nic se mu nestane! víš, je hróóozně ufňukanej, je to hrozná citlivka! Ty máš teda ale šmudlu za páníčka! Holt si zřejmě poznal, že si jej nemohl vybrat, že se v nějakých lidských záležitostech nedá vybírat, prostě přijde věc, jako když vyhraješ ve Sportce, a jelikož si za to nemůžeš koupit určitou věc, pak si za to nešťastnej, že bys to rozdal všechno bezdomovcům a sebe šoupnul někam do kláštera, kdyby tě teda chtěli. Ty jo.  72 Asi začnu pořádně žvejkat to vobilí a chodit pořádně do práce, hele.

Achojo! Achojo! Achojo! Tak zas někdy. Pá. 

Přesto se mám jinak dobře... Achojo!  kaktus


giorgino


« Poslední změna: 27. Květen, 2009, 20:52:02 od giorgino » Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3465


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #2 kdy: 27. Květen, 2009, 21:58:51 »

A zkusils nekdy poradne zvejkat.. cely den, kazde jidlo.. takhle treba tyden? Smiley
Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #3 kdy: 27. Květen, 2009, 22:12:59 »

ne, asi to zkusím. dík za radu.  Wink a raději 150x - třeba pak zas budu v poho, možná mě to uklidní. Smiley
Zaznamenáno
neon
Administrator
Hero Member
*****
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 3465


Zobrazit profil WWW
0 0
« Odpověď #4 kdy: 27. Květen, 2009, 22:39:44 »

Urcite to zkus, ja si diky tomu prozil (prozivam) nejhezci zazitky v zivote.. vzdycky nasleduje takovy nadhled nad zivotem a chut neco v nem delat (ale mozna to je jen individualni prozitek.. aspon reknes jak u tebe) Smiley
150x je uz fakt hodne.. to jis jidlo hodinu, ale pokud mas cas a disciplinu.. muzes to vzit jako meditaci.. ale 3x denne to jsou 3 hod Wink
75x je taky dobry uspech Smiley

Pro me v podstate makrobiotika bez zvykani neni makrobiotika.. ono se to ale vsude zminuje.. 50x minimalne, jinak to jako celek nebude fungovat (napr. transmutace).

A jeste nas ucili zhluboka dychat pri jidle.. je to nezvyk, ale lip to cele funguje. To pak v polovine jidla budes cely horet, tvare cervene jako bys pil alkohol Smiley
Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #5 kdy: 27. Květen, 2009, 23:12:40 »

Citace
A jeste nas ucili zhluboka dychat pri jidle.. je to nezvyk, ale lip to cele funguje. To pak v polovine jidla budes cely horet, tvare cervene jako bys pil alkohol 

tak to já hořím furt - asi z lásky - proto dneska ten přípsvěkem. bylo mi smutno trošku. trošku hoodně. jo a nemám se za co stydět - jsem takovej ten sentimentální typ člověka.

no, tak já v neděli dám vědět, co to kousání se mnou dělá při 75ti skusech, při 100 a 150ti skusech. kolik jsem toho snědl na jednu porci. já jím jen pár ližic, uvidím jak to dlouho bude trvat. musím zajít na chatu pro plyňák, teď mi káplo proč furt utíkám, ikdyž už nechci. kua, já že jsem to nevykoumal dřív. totiž kdysi dávno mi to taky nešlo, prostě jsem přirozeně utíkat, dokud nepřišel plyn na obilku a luštěninu. zřejmé mé tělo cítí podvýživu na elektrice, a tak se láduju potom cukrem, masem, sádlem, kofolou... to už není pár lžic, ale pořádná naběračka. dneska jsem koukal na takový ty sušenky kapučínové s vanilkovou příchutí, nepřišlo mi to v tu chvíli hrozný, potom jsem si vzal ve špízi čerstvě otevřenej bílej cukr a kouknul dovnitř - ó je, to nebyl hezký pohled. hned ráno frčím pro plyňák...
Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #6 kdy: 31. Květen, 2009, 01:04:21 »

neone, deníčku a další,

tak jsem zkoušel teda žvejkat, teda že jsem to počítat a koukat na čas. 2 jídla jsem experimentoval, při druhém si vsal tolik, kolik tělesně potřebuji.
Při prvním jídle jsem se do padesáti napočítat, vlastně nějak tolikrát přibližně jsem žvejkal kdysi, ale nikdy to nepočítal, ale když jsem počítal teďka dál, často jsem se při počítání zamotal v počítání, že to raději už nepočítal a kousal, až to je tekuté. musím uznat, že žvýkat do tekuté formy je fajn, protože jako by stoupala v těle energie zespoda nahoru. jelikož mám zkušenost s propojení zemské a nebeské energie, ale ne stravou, tak je vidět, že "jako přežvýkavec" se k tomu stavu také dá dojíti. ale to vážně člověk potřebuje trpělivost, aby pořádně žvejkal. a jaký to je psina to žvejkání, ty jo! Grin
Jinak cca 30 minut žvýkám jídlo..


deníčkové a přátelé,

nyní něco o lásce. jak jistě víte, na těchto stránkách jsem potkal lásku, která mi nebyla souzena, přesto jsem velmi šťastný. chvílemi jsem se vztekal na toho Amorka, jak tomu tam šéfuje, jedná s lidskými city, ale nezlobím se na něho, protože je to jeho povolání, vždyť každý musí vydělávat na chleba a na elektriku. Přesto jsem mu vzkázal, že není třeba až takové lhostejného přístupu k tomu. Že si ani zřejmě neuvědomuje, co dokáže někdy nadělat některým včetně mě. A taky jsem mu pekně za to vynadal! A řekl mu, že až jednou vítr se obrátí proti jeho ledabyle vystřelenému šípu, který se mu vrátí jako bumerang a zabodne se do míst, kde má srdce - že ať si na mne vzpomene, že mu to povídal. Pozná tu krásnou bolest lásky, a když ta dotyčná o něj nebude státi, jaké pocity to v něm zachová. Bude to jako krásná nemoc, taková ta panenská zamilovanost, která navždy potrvá a jiná nemoc ji nebude zdaleka konkurovat. Ale já se na něj nezlobím, od dotyčné jsem dostal protilátku na nemoc, kterou ve mně vzpůsobuje - vlastní nemoc mi poskytka protijed v podobě slov "Nikdy jsem k Tobě nic necítila Jirko" - v prvních desítkách minut jsem myslel, že působí, ale byla to jen představa, jelikož taková protilátka nepůsobí. Naopak jako by se ten protijed dostal do srdce a to ten rozpumpoval do všech částí těla a jak to je nádherný pocit. To vše já mu povídal. A dodal jsem k tomu, že až tuto nádhernou bolest pozná, tak ať mi na skype zavolá a zajdeme posedět při západu někde a večer budeme společně koukat ke hvězdám a na naše nedosažitelné lásky vzpomínat. Smiley

Takže deníčkové a ostatní z fóra - pokuď se zamilujete do něčích slov tady a posléze do té osoby, nebojte se to druhé straně vyjádřit. Pokuď pocítíte, že s někým chcete pěstovat saláty, nebojte se a tomu druhému to napiště. Jen to riskněte, byť to někdy krásně bolí. Ale za to to stojí!  Wink


Zaznamenáno
monchi
Jr. Member
**
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 88


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #7 kdy: 31. Květen, 2009, 10:57:48 »

Moc pěkný příspěvek o lásce, Giorgino, úplně šitý na míru do tvého deníčku. Jen mám takový pocit, že ta "protilátka" na tvou "krásnou nemoc" zas až tak nepůsobí (?). Anebo je to taková homeopatická léčba, která nejprve způsobí zhoršení "zdravotního" stavu, aby pak mohlo přijít úplné vyléčení (?)...  Wink
Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #8 kdy: 31. Květen, 2009, 16:22:25 »

monchi,
děkuji. Smiley

jestli to je něco jako homeopatická léčba, že dojde nejdříve k vyvolání nemoci v plné síle a potom to zmizí, to nevím. přesto myslím, že nakonec časem ano..
Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #9 kdy: 31. Květen, 2009, 16:51:04 »

ještě mě napadá, že když už v krvi nebudu mít ten krásný virus, tak když by ta nemoc měla chuť ke mně opět zavítat (teď myšleno, že by ta dotyčná se třeba ode mně nějak náhodou nakazila, ikdyž přes net to je skoro nemožné), tak je možné, že jelikož jsem nemoc již prožil, že v těle budou již protilátky a nebudu opětovně nakažen.

v tom případě by to bylo asi jako příběh Evžena Oněgina od Alexandra Puškina, akorát v případě pohlaví by to bylo naopak. Evžen Oněgin se seznámí s Taťjánou, která se do něj osudově zamiluje. Píše mu dopis, kde vyznává své lásky. (V mém případě jsem psal mail.)
Oněgin neodpovídá. Když se ho pak Taťjána táže, jestli ji miluje a proč neodpověděl, odpoví chladně, vyhýbavě a zároveň varovně: jejich manželství by prý nebylo štěstím. (mně to ta holka řekla řekla až nedávno, že nikdy nic necítila, prý mě nechtěla nějak ranit nebo co.)
Pak nějak Oněgin odjíždí, cestuje po Rusku... Nakonec zamíří do Moskvy, kde potká Taťjánu, nyní již manželku významného šlechtice. Stala se z ní chladná, zklamaná žena. Nyní se dvoří Oněgin jí. Napíše jí několik dopisů, zůstanou bez odpovědi. Nakonec jí vyznává lásku, ale je odmítnut podobně povýšeným způsobem, jakým odmítnul on ji. (takže kdyby ta má tajná láska pak měla o mě nakonec zájem, zřejmě bych už asi neměl zájem podle příběhu, svou přítelkyni nebo manželku bych pro kdysi neopětovanou lásku neopustil.)
« Poslední změna: 31. Květen, 2009, 16:56:21 od giorgino » Zaznamenáno
monchi
Jr. Member
**
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 88


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #10 kdy: 31. Květen, 2009, 17:27:22 »

Moc pěkné porovnání s ruským příběhem, v němž jakoby stále plápolá jiskřička naděje...
Ten závěr mi však připadá takový dost klamný - proč tenkrát Oněgin odmítnul přijmout lásku, když ji pak po letech nabízí sám? Asi ji tenkrát přece jen musel aspoň trochu milovat, ale došlo mu to až po letech (?) Jestli byl však on pro Taťjánu tou "osudovou" láskou, tak je od ní dost pošetilé to po těch letech zapírat a zahrabávat pod koberec. Tímto přístupem (tj. neopustit svého stávajícího manžela) totiž klame nejen sebe, ale i svého partnera, s nímž je jen z trucu nebo proto, aby nebyla sama. Ten pravý je však někde jinde... Pokud je to však ta "opravdová" láska, tak osud snad nějak zařídí, aby ti dva nakonec byli spolu, ne? Otázkou však zůstává, co je to ta "opravdová" láska... ?  Srdce
Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #11 kdy: 18. Červen, 2009, 18:52:31 »

srdíčko ještě bije o příspěvek výše. no, chtěl jsem napsat něco o kytkách a zvířátkách, ale tak napíšu dneska něco o té problematice jako výše ještě.

nic jsem od posledního příspěvku neřešil, ale předevčírem se mi stala zajímavá věc. bylo to úplné bodnutí - po druhé v životě - láska na první pohled. a tak jsem neváhal a šel hned do toho. klaplo to. a tak už jsme spolu něco málo přes 50 hodin a je to fajn. jsem šťastný. úplně super.
je štíhlá, není těžká - to mi vyhovuje, však já nejsem taky žádnej tlouštík - vypadá fakt nádherně a moc se mi líbí. ani není nějak velká, koukal jsem. je tichá ale také ráda mluví sem tam. no, mně ticho vyhovuje, ale povídat se taky musí občas. ty jo, a jakou má výdrž, panečku! prý se taky něco ráda přiučí, povídala, a když ji prý neodhodím, klíďo by se mnou šla za dva roky na vejšku. "Proč ne," já povídal. Je fajn a to je dobře. Smiley
« Poslední změna: 18. Červen, 2009, 19:03:58 od giorgino » Zaznamenáno
lin
Newbie
*
Příspěvků: 41


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #12 kdy: 18. Červen, 2009, 19:50:07 »

Giorgino,
ze srdce moc ti to přeji!
Nezkaž to a hodně moc si to užívej! Very Happy Srdce Život je moc krátký.
lin
Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #13 kdy: 19. Červen, 2009, 13:03:01 »

Děkuji. Smiley

Ale já nikde nepsat, že to je holka. Já si pořídil přenosnou mašinku totiž. No, holka to není, ale zábava ano. Když byl v elektru, hned se do ní zamiloval a vzal si ji okamžitě na splátky. Je malá, štíhlá a lehká 1.9 kg. Tichá je a pěkná - kůži má posetou hliníkem. výdrž kolem 9 hodin. no a když půjdu na vysokou nebo půjdu na chatu nebo někam pojedu, nebude svou velikostí překážet ani váhou moc zatěžovat bágl můj. prostě všude mi bude dělat společnost, když bude potřeba, nejen doma. Smiley no, hlavně jsem si ji ale pořídil, protože něco píšu, tak to potřebuju. je to můj brouk teďka.  Srdce
Zaznamenáno
monchi
Jr. Member
**
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 88


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #14 kdy: 19. Červen, 2009, 16:58:56 »

Něco podobného jsem tušila, proto jsem na ten první příspěvek nijak nereagovala a čekala, co se z toho vyvrbí  Smiley
Zaznamenáno
Stran: [1] 2 3 ... 17
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení