Stran: [1] 2
  Tisk  
Autor Téma: Sunny  (Přečteno 6840 krát)
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma.
Sunny
Host
0 0
« kdy: 25. Květen, 2009, 19:40:56 »

Pár dnů jsem váhala, ale říkám si, proč ne? a jdu taky do toho Smiley

Pěkně to teď vedu... učení od rána do večera, a na cvičení, zklidnění, péči o sebe jaksi nezbývá čas? nebo energie? nebo myšlenky?
Ještě že mám aspoň Toma, svého kuchaře-číšníka Smiley, který se stará třikrát denně o čerstvé, teplé a dobroučké MB jídlo. Naučil se za toho půl roku vařit opravdu parádně a já budu mít po státnicích co dohánět. Ale těším se. Připadám si teď v kuchyni jak slon v porcelánu a přijdu si trošku méněcenná  Smiley
Asi se, pravda, trochu přejídám. Jídlo je teď moje hlavní potěšení, a tak si dopřávám. Ale musím říct, že i celkem rychle vyhládnu, přeci jen mozek taky nějaké ty kalorie spálí.
No a pohyb? Hmmm... čas by i byl, dávám si přece mezi jednotlivými otázkami pauzy. Spíš chybí energie. Připadám si často vysátá, ale zároveň nabuzená (jestli si to dovedete představit, prostě jako bych už nemohla, ale zároveň mám potřebu, že toho ještě musím spoustu zvládnout), a tak jenom tak bezcílně bloumám (nejčastěji po internetu - grr - přitom internet energii prokazatelně nepřidává, spíš naopak).
Taky mám celkem posunutý režim: učím se třeba do půlnoci, pak jdu spát v jednu, vstávám v devět. Nevím jak to, ale přesunout se mi ho moc nedaří. Asi tedy až po státnicích...
Zaznamenáno
Sunny
Host
0 0
« Odpověď #1 kdy: 11. Červen, 2009, 12:00:26 »

Tak už mám státnice za sebou! Uff, úleva veliká. Nejenom kvůli tomu, že budu moci konečně začít zaměstnávat mozek něčím jiným než učením, ale i veliká úleva pro moje tělíčko Smiley dostalo zabrat. Za ten měsíc učení jsem fakt špatně spala. A zhubla jsem tři kila. Ne že bych jedla málo, naopak možná i víc než dřív. Ale trávila jsem šílenou rychlostí. Záchvaty hladu dvě hodiny po jídle... pak rychle pocit sytosti... a tak pořád dokola. Možná by bylo bývalo pomohlo jíst pomalu, soustředěně a důkladně žvýkat, ale to se mi bohužel nedařilo.

Zajímavá situace nastala při oslavě: řekla jsem si, že jeden panák na oslavu mě nesloží, a objednala si tullamorku. To jsem se ale pěkně přepočítala, protože jsem po dvou mini-usrknutích zjistila, že buď pít okamžitě přestanu, nebo půjdu zvracet. Kamarádi na mě koukali trochu divně, a když jsem se vymlouvala makrobiotikou a tím, že tělo je teď citlivější na to, co mu ne/dělá dobře, tvrdili mi, že whiska je přece obilí, a to my makrobiotici rádi Smiley Nakonec jsem slavila s bílým vínem, které mi naštěstí pořád chutná...

A teď odpočívat, naučit se znovu vařit a za týden a kousek na kurz k paní Kubíkové - můj (náš) první makro- kurz, tak jsem zvědavá, těším se a trochu bojím, že na první pohled prokoukne, že jsem slavila alkoholem v množství větším než malém  Embarrassed Wink
Zaznamenáno
monchi
Jr. Member
**
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 88


Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #2 kdy: 11. Červen, 2009, 20:29:15 »

Sunny, moc ti gratuluji  music334 cheer
Dokážu si živě představit, jaký nádherný pocit to musí být, když je to peklo konečně za tebou...
Zaznamenáno
ira
Host
0 0
« Odpověď #3 kdy: 11. Červen, 2009, 20:44:08 »

přidávám se ke gratulantům!  dancing monkey
Zaznamenáno
Sunny
Host
0 0
« Odpověď #4 kdy: 07. Červenec, 2009, 09:07:30 »

Děkuju moc za gratulace!

Kurz u paní Kubíkové byl super, tak nějak přesně to, co jsem teď potřebovala. Zdaleka ne jen o vaření, pro mě hodně o přemýšlení o MB a o motivaci - proč ji dělám, jak moc "dobře" ji chci dělat, a asi i celkově - co chci, co čekám od budoucnosti, od života.
Jenom mě v souvislosti s tím, o čem a jak jsme se na kurzu bavili, napadá: je dobře, abychom my makrouši byli tak trochu uzavřenou skupinou, skoro možná i "sektou"? Abychom nemluvili s ostatními o tom, co denně objevujeme, zjišťujeme, o tom, z čeho vycházíme, kam směřujeme, proč a jak děláme to, co děláme? Chviličku jsem byla přesvědčená o tom, že jo, ale už mě tohle přesvědčení přechází. Pokud je MB dobrá (a já pevně věřím, že je), tak proč o ní nemluvit? Proč nemluvit o dobrých věcech? (a mluvit nutně neznamená šířit, přesvědčovat, dělat misionáře, to vůbec ne, spíš činit sama sebe pro druhé čitelnějším, pochopitelnějším, byť opravdu porozumět a opravdu přijmout mohou jen někteří - jiní buď nemůžou, nebo prostě nechtějí rozšířit svůj úhel pohledu, přidat do sbírky alternativ ke svému současnému životnímu stylu jednu další)

Jo, a minulý týden jsem byla poprvé v Praze v Nine Star Ki. Překvapilo mě, jak je ta "restaurace" vlastně zastrčená, nenalezitelná pro člověka, který ji nehledá, a maličká. Ale prostředí se mi moc líbilo a taky jsem si pochutnala, jak na jídle, tak na dezertu - mňam. No a presso z obilné kávy! nemělo chybu, až jednou budu mít kavárnu Smiley bude figurovat v nápojovém lístku na prvním místě. No dobře, tak možná na druhém, hned po banče. Smiley
Zaznamenáno
ira
Host
0 0
« Odpověď #5 kdy: 07. Červenec, 2009, 11:18:32 »

Mám pocit, že myslíme dost podobným směrem... Také mne jako příklad uzavřenosti MB vůči okolí napadla jídelna Nine Star Ki, ale když jsem pak na to myslela víc, uvědomila jsem si, že to asi není ani tím, že by to tak holky chtěly, ale shodou různých okolností (protože je to ve dvoře, bude asi nižší nájem než v návaznosti na komunikace, ostatní nájemníci si podmiňují zavírání vstupních vrat atd.). Ale asi se na to příště zeptám... Smiley
Zaznamenáno
Sunny
Host
0 0
« Odpověď #6 kdy: 28. Červenec, 2009, 16:53:29 »

Začínám cvičit cviky na posílení svalů okolo očí. Odhodlávám se už delší dobu, ale o víkendu mě namotivoval Tomy a teď v Praze jsem mamince uzmula knihu "Jak lépe vidět bez brýlí a kontaktních čoček", s podtitulem "Oční cviky pro každého", ve které jsou léčebné programy sestavené pro různé vady zraku plus cviky, které by měl cvičit každý člověk bez ohledu na typ vady v podstatě při každodenní činnosti.
Knížka slibuje rychlé, skoro zázračné výsledky, ale docela jí věřím... a píšu to sem i proto, abych se motivovala a vydržela následující měsíc opravdu každodenně věnovat půlhodinku na cvičení speciální sady cviků pro krátkozraké. Ono se řekne, že půlhodinka není moc, ale co já bych ještě všechno chtěla dělat - hodně chodit a běhat, protahovat se, dělat si do-in masáže, meditovat... ony se pak půlhodinky pěkně nasčítají. Ale zatím nepracuju, mám tudíž čas a chci ho využít. Tak  Smiley Dokonce jsem si na to cvičení očí sestavila speciální hudební kompilaci s písničkami v délce jednotlivých cvičení, ať nemusím složitě odměřovat čas na stopkách.  Grin
Brýle bych chtěla skoro přestat nosit, používat je jenom v nutných případech... a kontaktní čočky snad časem úplně vyřadit, v té knížce totiž psali, že nejhorší je pro krátkozraké oči čtení s brýlemi/čočkami. Brýle si na čtení můžu sundat, vyndat čočky na každé čtení už je horší.
No uvidím, budu informovat o pokrocích. Fakt věřím, že přijdou.  Very Happy
Zaznamenáno
tomy
Host
0 0
« Odpověď #7 kdy: 28. Červenec, 2009, 23:10:36 »

Dokonce jsem si na to cvičení očí sestavila speciální hudební kompilaci s písničkami v délce jednotlivých cvičení, ať nemusím složitě odměřovat čas na stopkách.  Grin

Tak tímhle nápadem jsi zase ty inspirovala mě.. koneckonců čas teď na cvičení taky najdu, navíc vím, že to stojí za to. Proto se ke kampani za lepší zrak připojuji a tobě držím palce  Very Happy
Je čas se opřít naplno do více věcí.. vždyť všechno je možné.
« Poslední změna: 28. Červenec, 2009, 23:13:19 od tomy » Zaznamenáno
beruška
Sr. Member
****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 278



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #8 kdy: 29. Červenec, 2009, 07:32:48 »

Čau, oční cviky jsem taktéž praktikovala, dokonce jsem absolvovala týdenní kurz u Borise Tichanovského, oči se opravdu zlepšily, ale jaksi mi to dlouho nevydrželo... Já nevydržela. Nicméně cvičit se dá kdykoliv a pokud to děláš za zavřenými víčky (třeba v autobuse nebo na schůzi, kde by to jinak vypadalo velmi zvlášně), je to prý ještě účinnější. Takže chce to vytrvalost. Faktem je, že chvíli po rozcvičení je zrak o cca 1 dptr lepší.
Zaznamenáno
Sunny
Host
0 0
« Odpověď #9 kdy: 29. Červenec, 2009, 10:37:52 »

Tomy, díky. S chutí do toho, a půl je hotovo.  Wink

Beruško, a jaké jsi ty cvičila cviky? Já totiž u většiny těch mých je se zavřenýma očima dělat nemůžu, snad jen koulení očima a pohledy do stran, jinak je na všechno potřeba koukat. Ale potvrzuju, že těsně po cvičení mám pocit, že vidím líp.... což je celkem fajn a motivující zjištění.
Zaznamenáno
beruška
Sr. Member
****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 278



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #10 kdy: 29. Červenec, 2009, 16:25:06 »

Cviky jsou podle Norbekova - koulení očima - kruhy, osmičky, horedolky, pravolevky no na potom přeostřování, což nejde se zavřenýma, ale zase lze bez problémů kdekoliv.
Zaznamenáno
Sunny
Host
0 0
« Odpověď #11 kdy: 02. Srpen, 2009, 12:42:22 »

Včera svatba. Taková klasická svatba s klasickým pohoštěním a klasickým programem - obřad, odfotit, najíst se, a začít pařit. Pro mě dost náročné a místy nepříjemné... hodně jsem váhala, jak moc se "přizpůsobit" pro klid a dobro věci, pro to, abych nevybočovala, pro to, abych nebudila nechtěnou pozornost, nemusela pořád dokola opakovat důvody, proč proč proč... možná ještě horší to bylo pro Toma, od chlapa se přeci jen očekává větší masožravost a chuť na alkohol než od ženy, naštěstí. Ale i tak... místo svíčkové jsme měli pstruha, to bylo fajn. Ale ty pohledy a otázky. A vy nejíte maso? A proč to děláte? A co teda jíte? To ale nemůže být zdravé... Proč to lidi sakra nemůžou přijmout jako hotovou věc? Nejím, tak nejím. Nechci se ale vymlouvat na nějaké diagnózy, ač by to bylo jednodušší. Nechci lhát.
Taky nechci být nepříjemná, hubatá, drzá, byť k tomu mám sklony. Nakonec jsem skončila u argumentace typu "já tomu věřím" a "uvidíme za pár let, když mi to nebude vyhovovat, přestanu". Přiznání vlastní nejistoty docela funguje, nedá se proti ní nic moc namítnout.
A alkohol, téma samo pro sebe. Jsi na svatbě, musíš pít. A nemůžeš jen tak celý večer ucucávat dvě decky bílého, musíš na panáka. Že  nepiješ tvrdé? Neexistuje! Smiley Nakonec jsem to ukecala na "jablíčko", ale nevím,  nevím, co je lepší, jestli vodka, nebo ta spousta sladidel a barviv a kdo ví čeho plus odporná chuť.
Řeklo by se - jedna svatba, jeden den, jeden oběd, no tak prostě uděláš kompromis a půjdeš dál svou cestou. Ale to bohužel není tak snadné, za měsíc jdem na další svatbu a pak na další. A nejde jen o svatby. Co třeba v budoucnu nějaké pracovní obědy? (Já vím, běžná začátečnícká témata, ale potřebovala jsem si postěžovat   Smiley )
Zaznamenáno
beruška
Sr. Member
****
Pohlaví: Ženské
Příspěvků: 278



Zobrazit profil
0 0
« Odpověď #12 kdy: 03. Srpen, 2009, 10:39:06 »

Čau Sunny, já tyto problémy v restauracích řeším spíš s personálem než se spolustolovníky. Mnohdy lze zjistit, co je objednáno a domluvit se, že mi to naservírují zdálnlivě stejně, ale bez masa, nebo to prostě nechám rozmrvené na talíři a sním jen něco... Vysvětlování mě už unavuje, je to stále dokolečka, dokola...
Zaznamenáno
El
Host
0 0
« Odpověď #13 kdy: 03. Srpen, 2009, 19:43:20 »

Možná budeš mít jiný názor až se ti stane, že například nebudeš mít čas na mb, nebo chuť.. nebo co já vím.. zkrátka až nějakou dobu nebudeš jíst mb tak jak jí běžně jíš. Já jsem takové období měla. Zezačátku jsem si z toho dělala hlavu, ale nakonec jsem zjistila, že mě to hodně moc posunulo dál. Už nemám výčitky když sním něco co nechci jíst. A je v tom svoboda. Už je to jiný než na začátku...
Ani v téhle době to u mě není 100%, ale já vím, že zas bude Wink protože chci, ale nebráním se sníst něco co není mb, už ne. Samozřejmě že bych si nedala pečený prase atd..  ale na svatbě bych si klidně dala vínečko i kousek dortíku, přestože vím, že si tím vůbec nepomůžu...
Zaznamenáno
giorgino
Host
0 0
« Odpověď #14 kdy: 03. Srpen, 2009, 20:42:37 »

Zajímavá diskuze se začíná rodit v tomto deníčku.  Smiley Také bych měl několik reakcí na toto.

Svatba, restaurace apod. - pokuď lidi něco nepochopí, Sunny, tak to prostě nepochopí a hotovo. A pokuď jde o pstruha nebo maso, tak to nejde brát jen energeticky a barvě masa, ale také jde formy přípravy, což není v mezích mb zřejmě v případě ingrediencí a tak. často lidé říkají, že když jdou do hospody, daj si pstruha - to je jak nějaká fráze ten pstruh..

Mně osobně poslední dobou tohle fórum tak nějak nudí, protože tady lidi strašně řeší jídlo až moc. Viz. některé deníčky.
Já sice do toho jako ne 100% mb nemám co moc povídat, ale přijde mi to tak. Tak nějak se přikláním k názoru Elenky, protože jsem si vzpomněl, jak to jednou dost řešil a tak. Pokuď někdy bych byl 100% mb, tak bych měl asi rozumný přístup k výživě, a zřejmě bych se na takovou svatbu či do restaurace asi ani nedostal, protože mezi takovými lidmi nežiji, nechodím denně do školy, pracovat budu sám..., a doma v rodině takové věci chápou, navíc bych chodil jen na fórum či se pohyboval v takové společnosti - takže nevím, jaké to na té svatbě bylo z pozice těch lidí, co měli řeči...
Zaznamenáno
Stran: [1] 2
  Tisk  
 
Skočit na:  



Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení