Stran: 1 ... 4 5 [6] 7 8 ... 11
  Tisk  
Autor Téma: paulina-a-a  (Přečteno 28291 krát)
0 uživatelů a 2 Hostů prohlíží toto téma.
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #75 kdy: 29. Březen, 2010, 21:31:54 »

chicht, tak to už jsi, rakwi, v pořadí druhá, kdo mi to říká  Very Happy
dík, beru to jako poklonu  Cool
Zaznamenáno
rakwička
Sr. Member
****
Příspěvků: 378



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #76 kdy: 29. Březen, 2010, 22:01:11 »

bylo to tak i myšleno, hihi
Zaznamenáno
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #77 kdy: 06. Duben, 2010, 23:18:57 »

rice eat
Podařilo se mi vyrobit si (a poprvé tak konečně ochutnat) amasaké! Juchuchů! 


Tak mě to těší, protože například kvásky mi už asitak pošesté nevyšly  Cry   72

Jinak asi začínám pociťovat potřebu se od makrobiotiky trošku odpoutat, odklonit někam jinam, vyvinout se dál... nechávám věcem volný průběh, ale něco se začíná krystalizovat, myslím. Jen ještě přesně nevím co. Smiley
Anebo se mi to jen zdá? Wink
« Poslední změna: 06. Duben, 2010, 23:22:32 od paulina » Zaznamenáno
rakwička
Sr. Member
****
Příspěvků: 378



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #78 kdy: 15. Duben, 2010, 07:44:53 »

také se chystám udělat si amasaké..
už půl roku.
ale bojím se, že jakmile jednou ochutnám, už nebudu chtít mlsat nic jiného..
no, asi tohle riziko podstoupím, hihi

pauli, jak probíhají ty krystalizace?
Zaznamenáno
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #79 kdy: 19. Duben, 2010, 10:31:09 »

rakwi, neboj. Je to moc dobré, ale zas ne tak návykově Smiley

Dnes jsem přišla na to, co mi na MB bytostně chybí (více na blogu, tady jen krátký suchý výtažek):

Je to tvrdost.
Znáte ten pocit, že zuby musí něco dělat, hryzat, trhat, probořovat se... Kůrka chleba, čerstvé jablko, syrová mrkev.. něco, co se musí silově vydobýt a pak pohutně prokousat, aby to následně mohlo být sežvýkáno a prosliněno.. Něco, na co musíte pořádně otevřít pusu, třeba divže si panty nevykloubíte, a pak silou uhryzávat kousek po kousku.

Já vím, že je potřeba na MB kousat, ale všechna ta vařená zrna, zelenina, luštěniny, rybí maso, dezerty, .. cokoliv, i ovoce.. je to takové měkké, předzpracované, předpřipravené. Snadné. Rozžvýká to i staroušek bez zubů, k tomu stačí dásně.

S nápady jak tuhle "potřebu" uspokojit sem nebo tam, budu ráda i za pohledy na věc (tvrdost=jang.. znamená o, že jsem přitahována jangem a tedy jsem moc jin?)
Zaznamenáno
Iren
Sr. Member
****
Příspěvků: 429


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #80 kdy: 19. Duben, 2010, 22:08:43 »

To je zajímavý postřeh, Paulino. Bohužel ti nepřispěju s radou ani s vysvětlením, jen mám něco z podobného soudku. Byla jsem dlouho závislá na chlebu, byť dobrém, kvalitním, celozrnném, a chutnal mi ze všeho nejvíc jen tak uždibovaný z bochníku, suchý (bez másla, sýru a salámu). Pak přišlo zdravotní doporučení vyloučit pšeničný a žitný lepek a bum ho (bodejť by mi nezpůsobovaly zátěž). Ze dne na den jsem se podřídila (a prospěla si). Ale ze začátku mi chleboviny samozřejmě chyběly a snažila jsem se nějak uspokojit, což bylo kombinacemi třeba dvou obilovin, pečenými plackami a taky nahrazováním chleba (pečeného křupavého moučného) křupavými chlebíčky, kukuřičným, rýžovým ap. Taky spoustou, no hrůza. Ale i toho jsem se zbavila a teď mi ten požitek vynahrazují už jen vařené obiloviny. Nepeču opravdu nic. A zatím (většinou...) žiju s pocitem, že mi nic nechybí.

Ale taky mě napadá, jak to vlastně je s tím pečeným. Všechny kultury (asi kromě východoasijské) mám dojem nějakou formu chleba nebo placek pečených z mouky mají, a to dokonce i etnika z teplejších krajin. Nepotřebujeme přece jen tu kvalitu...?
I když myslím, že někde někdy... zaznělo, že i tohle víc pevné bychom měli konzumovat, abychom sami byli pevní. O jak tvrdou pevnost se jedná...?
Možná když tahle kvalita chybí, chybí i rozhodnost a akčnost (což by mohl být určitý klíč)...? Když člověk zároveň třeba nejí maso.
To jsou jen moje úvahy...
Zaznamenáno
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #81 kdy: 20. Duben, 2010, 00:08:34 »

Dík Iren, zajímavé to úvahy.. máš možná pravdu s tou reprezentací hmotné tvrdosti na mentální rovině.. rozhodnost, stát si pevně za svým, být nezlomná jako skála, akčnost.. Jo, to by tak odpovídalo. Možná právě v jídle hledám to, co u sebe postrádám...
Což je samozřejmě poněkud neefektivní a nikam nevedoucí způsob, ale jako klíč poslouží. Jen ještě zjistit jak a které dveře s ním otevřít Wink

Ovšem v kombinaci se "žravou" náladou, co mě po nějaké té době dnes opět přepadla, je to až k pláči. Řekla bych o zdraví, ale za pásmo dovolených potravin nejdu, takže to byla jen směs všeho možného, co jsem doma našla: onen kváskový chleba, balení rýžových chlebíčů s vege margarínem a misem (mj. vynikající;)), ořechy, pickles, mrkev s olivovým olejem .. No ono to ani tak moc nevypadá, asi jen v mých očích. Každopádně někdy se při těchdle žravých záchvatech cítím až skoro v transu, prostě to do sebe cpu ani nevím jak, vědomě nechci, ale nějak se v tu chvíli neovládám... Jsem asi případ na psychiatra, fakt.  Sad 
Zaznamenáno
Iren
Sr. Member
****
Příspěvků: 429


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #82 kdy: 20. Duben, 2010, 22:46:32 »

Takhle zralých pro psychiatra je nás víc, neboj, jestli tě to utěší (no, blbá útěcha).
Tady někde na fóru se nedávno otevřelo dobré téma, právě o větším jezení..., než jak se v mb považuje za náležité. Mě taky oslovilo. I když vlákno se záhy vytratilo doztracena a byly v něm spíš jen úvahy o tom, proč se to děje. Žádné kloudné vysvětlení nikdo moc nenašel bohužel.
Že by možná kvasinky...??
Psychická nenaplněnost...??

Soucítím s námi makrobiotiky  Smiley

Ještě jsem si vzpomněla, že někde někdy p. Průchová zmiňovala lidi, co potřebují v zubech něco drtit (třeba ořechy) - že prý to jsou játraři. (Snad si to pamatuju správně.)
Nebo prostě agrese?
Opravujte prosím, kdo máte diagnostiku a pentagram nastudované líp.
Zaznamenáno
xylda
Full Member
***
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 223


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #83 kdy: 21. Duben, 2010, 07:42:25 »

Podle toho, co vím, agresivně se projevují lidi, kteří potřebují uvolnit játra. Ty by pak měly správně vyživovat srdce a tenké střevo, které souvisí s inspirací.
Ze zkušenosti vím, že nedostatek inspirace a následného uskutečňování tužeb vede k frustraci, hněvu. Takže je fajn věnovat játrům pozornost, zaslouží si to :)tímto zdravím svoje játra Wink brokolice

My všichni si zasloužíme snít svůj sen, prožívat velké inspirace, uskutečňovat své plány a následně se těšit z výsledků svého konání.


Citace
jsem asi případ pro psychiatra
Měřeno pravidly současné společnosti je případ pro psychiatra každý, kdo se trochu odlišuje. Když jste v pohodě sami se sebou, žijete svůj život a užíváte si ho, super, pokračujte v tom, ať si ostatní klidně hrají škatulata hejbejte se.

Kdyby nebylo frustrací, nikam bychom se neposunuli. buďmě vděční svým frustracím, buďmě si jich vědomi, jsou naším hnacím motorem.
Zaznamenáno
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #84 kdy: 27. Duben, 2010, 13:09:09 »

ehm, jsem na cestách, takže se moc nechodím a myslím, že mi to prospívá (nic proti fóru, ale je vidět blahodárný vliv absence internetu a počítače na člověka vůbec).
Najednou se mi zdají zde řešená témata jaksi nezajímavá, neaktuální, zbytečná (nikdo to neberte osobně, jsou to jen moje aktuální pocity), možná proto, že ŽIJU reálný život, jsem od rána do večera venku, vidím místa, potkávám lidi, prožívám situace, mluvím, sděluju, vyměňuju, nechávám pocity plynout, inspirovat se vším, co se mi děje... prostě nemám najednou potřebu diskutovat online, protože to je taková náhražka..
(Až budu zase sama doma bez možnosti cestovat, tak budu celá happy sem psát a povídat si, ale až mě to samotnou překvapilo, že takové závislosti se lze jednoduše zbavit)

Totéž se všemi fyziologickými problémy, mám na to recept: NEMYSLET NA NĚ! Vím, že jím podle pravidel tak, jak mi to vyhovuje a neřeším, zda bych měla / neměla posílit játra, nejíst v osm večer, co mi to udělá / neudělá / přesné porce... Prostě to nechávám být, plynout...
Ten samý recept na PŘEJÍDÁNÍ SE.. znám to, ale opakování matka moudrosti, že, takže: Zaměstnat mysl a ducha a na jídlo v nadbytečné míře vás ani nenapadne pomyslet. Nemluvě o uzobávání nebo ládování se.. Nic. Prostě jím, mám-li hlad a když ho nemám, tak mám co jiného na práci (i kdyby to bylo jen líné opalování se na jarním slunci) a necítím potřebu to "kazit" jídlem..

Posílám velké objetí a přání krásného dne vám všem!
Zaznamenáno
Iren
Sr. Member
****
Příspěvků: 429


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #85 kdy: 27. Duben, 2010, 22:59:46 »

Citace
ŽIJU reálný život

Ba, ba.
Bezva, Paulinko, přeju ti to. 
761
Zaznamenáno
rakwička
Sr. Member
****
Příspěvků: 378



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #86 kdy: 28. Duben, 2010, 07:46:02 »

hmm..chtěla bych se s tebou opalovat..

(místo toho dneska budeme zalezlí v knihovně a rýsovat jako šílení..)
Zaznamenáno
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #87 kdy: 01. Květen, 2010, 18:34:29 »

tak uz jsem zase na jihu, drazi makrobiouskove i nemakrobiouskove.
Prave jdu presazovat celery, co jsem si dovezla a co tu neznaji a asi si zaseju i vodnici.
Jen skoda, ze nevim, je -li to spravne podle Luny nebo ne... Ale tak kdyz to bude zasazeno s laskou, tak to snad vyjde nastejno, ne? Napriklad mrkev a petrzel jsem zasela jak nejvhodneji to slo, ale dik naslednemu megadestii a velkemu suchu z nich nic neni... nejsem prilis nedockava?

Nic. Potrebuju vybít energii, mám jí tolik!! Nepotřebujete někdo trošku? ;-)

Zaznamenáno
paulina
Hero Member
*****
Příspěvků: 615



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #88 kdy: 16. Květen, 2010, 12:17:43 »

Tak mě příspěvek od Iren přiměl zamyslet se nad tím, proč si já vedu deníček (blog; denní záznamy v podstatě neznámé osoby:-)).
První, co mě napadlo, bylo teď tolik skloňované heslo "publish or perish". Ale to není ten důvod. I když... možná i díky blogu se necítím tak zapomenutá, sama, daleko.. a troška pozornosti mě nejspíš taky těší.

Mě to prostě baví. Už od nějakých 14ti let jsem si deníček psala, ale přesně takový ten "natajno", TOP SECRET (i když upřímně: napadaly mě myšlenky na to, že až vyrostu, tak to budou třeba dcery/vnoučata číst Eek). Sloužil mi jako vrba. (Byla) jsem totiž spíš introvert a tak list papíru mi byl milejší než člověk, aspoň nesoudí, nehledá řešení, neintervenuje,...

Ale abych nezabíhala do podrobností;
udržuju tak psanou češtinu (a češtinu vůbec),
baví mě psát,
myslím si, že mám co říct (už jen tím, že jsem v Itálii, kde je realita tak jiná od té naší.. ti, kdo sem jezdí na 14 dní k moři do nějakého letoviska to nemůžou nikdy zažít),
zachycuju a ventiluju tak pocity a myšlenky,
sdílím odkazy a nápady, co mě zaujaly a myslím, že by mohly posunout nebo zaujmout i jiné (tahle doba je přece o sdílení)
je to pro mě i jistá forma deníku (zoufale si nepamatuju věci a události), kuchařky (těch zimprovizovaných i ozkoušených receptů - proč bych si je měla nechat pro sebe, když se jimi může inspirovat třeba někdo jiný?), cestopisu, puzzle (někdy se ty střípky tak zajímavě složí, že až mě samotnou to překvapí), prostředek komunikace, dávám tak vědět, že tu ještě jsem...
Často mě něco tak nadchne, že si to prostě nemůžu nechat pro sebe, chci, aby to lidi kolem taky věděli, četli, slyšeli, ... Někdy mám pocit, že jsem jako papiňák, když neupustím páru (vypsání se), vybouchnu...
Je to něco, na co se každý den těším.
Těší mě, když lidé reagují.
Někdo píše blog pro rodiče, je-li daleko.. tak tohle nebylo mým záměrem (a myslím, že o něm ani neví).
Je fajn, že je dostupný odevšud (tedy z míst, kde je internet), já bych ty moderní technologie nezatracovala. Když pár dní nemůžu nic napsat (jsem mimo), stejně na něj myslím...
Závěrem jen řeknu, že nevím, kam to povede, ale prozatím píšu a dělám tak to, co mě baví. Pak se uvidí. 
Zaznamenáno
Katus
Host
0 0
« Odpověď #89 kdy: 16. Květen, 2010, 15:15:51 »

Tos napsala moc hezky, Paulino... Přesně tak se cítím i já (žiju ve Španělsku), jenže bych to asi nedokázala tak hezky vyjádřit Grin Důvod proč sem na tohle fórum chodím, je prostě, abych se necítila tak izolovaně, nejen makrobiotikou, ale taky tím, že žiju v cizí zemi a nemám kolem sebe žádné čechy, se kterými bych mohla zajít na kafe a popovídat si rodnou češtinou... tak si to nahrazuju takhle, ještě že máme ten internet Wink
Zaznamenáno
Stran: 1 ... 4 5 [6] 7 8 ... 11
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení