giorgino

[milan]

Giorgino, pekne prazdniny! a zase se vrat, bylo by nam smutno.

[torquiose]

Ahoj Giorgino,

JK Rowling me inspiruje v sirsim slova smyslu nez co a kolik toho napsala. Takhle jeji uspech nemerim. Tolkin treba taky napsal jenom Hobbita, Pana Prstenu a vse ostatni co vyslo z jeho pera bylo take o tom stejnem svete. V tomhle jsou evidentne podobnym typem spisovatele. Dost casto to tak byva u lidi ktere pisi o fantazijnich svetech, i kdyz ne vzdycky. Nemerim to ani poctem stranek co napsala, i kdyz pokud bych to tak chtela brat, tak na to ze ji je 44 a ma tri deti (z toho 2 male) a hodne toho udela v dnesni dobe v charitach tak si myslim ze je dost produktivni. V detstvi a pred Pottrem toho napsala nebo jen tak vymyslela dost, ale to nebylo publikovano. Jestli se tobe Potter nelibi, to je prece naprosto v poradku. Nemerim jeji uspech ani penezi, nebo alespon to neni to o co mi jde v prvni rade. Ale jiste vidis ze pokud bysme to merili prave podle toho, tak strcila asi vsechny spisovatele do kapsy. Tohle jsou ale pro me vsechno podruznosti. Jde o to, ze si nasla to svoje a sla za tim. Prestala premyslet o tom co chteli jeji rodice, nebo jak moc toho v zivote zpackala a jak moc je k nicemu, vzala to jedine v cem byla opravdu dobra, co ji nejvic bavilo a co chtela, a rozvinula to. O tom to je.

Vypada to ze ja a ty mame urcite charakteristiky spolecne. Napriklad oba citime ze nas pravy talent je ve psani, a oba bud vime nebo tusime ze se muzeme dobre zivit v IT ale ze nam to neprinasi/neprineslo by prave uspokojeni. Jako bych ja odzila urcite alternativy o kterych ty treba jen vzdalene uvazujes a ty jsi naopak uz rozvinul dal jine alternativy ktere jsou u me zatim v plenkach. Kdyz te ctu rikat ze IT by te nebavilo ale bunky bys asi na to asi mel, jako bych slysela sama sebe kdyz mi bylo asi 19. Puvodne jsem do toho tedy nesla a zustala ve svem tehdejsim zamestnani, ktere nebylo nic moc (mozna taky equivalent tveho soucasneho jobu). Tehdy jsem ale nemela ani paru co by me vlastne teda bavilo. Jen jsem vedela ze je to neco spis humanitniho. Deti a rodinu jsem pred 30. rokem vubec neplanovala, chtela jsem byt nejdriv materialne zabezpecena. Prave v tomhle zamestnani jsem potkala sveho tehdy budouciho, dnes byvaleno manzela, a v tom jsem dostala podobne napady jako ty tady vyjadrujes (co kdybych mela deti nejdriv a rozvinula si karieru pri nich, kdyz jsem na materske?). Tak se taky stalo, akorat ze ta kariera kterou jsem rozvinula byla prave IT. Proste financni stranka zvitezila a myslim si ze duvod proc zvitezila je ten ze jsem financni zavislost na nekom jinem shledala necim jinym nez jsem si to naivne predstavovala a ze se mi to vubec nelibilo. Navic nejenze jsem byla zavisla na vydelku sveho manzela, ale on jeste k tomu dluzil hodne svemu otci, a to jsem nenavidela jeste vic. Neni nic horsiho ve smyslu penez v moji zkusenosti nez nekomu neco dluzit a pak se citim zavazan pro nej delat neco co pro nej delat nechci. Z dluhu ktery manzel k otci mel jsem mu pomohla se dostat (ne tim ze bych vydelavala, ale tim ze jsem s tim co vydelal on, dobre hospodarila a sestavila a dodrzovala system splatek). No vlastne nekdy v te dobe jsem zacala trosku vydelavat i z IT, takze mozna jsem pomohla i tak.

Ja jeste nevim, co bych psala, Giorgino, tahle ambice je u me fakt jeste v plenkach a prozatim alespon pisu neco kazde rano, at uz je to neco do supliku, kde proste nejak rozvijim urcite uvahy, nebo treba vzkaz na foru. Ani nevim jestli az neco vydam tak to bude cesky nebo anglicky, protoze pisu v obou jazycich. Mam o psani v urcitem smyslu podobny pocit jako tenkrat o IT (to jest - ja vim ze na tohle mam), s tim rozdilem ze tentokrat to neni kompromis. Ja nevim az nakolik si muzu vybrat o cem budu psat. Pisu proste o tom, o cem mam co rict a rict to chci.

Jinak jeste k tem penezum - nepripadam si nejak bohata. Mam na to abych zila bez nejakych materialnich uptrap a citila se relativne volna. Nemam ale treba na to abych dala deti do soukrome skoly, teda alespon ne pokud nejak nezmenim sve priority. Na co jsou vlastne penize? O tomhle jsem se za zivot asi dost vedome i nevedome napremyslela a i neco vyslechla od ostatnich lidi. Nejvic se mi libil nazor ze penize jsou na to abychom je vymenili za zkusenosti.

[giorgino]

torquiose,

děkuji za dlouhou odpověď. je to zajímavé čtění.

[giorgino]

Rád bych se rozloučil se všemi, s nimiž jsem se potkával na tomto webu.

Věci nejsou, jaké bývaly. Už o giorginovi nikdy neuslyšíte.

Ať se Vám všem daří a sbohem.

[Vendulka]

Ahoj giorgino, zrovna začátkem týden jsem si říkala, co je asi s Tebou, že se tady delší dobu neobjevil žádný Tvůj příspěvek...... Nevím co Tě vede k rozhodnutí, se na tomto webu už neukázat, každopádně máš na to plné právo...... Přeji Ti tedy hodně štěstí  a ať se Ti daří ! Tvé příspěvky jsem ráda četla ......

[Palacinka]

Vendulka, děkuji za reakci.

No, zase sem budu chodit, ale psal, že už o giorginovi nikdy neuslyšíte, tak jsem si změnil přezdívku. Teď jsem Palačinka.

Tak zatím a těším se.

Jirka

[midsummer]

Zajímavé "jméno". Co tě vedlo k označení zrovna palačinkou  ?

[Palacinka]

Děkuji za dotaz, midsummer.

No, řekl jsem si, že bych změnil přezdívku. Palačinka se mi líbí. Přece jen je bližší diskuzi o jídle, kolem které se to převážně točí, než předešlá přezdívka giorgino.

Mám teď záda od modřin a v zrcadle mé tělo vypadá jako lívanec s borůvkama, a proto se jmenuji Palačinka. Tak takhle.

[Palacinka]

Teď jsem tady jen letmo, pač jdu spát, ale chtěl bych poděkovat všem, kteří mi popřáli k narozeninám. Děkuji Milanům, Evě, neonovi a některým dalším, kteří se zde vyskutují spíše sporadicky, těm raději pošlu mail pro jistotu. Zprávami jsem byl mile překvkapen. Už jsem nějakej starej (čtvrtstoletí). Ten život utíká a na jednu stranu je krátkej, holt na blbosti už není čas.. Děkuji Vám.

Jirka

[íra]

Vědět to včas, popřála bych taky... Tak ať se sny uskutečňují, cíle přibližují a s výjimkou tvůrčího neklidu se plní Tvůj život mírem. 

[Palacinka]

Děkuji, íro

něco k tvůrčímu neklidu - večer s něčím bojoval kolem gramatiky a poté dodělával kus části, ve které hrdina vyráběl velkou postel pro sebe, jeho přítelkyni a dítě, jelikož dítě spí s nimi, a tak aby si nepřekáželi. jo a taky protože nemají kolébku a dívka jej nosí v šátku jinak... pak šel spát a měl sen.

zdálo se mi, že stavím postel na louce, jejíž rozloha byla 1 x 1 kilometr. trvalo to dlouho, poněvadž bylo zapotřebí pokácet kus lesu, aby bylo dostatek dřeva na poslel, která nahradit měla louku. s prostěradlem byl také problém, jelikož nikde neměli kousek, který by měl 1 km2, a tak veškeré seno jsem skoupil z okolí. řekl jsem si, že pro tři je to velká postel, a tak udělal rybník, zasázel stromy, kytky... a kolem dokola nasázel dýně. zrovna bylo zimní období a já si schrupnul. probudil jsem se až na jaře. po několik dní jsem hledal svou dívku s dítětem, ale došlo mi, že nikoho takového nemám a neměl. ikdyž bylo teprve jaro, plody dýní okrášlily tu mou postel, která z dálky vypadala jako obrázek... avšak bylo mi smutno samotnému. minulo několik dní a měl jsem návštěvu. jakási Godzilla, v tunách s dvojciferným číslem vážící drobek, se přišla podívat na mě. ládovala se dýněmi, až všechny snědla a zorandžověla. obešla tu mou poslel, spíše udělala pár šlépějí, jako by si dala kolečko kolem přehrady, aniž by se zadýchala. krkla si, dávajíc najevo, že chutnalo ji. dobrota. natáhla se. a tak už mi nebylo smutno. a pokud byli malé, snad dostatečně velká byla ta kilometrová postel; to už nevím.

už se těším na jaro či léto, až budu na chatě. jenže mě tam asi nepřijde navštívit nějaká Godzilla. ledaže by to byla s dvojciferným číslem kilogramová samička, a ne tunová. jo, ta by mi mohla říct, jestli na správném místě pěstuju ty dýně, anebo by se tam našlo lepší zákoutí...

[Palacinka]

Už jsem zas nebudu chodit. Mám k tomu osobní důvody. Sbohem.

[giorgino]

Omlovám se za tu včerejší zprávu, to byly dny blbec. Už nechci bejt Palačinka, jsem prostě jen a jen giorgino. 4ever.

Já jsem tak strašně moc šťastný teďka. Jo, jo, jo, jo, jo! Paráda.  (to není nějaká ironie)

Tak zase brzičko napísanou na fóru.


Až budu mít více času (asi večer), tak napíšu sem, na co přišel.

[giorgino]

Ale to je jedno, nechám si to pro sebe, jde jen o maličkost, kterou nechci zakřiknout...

[giorgino]

Poslední dobou jsem si všiml, že sem tam někdo podá inzerát na seznámení... No tak proč ne. 

Když vyslovím slovo inzerát, vybaví se mi film Utrpení mladého Boháčka, jak tomu klučinovi od traktoru maminka podala inzerát do novin, poněvadž ho chtěla oženit. Potom takovéto kolem, však je to komedie...

No, já si nepodávám inzerát na ženění, ale kdo ví.   

Proč inzerát do deníčku? - Protože ho dávám nepřímo. Totiž by mě zajímalo, jestli by se našlo nějaké ženské stvoření šité na míru přímo pro mě. Nějaká milá a hodná dívka, která nevymetá kdejaké kluby. Nějaká která má ráda, když drnčí poklička nad polívkou a jedním z oblíbených jejích songů je ticho. Nějaká která ráda posedí někde v přírodě, když zem je zalita barvami hasnoucího dne... Nejen že má vztah k okolní přírodě, nýbrž se stává i její součastí a zajímá ji smysl života... Má ráda děti a touží po dětech. Pěkné místo v přírodě... Každopádně ráda zavítá do deníčku giorgina, a proto jej píši sem především.

Tááákže. Setkání by se konalo na den jarní rovnodennosti, kdy den je stejně dlouhý jako noc. 20. či 21.3.2010. Pokud by se dotyčná nemohla dostavit z nějakých důvodů na předem dohodnuté místo, je možné napsat omluvenku, email. Setkání by se tedy konalo později. Do té doby bychom si psali. Kdo si počká, ten se dočká.

Věková kategorie: 15-26 let  (mně je 25)

Pokud má někdo zájem a splňuje mé požadavky, ať se mi ozve na giorgino@email.cz

Každému odpovím. Napíše-li registrovaný uživatel anebo anonym, je to jedno. Vše si nechám pro sebe.


Jirka